IP adresa ( anglicky IP address , hovorov? ?ajpina“) je v informatice ?islo, ktere jednozna?n? identifikuje si?ove rozhrani v po?ita?ove siti , ktera pou?iva IP protokol . V sou?asne dob? je nejroz?i?en?j?i IPv4 , ktera pou?iva 32bitove IP adresy, ktere jsou zapisovany dekadicky po jednotlivych oktetech (tj. po osmicich bit? ), nap?iklad 192.168.0.2 . Z d?vodu nedostatku adres je IPv4 postupn? nahrazovan protokolem IPv6 , ktery pou?iva 128bitove IP adresy zapsane hexadecimaln? , nap?iklad 2001:db8:0:1234:0:567:8:1 .

Charakteristika [ editovat | editovat zdroj ]

IP adresa slou?i k rozli?eni si?ovych rozhrani p?ipojenych k po?ita?ove siti . Si?ovym rozhranim m??e byt si?ova karta ( Ethernet , Wi-Fi ), IrDA port, ale m??e se jednat i o virtualni za?izeni ( loopback , rozhrani pro virtualni po?ita? a podobn?).

Zkratka IP znamena internetovy protokol , co? je protokol , pomoci ktereho spolu komunikuji v?echna za?izeni v Internetu. Dnes nej?ast?ji pou?ivana je jeho ?tvrta verze ( IPv4 ), postupn? se v?ak p?echazi na nov?j?i verzi 6 ( IPv6 ). V jinych protokolech se adresovani jednotlivych za?izeni m??e provad?t jinak (viz nap?. MAC adresa ).

IP protokol byl p?vodn? vyvinut pro pot?eby komunikace v Internetu . IP adresa musi byt v dane siti jednozna?na (jedno rozhrani m??e mit vice IP adres, ale stejna IP adresa nem??e byt na vice rozhranich), av?ak lze pou?ivat NAT a privatni IP adresy (viz ni?e).

Ve?kera data jsou mezi si?ovymi rozhranimi p?ena?ena v podob? IP datagram? .

Jeliko? by pro b??ne u?ivatele po?ita?ovych siti bylo velice obti?ne pamatovat si ?iselne adresy, existuje slu?ba DNS ( Domain Name System ), ktera umo??uje pou?ivat snadn?ji zapamatovatelna domenova jmena po?ita??, ktera jsou automaticky p?evad?na na IP adresy (nap?. www.seznam.cz ).

IPv4 adresy [ editovat | editovat zdroj ]

Internet protokol pou?iva od za?atku tzv. IPv4 format IP adresy. IP adresou je v IPv4 32bitove ?islo, ktere je definovano jako ?ty?i oktety, tj. ?ty?i osmice bit? (ne v?echny po?ita?e v minulosti pou?ivaly osmibitove slovo, resp. bajt ). V b??nem textu je IP adresa zapisovana ?ty?mi desitkovymi ?isly odd?lenymi te?kami, kde ka?de ?islo reprezentuje jednu osmici z IP adresy (tj. jeden bajt), nap?.

192.168.48.39

Proto?e se jedna o 32bitove ?islo, lze takovych IP adres zapsat 2 ³² (tj. zhruba 4 miliardy, p?esn? je to 4 294 967 296). Rozsah pou?itelnych adres se nazyva adresni prostor . Adresni prostor IPv4 v?ak nikdy nebude obsahovat 4 miliardy adres, proto?e ur?ita jeho ?ast je rezervovana pro jine pot?eby protokolu a nemohou byt pou?ity. Dale jsou z praktickych d?vod? (viz sm?rovani ) IP adresy shlukovany do v?t?ich celk?, ?im? se adresni prostor dale zmen?uje. V souvislosti s prudkym rozmachem po?ita?? v domacnostech to vedlo k vy?erpani IPv4 adres .

Struktura adresy [ editovat | editovat zdroj ]

Adresa se v IPv4 d?li na t?i zakladni ?asti:

Tyto t?i ?asti umo??uji, aby bylo snadne ur?it umist?ni IP adresy na sv?t?. Jedna se o obdobu po?tovni adresy (stat, ulice, jmeno adresata). Hranici mezi adresou si?oveho rozhrani a po?ita?e ur?uje maska sit? , ktera v binarnim tvaru obsahuje jedni?ky tam, kde se v adrese nachazi ?islo sit? a podsit?, a nuly tam, kde je ?islo si?oveho rozhrani (po?ita?e).

T?idy IP adres [ editovat | editovat zdroj ]

P?vodn? slou?ila v IPv4 k ur?eni podsit? prvni osmice bit? (prvni ?islo v zapisu IP adresy). Kdy? se to ukazalo jako nedostate?ne, byly zavedeny tzv. t?idy IP adres (A, B, C a D), kde bylo rozd?leni na podsit? ur?eno tzv. maskou sit? a ta byla ur?ena prvnimi n?kolika bity samotne IP adresy. Tento zp?sob se po ?ase ukazal take jako nedostate?ny, proto?e poskytoval relativn? hodn? velkych podsiti (t?ida A) a malo malych podsiti (t?ida C), a proto bylo zavedeno bezt?idni d?leni na podsit? (viz dale).

