| IBM
|
|---|
 Logo
|
 |
| Zakladni udaje
|
|---|
| Pravni forma
| Incorporated
|
|---|
| Datum zalo?eni
| 16. ?ervna
1911
|
|---|
| P?edch?dci
| Dehomag
Computing Tabulating Recording Company
|
|---|
| Zakladatele
| Charles Ranlett Flint
Thomas J. Watson
|
|---|
| Adresa sidla
| Orchard Road
1, Armonk, 105 04,
USA
|
|---|
| Sou?adnice sidla
| 41°6′29,16″ s. ?.
,
73°43′13,08″ z. d.
|
|---|
| Kli?ovi lide
| Arvind Krishna
|
|---|
| Charakteristika firmy
|
|---|
| Oblast ?innosti
| softwarovy pr?mysl,
hardware
, ?izeni IT slu?eb,
information technology consulting
a
informa?ni technologie
|
|---|
| Produkty
| software
,
serverovna
,
unit record equipment
,
direct-access storage device
a
hardware
|
|---|
| Tr?ni kapitalizace
| 125,1 mld. $ (2021)
[1]
120 mld. $ (2021)
[2]
|
|---|
| Obrat
| 60,5 mld. $ (2022)
[3]
57,4 mld. $ (2021)
[4]
|
|---|
| Provozni zisk
| 1,2 mld. $ (2022)
[3]
4,8 mld. $ (2021)
[5]
|
|---|
| Vysledek hospoda?eni
| 1,6 mld. $ (2022)
[3]
5,7 mld. $ (2021)
[5]
|
|---|
| Celkova aktiva
| 156 mld. $ (2020)
[6]
123,4 mld. $ (2018)
[7]
|
|---|
| Zam?stnanci
| 352 600 (2019)
[8]
|
|---|
| Majitele
| Berkshire Hathaway
(8,4 %)
Vanguard Group
(6,0 %)
State Street Corporation
(5,1 %)
|
|---|
| Dce?ine spole?nosti
| SoftLayer
(100 %)
IBM India (100 %)
Internet Security Systems
Lotus Software
Rational Software
IBM Denmark
(100 %)
IBM France
(100 %)
Companhia IBM Portuguesa
(100 %)
IBM Nederland
(100 %)
IBM Deutschland
(100 %)
… vice na
Wikidatech
|
|---|
| Ocen?ni
| Narodni medaile za technologii a inovace (2000)
Narodni medaile za technologii a inovace (2004)
Narodni medaile za technologii a inovace (2009)
Silver Anvil Award
(2010)
Silver Anvil Award
(2012)
… vice na
Wikidatech
|
|---|
| Identifikatory
|
|---|
| Oficialni web
| www
.ibm
.com
|
|---|
| ISIN
| US4592001014
|
|---|
| LEI
| VGRQXHF3J8VDLUA7XE92
|
|---|
| N?ktera data mohou pochazet z
datove polo?ky
.
|
IBM
(celym nazvem
International Business Machines Corporation
) je americka mezinarodni technologicka spole?nost s hlavnim sidlem v
Armonku
ve stat?
New York
v USA. Spole?nost dnes operuje ve vice ne? 170 zemich sv?ta. Korporace se p?vodem rozvinula ze spole?nosti CTR = Computing ? Tabulating ? Recording a a? v roce 1924 byla p?ejmenovana na IBM.
IBM vyrabi a uvadi na trh po?ita?ovy hardware, software (a middleware) v?etn? moderace a poradenskych slu?eb v ?iroke oblasti od po?ita?? a? po nanotechnologie. Spole?nost se take zabyva rozsahlym vyzkumem, za co? dr?i i rekord v oblasti vyvoje v nejvy??im po?tu patent? za 25 let. N?ktere z vynalez? z produkce IBM:
bankomaty
,
osobni po?ita?e
,
diskety
,
hard disky
,
kreditni karty
,
programovaci jazyk
SQL
,
?arovy kod
?i
DRAM
pam??. Dominantou v 60. a 70. letech minuleho stoleti byl pak IBM
mainframe
, nap?iklad System/360.
