Hranice (okres P?erov)

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Hranice
Náměstí
Nam?sti
Znak města HraniceVlajka města Hranice
znak vlajka
Lokalita
Status m?sto
Pov??ena obec Hranice
Obec s roz?i?enou p?sobnosti Hranice
( spravni obvod )
Okres P?erov
Kraj Olomoucky
Historicka zem? Morava
Stat ?esko Česko ?esko
Zem?pisne sou?adnice 49°32′53″ s. ?. , 17°44′5″ v. d.
Zakladni informace
Po?et obyvatel 18 024 (2024) [1]
Rozloha 49,78 km² [2]
Nadmo?ska vy?ka 250 m n. m.
PS? 753 01 a? 753 61
Po?et dom? 2 860 (2021) [3]
Po?et ?asti obce 9
Po?et k. u. 8
Po?et ZSJ 31
Kontakt
Adresa m?stskeho u?adu Pern?tejnske nam?sti 1
M?sto
753 01 Hranice
podatelna@mesto-hranice.cz
Starosta Bc. Daniel Vitonsky ( ANO )
Oficialni web: www .mesto-hranice .cz
Hranice
Hranice
Dal?i udaje
Kod obce 513750
Geodata ( OSM ) OSM , WMF
Logo Wikimedia Commons multimedialni obsah na  Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a ?eskym sidl?m .
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Hranice ( n?mecky Mahrisch Weißkirchen [4] , latinsky Alba Ecclesia), n?kdy myln? uvad?ny te? jako Hranice na Morav? , jsou m?sto v  okrese P?erov v  Olomouckem kraji , 23 km severovychodn? od P?erova na soutoku Be?vy a Veli?ky , jihozapadn? od Ostravy a vychodn? od Olomouce . [5] M?sto ma rozlohu p?ibli?n? 52,5 km² a ?ije zde p?ibli?n? 18 tisic [1] obyvatel. Historicky hodnotne centrum m?sta je chran?ne jako m?stska pamatkova zona .

Na uzemi m?sta se nachazi Hranicka propast , nejhlub?i ze (v?ech znamych) zatopenych sladkovodnich jeskyni sv?ta. [6]

Nazev [ editovat | editovat zdroj ]

Jmeno sidla (p?vodn? v jednotnem ?isle) pochazi z dob, kdy bylo poslednim osidlenym mistem (sm?rem od jihu) p?ed pohrani?nim hvozdem. V posledni ?tvrtin? 13. stoleti se v latinskych pramenech objevuje Alba ecclesia (tj. Bily kostel), ktere bylo p?elo?eno do n?m?iny jako Weissenkirchen . Latinske a n?mecke ozna?eni pochazi bu? ze skute?nosti, ?e m?sto nale?elo premonstrat?m (kla?teru Hradisko u Olomouce ), kte?i nosili bily od?v, nebo proto?e kostel v Hranicich byl napadny svou bilou barvou. Zam??ovani s jinymi sidly pojmenovanymi takte? Bily kostel (zejmena Holi?em na Slovensku) vedl ve druhe polovin? 19. stoleti k p?ipojeni p?ivlastku Mahrisch . [7] Polsky se nazyva Granica. [4]

Geograficka poloha [ editovat | editovat zdroj ]