Classless delegace [ editovat | editovat zdroj ]

Rozd?leni na podsit? podle t?id IP adres se ukazalo jako nepru?ne a s rostoucim nedostatkem IPv4 adres byly hledany zp?soby pro vylep?eni. Tim bylo tzv. CIDR ( Classless Inter-Domain Routing , bezt?idni mezidomenove sm?rovani ), ktere bylo zavedeno roku 1993 a ve kterem je v IP adrese mo?ne hranici ?isla sit? a ?isla si?oveho rozhrani umis?ovat mezi dva libovolne bity dane IP adresy (IP adresa je v po?ita?i zapsana bitov?, tak?e nevadi, ?e hranice neni mezi desitkovymi ?isly zapisu IP adresy). Hranici ur?uje tzv, maska sit? . Adresa si?oveho rozhrani je pak zapisovana bu? pomoci IP adresy a delky prefixu nebo desitkovym zapisem masky sit? - viz p?iklad ni?e (oba zapisy jsou ekvivalentni , podsi? pou?iva rozsah adres 192.168.0.0?192.168.31.255):

192.168.24.0/19
192.168.24.0/255.255.224.0

Vyhrazene adresy [ editovat | editovat zdroj ]

Jak ji? bylo zmin?no, nelze vyu?it v?echny IP adresy, proto?e n?ktere maji specialni ur?eni. Nap?iklad nejni??i adresa v siti (s nulovou adresou stanice) slou?i v IPv4 jako ozna?eni cele (pod)sit? (nap?. ?si? 192.168.24.0“), nejvy??i adresa v siti (adresa stanice obsahuje same binarni jedni?ky) slou?i jako adresa pro v?esm?rove vysilani ( broadcast ), takove adresy tedy nelze pou?it pro normalni u?ely.

Adresy 127.x.x.x (tzv. localhost , nej?ast?ji se pou?iva adresa 127.0.0.1) jsou rezervovany pro tzv. loopback , logickou smy?ku umo??ujici posilat pakety sam sob?.

Dale jsou vy?len?ny rozsahy tzv. internich (neve?ejnych) IP adres (tzv. privatni IP adresy ), ktere se pou?ivaji pouze pro adresovani vnit?nich siti (nap?. lokalnich), na Internetu se nikdy nemohou objevit. Jako neve?ejne jsou ur?eny adresy:

• ve t?id? A: 10.0.0.0 a? 10.255.255.255 (celkem 1× 16 777 216 adres; tj. 16 777 216 adres, z nich? je pou?itelnych jen 16 777 214)
• ve t?id? B: 172.16.0.0 a? 172.31.255.255 (celkem 16× 65 536 adres; tj. 1 048 576 adres, z nich? je pou?itelnych jen 1 048 544)
• ve t?id? C: 192.168.0.0 a? 192.168.255.255 (celkem 256× 256 adres; tj. 65 536 adres, z nich? je pou?itelnych jen 65 024)
• 100.64.0.0/10 - IPv4 Prefix for Shared Address Space podle specifikace  RFC 6598 ^[1]

Adresy v IPv6 [ editovat | editovat zdroj ]

V souvislosti s vy?erpanim IPv4 adres byl zaveden protokol IPv6, ktery pou?iva 128bitove IP adresy, kterych je obrovske mno?stvi (2 ¹²⁸  ? 3×10 ³⁸ ). IPv6 adresa se zapisuje jako osm skupin po ?ty?ech hexadecimalnich ?islicich, nap?iklad:

2001:0718:1c01:0016:0214:22ff:fec9:0ca5

Uvodni nuly v ka?de skupin? lze ze zapisu vynechat. Vy?e uvedenou adresu tedy lze psat ve tvaru

2001:718:1c01:16:214:22ff:fec9:ca5

Pokud adresa obsahuje n?kolik po sob? jdoucich nulovych skupin, lze misto nich zapsat jen ?::“. Tato zkratka smi byt v adrese jen jedna. Pou?iva se ?asto u prefix? pro nulovy konec adresy ?i u specialnich adres, jako je loopback (smy?ka), jeji? tvar ::1 je podstatn? p?ijemn?j?i, ne? plny zapis 0000:0000:0000:0000:0000:0000:0000:0001 .

Skupinove adresy [ editovat | editovat zdroj ]

Proto?e IPv6 neobsahuje v?esm?rove (broadcast) adresy, byly pro pot?eby doru?eni jedne zpravy vice p?ijemc?m zavedeny tzv. skupinove adresy . Nap?iklad adresa ff02::1 ozna?uje v?echny uzly na dane lince.

Firewalling [ editovat | editovat zdroj ]

Spravci siti si ?asto p?eji omezit ve?ejny internetovy provoz v ramci svych privatnich siti z d?vodu bezpe?nosti a ochrany soukromi. Zdrojove a cilove IP adresy obsa?ene v zahlavi ka?deho IP paketu jsou vhodnym prost?edkem k rozli?eni provozu pomoci blokovani IP adres nebo selektivniho p?izp?sobeni odpov?di na vn?j?i po?adavky internim server?m. Toho lze dosahnout pomoci firewalloveho softwaru spu?t?neho na sm?rova?i brany sit?. Databazi IP adres omezeneho a povoleneho provozu lze udr?ovat v blacklistech a whitelistech.  

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku IP address na anglicke Wikipedii.