IBM n?kolikrat upravilo sve zam??eni podle zm?n dynamicky fungujiciho trhu. Tyto zm?ny souvisely nap?iklad s podilenim se na vyrob? tiskaren se spole?nosti Lexmark v roce 1991, s prodejem zna?ky po?ita??
ThinkPad
a server? x86 firm?
Lenovo
a nakupem spole?nosti jako PwC Consulting (2002), SPSS (2009) a Weather Company (2016). Spolu s vy?e uvedenym vyhlasila spole?nost v roce 2014, ?e bude i nadale pokra?ovat v designu polovodi??, zarove? v?ak p?iznala, ?e ustoupi od produkce pro firmu Global Foundries.
S p?ezdivkou ?Velka modra (Big Blue)“ je IBM jednou ze 30 spole?nosti uvedenych v indexu
Dow Jones Industrial
(n?kdy vzpominany i ve zkratce DJIA) jako jedna z nejv?t?ich sv?tovych spole?nosti s tem?? 380 000 zam?stnanci. N?kte?i z nich pod za?titou jmena spole?nosti IBM ziskali ocen?ni sv?toveho vyznamu jako: 5
Nobelovych cen
, 6
Turingovych cen
, 10 narodnich medaili v technologicke oblasti a 5 narodnich medaili za v?du.
Zaklad spole?nosti IBM se formoval postupn? ji? od roku 1885, kdy Julius E. Pitrap patentoval vypo?etni m??itko (computing scale).
[9]
Dal?i ?asti budouci spole?nosti vytvo?ili spolu s Alexandrem Deyem vyvojem dochazkoveho zaznamniku (dial recorder) v roce 1888, Hermanem Hollerithem vynalezem elektronickeho s?itaciho stroje a Willardem Bundym se svym ?asova?em v roce 1889. Spojili se pote dne 16. 06. 1911 pod Ch. R. Flintem pod dal?i spole?nost jmenem Computing-Tabulating-Recording (CTR) s hlavnim sidlem v Endicottu, New York. Spojenim do CTR se spole?nost rozrostla na 1300 zam?stnanc? se sidly v Endicottu a Binghamton, NY;
Daytonu
, OH;
Detroitu
, MI;
Washingtonu D. C.
a v
Torontu
. Jejich vyroba se zam??ila na produkci stroj? od oblasti komer?ni vyroby a pr?myslovych ?asova??, kraje?? masa a syra a? po oblast vyroby tabulator? a d?rovacich ?titk?. Potom co v roce 1912 J. H. Patterson propustil T. J. Watsona, Sr. ze spole?nosti National Cash Register (
NCR
), po?adal Watson Ch. R. Flinta o pomoc, na co? mu Flint v roce 1914 nabidl misto generalniho mana?era CTR. Po 11 m?sicich a vy?e?enych soudnich sporech s NCR byl Watson Sr. jmenovan prezidentem spole?nosti CTR. Watson nasledovn? aplikoval n?ktere pr?kopnicke praktiky J. H. Pattersona pochazejici z NCR do spole?nosti Computing-Tabulating-Recording. Zavedl nova obchodni pravidla, jako nap?iklad: nove prodejni strategie, upraveni obchodnici v tmavych oblecich a obrovske zaniceni k vytvo?eni nad?eni a loajality v??i spole?nosti v srdci ka?deho zam?stnance. Mantrou, a take oblibenym sloganem ?THINK“ zp?sobil Watson Sr. u svych zam?stnanc? obrovsky p?evrat. U? po prvnich ?ty?ech letech vynesly obraty spole?nosti vic ne? 9 milion? dolar? a spole?nost se rozrostla nejen do Evropy, ale take do Ji?ni Ameriky, Asie a Australie. Watson se nikdy netajil tim, ?e pojmenovani spole?nosti jako CTR mu p?i?lo neforemne a zbyte?n? komplikovane, z d?vodu psani p?es poml?ky, a tak v roce 1924 vymyslel novy nazev ?International Business Machines“ neboli IBM. Do roku 1933 byla v?t?ina dce?inych spole?nosti spojena do jedne, s jmenem IBM.