M?sto Hranice le?i v prostoru Moravske brany p?eva?n? na pravem b?ehu ?eky Be?vy , v nadmo?ske vy?ce asi 260 m. Ta ?ast Moravske brany, v ni? le?i Hranice, se nazyva Be?evska brana . Je vklin?na mezi Oderske vrchy a Podbeskydskou pahorkatinu (Malenik). Be?evska brana ma raz ploche pahorkatiny, jeji? vy?kove ?len?ni je od 205 m n. m. do 366 m n. m. Hranice pat?i k m?st?m s velmi zajimavym p?irodnim prost?edim. M?sto bylo zalo?eno na terenni vyvy?enin? v ohbi ?eky Be?vy mezi jejimi p?itoky Ludinou a Veli?kou a tak m?sto dominuje okolni krajin?. Nachazi se v prostoru, v n?m? se soust?e?uji dopravni a in?enyrske koridory na hlavnim ?elezni?nim a silni?nim tahu P?erov ? Ostrava s vyznamnou odbo?kou na Vala?ske Mezi?i?i , Beskydy , Vsetin a na Slovensko . Pro postaveni m?sta Hranic je vyznamne sousedstvi lazni v Teplicich nad Be?vou . Sousednimi obcemi sidla jsou Pot?tat , Radikov , Jezernice , Ol?ovec , Tyn nad Be?vou , Usti , B?lotin , Milenov , Kloko?i , Lipnik nad Be?vou , Opatovice , Par?ovice , St?ite? nad Ludinou , Teplice nad Be?vou , ?ernotin a Hrab?vka .

Obyvatelstvo [ editovat | editovat zdroj ]

Po?et obyvatel [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 1995 po?et obyvatel Hranic jako celku, tj. v?etn? mistnich ?asti, kulminoval a p?ekro?il 20 tisic. Od te doby op?t klesa.

Vyrazn? se m?ni i po?et obyvatel v obcich p?ipojenych k Hranicim. Drahotu?e v roce 1854 m?ly 1 282 obyvatel, po 140 letech v roce 1994 jich bylo 1 475. N?kde v?ak, jako t?eba ve St?edolesi a Uh?inov?, je zaznamenavan trvaly pokles po?tu obyvatel.

Vyvoj po?tu obyvatel Hranic podle s?itani lidu [8]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Po?et obyvatel 6 398 7 083 7 795 7 845 8 728 9 303 10 826 11 757 10 767 12 317 18 099 19 507 19 670 18 397 17 818

Struktura populace [ editovat | editovat zdroj ]

  • Věková struktura obyvatel obce Hranice roku 2011
    V?kova struktura obyvatel obce Hranice roku 2011
  • Rodinný stav obyvatel obce Hranice roku 2011
    Rodinny stav obyvatel obce Hranice roku 2011
  • Vzdělání obyvatel obce Hranice roku 2011
    Vzd?lani obyvatel obce Hranice roku 2011

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Areal dne?niho m?stskeho jadra Hranic byl prokazateln? osidlen ji? ve 12. stoleti . St?edov?ka osada vznikla jako p?irozena hrani?ni vyspa na okraji pomezniho hvozdu mezi Moravou a Slezskem ? dale od m?sta sm?rem na sever ji? byly pouze t??ko prostupne lesy. Odtud take pochazi nazev sou?asneho m?sta ? Hranice. Pozd?j?i n?mecky nazev Weisskirchen vznikl a? pozd?ji v d?sledku postaveni p?vodniho gotickeho kostela, stavajiciho do t?icetilete valky v mistech sou?asne fary, jen? tvo?il svym bilym zdivem dominantu udoli ?eky Be?vy ? latinsky Alba Ecclesia , n?mecky Weisskirchen (doslova Bily kostel ). V blizkosti m?sta prochazela tzv. Jantarova stezka , tahnouci se po svazich Moravske brany a rozd?lujici se v Hranicich na dv? linie ? severni v?tev pokra?ovala ve sm?ru na B?lotin a Ostravu dale na sever, vychodni se ota?ela vychodnim sm?rem do be?evskeho udoli ve sm?ru na Kel? a Vala?ske Mezi?i?i . Zejmena ve 13. stoleti hraly Hranice d?le?itou ulohu jako koloniza?ni centrum pro oblast dne?niho Pot?tatska (vychodni h?ebeny tzv. ?elezne brany).

Zalo?eni m?sta je datovano ?adou listin v rozmezi 12.?13. stoleti, p?edev?im falz, ktere vznikly v pr?b?hu spor? o hranicky ujezd mezi kla?tery Rajhradskym (?ad benediktin? ) a Hradisko u Olomouce ( premonstrati ), p?i?em? na autorstvi nejv?t?iho po?tu falz se podepsal posledn? zmi?ovany kla?ter.

