Sn?movna Lord? The House of Lords of the United Kingdom of Great Britain and Northern Ireland
Zakladni informace
Typ	horni komora
Sidlo	Westminstersky palac Westminster Londyn Spojene kralovstvi
Vedeni
P?edseda	John McFall z Alcluithu od 1. kv?tna 2021
V?dce	Nicholas True ( Konzervativci ) od 6. za?i 2022
V?dkyn? opozice	Baronka Smithova z Basildonu ( Labouriste ) od 27. kv?tna 2015
Slo?eni
Po?et ?len?	758 [1]
Vlada Jeho Veli?enstva	Konzervativni strana (251)
Opozice Jeho Veli?enstva	Labouristicka strana (166)
Dal?i opozice	Liberalni demokrate (84)        Neza?len?ni (39)        DUP (5)        UUP (2)        Zelena strana (2)        Plaid Cymru (1)        Nezavisly (1)
Crossbenchers	Crossbenchers (183)
Cirkevni ?lenove	Biskupove (24)
P?edseda	P?edseda (1)
Jednaci sal
Oficialni web
www.parliament.uk/lords
Dolni komora
Dolni sn?movna

Spojene kralovstvi

Politicky system Spojeneho kralovstvi Zakonodarna moc Parlament Spojeneho kralovstvi Dolni sn?movna Sn?movna lord? Vykonna moc Kral : Karel III. Vlada : kabinet Rishiho Sunaka Samosprava Administrativni d?leni Anglie Administrativni d?leni Skotska Administrativni d?leni Walesu Politicke strany Konzervativni strana Labouristicka strana Liberalni demokrate Plaid Cymru

Sn?movna lord? ( House of Lords ) je horni komora Parlamentu Spojeneho kralovstvi , do ktereho dale pat?i panovnik a Dolni sn?movna . Ob? sn?movny zasedaji ve Westminsterskem palaci . V ?ervnu 2017 m?la tato komora parlamentu 800 ?len? (dolni komora 650 ?len?).

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Sou?asny parlament se vyvinul z kralovske rady, st?edov?keho poradniho organu, anglickeho panovnika. Tato rada se schazela na kratka jednani a jejimi ?leny byli ?lechtici a cirkevni hodnosta?i a hlavnim ukolem bylo odsouhlaseni dani navrhovanych panovnikem. Prvni parlament, ktery je pova?ovan za zakladni formu parlamentu, byl parlament roku 1295 . Jeho ?leny byli arcibiskupove, biskupove , opatove , hrabata a voleni zastupci hrabstvi a m???anstva. Vliv parlamentu se postupn? rozvijel a jeho vyznam ve st?edov?ku zavisel i na schopnostech panovnika. V dob? vlady Eduarda III. byl parlament p?vodn? jednokomorovy rozd?len na dv? komory . V dolni komo?e zasedali m???ane a ni??i ?lechta, zatimco ve Sn?movn? lord? byli cirkevni hodnosta?i a aristokracie. Horni komora m?la v te dob? daleko v?t?i pravomoci ne? Dolni sn?movna.

Vliv aristokracie poklesl v dob? valky r??i , kdy velka ?ast p?islu?nik? vysoke ?lechty padla ve valkach nebo byla popravena a jejich majetek propadl ve prosp?ch panovnika. Posilovani moci Dolni sn?movny se projevilo v konfliktu s kralem Karlem I. , ktery vyustil a? do ob?anske valky .

V 19. stoleti se po?et ?len? horni komory z p?vodnich asi 50 ?len? znateln? zvy?il a vliv jednotlivych ?len? tak poklesl. Velkym impulsem k posileni moci dolni komory bylo i p?ijeti reformy z roku 1832 . Volebni pravo bylo p?edtim siln? omezeno vlastnictvim majetku a hranice jednotlivych volebnich obvod? neodra?ely nar?stajici po?et obyvatel m?st (nap?iklad Manchester nem?l sveho samostatneho zastupce, zatimco 11 voli?? v Old Sarum volilo dva poslance).