V roce 1937 tabula?ni system IBM umo?nil organizacim zpracovat do tehdy nep?edstavitelne mno?stvi dat. Mezi klienty, kte?i vyu?ili tento system, pat?ila i vlada Spojenych stat?. Ta poprve vyu?ila system pro zpracovani dat u 26 milionu zam?stnanc? nap?i? USA, ktera ?la v souladu s legislativou spole?enske bezpe?nosti. Dal?i v po?adi, kdo tento system pou?il, byla
Hitlerova
T?eti ?i?e
prost?ednictvim n?mecke dce?ine spole?nosti Dehomag. V pr?b?hu druhe sv?tove valky spole?nost vyprodukovala mno?stvi malych zbrani (M1 Carbine a hn?dou automatickou pu?ku) jako odpov?? na p?ipojeni americkych vojsk k zapadnim evropskym stat?m.
Automat D11 z n?meckeho zavodu Dehomag, dce?ine spole?nosti IBM
Kratce po nastupu Hitlera k moci se
nacisticke N?mecko
stalo druhym nejd?le?it?j?im trhem pro IBM, hned po tom americkem. Registra?ni automaty IBM (modely Hollerith, ze zavodu Dehomag) se postupn? za?aly pou?ivat v 78
koncentra?nich a vyhlazovacich taborech nacistickeho N?mecka
.
[10]
IBM spolu s nimi dodavala kompletni servis a jejich instalace v koncentra?nich taborech zahrnovala i ?workflow“ p?izp?sobeny zvladnuti zpracovani obrovskeho mno?stvi dat. Registra?ni stroje IBM byly licencovany (nebyly prodavany ? po celou dobu valky z?staly majetkem IBM), obna?ely servis od IBM v mist? zakaznika, a byly upraveny ?na kli?“ po?adavk?m T?eti ?i?e, aby vyhovovaly tehdej?i dokumentaci (tzv. Haftlingskartei ? karty pro v?zn? internovane v koncentra?nich taborech, dokumentace pro koordinaci transport?, formula?ove karty ze s?itani obyvatel ?i pro u?ely rasoveho odd?leni
SS
a dal?i).
[11]
Tehdej?i ?editel IBM,
Thomas J. Watson
, n?kolikrat nav?tivil N?mecko, n?kolik m?sic? po nastupu Hitlera za?idil finan?ni injekci Dehomagu, ktera vedla a? k zakoupeni pozemk? u Berlina a z?izeni prvni tovarny IBM v T?eti ?i?i. Dehomag v polovin? 30. let nabizel nacistickemu re?imu pomoc v identifikaci ?rasov? ne?adoucich“ obyvatel T?eti ?i?e ze s?itani lidu z dubna 1933. V ?ervenci 1937 se ?editel Watson v Berlin? osobn? setkal s
Adolfem Hitlerem
, aby s nim u jednoho stolu vyjednal specialni smlouvy na dodani licencovanych registra?nich stroj? od IBM.
[11]
S v?domim o pom?rech v N?mecku po roce 1933 (stup?ujici se rasove diskriminaci, ji? tehdy existujicich koncentra?nich taborech pro odp?rce Hitlerova represivniho re?imu) a toho, k jakemu u?elu budou registra?ni stroje jeho firmy pou?ity, koordinoval a dohli?el na jejich vyrobu v pobo?kach IBM v Evrop?
[12]
a po roce 1942 nechal sve evropske pobo?ky poru?ovat tehdy vydany americky vynos Trading With Enemy Act (of 1941) (zakazujici obchodovani s nep?itelem). Technologie IBM zasadn? usnadnila a po technologicke strance byla rozhodujicim prvkem k umo?n?ni nacisticke genocidy v mi?e, v jake se odehrala ? bez ni by nebylo mo?ne zpracovat takove mno?stvi osobnich udaj? v ?adu stovek tisic? a? milion? lidi.