Vojenska akademie

Prvni falzifikat, datovany k roku 1169 ( Granice ), nale?i Rajhradskemu kla?teru a pat?i take k t?m historicky a geograficky nejv?rohodn?j?im. V teto listin? take figuruje legendarni zakladatel m?sta Hranic, poustevnik Jurika (jmenovit? uvad?n rajhradskym nekrologiem k roku 1209 ), ktery v teto oblasti skute?n? p?sobil a o kolonizaci uzemi se nemalou m?rou zaslou?il. Dal?i falzum, tentokrat premonstratske, vzniklo roku 1250 ( Hranicz ) a je reakci na vyvrcholeni sporu mezi zmin?nymi kla?tery o hranicky ujezd.

Cely spor vznikl v d?sledku cirkevnich a politickych tlak?, jejich? d?sledkem se stala clunyjska cirkevni reforma : p?vodn? pat?il olomoucky kla?ter Hradisko, stejn? jako kla?ter v Rajhrad? benediktin?m. Se vznikem tzv. clunyjskeho hnuti a novych reformnich tlak? v cirkvi (nap?. 12. stol.) do?lo take ke vzniku novych ?ad?, jako premonstrati a cisterciacky ?ad , ktere byly novym trend?m vice naklon?ny, ne? ?ady stare, tyto trendy podporovaly a na oplatku byly podporovany pape?em . Odtud take pramenila nevra?ivost a rivalita ?novych“ a ?starych“ cirkevnich ?ad?, ktera v?ak krom? ?etnych spor? dala vzniknout take takovym kulturnim skvost?m, jako je nap?. Codex gigas (neboli ??ablova bible“). Kdy? byli v roce 1143 benediktini z olomouckeho kla?tera vytla?eni premonstraty, vznikly spory i o p?vodn? benediktinske majetky, ktere sice kla?teru Hradisko nepat?ily, ale byly v jeho blizkem okoli, zejmena pokud jejich benediktinske vlastnictvi netrvalo p?ili? dlouho, jako tomu bylo i v p?ipad? hranickeho ujezdu. Premonstrati nakonec cely spor diky ?nezvratnym d?kaz?m prava“, jako oblibenost u pape?e, vyhrali a benediktinsky hranicky ujezd tak p?e?el roku 1222 do jejich vlastnictvi. Zmi?ovane falzum z roku 1250 tak m?lo definitivn? stvrdit nezvratne majetkove naroky na hranicky ujezd.

Nehled? na historicka falza zakladacich listin, m?sto jako takove bylo skute?n? vysazeno a? v 3. t?etin? 13. stoleti, a to hned dvakrat. V roce 1276 byla vydana kla?terem Hradisko loka?ni listina, tentokrat ji? prava, k zalo?eni m?sta Alba Ecclesia (v tu dobu ji? existovala osada v ji?ni ?asti ostro?ny a pod ni). B?hem rozbroj? po smrti ?eskeho krale P?emysla Otakara II. bylo lokovane m?sto zpusto?eno, a proto bylo po roce 1282 lokovano znovu. K roku 1296 se ji? v listinach mluvi o Hranicich jako o m?ste?ku .

V obdobi do husitskych valek bylo m?sto s p?ilehlymi majetky ?astym artiklem premonstratskych zastav, a majitele ujezdu se proto velmi rychle st?idali. Kvalitativn? novou etapou v d?jinach m?sta nastolilo obsazeni m?sta husitskymi vojsky ( Jana Tova?ovskeho z Cimburka ) roku 1427. Po?inaje timto okam?ikem se Hranice staly sou?asti tehdy mohutneho ?imperia“ nepsanych vladc? husitske a pohusitske Moravy ? pan? z Cimburka. Za vlady Jana a Ctibora Tova?ovskych z Cimburka byly Hranice opevn?ny kamennymi hradbami (1435?1460), p?vodn? d?ev?na m?stska tvrz, ji? pravd?podobn? vybudovali v mistech dne?niho zamku n?kte?i ze zastavnich dr?itel? m?sta, byla p?estav?na na maly kamenny hradek.

