Ho?ice
Mariansky sloup na nam?sti Ji?iho z Pod?brad v Ho?icich
znak vlajka
Lokalita
Status	m?sto
Pov??ena obec	Ho?ice
Obec s roz?i?enou p?sobnosti	Ho?ice ( spravni obvod )
Okres	Ji?in
Kraj	Kralovehradecky
Historicka zem?	?echy
Stat	?esko ?esko
Zem?pisne sou?adnice	50°21′58″ s. ?. , 15°37′55″ v. d.
Zakladni informace
Po?et obyvatel	8 587 (2024) [1]
Rozloha	21,43 km² [2]
Nadmo?ska vy?ka	311 m n. m.
PS?	508 01
Po?et dom?	2 324 (2021) [3]
Po?et ?asti obce	7
Po?et k. u.	6
Po?et ZSJ	19
Kontakt
Adresa m?stskeho u?adu	nam. Ji?iho z Pod?brad 342 508 19 Ho?ice mesturad@horice.org
Starosta	Ing. arch. Martin Pour
Oficialni web: www .horice .org
Ho?ice
Dal?i udaje
Kod obce	572926
Geodata ( OSM )	OSM , WMF
multimedialni obsah na  Commons
Zdroje k infoboxu a ?eskym sidl?m . N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

M?sto Ho?ice ( n?mecky Horschitz ) se naleza v okrese Ji?in , asi 23 km jihovychodn? od m?sta Ji?in a 25 km severozapadn? od krajskeho m?sta Hradce Kralove . M?sto je zname p?edev?im vyrobou ho?ickych trubi?ek , nejstar?i socha?sko-kamenickou ?kolou v Evrop? a ka?doro?n? po?adanym motocyklovym zavod?m 300 zata?ek Gustava Havla . ?ije zde p?ibli?n? 8 600 ^[1] obyvatel. Podle nazvu katastralniho uzemi a ?elezni?ni stanice se m?sto ?asto ozna?uje jako Ho?ice v Podkrkono?i .

Historie m?sta [ editovat | editovat zdroj ]

Uzemi m?sta bylo osidleno ji? od prav?ku, jak dokladaji archeologicke nalezy ze star?i doby kamenne .

Prvni pisemna zminka o Ho?icich pochazi z roku 1143 , kdy jsou Ho?ice zmin?ny v zakladaci listin? Strahovskeho kla?tera , v roce 1365 jsou ji? Ho?ice dolo?eny jako m?ste?ko.

V dob? husitskych valek v dubnu 1423 byla u Ho?ic (na vrchu Gothard 357 ^[4] m) svedena bitva , kdy proti sob? stali Jan ?i?ka se svym orebitskym vojskem a ?en?k z Vartemberka s panskou jednotou. ?i?kovo vojsko vyhralo.

V 15. stoleti pat?ily Ho?ice pan?m ze Smi?ic a v te dob? nastava hospoda?sky vzestup m?sta. Po bitv? na Bile ho?e ziskal Ho?ice Albrecht z Vald?tejna a po jeho zavra?d?ni v roce 1634 ziskal Ho?ice za sve zasluhy v bojich s Turky Jakub Strozzi . Jeho syn Petr Strozzi odkazal vynosy z panstvi Ho?ice na z?izeni nadace pro vojenske invalidy. Tuto nadaci spravoval pra?sky arcibiskup a z rozhodnuti cisa?e Karla VI. byla Invalidovna nakonec postavena v Praze-Karlin?.

Po?ta v obci byla zalo?ena 1. za?i 1787. ^[5]

V prusko-rakouske valce byla rozhodujici bitva svedena 3. ?ervence 1866 u blizke Sadove a zanechala za sebou desetitisice mrtvych a ran?nych. Dokladem jsou stovky pomni?k?, rozesetych po celem kraji. Ho?ice v te dob? byly nejen hlavnim sidlem pruskeho ?tabu, ale i jednim velkym lazaretem, kam byly p?iva?eny stovky ran?nych, z nich? mnozi na?li na zdej?im gothardskem h?bitov? i misto posledniho odpo?inku.

Ho?ice jsou m?sto kamene, znamy je tzv. ho?icky piskovec . V roce 1884 byla v Ho?icich zalo?ena znama odborna ?kola pro zpracovani kamene, ji? pro?la b?hem jeji vice ne? stolete historie cela ?ada na?ich vyznamnych um?lc? ? Mo?ic ?ernil , Ivan Jilemnicky , Bohumil Kafka , Quido Kocian , Otakar Kubin , Jan ?tursa , Marie Wagnerova-Kulhankova , Vladimir Preclik a mnoho jinych.

Ho?ice se po vzniku prvnich okres? v roce 1850 p?i?adily pod politicky okres Hradec Kralove a po vzniku prvni ?eskoslovenske republiky a? do let po II. sv?tove valce pod okres Novopacky, p?i?em? byly v obou p?ipadech sidlem okresu soudniho. Pote se v letech 1949?1960 staly na kratkou dobu okresnim m?stem i Ho?ice. Po roce 1960 se staly sou?asti velkeho okresu Ji?in.

