Hryhorij ?a?kevy?
,
ukrajinskou
cyrilici
Григор?й Шашкевич
(
24. ledna
1809
Susolivka
[2]
?
18. srpna
1888
P?emy?l
nebo
Lvov
[2]
[3]
), byl
rakousky
?eckokatolicky
duchovni, pedagog, jazykov?dec a politik
rusinske
(
ukrajinske
) narodnosti z
Hali?e
, b?hem
revolu?niho roku 1848
poslanec
?i?skeho sn?mu
.
N?mecky
: moderni ?
Hryhorij Schaschkewytsch
, stary ?
Gregor Szaszkiewicz
.
Polsky
: moderni ?
Hryhorij Szaszkewycz
, stary ?
Grzegorz Szaszkiewicz
.
Studoval bohoslovi na
Lvovske univerzit?
, roku 1831 absolvoval ?eckokatolicky semina?. Roku 1835 nastoupil coby duchovni do obce
Uhryniv
, kde setrval a? do roku 1848.
[2]
Roku 1849 se uvadi jako Gregor Szaszkiewicz, ?eckokatolicky fara? v obci
Uhryniv
(Uhrynow).
[4]
[5]
B?hem
revolu?niho roku 1848
se zapojil do ve?ejneho d?ni. V roce 1848 se stal p?edsedou krajske ruske rady v
Stanislavov?
, ktera byla pobo?kou
Hlavni ruske rady
ve Lvov?.
[6]
Ve
volbach roku 1848
byl zvolen i na ustavodarny
?i?sky sn?m
. Zastupoval volebni obvod
Monastyryska
. Tehdy se uvad?l coby ?eckokatolicky fara?.
[7]
Nale?el ke sn?movni pravici.
[8]
V naslednem obdobi zastaval vysoke u?ednicke posty ve statni a duchovni sprav?. Od roku 1849 do roku 1860 byl ministerskym radou na ministerstvu vyu?ovani ve Vidni. Vedl odbor pro hali?ske ?kolstvi. Spole?n? s
Jakivem Holovackym
a
Jurijem Vyslobockym
vydal roku 1851 p?iru?ku n?mecko-rusinske pravni terminologie (Правничо-пол?тична терм?нолог?я для слов’янських мов Австр??). V roce 1859 odmitl latinizaci ukrajinskeho pisma. Roku 1858 se stal rektorem ?eckokatolickeho semina?e ve Vidni. V teto funkci setrval do roku 1865. V roce 1862 vydal jednu z prvnich u?ebnic ukrajinske gramatiky pro narodni ?koly (Мала грамматика
языка руского
). Od roku 1865 vykonaval u?ad probo?ta a ?lena eparchialni konzisto?e v P?emy?li. V tomto m?st? take od roku 1871 a? do sve smrti p?edsedal spolku na podporu vdov a sirotk?.
[6]
[2]
Po naratu do Hali?e se rovn?? znovu zapojil do politiky a zasedal jako poslanec na
Hali?sky zemsky sn?m
. Podporoval administrativni odd?leni etnicky ukrajinskych oblasti Hali?e. Vystupoval proti rusofilskym tendencim.
[2]
Poprve se do zemskeho sn?mu dostal roku 1867, kdy usp?l jako jeden z mala rusinskych kandidat? z ?ad duchovenstva.
[9]
Usp?l i ve volbach roku 1870. Volebni komise ho prohlasila za zvoleneho, ale
zemsky vybor
po?adal o anulovani volby, proto?e ?a?kevy? zvit?zil jen t?sn? a neziskal absolutni v?t?inu (nejvice hlas? ziskal demonstrativn? cisa? Franti?ek Josef, ktery ov?em volen byt nemohl).
[10]
Nakonec ale ?a?kevy?ova volba byla uznana.
[11]
V zemskych volbach roku 1876 byl pora?en a mandat ztratil.
[12]
Zem?el v srpnu 1888. Je tehdy uvad?n jako infulat, p?edstaveny ?eckokatolicke kapituly v P?emy?li, prosynodalni examinator, generalni vika?, konzistorni rada a obyvatel m?sta
Kolomyja
.
[3]
- ↑
Parlamentarier 1848?1918
[online].
Republik Osterreich Parlament
[cit. 2022-07-25]. Heslo Szaszkewycz (Szaszkiewicz, ?a?kevy?), Hryhoryj (Grzegorz, Gregor) Dr. theol. (1858).
Dostupne online
. (n?mecky)
[
nedostupny zdroj
]
- ↑
a
b
c
d
e
ГОРДА, Оксана: Авторськ? концепц?? терм?на в Х?Х ст.: науков? пошуки Г. Шашкевича (1809?1888 рр.)
[online]. sociolinguistics.lnu.edu.ua [cit. 2016-03-15].
Dostupne v archivu
po?izenem dne 2016-10-20. (ukrajinsky)
- ↑
a
b
Ks. Grzegorz Szaszkiewicz.
Kuryer Lwowski
. Srpen 1888, ?is. 232, s. 4.
Dostupne online
. (polsky)
- ↑
Jurende's Vaterlandischer Pilger: Geschafts- und Unterhaltungsbuch fur alle Provinzen des osterreichischen Kaiserstaates
. [s.l.]: J. P. Sollinger, 1849.
Dostupne online
. S. 35. (n?mecky)
- ↑
KNAUER, Oswald
.
Das osterreichische Parlament von 1848?1966, Osterreich-Reihe, 358?361
. [s.l.]: Bergland Verlag, 1969. 316 s.
Dostupne online
. S. 174. (n?mecky)
- ↑
a
b
Шашкевич Григор?й
[online]. izbornyk.org.ua [cit. 2016-03-15].
Dostupne online
. (ukrajinsky)
- ↑
Abgeordnete zum ersten Osterreichischen Reichstag
[online]. familia-austria.at [cit. 2016-03-15].
Dostupne online
. (n?mecky)
- ↑
Poslancove na sn?mu ?i?skem
[online]. 19stoleti.cz [cit. 2016-03-15].
Dostupne v archivu
po?izenem dne 2015-12-10.
- ↑
Neue Freie Presse, 8. 2. 1867, s. 4.
- ↑
Neue Freie Presse, 29. 8. 1870, s. 32.
- ↑
Die Presse, 30. 8. 1870, s. 4.
- ↑
Das Vaterland, 25. 10. 1876, s. 2.