Roku 1470 ziskal hranicke panstvi spole?n? s hradem pan Albrecht Kostka z Postupic , nejvy??i komornik zemskeho soudu v Olomouci. Na hrad? ov?em mnoho nepobyval a pro zna?ne zadlu?eni byl brzy nucen hrad s m?stem zastavit panu Janu B?likovi z Kornic. Nehled? na tuto zastavu ale hrad s p?inale?ejicim zbo?im roku 1475 prodal za 4 000 zlatych a t?i ?ivoty (termin ?t?i ?ivoty“ znamena mo?nost dr?by v zastav? po dobu t?i generaci rodu, tj. po dobu ?ivota pana Vilema a jeho dvou nastupc?) pan?m Vilemu a Janovi z Pern?tejna . Tato obchodni transakce ov?em pon?kud komplikovala situaci, pon?vad? pravoplatnymi majiteli jednoho a teho? panstvi se stali zarove? pan Jan B?lik a pan Vilem z Pern?tejna. Neni znamo, jak se cela v?c urovnala, ale k roku 1477 byl ji? panem na Hranicich Vilem. Pern?tejnove vlastnili m?sto Hranice mezi lety 1475?1547. S jejich vladou je spojen rozkv?t hranickeho panstvi i m?sta samotneho. Do?lo take k dal?i p?estavb? m?stskeho hradu, jen? byl vyznamn? roz?i?en (snad mezi rokem 1480 a 1514). Z teto doby take pochazi valcovy zaklad dne?ni zamecke v??e.

Ji? za sveho ?ivota, roku 1507, Vilem pro lep?i spravu panstvi rozd?lil sve statky mezi sve dva syny, Jana a Vojt?cha, p?i?em? Hranicke panstvi s hradem p?ipadlo prvn? jmenovanemu, tedy Janovi, ten cele panstvi take zd?dil. Jeho rozhazova?ny, zna?n? nakladny ?ivot a pot?eba splatit dluhy ho roku 1547 p?inutily prodat v?echno hranicke zbo?i Vaclavu Haugvicovi z Biskupic . Haugvic podr?el m?sto sotva 6 let a ji? v dubnu 1553 je prodal vladykovi Janu Kropa?i z Nev?domi (na Hranicich v letech 1553?1572).

Pod vlastnictvim Jana Kropa?e z Nev?domi za?ilo m?sto jednu z poslednich renesanci sveho rozkv?tu. Pon?vad? si Jan Kropa? vybral Hranice jako sidelni m?sto, do?lo k novym urbanisticko-architektonickym upravam historickeho jadra, p?i?em? pozornost se soust?edila p?edev?im na sidlo samotne ? tedy p?vodn? pern?tejnsky hrad, ktery byl p?ebudovan na vystavny trojk?idly renesan?ni zamek . Vlastni budova zamku se od dne?ni stavby se li?ila pouze zapadnim k?idlem, je? bylo o n?co krat?i ne? dnes, a take severnim zakon?enim zamku, nebo? severni arkadove k?idlo je?t? nestalo a zamek tak byl v tuto stranu odd?len od hospoda?ske ?asti pouze p?ikopem, a upravou vstupni (dnes Zamecke) ulice. Stara pern?tejnska p?vodn? cele valcova v?? dostala osmibokou nastavbu a byla zast?e?ena ku?elovou st?echou s podsebitim.

Po smrti Jana Kropa?e se na Hranicich vyst?idalo n?kolik majitel? (Jan ml. ze ?erotina, Frydrych ze ?erotina, Jan Jet?ich z Kunovic), mezi lety 1600?1609 vlastnil m?sto Zden?k ?ampach z Pot?tejna (z obdobi jeho p?sobeni pochazi korouhvi?ka na zamecke v??i a unikatni arkadove severni k?idlo zamku).

