Hruba mzda je pen??ni odm?na za praci p?ed zdan?nim a jinymi odpo?ty. Po zdan?ni a dal?ich upravach je vysledkem vypo?t? tzv. ?ista mzda . Z pohledu zam?stnavatele znamena hruba mzda, spole?n? s p?isp?vkem na socialni a zdravotni poji?t?ni, hlavni slo?ku naklad? na praci jako vyrobni faktor .

Mzda [ editovat | editovat zdroj ]

Mzda nebo plat je odm?na pracovnika za praci v tzv. zavisle ?innosti, tedy v zam?stnani. Je vyjad?ena zpravidla v pen??ni form?. Po oboustrannem souhlasu zam?stnavatele i zam?stnance lze vyplacet i naturalni mzdu, tedy odm?nu ve form? zbo?i nebo slu?by. Mzda se obvykle vztahuje k ur?enemu obdobi: denni, tydenni nebo m?si?ni. M??e byt sjednana take ukolova mzda za spln?ni ur?iteho ukolu, p?ipadn? mzda kombinovana.

Hruba mzda je celkovym vyd?lkem fyzicke osoby a tvo?i zaklad pro vypo?et ?iste mzdy , ktera je vypo?tena po ode?teni poplatk? statu a p?ipadn? obdobnych povinnych sra?ek. Zejmena se jedna o da? z p?ijmu , pojistne socialniho zabezpe?eni a zdravotniho poji?t?ni .

Do v?t?iny ekonomickych statistik vstupuje hruba mzda. Ta je jednak snaze vykazatelna ne? ?ista mzda a jednak ma bli??i souvislost s cenou prace, nebo? do ?iste mzdy se promita mira zdan?ni a take dal?i individualni okolnosti jako rodinny stav a ekonomicka situace domacnosti. Naopak ke spot?eb? nebo usporam domacnosti ma bli?e hodnota ?iste mzdy.

Formy a ?asti mzdy [ editovat | editovat zdroj ]

Formy mzdy rozd?lujeme podle ?ady hledisek:

• podle typu zam?stnavatele:
  • tarifni plat se ?idi podle zakonnych p?edpis? statni (ve?ejne) organizace,
  • smluvni mzda je dohodnuta mezi podnikatelem a pracovnikem u soukromeho zam?stnavatele,
• podle realne hodnoty mzdy:
  • nominalni mzda p?edstavuje pen??ni ?astku bez zkoumani toho, kolik statk? (zbo?i a slu?eb) za ni lze koupit,
  • realna mzda vyjad?uje, jake mno?stvi zbo?i nebo slu?eb lze za danou mzdu po?idit; toto vyjad?eni se u?iva zejmena p?i porovnani mezd v r?znych mistech (zemich) nebo v r?znych ?asech.

Podle vazanosti na pracovni dobu se rozpoznavaji formy:

• ?asova mzda je vazana na odpracovany ?as, obvykle vyjad?ena v hodinove nebo m?si?ni sazb?, p?ipadn? stanovena na jinak dlouhe obdobi,
• ukolova mzda se odviji od mno?stvi vykonanych ukol?; m??e byt vyjad?ena po?tem vyprodukovanych kus? (mzda za kusy) nebo ?asem pot?ebnym na vykonani jednotlivych ukon? dle norem (mzda za normohodiny),
• podilova mzda je dana podilem z ur?iteho mno?stvi, nap?. z tr?eb, obratu, p?ijmu, zisku...

Mzda m??e byt v ?iste form? nebo slo?ena z vice r?znych slo?ek. Kombinace t?chto forem m??e omezovat nevyhod plynoucich z jednotlivych forem. Nap?. ryze ?asova mzda nestimuluje r?st produktivity prace, na rozdil od ukolove a podilove mzdy.

Podle narokovosti se rozpoznavaji formy nebo slo?ky mzdy:

• narokova (zaru?ena) ?ast mzdy:
  • zakladni mzda je takova, na kterou zam?stnanci vzniklo pravo dle pracovni smlouvy, vnit?niho p?edpisu a mzdoveho (platoveho) vym?ru,
• nenarokova ?ast mzdy:
  • premie (odm?na) ud?luje ji zam?stnavatel zpravidla podle zasluh pracovnika; neni sou?asti platoveho vym?ru; byva vazana na pln?ni p?edem stanovenych ukol? a kriterii nebo podle volne uvahy zam?stnavatele; m??e mit vice slo?ek nap?. podle osoby, ktera o nich rozhoduje (?editel, vedouci apod.),
  • podil na zisku je zvla?tni typ premie, kde kriteriem pro ud?leni je dosa?eny zisk zam?stnavatele,
  • odm?na za praci p?es ?as, ve svatek, o vikendu, v noci, pohotovost, pracovni prost?edi, rozd?lenou sm?nu; ve statnim sektoru: za vedeni.

