Iesada Tokugawa
Dvanacty ?ogun Tokugawskeho ?ogunatu v klasickem dvornim kostymu
Narozeni	6. kv?tna 1824 Edo , Tokugawsky ?ogunat
Umrti	14. srpna 1858 (ve v?ku 34 let) Tokio
P?i?ina umrti	cholera a beri-beri
Misto poh?beni	Kaneid?i
Zem?	Japonsko
Povolani	?ogun
Nasledovnik	Iemo?i Tokugawa
Cho?	Takacuka Acuko Hideko I?id?o Atsuhime (Atsuko)
Rodi?e	Iejo?i Tokugawa a Hond?uin
Rod	tokugawska ?ogunska rodina
P?ibuzni	Jo?imasa Tokugawa a Teruhime (sourozenci) Iemo?i Tokugawa (adoptovane dit? a bratranec )
Funkce	tokugawsky ?ogun konoe tai?o naidaid?in
Podpis
multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Iesada Tokugawa (?川 家定; 6. kv?tna 1824 ? 14. srpna 1858 ) byl t?inacty ?ogun dynastie Tokugawa ( obdobi Edo ). Z pozice ?oguna vladl pouhych p?t let (1853?1858). Byl nedu?ivy a podle n?kterych historik? nebyl v?bec zdravotn? zp?sobily ?ogunem se stat. ^[1]

Jeho vladou za?alo obdobi Bakumacu ( konec ?ogunatu ).

?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

Byl ?tvrtym synem 12. ?oguna Iejo?iho Tokugawy . ?adny z jeho star?ich sourozenc? v?ak nep?e?il kojenecky ani d?tsky v?k, proto byl Iesada ji? v utlem v?ku prohla?en za Iejo?iho nastupce. V ranem d?tstvi prod?lal ne?tovice. Ji? po smrti ?oguna Ienariho v roce 1841 probihaly v ?ogunatu velke diskuze, zda je Iesada schopny tr?n p?evzit. Jako potencialni nastupce byl jmenovan Jo?inobu Tokugawa . Proti tomu se v?ak d?razn? postavil rod?u Abe Masahiro a Iesada d?dicem z?stal. ^[2] Jo?inobu se vlady ujal a? roku 1866 jako posledni vladce tokugawskeho ?ogunatu.

Jeho matkou byla Honjuin, co? je jedna z nejobliben?j?ich konkubin Iejo?iho Tokugawy.

Iesada byl oficialn? t?ikrat ?enaty. Jeho prvni man?elkou byla Takacuka Acuko, dcera Takacukasy Masahira, mocneho v?dce z p?elomu 17. a 18. stoleti. Tento mu? byl v?rnym spojencem klanu Tokugawa . ^[2] Acuko v?ak zem?ela b?hem prvnich let jejich man?elstvi na ne?tovice a jejich man?elstvi z?stalo bezd?tne.

Jeho druhou man?elkou se stala Hideko I?id?o, ktera je dcerou Tadajo?iho I?id?o, dal?iho mocneho a bohateho daimjoa . Jeji rodina se skladala z dvorskych ?lechtic? a op?t se jednalo p?edev?im o s?atek strategicky. Hideko v?ak zem?ela necely rok po jejich svatb? a man?elstvi tak op?t bylo bezd?tne.

Jeho t?eti a posledni man?elstvi bylo s princeznou Atsuko (1836?1883), dcerou Nariakira ?imazu (ze Sacumy ). I kdy? Acu nezem?ela na po?atku man?elstvi a ?ogue Iesadu p?e?ila, potomka spolu nem?li. To bylo pro ?ogunat problematicke a Iesada se rozhodl adaptovat mladeho chlapce jmenem Iemo?i Tokugawa . Jeho biologickym otcem byl Narijuki Tokugawa, daimjo Wakajamy a bratr Iejo?i Tokugawy . ^[3]

Vlada [ editovat | editovat zdroj ]

Hlavni vyzvou pro ?ogunat v obdobi Iesadovy vlady byl tlak zapadnich zemi, zejmena Spojenych stat? , na otev?eni Japonska pro obchod. Iesada se jednanich kv?li chatrnemu zdravi nijak zasadn? nepodilel, jednani vedl Abe Masahiro . Dne 21. ?ijna 1857 nicmen? Iesada p?ijal nov? p?ichoziho americkeho konzula Townsenda Harrise na hrad? v Edu .

Iesada nakonec podepsal tzv. Harrisovu smlouvu z roku 1858 a Japonsko-americkou smlouvu o miru a p?atelstvi ). ^[4] Nasledn? podepsal i dal?i podobne smlouvy se Spojenym kralovstvim (?ijen 1854), Rusy (1855) a Francouzi (1858). Souhrnne ozna?eni pro tyto smlouvy je Ansejske dohody . Jejich uzav?eni znamenalo prolomeni politiky sakoku (izolace) a otev?ely Japonsko zahrani?nim vliv?m.

Komei , v te dob? vladnouci cisa?, byl odp?rcem teto politiky, i kdy? smlouvy sam nakonec ratifikoval. Jeho na ve?ejnosti odmitavy postoj k t?mto smlouvam siln? posilil hnuti sonno d?oi , ktere usilovalo o svr?eni ?ogunatu a navrat moci do rukou cisa?e.

Obdobi Iesadovy vlady bylo take poznamenano n?kolika p?irodnimi katastrofami.

• Roku 1854 zabila serie zem?t?eseni zvana Nankaido a nasledne tsunami p?ibli?n? ne? 80 000 lidi. V prosinci teho? roku na Japonsko ude?ilo dal?i silne zem?t?eseni, tzv. Tokai , pojmenovane podle regionu, ktere postihlo nejsiln?ji. ^[5]
• Roku 1855 nasledovala dal?i silna zem?t?eseni. ^[6]
• Roku 1858 do?lo v Japonsku k velke epidemii cholery , ktera trvala a? do roku 1860. Podle odhad? na choleru tehdy zem?elo 100 000 ? 200 000 obyvatel v Edu a dal?i v ostatnich oblastech zem?. ^[7]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• Jansen, Marius B. and John Whitney Hall, eds. (1989). The Cambridge History of Japan: The Nineteenth Century . Cambridge: Cambridge University Press . ISBN   978-0-521-22356-0 .
• Mogues, Alfred de. Recollections of Baron Gros's Embassy to China and Japan in 1857?58 . London: Richard Griffin and Company. 1860.
• Ravina, Mark (2004). The Last Samurai: The Life and Battles of Saigo Takamori . Hobokin, New Jersey: John Wiley & Sons. ISBN   978-0-471-08970-4 .
• Totman, Conrad (1967). Politics in the Tokugawa Bakufu, 1600?1843 . Cambridge: Harvard University Press.

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Iesada Tokugawa na Wikimedia Commons

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Tokugawa Iesada na anglicke Wikipedii.