Poslednim majitelem Hranic, jen? ve m?st? sidlil, byl Vaclav Mol z Mod?elic . Jeho podpis najdeme p?edev?im v bohu?el vlivem ?asu dosti poni?enych zameckych interierech. Za stavovskeho povstani proti Habsburk?m byl Vaclav Mol zvolen mezi 12 moravskych direktor? za pansky stav, kte?i p?evzali prozatimni vladu na Morav?. Po bitv? na Bile ho?e bylo m?sto se zamkem roku 1620 vzato pod kontrolu cisa?skymi vojsky. 31. kv?tna 1621 byl zat?en spolu s dal?imi ?lechtici Vaclav Mol a uvr?en do v?zeni v Olomouci. Jeho zkonfiskovany majetek ziskal roku 1622 biskup a kardinal Franti?ek Josef z Ditrich?tejna trvale sidlici v Olomouci . Ten m?sto i p?es ozbrojeny odpor hranickych m???an? p?evzal a po peripetiich t?icetilete valky tem?? na t?i sta let za?lenil do ditrich?tejnskeho dominia . M?sto se v?ak opakovan? dostalo pod kontrolu evangelickych vzbou?enc?, mj. pod vedenim Jana Adama z Vickova , v ramci tzv. Vala?skeho povstani . [9]

Roku 1884 zde postupn? vznikla tovarna na pumpy , ?erpadla a vodovody , jeden z nejv?t?ich podnik? sveho druhu v Rakousku-Uhersku , vybudovany p?vodn? plze?skym podnikatelem Antoninem Kunzem .

Dne 23. ?ervna 1924 oficialn? nav?tivil m?sto a hranickou vojenskou akademii prezident T. G. Masaryk . V letech 1983 a? 1988 zde byla dislokovana sov?tska raketova brigada s mobilnimi odpalovacimi za?izenimi. Byla prvni sov?tskou jednotkou sta?enou z uzemi tehdej?iho ?eskoslovenska (na zaklad? smlouvy o uplne likvidaci raket st?edniho doletu mezi Spojenymi staty americkymi a Sov?tskym svazem ). [10]

Seznam majitel? hranickeho panstvi [ editovat | editovat zdroj ]

Nam?sti s radnici
Nadvo?i zamku

Doprava [ editovat | editovat zdroj ]

Autobusova stanice

Uzemim m?sta prochazi dalnice D1 s exitem 308-Hranice. M?stem prochazi silnice I/47 v useku Lipnik nad Be?vou ? Odry, a z ni se odpojuje silnice I/35 na Vala?ske Mezi?i?i. Od dalnice do m?sta vede silnice II/440 ze sm?ru od Pot?tatu, ktera kon?i na silnici I/35. Silnice III. t?idy na uzemi m?sta jsou:

  • III/04726 Drahotu?e ? I/47 ? Ryba?e
  • III/4382 Hranice ? Teplice nad Be?vou ? Val?ovice ? Par?ovice
  • III/44021 ze silnice II/440 ? Velka ? Drahotu?e
  • III/44022 Velka ? Lhotka
  • III/44023 Velka ? Hrab?vka
  • III/44025 Drahotu?e ? Kloko?i ? Milenov ? Uh?inov ? St?edolesi
  • III/44026 (ulice K Nadra?i v Drahotu?i)
  • III/44027 (ulice Nadra?ni v Hranicich)
  • III/44029 (ulice Lipnicka a Hranicka v Drahotu?i)

Ve m?st? je ?elezni?ni uzel. Prochazi tudy ?elezni?ni tra? P?erov?Bohumin ?. 271 a tra? Hranice na Morav? ? Puchov ?. 280. Zastavuji zde spoje jak ?eskych drah , tak i soukromych dopravc? Leo Express a RegioJet . Nazev ?elezni?ni stanice je Hranice na Morav? a ?asto se myln? p?ena?i na samotne m?sto.