Dal?i ztratou pozice Sn?movny lord? byly zm?ny z roku 1911 . Liberalni strana navrhla roku 1909 rozpo?et s vyrazn? socialnim zam??enim a zm?nu dani zam??enou na vy??i zdan?ni bohatych vlastnik? p?dy. Tyto navrhy byly horni komorou odmitnuty a vlada rezignovala. Po volbach roku 1910 Liberalni strana opakovala sv?j navrh a pod pohr??kou jmenovani mnoha peer? do Sn?movny lord? ho p?inutila p?ijmout. Zakon z roku 1911 pak omezil prava horni komory odmitnout p?ijeti zakon? ? v?t?ina zakon? mohla byt zpo?d?na maximaln? t?i jednani sn?movny nebo maximaln? dva roky.

Roku 1958 se zm?nil d?di?ny system ?lenstvi ve Sn?movn? lord? a byly vytvo?eny pozice ?len? s do?ivotnim ?lenstvim bez mo?nosti p?edat toto ?lenstvi svym d?dic?m. Po?et ?len? teto komory pak znateln? narostl. Labouristicka strana prosazovala v druhe polovin? 20. stoleti zru?eni horni komory parlamentu. Po vit?zstvi ve volbach roku 1997 pod vedenim Tonyho Blaira navrhovala zru?eni ?lenstvi d?di?nych lord?. Nakonec byl p?ijat kompromis, ktery byl realizovan zakonem z roku 1999 , a ve Sn?movn? lord? z?stalo pouze 92 d?di?nych ?len?. Dal?i reforma horni komory je p?edm?tem debat, z nich? nejpravd?podobn?j?im ?e?enim se v sou?asnosti jevi to, ktere navrhuje volby ur?ite ?asti ?len? horni komory (toto opat?eni ma podporu v Dolni sn?movn?, ale aby bylo p?ijato, musi byt schvaleno i Sn?movnou lord?).

Cirkevni ?lenove sn?movny [ editovat | editovat zdroj ]

?lenove Sn?movny lord?, kte?i maji ?lenstvi v teto komo?e zalo?eno na sve cirkevni hodnosti, jsou ozna?ovani jako Lords Spiritual . P?vodn? tvo?ili v?t?inu v teto komo?e. Byli to arcibiskupove, biskupove, opati a probo?tove anglikanske cirkve . Po roce 1539 po zru?eni kla?ter? zde z?stali pouze arcibiskupove a biskupove. K dal?imu sni?eni po?tu cirkevnich zastupc? do?lo v roce 1847 . Nyni je ?leny horni komory maximaln? 26 ?len?. P?t z nich je jmenovit? ur?eno: jsou to vedouci ?initele p?ti nejstar?ich diecezi - arcibiskup canterbursky , arcibiskup yorsky a biskupove londynsky, durhamsky a winchestersky. Dal?imi ?leny je 21 slu?ebn? nejstar?ich biskup? diecezi anglikanske cirkve.

Skotska cirkev nema v horni komo?e reprezentaci. Jedna se o protestantskou cirkev, a nema tedy biskupy ani arcibiskupy. Irska cirkev m?la po sjednoceni Irska a Velke Britanie ve Sn?movn? lord? zastoupeni ?ty?mi ?leny. Po jejim zru?eni roku 1871 do?lo i ke zru?eni ?lenstvi jejich zastupc? v horni komo?e. Tote? plati pro waleskou cirkev, ktera zanikla roku 1920 . N?ktere jine cirkve maji sve reprezentanty jako sv?tske ?leny Sn?movny lord?.

Sv?t?ti ?lenove sn?movny [ editovat | editovat zdroj ]

Po zru?eni kla?ter? v letech 1536 a? 1541 se tato skupina, nazyvana Lords Temporal , stala ve Sn?movn? lord? po?etn?j?i ne? cirkevni hodnosta?i. Na rozdil od cirkevnich ?len? mohou byt ?leny politicke strany . P?vodn? byla p?eva?na v?t?ina t?chto poslanc? d?di?nymi ?leny (tzn., ?e ?lenstvi mohlo p?ejit na d?dice). Pravo d?dit ?lenstvi v horni komo?e ud?luje panovnik, v posledni dob? se tak d?je na navrh p?edsedy vlady.