[13]
Podle rozhodnuti soudce: ?Zda se, ?e nelze vylou?it spoluu?ast IBM v materialni a intelektualni asistenci p?i zlo?inech nacist? b?hem druhe sv?tove valky prost?ednictvim sve ?enevske pobo?ky, nebo? je zde obrovske mno?stvi d?kaz? indikujicich, ?e ?enevska pobo?ka (IBM) si byla t?chto ?in? v?doma a podporovala je.“
[11]
Ortel soudni ?aloby, podane proti IBM hromadn? z 40 zemi v unoru 2001, mimo jine ?ekl: ?P?esnost, rychlost a spolehlivost stroj? IBM, zejmena ve vztahu ke (zpracovani) dat ze s?itani lidu, byly samy o sob? vychvalovany v publikacich Dehomagu. Nezda se tedy nelogicke dosp?t k zav?ru, ?e technicka asistence IBM usnadnila ukony nacist? p?i pachani jejich
zlo?in? proti lidskosti
, ?in? te? se tykajicich u?etnictvi a t?id?ni pomoci stroj? poskytnutych a instalovanych od IBM.“
[11]
Pro IBM bylo legalni provozovat obchodni ?innost s N?meckem, dokud Amerika nevstoupila do valky v prosinci 1941.
V roce 1949 vytvo?il Thomas Watson Sr. dce?inou spole?nost IBM World Trade Corporation, ktera se m?la zam??it na mezinarodni styky. Nasledn? v roce 1952 po tem?? 40 letech sveho p?sobeni v k?esle prezidenta spole?nosti Thomas Watson Sr. odstoupil a p?enechal sve misto synovi, Thomasovi Watsonovi Jr. V roce 1956 spole?nost poprve uvedla p?iklad vyu?iti um?le inteligence. Jeji tehdej?i vyvoja?, Arthur L. Samuel v laborato?ich Poughkeepsie v state New York demonstroval svou praci nejen na schopnosti IBM 704 hrat ?achy, ale take u?it se ze svych chyb. Rok pote, v roce 1957, byl p?edstaven programovaci jazyk
FORTRAN
. V roce 1961 vyvinuli laborato?e IBM rezerva?ni system
SABRE
na zaklad? po?adavku klienta
American Airlines
a take p?edstavili velice usp??ny samo nastavitelny
psaci stroj
. V r. 1963 se pracovnici IBM s
NASA
podileli na sledovani ob??neho letu astronaut? Mercury. Rok pote se hlavni centrala IBM p?est?hovala z m?sta New York do Armonku, NY. Druhou polovinu 60. let v?novala IBM dal?imu zkoumani vesmiru; podilela se na letech Gemini v r. 1965, Saturnu v r. 1966 na misi Lunar v r. 1969.
V 50. letech se zapojila do vyroby salovych a od roku 1981 take osobnich po?ita?? (
IBM PC
), ktere ji nov? definovaly ve v?ku po?ita??.
Dne 7. dubna 1964 p?edstavila spole?nost zbrusu novy komplex po?ita?? IBM System/360, ktery upln? zm?nil dosavadni fungovani spole?nosti. Nar?st vyu?iti z p?vodn? maleho do obrovskeho m??itka m?l za p?i?inu modernizaci model? s v?t?i vypo?etni schopnosti bez nutnosti p?epsat samotny program. Z pomoci n?kolik uprav se po?ita? v roce 1970 p?ed?lal na IBM System/370. Spojenim obou po?ita?ovych domen IBM System/360 a IBM System/370 vytvo?ila IBM model, ktery byl vyu?ivan v pr?myslu v obdobi od 60. let a? po za?atek 80. let jako centralni po?ita?.
V roce 1974 vyvinul in?enyr George L. Laurer jmenem IBM univerzalni ?arovy kod. IBM ve spojeni se
Sv?tovou bankou
v roce 1981 p?edstavilo mo?nost ?financial swaps“
[PH1]
, kterou symbolicky p?edstavili ve?ejnosti vzajemnou zam?nnou dohodou. Pr?myslovy standard, kterym se stali osobni po?ita?e IBM, byl p?edstaven v roce 1981.
