Ibiza
([
ivisa
],
katalansky
Eivissa
) je
ostrov
v
Balearskem souostrovi
na zapad?
St?edozemniho mo?e
, vyznamne st?edisko cestovniho ruchu.
Satelitni snimek ostrov? Ibiza a
Formentera
Spolu se sousednim ostrovem
Formenterou
je hlavni sou?asti skupiny
Illes Pitiuses
(
kastilsky
:
Islas Pitiusas
; tento nazev pochazi od starov?kych ?eckych obchodnik? a znamena
?Borovicove ostrovy“
). Ibiza je rozlohou 571 km² osmym nejv?t?im
?pan?lskym ostrovem
. Mo?ske dno v okoli ostrova je z ?asti pokryto podmo?skym travnikem tvo?enym rostlinami
posidonie mo?ske
? endemitu St?edozemniho mo?e.
Le?i 80 km jihozapadn? od
Mallorky
a 90 a? 150 km na jihovychod od pevniny
Pyrenejskeho poloostrova
. Ma zhruba ovalny tvar, protahly ve sm?ru jihozapad-severovychod. Na delku m??i 41, na ?i?ku 22 km, obvod pob?e?i ?ini 210 km. Je dosti ?lenity, misty s vysokymi pob?e?nimi utesy; nejvy??i vrchol
Sa Talaia
dosahuje 475 m nad mo?em, dal?i vrcholy jsou nap?. Puig Gros (415 m) a Puig Fornas (410 m). Ibiza ma z Balearskeho souostrovi nejvy??i podil les?. Podnebi je subtropicke s pr?m?rnou ro?ni teplotou 18,6 °C, ro?ni uhrn slune?niho svitu dosahuje 2 883 hodin.
Pohled od jeskyn? Es Culleram ke
Cala San Vicenc
Ze spravniho hlediska nale?i Ibiza do
autonomniho spole?enstvi
Balearske ostrovy, kde od roku 2007 tvo?i samostatnou ostrovni oblast. P?edtim spolu s ostrovem Formentera tvo?ila ostrovni oblast Ibiza a Formentera. Ostrov ma p?ibli?n? 133 000 obyvatel (
2012
), z toho zhruba 1/10 p?edstavuji trvale ?ijici cizinci. ?leni se na p?t m?stskych obci (
municipis
). Hlavnim a nejv?t?im m?stem je s necelymi 50 000 obyvatel
m?sto Ibiza
(Ciutat d'Eivissa) na jihovychodnim pob?e?i. Dal?imi m?sty jsou Sant Antoni de Portmany, Sant Joan de Labritja, Sant Josep de sa Talaia a
Santa Eularia des Riu
. Obyvatele jsou p?eva?n?
katalanske narodnosti
a hovo?i na?e?im
eivissenc
(
kastilsky
:
ibicenco
), ktere je blizke ostatnim balearskym dialekt?m
katalan?tiny
(mallorqui, menorqui).
Jestli?e a? do 60. let
20. stoleti
byla Ibiza sob?sta?nym ostrovem zem?d?lc? a ryba??, jeho? hlavnim vyvoznim artiklem byla
s?l
(a? 70 000 tun ro?n?), s nastupem masove turistiky se v?e zm?nilo. Dnes p?edstavuje turisticky ruch 98 % ekonomiky ostrova a potraviny i ostatni zbo?i se ve velkem dova?eji z pevniny. Ro?n? nav?tivi Ibizu p?es 3 miliony turist?, ponejvice
britskych
,
n?meckych
,
italskych
a
francouzskych
. Ibiza laka zejmena mlade lidi; zdej?i no?ni kluby jsou celosv?tov? zname a vyhledavane.
Ibiza je dostupna z pevniny zejmena lodni a leteckou dopravou. Letecka p?eprava je umo?n?na diky existenci Leti?t? Ibiza (IATA kod: IBZ), ktere ma sice pouze jeden terminal, pro turisticky ruch je v?ak nenahraditelny. Terminal nabizi celou ?adu slu?eb (nap?. sm?narna). Doprava z leti?t?, ktere se nachazi asi 7 km od m?sta Ibiza, je mo?na hned n?kolika zp?soby. Lze vyu?it taxi slu?bu ?i si automobil vyp?j?it v n?ktere z autop?j?oven, dal?i mo?nosti je vyu?it kyvadlove p?epravy hotelovymi minibusy a m?stskou dopravou.