Spole?ensky ?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

Samosprava m?sta od roku 2016 vyv??uje 5. ?ervence moravskou vlajku . [11]

Sport [ editovat | editovat zdroj ]

Stadion SK Hranice

Nejusp??n?j?im hranickym sportovnim klubem je mu?sky hazenka?sky klub TJ Cement Hranice . V ?eske nejvy??i sout??i p?sobi nep?etr?it? od roku 1993. Dvakrat v ni ziskal st?ibrne medaile (2012/13, 2013/14) [12] [13] a jednou bronzove (2015/16). [14] V roce 2013 ziskal ?esky pohar. [15] Posleze p?i?el pokles vykonnosti, ktery vyvrcholil v roce 2022 sestupem [16] , ktery se v?ak nakonec nekonal, nebo? extraliga byla roz?i?ena na 14 u?astnik?. [17] Cement hraje sve domaci zapasy v hale TJ Cement Hranice v ?a?kov? ulici.

V Hranicich p?sobi te? fotbalove kluby SK Hranice a FC Dukla Hranice .

Pam?tihodnosti [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici informace naleznete take v ?lanku Seznam kulturnich pamatek v Hranicich (okres P?erov) .
Technicka pamatka Hranicke viadukty

Osobnosti [ editovat | editovat zdroj ]

?asti m?sta [ editovat | editovat zdroj ]

Nadra?ni ulice

Katastralni uzemi ma rozlohu 5 251 ha (52,51 km²). M?sto se sklada ze dvou nesousedicich uzemi rozd?lenych uzemim obci Hrab?vka , Milenov a Kloko?i a je tvo?ene ?astmi:

M?sto:

Exklava:

Sou?asti m?sta byla v letech 1976?1990 take obec Ol?ovec . [25]