IBM Personal System/2 Model 25
Dne
12. srpna
1981
byly firmou IBM uvedeny na trh
IBM PC
(
PC
? Personal Computer)
osobni po?ita?e
jako odpov?? na usp?ch firem
Commodore
,
Atari
,
Apple
a dal?ich. Po?ita?e
IBM PC
se rychle staly nejroz?i?en?j?im typem
mikropo?ita?e
na trhu
spot?ebni elektroniky
, proto?e firma IBM zve?ejnila zcela voln? technickou dokumentaci a do?lo k velmi rychlemu rozvoji vyroby lacinych klon?, co? byly identicky funk?ni po?ita?e jinych vyrobc?.
Firma IBM cht?la licencovat
BIOS
po?ita?e, ale tuto mo?nost zahy ztratila diky legaln? provedenemu
reverznimu in?enyrstvi
, pomoci ktereho mohl byt do PC umist?n BIOS levn?j?ich vyrobc? beze ztraty kompatibility (tj. mo?nosti bezproblemoveho provozovani
software
).
Usp?ch po?ita?? PC byl zp?soben jejich nizkou cenou a vysokou mirou kompatibility i p?es to, ?e z technickeho hlediska byl navrh PC jednoduchy a? zastaraly, k dispozici byly pouze velmi nedokonale
opera?ni systemy
bez grafickeho u?ivatelskeho prost?edi a te? nedokonale u?ivatelske programy.
Firma IBM p?estala pozd?ji IBM PC vyrab?t, jednim z d?vod? byl problem efektivn? konkurovat asijskym vyrobc?m.
V roce 1991 IBM prodala prodala ?ast vyrab?jici tiskarny spole?nosti
Lexmark
. O dva roky pozd?ji v roce 1993 za?ilo IBM ?okujici ekonomickou ztratu 8 milion? dolar?, ktera byla v tom ?ase nejv?t?i ztratou v historii zname americke korporace. Jako reakci na tuto situaci p?ijala spole?nost vykonneho ?editele z
RJR Nabisco
, aby navratil spole?nosti jeji p?vodni slavu. V roce 2002 ziskala IBM poradenske slu?by
PricewaterhouseCoopers
, jinak zname jako PwC a rok pote s jeji pomoci zalo?ila projekt, ktery upravil hodnoty spole?nosti. Ve jmen? tohoto projektu dr?ela IBM 3denni online diskuzi tykajici se hlavnich obchodnich problem? s vic ne? 50 000 zam?stnanci. Vysledkem t?chto diskuzi bylo vytvo?eni 3 hlavnich hodnot spole?nosti:
- Ob?tavost pro dosahnuti usp?chu ka?deho klienta.
- Inovace, na ktere zale?i ? pro na?i spole?nost a take pro cely sv?t.
- D?v?ra a osobni odpov?dnost v ka?dem vztahu.
Na p?elomu stoleti IBM postupn? roz?i?ila sve portfolio na po?ita?ove komponenty a datova media, kde v n?kolika ohledech posunula technologicke hranice (miniaturizace, zvy?ovani kapacity apod.). V roce 2005 se spole?nost rozhodla prodat ?ast sve obchodni ?innosti zabyvajici se vyrobou osobnich po?ita?? ?inske technologicke firm?
Lenovo
a 4 roky pote take prava pro softwarovou spole?nost SPSS Inc.
V roce
2008
IBM vyrobila fungujici
elektronickou pam??
SRAM
technologii 22 nm.
