Hvozdik

Hvozdik
	Hvozdik vousaty ( Dianthus barbatus )
V?decka klasifikace
?i?e	rostliny ( Plantae ) ;
Pod?i?e	cevnate rostliny ( Tracheobionta ) ;
Odd?leni	krytosemenne ( Magnoliophyta ) ;
T?ida	vy??i dvoud?lo?ne ( Rosopsida ) ;
?ad	hvozdikotvare ( Caryophyllales ) ;
?ele?	hvozdikovite ( Caryophyllaceae ) ;
Rod	hvozdik ( Dianthus ) ; L. , 1753
Druhy vyskytujici se v ?R
	hvozdik ?insky ( Dianthus chinensis ) ; hvozdik kartouzek ( Dianthus carthusianorum ) ; hvozdik kropenaty ( Dianthus deltoides ) ; hvozdik k?ovi?tni ( Dianthus seguieri ) ; hvozdik lesni ( Dianthus sylvaticus ) ; hvozdik Lumnitzer?v ( Dianthus lumnitzeri ) ; hvozdik moravsky ( Dianthus moravicus ) ; hvozdik pise?ny ( Dianthus arenarius ) ; hvozdik Ponteder?v ( Dianthus pontederae ) ; hvozdik py?ny ( Dianthus superbus ) ; hvozdik sivy ( Dianthus gratianopolitanus ) ; hvozdik svaz?ity ( Dianthus armeria ) ; hvozdik vousaty ( Dianthus barbatus ) ; hvozdik zahradni ( Dianthus caryophyllus ) ;
	N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Hvozdik ( Dianthus ) je bylina z ?eledi hvozdikovitych ( Caryophyllaceae ). Hvozdik je velice heterogenni rod , obsahuje okolo 320 druh? . ^[2]

Popis [ editovat | editovat zdroj ]

Jsou to trvalky ( hvozdik sivy ), jednolete ( hvozdik ?insky ) i dvoulete ( hvozdik vousaty ) rostliny. Stonky jsou leskle, jednoduche nebo rozv?tvene, hole nebo mirn? chlupate. N?ktere rody ( hvozdik zahradni ) jsou ve sve domovin? trvalky, u nas se v?ak p?stuji jako jednolete i jako dvoulete rostliny.

Jsou to hole nebo chlupate byliny s lodyhami jednoduchymi nebo rozv?tvenymi. N?ktere druhy ( hvozdik pise?ny ) vytva?eji huste pol?ta?ovite koberce nad kterymi vy?nivaji stonky s kv?ty , mohou byt podle druhu vysoke a? 90 cm. Listy jsou uzke, kopinate, bez palist? , n?ktere jsou srostle do pochvy . n?ktere druhy maji ?apiky . Ko?en byva tlusty, k?lovity nebo ma svazky tenkych oddenk? .

Kv?ty jsou oboupohlave s p?ti, ?asto hluboce ozubenymi, a? rozt?epenymi, okv?tnimi platky od barvy bile p?es r??ovou a? po purpurovou, n?kdy ?ihane tmav?imi skvrnami. Jeden druh ( Dianthus knappii ) ma okv?tni platky ?lute s purpurovym st?edem. ?asto mivaji dvojity kv?tni obal . Kali?ni listky jsou na bazi srostle do trubky dlouhe 10 a? 20 mm, okv?tnich ty?inek je deset. Mnohe kv?ty ( hvozdik zahradni ) aromaticky voni. Kv?ty tvo?i terminalove kv?tenstvi nebo rostou solitern?. Plodem je tobolka ktera obsahuje 40 a? 100 hn?d??ernych a? ?ernych semen dorzoventraln? zplo?t?lych.

Roz?i?eni [ editovat | editovat zdroj ]

Hvozdiky pochazeji hlavn? z Evropy , Severni Ameriky , z Asie a Ji?ni Afriky , jeden druh roste v arktickem pasmu Ameriky . Preferuji plne slunce a mirne klimaticke podminky.

Vyu?iti [ editovat | editovat zdroj ]

Tem?? stoprocentni vyu?iti hvozdiku je v okrasnem zahradnictvi , kde bylo vy?lecht?no neuv??itelnych p?ibli?n? 27 000 taxon? tohoto rodu. ^[2] Hvozdiky se p?stuji bu? jako letni?ky, dvouletky ?i trvalky, jako kv?tiny k ?ezu, nebo hrnkovane a take jako oblibene skalni?ky, pro krasu kv?t? i libou v?ni. V?dy? u? ve starov?kem ?ecku byl nazyvan bo?skou kv?tinou (?ecky Dios ? B?h, anthos ? kv?tina) ( Dianthus ).

Hvozdik je mistn? pou?itelny i v lidovem le?itelstvi. Nap?iklad odvar ze su?enych lodyh hvozdiku py?neho se pou?iva k le?eni infekci mo?ovych cest i pohlavnich organ? , p?i zastav? mo?eni , zastav? menstruace i p?i ekzemech .

Ohro?ene druhy [ editovat | editovat zdroj ]

Vyhla?ka M?P ?R ?. 395/1992 Sb., ve zn?ni vyhl. 175/2006 Sb., o ochran? p?irody a krajiny, pova?uje:

Za kriticky ohro?ene druhy C 1:
- hvozdik pise?ny ?esky ( Dianthus arenarius ) subsp. ( bohemicus )
- hvozdik kartouzek uzkolisty ( Dianthus carthusianorum ) subsp. ( capillifrons )
- hvozdik kartouzek sudetsky ( Dianthus carthusianorum ) subsp. ( sudeticus )
Za siln? ohro?ene druhy C 2:
- hvozdik sivy ( Dianthus gratianopolitanus )
- hvozdik Lumnitzer?v ( Dianthus lumnitzeri )
- hvozdik moravsky ( Dianthus moravicus )
- hvozdik py?ny ( Dianthus superbus )
Za ohro?ene druhy C 3:
- hvozdik k?ovi?tni ( Dianthus seguieri ) ^[3]^[4]