Partnerska m?sta [ editovat | editovat zdroj ]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. ↑ a b ?esky statisticky u?ad : Po?et obyvatel v obcich ? k 1. 1. 2024 . Praha : ?esky statisticky u?ad . 17. kv?tna 2024. Dostupne online . [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ ?esky statisticky u?ad : Maly lexikon obci ?eske republiky ? 2017 . ?esky statisticky u?ad . 15. prosince 2017. Dostupne online . [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ ?esky statisticky u?ad : Vysledky s?itani 2021 ? otev?ena data . Dostupne online . [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ a b HOSAK, Ladislav . Historicky mistopis zem? Moravskoslezske . Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN   80-200-1225-7 . S. 619.  
  5. ↑ HOSAK, Ladislav . Historicky mistopis zem? Moravskoslezske . Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN   80-200-1225-7 . S. 619.  
  6. ↑ MEJZROVA, Anita. Hranicka propast je podle noveho m??eni dvakrat hlub?i, ne? se myslelo. Seznam Zpravy [online]. Seznam.cz , 2020-09-03 [cit. 2020-09-04]. Dostupne online .  
  7. ↑ Hosak, ?ramek: Mistni jmena na Morav? a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 297, 298.
  8. ↑ Historicky lexikon obci ?eske republiky 1869?2011 [online]. ?esky statisticky u?ad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-18]. Dostupne online .  
  9. ↑ Historie ? Valachem.cz [online]. [cit. 2022-08-26]. Dostupne online .  
  10. ↑ VHU PRAHA [online]. [cit. 2023-01-23]. Dostupne online . (anglicky)  
  11. ↑ https://www.facebook.com/permalink.php?story_fbid=10154097349480661&id=224337820660
  12. ↑ Hazenka?i Hranic slavi historicke st?ibro, Dukla ma bronz. ?T24 [online]. ?eska televize, 2013-05-25 [cit. 2022-08-14]. Dostupne online .  
  13. ↑ PAZDERA, Jaroslav. Bravo! Cementa?i porazili mistrovskou Plze? a obhajili st?ibro. Hranicky denik . 2014-05-18. Dostupne online [cit. 2022-08-14].  
  14. ↑ N?ME?EK, Ivan. Bravo! Cementa?i po dramatu v Karvine slavi bronz. Hranicky denik . 2016-05-29. Dostupne online [cit. 2022-08-14].  
  15. ↑ Hrani?ti hazenka?i vyhrali poprve v historii ?esky pohar. ?T24 [online]. ?eska televize, 2013-03-31 [cit. 2022-08-14]. Dostupne online .  
  16. ↑ KUBATIK, David. Sestup! Hazenka?i Hranic se lou?i s extraligou. Hranicky denik . 2022-05-22. Dostupne online [cit. 2022-08-14].  
  17. ↑ Slovensky mistr Pre?ov potvrzen. Hranice v extralize hazenka?? z?stanou. iDNES.cz [online]. 2022-06-17 [cit. 2022-08-14]. Dostupne online .  
  18. ↑ http://mapy.mesto-hranice.cz/tms/html/ost/pamatky/edit.php?info&BubbleInfo=1&EDIT_ID=22 [ nedostupny zdroj ]
  19. ↑ http://mapy.mesto-hranice.cz/tms/html/ost/pamatky/edit.php?info&BubbleInfo=1&EDIT_ID=24 [ nedostupny zdroj ]
  20. ↑ http://mapy.mesto-hranice.cz/tms/html/ost/pamatky/edit.php?info&BubbleInfo=1&EDIT_ID=4 [ nedostupny zdroj ]
  21. ↑ http://mapy.mesto-hranice.cz/tms/html/ost/pamatky/edit.php?info&BubbleInfo=1&EDIT_ID=23 [ nedostupny zdroj ]
  22. ↑ http://mapy.mesto-hranice.cz/tms/html/ost/pamatky/edit.php?info&BubbleInfo=1&EDIT_ID=10 [ nedostupny zdroj ]
  23. ↑ MEJZROVA, Anita. Hranicka propast je podle noveho m??eni dvakrat hlub?i, ne? se myslelo. Seznam Zpravy [online]. Seznam.cz , 2020-09-03 [cit. 2020-09-04]. Dostupne online .  
  24. ↑ TYDLITAT, Rene; TREJBAL, Jan. Pov?trnostni sloupy: Pr?vodce po objektech drobne architektury s meteorologickymi p?istroji . 1. vyd. Praha: ?esky hydrometeorologicky ustav, 2019. 276 s. ISBN   978-80-87577-97-4 . S. 81?82.  
  25. ↑ Historicky lexikon obci ?eske republiky 1869?2005 , II. dil. Praha: ?esky statisticky u?ad, 2006. ISBN   80-250-1311-1 . S. 373.

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

  • HAUBELT, J. ? SANET?IK, M. a kol.: Na Hranicku v ?asech druhe sv?tove valky. OREGO ? Dr. Milan Havli?ek, 2011.
  • HAUBELT, J. ? SANET?IK, M.: Zem? Moravske brany. Hranice, 2006.
  • CHUPIK, Fr.: ?ty?i pozdn? st?edov?ka m?stska opevn?ni na st?edni Morav? ? Hranice na Morav?, Lipnik nad Be?vou, Prost?jov a P?erov ? (1. ?ast). In: St?edni Morava. Memoria Olomouc, 1999, ?islo 8, s. 176
  • INDRA, B.: M?sto a panstvi Hranice za t?icetilete valky. In: Sbornik statniho okresniho archivu P?erov. 4. Statni okresni archiv P?erov, 1996, s. 187
  • INDRA, B. ? HOSAK, L. ? JA?KOVA, M.: Hranice. D?jiny m?sta I. M?stsky narodni vybor v Hranicich, 1969, s. 128
  • INDRA, B.: Historie hranickych dom? M?sto Hranice, 2005, s. 324
  • KU?A, K.: M?sta a m?ste?ka v ?echach, na Morav? a ve Slezsku II . Nakladatelstvi Libri, Praha, 1997.
  • MILO?, St. ? MICHNA, P. ? SEDLA?KOVA, H.: Pozdn?goticke a renesan?ni kachle ze zamku v Hranicich . M?U Hranice a Pamatkovy ustav v Olomouci, 1998.
  • MUSIL, Fr. ? JANKOVA, Y. ? LANDSPERSKY, H. ? SVOBODA, L. ? VESELY, E.: Hrady zamky a tvrze na Morav? . Olympia, Praha, 1987.
  • PLA?EK, M.: M?sto Hranice do Bile hory . Archeologicke pamatky st?edni Moravy, sv. 8, Olomouc, 2004.
  • POSP?CH, T.: Hranicka architektura 1815?1948 . Dost, Hranice 2000, ISBN   80-902942-0-0 .
  • POSP?CH, T.: Architecture of the Hranice. Dost, Hranice, 2001, 108 s.
  • POSP?CH, T.: Hranice. Pr?vodce pamatkami m?sta. Dost, Hranice, 2002.
  • POSP?CH, T.: Hranice. Nav?tivenka. Dost, Hranice, 2004.
  • BEDNA?, V. ? POSP?CH, T.: Hranice, c. k. rakousko-uherske vojenske ustavy . Dost, Hranice, 2005.