[14]
Pozd?ji, v roce 2009, ziskal vypo?etni program Blue Gene Narodni medaili za technologii a inovaci. Medaili ud?lil osobn? americky prezident
Barack Obama
. V 2011 se spole?nost zaslou?ila o celosv?tovou pozornost, kdy? na herni show Jeopardy! p?edstavila sv?j program um?le inteligence Watson, kde Watson vyhral proti 2 ?ampion?m, Kennovi Jenningsovi a Bradovi Rutterovi. Ve stejnem roce oslavila spole?nost sve 100. narozeniny, konkretn? 16. ?ervna. V r. 2012 spole?nost koupila Kenexu, rok pote SoftLayer Technologies ? webovou domenu, v hodnot? tem?? 2 miliard dolar?.
Ke konci dubna roku 2013 zve?ejnila spole?nost film s nazvem
A Boy and His Atom
.
[15]
Zapsal se do historie jako prvni molekularni film.
V roce 2014 vydala spole?nost oficialni vyhla?eni o prodeji serveru x86 spole?nosti Lenovo; kontrakt dosahl hodnotu 2,1 miliard dolar?. Ve stejnem roce uzav?ela spole?nost mnoho partnerskych kontrakt? s korporacemi jako:
Apple Inc
.,
Twitter
,
Facebook
,
Tencent
,
Cisco
,
Under Armour
, Box,
Microsoft
,
VMware
, CSC,
Macy´s
, Sesame workshop aj.
IBM v roce 2015 provedla 2 velke akvizice: Merge Healthcare v hodnot? 1 miliardy dolar? a digitalni aktiva The Weather Company v?etn?
Weather.com
a Weather Channel mobilni aplikace. V 2016 ziskala IBM spole?nost Ustream, video konferen?ni slu?by a na zaklad? toho navrhlo novou divizi Cloud, Cloud video. V dubnu teho? roku vykazala IBM nejni??i hranici kvartalnich prodej? za 14 let. O m?sic pozd?ji spole?nost
Groupon
obvinila IBM z poru?eni prav p?i tvorb? patent? jako reakci na obvin?ni, ktere podala IBM na Groupon ve stejnem p?ipad? o 2 m?sice d?iv. V sou?asnosti se zam??uje mj. na
cloud computing
.
V lednu 2019 IBM p?edstavila sv?j prvni komer?ni
kvantovy po?ita?
IBM Q System One.
[16]
P?ezdivka IBM Big Blue souvisi s mod?e zbarvenym logem a barevnym schematem a take z d?vodu pou?ivani specifickeho dress kodu slo?eneho z bilych ko?il a modrych sak, ktery se v minulosti v IBM uplat?oval. Logo spole?nosti pro?lo mnoha zm?nami v pr?b?hu let do sou?asne podoby prvn? navrhnute v roce 1972 designerem Paulem Randem.
IBM v pr?b?hu let vyvinulo zna?ku vysoke kvality jako d?sledek vic ne? 100leteho fungovani a marketingovych kampani. Od r. 1996 se IBM stala exkluzivnim technologickym partnerem
Masters Tournament
, jednoho ze 4 hlavnich ?ampionat? v profesionalnim golfu. Masters Tournament spole?n? s IBM vytvo?ilo Masters.org a take prvni aplikaci pro iPhone s ?ivym streamem. V d?sledku toho se generalni ?editelka spole?nosti, Ginni Rometty, stala 3. ?enskou ?lenkou ?idici skupiny Masters. IBM je take vyznamnym sponzorem profesionalniho tenisu, podilejici se na akcich jako U.S. Open, Wimbledon, Australian Open a French Open. Spole?nost take podporovala Olympijske hry mezi lety 1960?2000 a Narodni fotbalovou ligu v rozmezi let 2003?2012.
V roce 2012 se hodnota zna?ky IBM vy?plhala na sumu 75,5 miliard dolar? a byla ozna?ena spole?nosti Interbrand jako 2. nejlep?i spole?nost na sv?te. Ve stejnem roku byla spole?nost vyhla?ena za nejlep?i spole?nost pro leadery, druhou nejlep?i spole?nost z hlediska ekologie ve Spojenych statech a mnohe dal?i. V roce 2015 byla magazinem
Forbes
vyhla?ena jako 5. nejhodnotn?j?i zna?ka.