Mzdovy system [ editovat | editovat zdroj ]

Mzdovy system je soustava nebo souhrn podminek, v ramci nich? zam?stnavatel plni ve vztahu k zam?stnanci mzdovou povinnost. Podminkami rozumime mzdove indikatory, tj. ukazatele, podle nich? poskytuje zam?stnavatel zam?stnanci mzdu. Sou?asti mzdovych podminek mohou byt hmotne a nehmotne faktoru v ramci organizace nebo firmy, mezi ktere pat?i mo?nost karierniho r?stu, jistoty v zam?stnani, commitment a firemni loajalita, rozvr?eni pracovni doby, pracovni volno, samostatnost v rozhodovani, pom?ry na trhu prace a pom?ry na pracovi?ti.

Mzdove vypo?ty [ editovat | editovat zdroj ]

R?zne metody vypo?tu zakladni mzdy:

1. ?asova mzda (d?lnici) = hodinovy tarif × odpracovane hodiny
2. ?asova mzda (technicko-hospoda??ti pracovnici) = m?si?ni tarif
3. ukolova mzda = tarif × po?et normohodin

Do vypo?tu hrube mzdy vstupuji krom? zakladni mzdy take p?iplatky za praci ve zti?enem pracovnim prost?edi (p?ili? pra?ne, vlhke, extremn? teple nebo studene, jinak zdravi ?kodlive) nebo v obti?nem pracovnim re?imu (no?ni prace), ve svatek nebo za praci p?es?as aj. N?ktere p?iplatky jsou p?edepsany zakonem, jine mohou byt upraveny vnit?nim p?edpisem.

Dale se zapo?itavaji nahrady mzdy za dovolenou nebo statni svatek, r?zne odm?ny a premie , jejich? smyslem je ocenit kvalitu odvedene prace (premie jsou stanoveny p?edem v zavislosti na m??itelnych ukazatelich, odm?ny se pou?ivaji k ocen?ni bez m??itelnych ukazatel?).

Sou?asti mzdy nejsou n?ktere dal?i platby od zam?stnavatele, ktere p?imo nesouvisi s ocen?nim vykonane prace, nap?. cestovni nahrady.

Odvody ze mzdy [ editovat | editovat zdroj ]

Z hrube mzdy zam?stnance jsou odvad?ny tyto odvody:

1. zaloha na da?,
2. pojistne na socialni zabezpe?eni ,
3. pojistne na zdravotni zabezpe?eni .

Socialni a zdravotni poji?t?ni [ editovat | editovat zdroj ]

Z hrube mzdy se strhavaji zakonne odvody, jejich? poplatnikem je zam?stnanec a platcem zam?stnavatel:

1. pojistne na socialni zabezpe?eni (odvad?no ?SSZ ) = 7,1 % z vym??ovaciho zakladu, z toho 0,6 % na nemocenske poji?t?ni a 6,5 % na d?chodove poji?t?ni. ^[1] Zaokrouhluje se na cele koruny sm?rem nahoru.
2. pojistne na zdravotni poji?t?ni (odvad?no p?islu?nym zdravotnim poji??ovnam ) = 4,5 % z vym??ovaciho zakladu. ^[2]

Zam?stnavatel nad ramec hrube mzdy vypo?itava je?t? dal?i odvody:

1. pojistne na socialni zabezpe?eni placene zam?stnavatelem (?SSZ) = 24,8 % z vym??ovaciho zakladu, z toho 2,1 % na nemocenske poji?t?ni, 21,5 % na d?chodove poji?t?ni a 1,2 % na statni politiku zam?stnanosti. ^[1] Zaokrouhluje se na cele koruny sm?rem nahoru.
2. pojistne na zdravotni poji?t?ni placene zam?stnavatelem (zdravotni poji??ovny) = 9 % z vym??ovaciho zakladu. ^[2]