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

M?sto Hranice

I- M?sto  ? II- Lhotka  ? III- Velka  ? IV- Drahotu?e  ? V- Ryba?e  ? VI- Val?ovice  ? VII- Slavi?  ? VIII- St?edolesi  ? IX- Uh?inov

M?sta , m?styse a obce okresu P?erov
B?lotin  ? Be?ov  ? Bezuchov  ? Bohuslavky  ? Bocho?  ? Brodek u P?erova  ? Buk  ? By?kovice  ? Cisa?ov  ? Citov  ? ?echy  ? ?elechovice  ? ?ernotin  ? Dobr?ice  ? Dolni N?t?ice  ? Dolni T??ice  ? Dolni Ujezd  ? Doma?elice  ? D?evohostice  ? Grymov  ? Hlinsko  ? Horni Mo?t?nice  ? Horni N?t?ice  ? Horni T??ice  ? Horni Ujezd  ? Hrab?vka  ? Hrad?any  ? Hranice  ? Hustope?e nad Be?vou  ? Jezernice  ? Jind?ichov  ? Kladniky  ? Kloko?i  ? Kojetin  ? Kokory  ? K?enovice  ? K?tomil  ? Lazni?ky  ? Lazniky  ? Lhota  ? Lhotka  ? Lipnik nad Be?vou  ? Lipova  ? Li?na  ? Lobodice  ? Lubom?? pod Stra?nou  ? Malhotice  ? M?rovice nad Hanou  ? Milenov  ? Milotice nad Be?vou  ? Naho?ovice  ? Nele?ovice  ? Old?ichov  ? Ol?ovec  ? Opatovice  ? Oplocany  ? Oprostovice  ? Osek nad Be?vou  ? Par?ovice  ? Partutovice  ? Pavlovice u P?erova  ? Podoli  ? Polkovice  ? Polom  ? Pot?tat  ? Prosenice  ? Provodovice  ? P?erov  ? P?estavlky  ? Radikov  ? Radkova Lhota  ? Radkovy  ? Radotin  ? Radslavice  ? Radvanice  ? Rakov  ? Rokytnice  ? Rouske  ? ?ikovice  ? Skali?ka  ? Sob?chleby  ? Sobi?ky  ? Stara Ves  ? St?ibrnice  ? St?ite? nad Ludinou  ? Su?ice  ? ?i?ma  ? ?pi?ky  ? Teplice nad Be?vou  ? Tova?ov  ? Troubky  ? Tu?in  ? Turovice  ? Tyn nad Be?vou  ? Uh?i?ice  ? Usti  ? Veseli?ko  ? V??ky  ? Vlko?  ? V?echovice  ? Vykleky  ? Zabe?tni Lhota  ? Zamrsky  ? ?akovice  ? ?elatovice
legenda: m?sto , m?stys .
Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Hranice_(okres_P?erov)&oldid=23446473 “