Roku 1999 labouristicka vlada prosadila zru?eni ?lenstvi pro mnoho d?di?nych ?len? sn?movny, a tak ma v sou?asnosti horni komora pouze 92 ?len? s d?di?nym ?lenstvim. Dva z nich jsou hodnosta?i: lord mar?al a lord kancle?. Z ostatnich 90 je 15 voleno v?emi ?leny horni komory a 75 je voleno ostatnimi d?di?nymi ?leny seskupenymi dle stranicke p?islu?nosti. Po?et ?len? dle jednotlivych stran odpovida zastoupeni politickych stran ve sn?movn?.

Nejv?t?i skupinu sv?tskych ?len? tvo?i do?ivotni ?lenove. Tito pochazeji z baron? a jejich pozice byla vytvo?ena zakonem z roku 1958 . Jejich ?lenstvi v horni komo?e vznika jmenovanim panovnikem, ktery tak v sou?asnosti ?ini na doporu?eni premiera. Podle zvykoveho prava mohou navrhovat nove ?leny i p?edsedove jinych stran a nezavisla komise.

Hodnosta?i [ editovat | editovat zdroj ]

Na rozdil od Dolni sn?movny horni komora nevolila sveho mluv?iho. Funkci p?edsedajiciho zastaval lord kancle?. Po reformach z roku 2005 byla vytvo?ena funkce lorda mluv?iho, ktera je obsazovana volbou ?leny sn?movny a nasledn? potvrzen panovnikem. P?edpoklada se, ?e mluv?i nebude ?lenem ?adne politicke strany, a tak pote, co byla prvnim mluv?im v roce 2006 zvolena Helen Haymanova , vystoupila z Labouristicke strany .

D?ive m?l p?edsedajici p?i ?izeni sch?ze sn?movny oble?en ?erny ceremonialni oblek, co? se nyni d?je jen p?i slavnostnich p?ile?itostech. Mluv?i sedi na velkem ?ervenem k?esle, jeho? ?aloun?ni tvo?i vlna ( Woolsack ), v ?ele sn?movny. Tento p?edstavitel ma daleko men?i pravomoci ne? mluv?i dolni komory, nem??e nap?iklad stanovovat po?adi vystoupeni jednotlivych ?len? horni komory a plni vicemen? pouze funkci mluv?iho.

Dal?im hodnosta?em je v?dce sn?movny lord? ? peer vybrany premierem. Je zodpov?dny za pr?chod vladnich navrh? zakon? Sn?movnou lord? a je ?lenem kabinetu.

Tajemnik Sn?movny lord? je hlavnim poradcem pro pravidla jednani sn?movny a vedouci p?edstavitel exekutivy horni komory. Je jmenovan panovnikem, ale neni ?lenem horni komory. Konzultuje s p?edsedou sn?movny a doporu?uje pravidla jednani horni komory. Dale podepisuje sm?rnice, oficialni zpravy z jednani a schvaluje u?etnictvi. Je zodpov?dny za organizaci dopl?ovacich voleb d?di?nych ?len? sn?movny.

Zakonodarna funkce [ editovat | editovat zdroj ]

Navrhy zakon? m??e p?edkladat i Sn?movna lord?, ale v?t?ina z nich pochazi z Dolni sn?movny.

Pravo zamitnout navrh zakona horni komorou je omezen zakony. Podle nich mohou byt p?edlo?eny n?ktere typy zakon? k podpisu panovnikem bez souhlasu horni komory. Sn?movna lord? nem??e zpozdit p?ijeti finan?nich zakon? (zakony, ktere se podle nazoru mluv?iho Dolni sn?movny tykaji dani nebo statniho rozpo?tu) dele ne? o jeden m?sic. Ostatni zakony nemohou byt zpo?d?ny dele ne? je obdobi dvou zasedani sn?movny nebo jeden rok. Tato omezeni se tykaji pouze zakon?, ktere byly navr?eny dolni komorou. Dal?im omezenim je zvykove pravo nezamitat zakony, ktere jsou obsahem vladniho prohla?eni (tzv. Salisburyho konvence).

Podle zvyku, ktery pochazi z obdobi p?ed vydanim zakon? uvedenych vy?e, nem??e horni komora navrhnout zakon obsahujici novou da? nebo zm?nu sou?asne dan?. Pote, co byly postupn? pravomoci horni komory omezeny, stala se hlavni parlamentni silou Dolni sn?movna.

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Sn?movna lord? na Wikimedia Commons