Hugo Wolf
Rodne jmeno	Hugo Philipp Jacob Wolf
Narozeni	13. b?ezna 1860 Slovinsky Hradec
Umrti	22. unora 1903 (ve v?ku 42 let) Vide?
P?i?ina umrti	mozkovy infarkt
Misto poh?beni	Vide?sky ust?edni h?bitov
Alma mater	Univerzita hudebnich a dramatickych um?ni ve Vidni
Povolani	hudebni skladatel , hudebni kritik a muzikolog
Vyznamna dila	Italienisches Liederbuch
multimedialni obsah na  Commons
citaty na  Wikicitatech
Seznam d?l v databazi Narodni knihovny
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Hugo Wolf ( 13. b?ezna 1860 , Slovenj Gradec ? 22. unora 1903 , Vide? ) byl rakousky hudebni skladatel p?sobici v druhe polovin? 19. stoleti.

?ivotopis [ editovat | editovat zdroj ]

Mladi [ editovat | editovat zdroj ]

Jeho rodi?t? Slovenj Gradec (tehdy Windischgratz) le?i ve slovinskych Korutanech . Zatimco jeho matka byla ?aste?n? slovinskeho p?vodu, otec byl N?mec . Philipp Wolf vlastnil ko?elu?nu, ale byl i muzikantem a nau?il se hrat na n?kolik nastroj? a take svemu synovi daval hodiny nejprve hry na klavir a potom na housle . V letech 1865?1869 nav?t?voval maly Hugo mistni ?kolu a jeho tamni u?itel na klavir Sebastian Weixler mu v?tipil zaklady hudebni teorie. V osmi letech na n?j siln? zap?sobila Donizettiho opera Belisario a asi v te dob? jeho otec vytvo?il p?ti?lenny domaci orchestr , v n?m? budouci skladatel hral druhe housle.

Talentovany chlapec m?l slo?itou povahu, je? byla je?t? zjit?ena, kdy? v roce 1867 ko?elu?na jeho otce vyho?ela a ze zamo?ne rodiny se stali chudaci.

V roce 1870 nastoupil na st?edni ?kolu ve ?tyrskem Hradci , ale a? byl jeho hudebni talent znam, byl po pouhem semestru vylou?en s vysv?d?enim zn?jicim ?zcela neuspokojivy“. Pak stravil dva roky v cirkevni ?kole, kde hral na housle a varhany p?i bohoslu?bach a za?al komponovat, ale op?t byly jeho vysledky znepokojive. Wolfovi bylo nyni patnact let a projevovala se u n?j va?e? pro hudbu spojena s opovr?enim v??i ostatnimu studiu, a proto bylo rozhodnuto, ?e p?jde k tet? do Vidn? a bude nav?t?vovat vide?skou konzervato?. Vyvinula se u n?j laska k Wagnerov? hudb? a kdy? nav?tivil Norimberk , poda?ilo se mu se s Wagnerem setkat. Ve Vidni studoval u Wilhelma Schennera hru na klavir a kompozici u Roberta Fuchse a pozd?ji Franze Krenna. Sp?atelil se i se svym studijnim kolegou Gustavem Mahlerem . Ale i zde se dostaval do konfliktu s autoritami, konkretn? ?editelem konzervato?e.

V listopadu 1877 se v sedmnacti letech vratil do Vidn? s umyslem vyd?lavat si penize jako soukromy u?itel, ale p?esto?e n?jake ?aky ziskal, nem?l s nimi pot?ebnou trp?livost nebo talent k u?eni.

Dosp?lost [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 1878 ho jeho p?itel, skladatel Adalbert von Goldschmidt , vzal s sebou do nev?stince, kde se patrn? nakazil syfilidou , ktera zp?sobila pozd?ji jeho ?ilenstvi a smrt.

V te dob? si vytvo?il citovy vztah k ?en? jmenem Melanie Kochertova . N?kolik let se probijel, jak se dalo, neusp??ny a nenapln?ny, a p?esto?e mu Goldschmidt obstaral v roce 1881 misto dirigenta v Salcburku , brzy se nepohodl s nad?izenymi a vratil se do Vidn?. Nejistoty provazely i jeho komponovani (v letech 1876?1879 za?al a zahy zanechal nejmen? t?i symfonie) ve v?ech ?anrech krom? pisni. Ale i zde byl zran?n, kdy? v roce 1879 ukazal n?kolik pisni Brahmsovi , ktery mu poradil, aby se zdokonalil ve kontrapunktu. V roce 1887 Wolfovi zem?el otec a on si post??oval, ?e pro ?n?j moje hudba nikdy nezn?la“.

Tem?? okam?it? se v?ak na n?j usmalo ?t?sti, kdy? mu na konci teho? roku vydavatel uve?ejnil dvanact pisni. S optimismem vstoupil do tv?r?iho obdobi, o n?m? se mu dosud nesnilo. V unoru 1888 si pronajal d?m ve Vide?skem lese a b?hem t?i m?sic? zhudebnil vice ne? ?ty?icet Morikeho basni. Brzy nasledovaly dal?i pisn? na slova Eichendorffa a Goetha a v listopadu 1890 ji? m?l na kont? vice ne? sto sedmdesat pisni. Krom? pisni napsal v devadesatych letech Italskou serenadu a operu Corregidor , je? byla uvedena v roce 1896 v Mannheimu . Byl nyni ??astny jako nikdy p?edtim, a?koliv stale trp?l depresemi a jednou se p?iteli sv??il: ?Spi? bych za?al mluvit ?insky, ne? bych n?co napsal“.

Zav?r ?ivota a smrt [ editovat | editovat zdroj ]

V za?i 1897 ho za?al opou?t?t rozum a byl p?ijat do vide?skeho soukromeho psychiatrickeho ustavu. Do?lo ke zlep?eni, tak?e mohl byt v lednu 1898 propu?t?n, ale v ?ijnu p?i svem pobytu v rodin? Melanie Kochertove se pokusil o sebevra?du a dostal se do dal?iho ustavu, kde 22. unora 1903 zem?el. Melanie mu z?stala p?itelkyni i v jeho poslednich chvilich a t?i roky po jeho smrti se vrhla z okna sveho vide?skeho bytu ve ?tvrtem pat?e.

Nejvyznamn?j?i dila [ editovat | editovat zdroj ]

• Morikeho basn?
• 1. symfonie
• 2. symfonie
• 3. symfonie (nedokon?ena)
• Der Corregidor (opera, libreto: Rosa Mayreder )
• Italska serenada
• Manuel Venegas (nedokon?ena opera)
• Jaro p?ichazi
• Man?ele Kietzovi
• Duha ?ivota
• Romanticka serenada
• Ukolebavka
• Zlaty ?ivot
• Sen boha
• Klidne housle
• N??na p?ani
• Mignon , ?ty?i pisn? na texty Johanna Wolfganga Geoetha ( Mignon I , Mignon II , Mignon III , Mignon - Kennst du das Land?

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Hugo Wolf na Wikimedia Commons
• Galerie Hugo Wolf na Wikimedia Commons
• Encyklopedicke heslo Wolf v Ottov? slovniku nau?nem ve Wikizdrojich
• Osoba Hugo Wolf ve Wikicitatech