Skalni malby a
megality
dokladaji osidleni ostrova ji? po?atkem
2. tisicileti p?. n. l.
. Vyraznou stopu zde zanechali
Feni?ane
, kte?i kolem roku 700 p?. n. l. zalo?ili p?istav
Ibes
nebo te?
Ebusim
(tj. dne?ni
Eivissu
). Nazev, pozd?ji ozna?ujici i cely ostrov, z?ejm? pochazi od jmena fenickeho a
egyptskeho
boha
Besa
. Z
5.
a?
2. stoleti p?. n. l.
se dochoval skalni chram bohyn?
Tanit
v jeskyni
Es Culleram
u
Cala San Vicenc
. Po padu
Kartaga
p?ipojil
123 p?. n. l.
Quintus Caecillius Metellus Baleary k
?imskemu
panstvi. Hlavni m?sto bylo tehdy zvano
Ebesus
, pozd?ji za cisa?stvi te?
Flavia Augusta
.
Latinsky
nazev
Portus Magnus
se odra?i ve jmenu
Sant Antoni de Portmany
.
Roku
426
Ibizu vyplenili Vandalove, v
6.
a
7. stoleti
nale?ela k
Byzantske ?i?i
. Po roce
711
se Balearske ostrovy dostaly pod
maursky
vliv. Ibiza (
arabsky
zvana
Jabiza
) za?ila vpady
Norman?
a na ?as se stala sou?asti
Cordobskeho chalifatu
, od n?ho? se odtrhla roku
1009
. Baleary byly v
11. stoleti
uto?i?t?m
pirat?
a ve
12. stoleti
posledni ba?tou
Almoravid?
.
Aragonsky kral
Jakub I.
dobyl roku
1229
Mallorku a nasledn? roku
1235
Ibizu a p?ipojil Baleary k
aragonske korun?
. Po spojeni aragonske a
kastilske koruny
roku
1474
byly pak d?jiny Ibizy svazany s osudy celeho
?pan?lska
.
Kolumbovo vejce
v p?istavu Sant Antoni
Ve sv?tle zamo?skych objev? p?elomu
15.
a
16. stoleti
se Balearske ostrovy ocitly na pokraji zajmu. Po?et obyvatel klesal a ostrovy se ?asto stavaly ter?em najezd? berberskych pirat?. Na ochranu byly budovany stra?ni v??e, lide se usidlovali na rozptylenych statcich ve vnitrozemi a za vlady
Filipa II.
byly zesileny maurske hradby Stareho M?sta (
D'alt Vila
) v Eivisse. Nouze postupem ?asu dohan?la i obyvatele Ibizy ke
korzarstvi
, kteremu byla u?in?na p?itr? a? po?atkem
19. stoleti
. Kolem roku
1930
za?ali na Ibizu ve v?t?im mno?stvi p?iji?d?t brit?ti turiste, tento vyvoj v?ak na dv? desetileti p?eru?ily
?pan?lska ob?anska
a
druha sv?tova valka
. V 50. let 20. stoleti za?aly podel pob?e?i vyr?stat hotely a ostrov se zahy prom?nil ve vyznamnou rekrea?ni oblast.
V roce 1999 bylo na seznam sv?toveho d?dictvi UNESCO zapsano n?kolik historickych lokalit na Ibize. Konkretn? se jedna o opevn?ne historicke jadro
m?sta Ibiza
jako?to p?iklad
renesan?ni
vojenske architektury, archeologicke nalezi?t?
fenickeho
osidleni
Sa Caleta
a kartaginska
nekropole
Puig des Molins
. Pod ochranou UNESCA pat?i i ?ast mo?e mezi Ibizou a Formenterou, na jejim? dn? se nachazeji podmo?ske louky posidonie mo?ske.
Na Ibize probiha mnoho festival?
elektronicke hudby
spi?e se bli?ici
hudb? tane?ni
, Ibiza je tedy pova?ovana za ostrov pla?ovych party a nekon?icich hudebnich vystoupeni,
DJskych
set?
a
liveact?
.
Podobn? jako je
Jamajka
proslula svym
ska
,
reggaem
,
dubem
a
dancehallem
.