Impaktni krater je prohlube? (v?t?inou kruhoveho tvaru) na povrchu t?les v planetarni soustav? ( planet , m?sic? a planetek ). Impaktni kratery vznikaji narazem jineho t?lesa a maji pr?m?r od n?kolika mikron? a? do tisicovek kilometr? . ^[1] Dno typickeho impaktniho krateru le?i ni?e ne? jeho okoli. Jeho vyvy?eny okraj se prudce sva?uje do st?edu krateru a pozvolna vn?j?im sm?rem. Velikost krateru zale?i p?edev?im na velikosti dopadajiciho t?lesa (projektilu), na jeho rychlosti p?i dopadu a jeho slo?eni. Velikost krateru je take vyznamn? ovliv?ovana vlastnostmi ciloveho t?lesa.

Ve slune?ni soustav? vznikly impaktni kratery na v?ech t?lesech s pevnym povrchem. Na n?kterych velkych t?lesech v?ak byly pozd?ji zahlazeny geologickou ?innosti, tou se rozumi, taveni, pohyb kontinent? (to plati jen pro Zemi), vulkanizmus (nap?. m?sice ovlivn?ne slapovymi silami velkych planet). Nap?iklad na Zemi se jich dochovalo p?ibli?n? 188 a dal?i stale p?ibyvaji, vyzkum v tomto oboru se odviji od po?adavk? t??ebnich firem, ktere dopadove struktury vyhledavaji pro t??bu vzacnych surovin. Na men?ich t?lesech se uvedene geologicke sily neprojevuji. P?inejmen?im n?ktere z impaktnich krater? mohou souviset s hromadnymi vymiranimi v d?jinach ?ivota na Zemi. ^[2]

V n?kterych p?ipadech m??e vznikat zvla?tni typ krateru tzv. pedestal crater (komplexni krater, zale?i na typu a hustot? horniny narazoveho materialu a hustot? daneho impaktoru, uhlu a rychlosti dopadu), kdy z?stane krater spolu s vyvr?enym materialem vlivem eroze vyvy?en nad okoli.

Vznik impaktniho krateru [ editovat | editovat zdroj ]

Impaktni kratery vznikaji p?i sra?ce dvou pevnych t?les v planetarni soustav?. Nejvice impaktnich krater? na povrchu planet a m?sic? ve slune?ni soustav? pochazi z obdobi jejiho dotva?eni v dob? asi p?ed 4,5 ? 4 miliardami let. V teto dob? probihalo intenzivni tzv. pozdni kosmicke bombardovani .

Samotny impaktni proces , p?i kterem impaktni krater vznika, se da rozd?lit do t?i fazi:

Dotyk a stla?eni [ editovat | editovat zdroj ]

Je nejkrat?i ze v?ech fazi a za?ina p?i n?m p?edavani kineticke energie a hybnosti do podlo?i zasa?eneho t?lesa. Od mista dotyku se ?i?i razova vlna ? dopadajicim t?lesem i podlo?im cile dopadu. Ob? t?lesa jsou stla?ovana (a? na tlak n?kolik tera pascal? ), prudce se oh?ivaji a dopadajici t?leso brzdi a dochazi k odpa?ovani hornin. Material cile i dopadajiciho t?lesa se vlivem zah?ati roztavi a ?aste?n? vypa?i ve form? t??kych plyn?. B?hem teto faze dojde k p?enosu kineticke energie a hybnosti do podlo?i cile v mist? dopadu a t?leso se z 95 % vypa?i.

Vyhloubeni krateru [ editovat | editovat zdroj ]

Roz?haveny material je na mist? odpa?en a dostava se zp?t do atmosfery ve form? t??kych plyn?, ktere postupn? dopadaji na zem. Podle velikosti dopadajiciho t?lesa m??e tato faze trvat jen n?kolik sekund a? minut ? ?im v?t?i je dopadajici t?leso, tim v?t?i mno?stvi materialu bylo roztaveno. Velikost krateru je 20krat a? 30krat v?t?i ne? byla velikost t?lesa p?ed dopadem ^[3] .

Zav?re?ne dotva?eni vyhloubeneho prostoru [ editovat | editovat zdroj ]

Po dopadu vytrysk? material? z prvni faze a po zastaveni taveniny se material za?ne vlastni tihou vracet zp?t do vyhloubeneho prostoru . Stla?ene podlo?i cile v mist? dopadu pod dnem krateru vypru?i vzh?ru. U krater? malych velikosti dojde jen k sesuti material? se st?n krateru. U velkych krater? krom? toho stla?ene podlo?i vypru?i zp?t a dojde k vytvo?eni st?edoveho kopce. Usazenim vyvr?eneho materialu, vytvo?enim okraje a p?ipadn? st?edoveho kopce je cely proces ukon?en. V n?kterych p?ipadech m??e u nejv?t?ich krater? a panvi trhlinami v rozpraskanem podlo?i dochazet k pronikani magmatu ze ?haveho nitra cile do dna krateru a zalit jeho dno. U nejv?t?ich impakt? na M?sici tak do?lo k vytvo?eni m?si?nich mo?i (mare).

Impaktni kratery na Zemi [ editovat | editovat zdroj ]

• Vredefort , JAR
• Sudbury , Kanada
• Chicxulubsky krater , Mexiko ^{[4] [5]}
• Popigajsky krater , Rusko
• krater Ries , Bavorsko , N?mecko
• Meteor Crater , Arizona , USA
• Chesapeakska zatoka , USA
• Manicouagan , Quebec , Kanada
• Gosses Bluff , Severni teritorium , Australie
• Wolfe Creek , Zapadni Australie
• Rochechouart , Francie
• Kratery v Kaali , Estonsko
• Lonar , Indie
• Kebira , Libye , Egypt
• Hiawatha , Gronsko (nejmlad?i znamy velky krater na Zemi) ^[6]
• Bolty? , Ukrajina ^[7]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• Ulrich Riller, Michael H. Poelchau, Auriol S. P. Rae, Felix M. Schulte, Gareth S. Collins, H. Jay Melosh, Richard A. F. Grieve, Joanna V. Morgan, Sean P. S. Gulick, Johanna Lofi, Abdoulaye Diaw, Naoma McCall, David A. Kring & IODP?ICDP Expedition 364 Science Party (2018). Rock fluidization during peak-ring formation of large impact structures . Nature 562 : 511?518. doi: https://doi.org/10.1038/s41586-018-0607-z
• Michael R. Rampino (2019). Relationship between impact-crater size and severity of related extinction episodes. Earth-Science Reviews . 102990 (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1016/j.earscirev.2019.102990

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Impaktni zima

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu impaktni krater na Wikimedia Commons
• Galerie impaktni krater na Wikimedia Commons
• Rajmon, D. Impact database v.20xx.x ? databaze potvrzenych a nepotvrzenych impaktovych struktur a ulo?enin, roz?i?ena verze d?iv?j?i databaze Suspected Earth Impact Sites . (anglicky)
• databaze impaktnich krater? na Zemi (anglicky)
• fotografie impaktnich krater? na Zemi (anglicky)
• impaktni kratery na M?sici
• ?lanek Top 10 ob?ich impaktnich krater? na Zemi na webu Osel.cz