Zaloha na da? [ editovat | editovat zdroj ]

Vy?e m?si?ni zalohy na da?, kterou odvadi zam?stnavatel z p?ijm? zam?stnance ze zavisle ?innosti, je stanovena zakonem o dani z p?ijm? jako procento ze zakladu dan? . ^[3] Zakladem dan? (p?esn?ji: dil?im zakladem dan? z p?ijm? ze zavisle ?innosti a funk?nich po?itk?) je hruba mzda. Pro vypo?et zalohy na da? se tato ?astka zaokrouhluje na cele stovky nahoru. Zaloha z takto upravene ?astky v roce 2024 ?ini 15 % pro ?ast zakladu dan?, ktera nep?esahuje 3 nasobek pr?m?rne mzdy (131 901 K?), nebo 23 % pro ?ast zakladu dan?, ktera p?esahuje 3 nasobek pr?m?rne mzdy. ^[4]

V p?ipad?, ?e zam?stnanec podepsal tzv. prohla?eni k dani , zaloha na da? se dale sni?uje o slevy na dani (za poplatnika, invaliditu 1., 2. nebo 3. stupn? ZTP) a m?si?ni podil z ro?niho da?oveho zvyhodn?ni (za ka?de vy?ivovane dit?). P?esahuje-li da?ove zvyhodn?ni zalohu na da?, zam?stnanci tim vznika narok na da?ovy bonus. Tedy misto odvodu zalohy na da? naopak obdr?i p?islu?nou ?astku.

P?iklad vypo?tu mzdy a odvod? v roce 2024. ^[5]

Polo?ka	?astka
Hruba mzda	40 000
?ista mzda	31 390
Socialni za zam?stnance	2 840
Zdravotni za zam?stnance	1 800
Zaloha na da? p?ed ode?tenim slev	6 000
Zaloha na da? po slevach	3 430
Socialni placene zam?stnavatelem	9 921
Zdravotni placene zam?stnavatelem	3 600

Sra?kova da? [ editovat | editovat zdroj ]

Pokud m?si?ni p?ijem nedosahuje 10 000 K? a zam?stnanec nepodepsal prohla?eni k dani (na zaklad? n?ho? by zam?stnavatel byl povinen provest ro?ni zu?tovani zaloh na da?), odvadi ze zakladu dan? tzv. sra?kovou da? . V tomto p?ipad? se zaklad dan? zaokrouhluje na cele stovky dol? a da? ?ini 15 %. Po odvedeni tato da? u? nevstupuje do ro?niho zu?tovani.

?ista mzda [ editovat | editovat zdroj ]

?ista mzda p?edstavuje ?astku, ktera je zam?stnanci skute?n? vyplacena, stava se realnym disponibilnim p?ijmem domacnosti. Z hrube mzdy se vypo?ita ode?tenim zalohy na da? (p?ip. p?i?tenim da?oveho bonusu) a pojistneho socialniho a zdravotniho poji?t?ni.

Vyvoj hrubych mezd v ?R [ editovat | editovat zdroj ]

Vyvoj pr?m?rne hrube m?si?ni mzdy v ?eske republice ^{[p 1]}

	1995	1996	1997	1998	1999	2000	2001	2002	2003	2004	2005	2006	2007	2008	2009	2010	2011	2012	2013	2014	2015	2016	2017	2018	2019
Pr?m?rna hruba m?si?ni mzda (na p?epo?teneho zam?stnance, v K?)	8 266	9 778	10 825	11 705	12 546	13 322	14 478	15 550	16 457	17 565	18 283	19 447	20 927	22 653	23 425	23 949	24 455	25 067	25 035	25 768	26 591	27 764	29 638	31 868	?
Pr?m?rne m?si?ni naklady prace (v K?)	?	?	?	?	?	19 905	21 777	23 190	24 567	26 428	28 036	28 941	31 020	32 468	32 611	33 275	34 048	34 786	34 812	35 759	36 981	38 540	41 099	?	?

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Poznamky [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Da? z p?ijmu
• Pr?m?rna mzda
• Realna mzda
• Socialni poji?t?ni
• Zdravotni poji?t?ni

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Mzdy a naklady prace na strankach ?eskeho statistickeho u?adu
• Vypo?et ?iste mzdy ? kalkula?ka pro vypo?et ?iste mzdy