Hlavni centrala IBM sidli ve m?st? Armonk, NY, v oblasti vzdalene asi 60 kilometr? severn? od Manhattanu. Impozantni stavba hlavni budovy, znama jako CHQ, pokryva plochu 26 300 m² a tvo?i ji p?eva?n? sklo a kamen. Komplex se rozprostira na 10 ha parcele uprost?ed d?iv?j?iho jable?neho sadu, ktery spole?nost odkoupila v polovin? 50. let 20. stoleti. Krom hlavni budovy jsou v komplexu zname taky The North Castle office (Kancela?e Severniho zamku), ktere tvo?ily hlavni centralu IBM v d?iv?j?ich dobach a IBM Learning Centre (ILC), rezort p?edstavujici hotel a treninkove centrum s vic ne? 182 hotelovymi pokoji a 31 konferen?nimi saly.
Do roku 2016 se IBM roz?i?ila do 174 krajin tvo?ici tzv. mobility centers v oblastech s ni??im obratem na trhu a obrovske kampusy na trzich s v?t?im obratem. Ve m?st? New York sidli mnoho dal?ich znamych pobo?ek v?etn? divize IBM Watson v Astor Place na
Manhattanu
. Mimo New Yorku se kampusy kancela?i rozprostiraji take v jinych ?astech Spojenych stat?, nap?. Austin, TX; Research Triangle Park (Raleigh ? Durham), NC; Rochester, MN a Silicon Valley, CA.
Nemovitosti, ktere IBM vlastni, jsou skute?n? r?znorode. Z mrakodrap?, ve kterych jsou umist?ny jejich pobo?ky, jsou zname nap?iklad 1250 Rene ? Levesque (Montreal, Canada),
Tour Eqho
(Paris, France),
One Atlantic Center
(Atlanta, GA, USA) ?i Pangu Plaza, 7. nejvy??i budova v Pekingu, ktera ma p?imy vyhled na Pekingsky narodni stadion, ktery hostil i
Letni olympijske hry v roce 2008
. Z jinych znamych budov jsou to nap?iklad tyto: IBM Rome Software Lab (?im, Italie), the Hursley House (Winchester, UK), IBM Johannesburg (Johannesburg, Ji?ni Afrika) nebo IBM Hakozaki Facility (Tokyo, Japonsko). Industrialni architektura a design, kterymi se tyto budovy mohou py?nit, jsou dilem autor? jako
Eero Saarinen
,
Ludwig Mies van der Rohe
a
I. M. Pei
. V roce 2005 byla spole?nost IBM ocen?na
Agenturou pro ochranu ?ivotniho prost?edi
(EPA) jako jedno z 20 nejlep?ich pracovnich mist z hlediska doji?d?ni, i kdy? v roce 2004 byly vysloveny obavy tykajici se zne?i??ovani ovzdu?i v oblasti Endicottu, NY.
IBM ?eska republika
[17]
je nazev pobo?ky IBM v ?eske republice. Sidli v Praze na Chodov? a jeji generalni ?editelkou je
Zuzana Kocmanikova
.
Je nazev druhe pobo?ky spole?nosti IBM v ?eske republice. Sve p?sobeni zahajila rokem 2001, kdy prvn? otev?ela sve slu?by i v ramci Jihomoravskeho kraje. Od te doby zam?stnava velice diverzifikovany tym profesional? z oblasti IT, kte?i zde p?sobi v oblasti outsoursingovych slu?eb, si?ovych slu?eb a v neposledni ?ad? v oblasti podpory zakaznik?, mezi ktere pat?i p?edni sv?tove banky, telefonni operato?i ale i farmaceuticke spole?nosti. V roce 2013 ziskalo centrum vyznamne ocen?ni jako nej?adan?j?i zam?stnavatel v Jihomoravskem regionu. Poptavka byla tak obrovska, ?e se ve m?st? otev?ela i druha pobo?ka IBM v lokalit? Ponavka. V sou?asne dob? za IBM Client Innovation Center Brno zodpovida ?editel pobo?ky Zoltan Zerenyi.