V sobotu 10. ?ervence 1926 nav?tivil m?sto prvni ?eskoslovensky prezident Toma? Garrigue Masaryk. Po slavnostnim uvitani na nam?sti a zapisu do pam?tni knihy nav?tivil Sokolovnu, ?kolu a poob?dval v Hotelu Beranek. Pote se vydal na Chlum, aby si prohledl stavbu v??e samostatnosti.

Pamatky ve m?st? [ editovat | editovat zdroj ]

• Kostel Narozeni Panny Marie byl vystav?n v letech 1741?1748 podle plan? slavneho barokniho stavitele Kiliana Ignace Dientzenhofera
• Mariansky sloup z roku 1824 od zdej?iho socha?e Josefa Rychtery , ojedin?ly klasicistni sloup se sochami sv. Petra, Pavla a Jana Evangelisty na podstavci stal p?vodn? v dolni ?asti nam?sti, byl postupn? p?emis?ovan a a? roku 1866 definitivn? umist?n uprost?ed nam?sti, v roce 1951 byl rozebran a ulo?en v kamenosocha?ske ?kole, odkud byl v roce 2005 po restaurovani Ji?im Novakem instalovan na p?vodni misto
• Novogoticka radnice z roku 1872
• Kostel svateho Gotharda na vrchu Gothard ? p?vodn? romansky kostel zalo?eny strahovskymi ?eholniky ve 12. stoleti byl v 18. stoleti barokn? p?estav?n.
• Kaple Panny Marie Hlohove ? empirova kapli?ka z roku 1826 na h?betu ho?ickeho Chlumu
• Synagoga (dnes vyu?ivana jako kostel Cirkve ?eskoslovenske husitske), stary ?idovsky h?bitov a novy ?idovsky h?bitov
• Galerie kamennych plastik ? na ubo?i Gothardu je umist?na p?irodni galerie kamennych plastik vzniklych b?hem Ho?ickych socha?skych symposii po?adanych pravideln? od roku 1995. ^[6]
• Masarykova v?? samostatnosti ? rozhledna vybudovana v letech 1926?1938 a pojmenovana po prvnim ?eskoslovenskem prezidentovi Toma?i G. Masarykovi.

?koly [ editovat | editovat zdroj ]

Ve m?st? se nachazi 4 st?edni ?koly: St?edni pr?myslova ?kola kamenicka a socha?ska zalo?ena v 80. letech 19. stoleti (dnes 4 obory), dale Ho?icke gymnazium (1 obor), St?edni ?kola ?emesel a zakladni ?kola Ho?ice (7 obor?) a Gymnazium, SO?, SOU a VO? Ho?ice (6 obor? + vy??i odborna ?kola). Dale zde nalezneme 3 zakladni ?koly, 4 mate?ske ?koly a 2 zakladni um?lecke ?koly.

Vyznamni rodaci [ editovat | editovat zdroj ]

• Josef Ladislav Jandera (1776?1857), katolicky kn?z, teolog, profesorem matematiky, rektor UK
• Josef Uhli? (1822?1904), st?edo?kolsky profesor a basnik
• Petr Maixner (1831?1884), mali? historickych vyjev?
• Iacob Felix (1832?1905), rumunsky leka?-hygienik
• V?nceslava Lu?icka (1832?1920), spisovatelka
• Josef Durdik (1837?1902), filosof
• Pavel Durdik (1843?1903), leka?, cestovatel
• Fritz Mauthner (1849?1923), n?mecky prozaik, dramatik, lyrik a filosof
• Vladimir Srb (1856?1916), pravnik, politik, pra?sky starosta
• Vaclav Fuchs (1857?1911), ?efredaktor a vydavatel Sv?ta zvi?at , ^[7] zam?stnavatel Jaroslava Ha?ka ^[8]
• Alois Adlof (1861?1927), kazatel, teolog
• Josef Pazourek (1862?1933), vysoko?kolsky profesor obchodnich v?d a rektor ?VUT
• Alois Ladislav Vymetal (1865?1918), hudebni skladatel
• Karel ??astny (1865?1935), akademicky mali?
• Jaroslav Maixner (1870?1904), socha?, ?ezba? a medailer
• Zden?k Mat?j Kud?j (1881?1955), novina?, cestovatel a spisovatel
• Karel Vik (1883?1964), grafik, ilustrator a mali?
• Alois Dvorsky (1883?1966), herec a komik
• Irene Kirpal (1886?1977), poslankyn? n?meckych soc. demokrat?
• Vojt?ch Krch (1892?1966), architekt
• Helena Rudlova (1897?1965), pedago?ka a spisovatelka
• Josef Matou?ek (1906?1939), historik, ob?? nacismu
• Marie Wagnerova-Kulhankova (1906?1983), socha?ka
• Alois Jilemnicky (1910?1986) , regionalni historik, st?edo?kolsky profesor, novina? a spisovatel
• Jaroslav Malina (1912?1988), skladatel a kapelnik
• Karel Knaifl (1914?1988), bojovy pilot u Royal Air Force ve 2. sv?tove valce
• Gustav Schorsch (1918?1945), herec, divadelni re?iser a p?ekladatel
• Ji?i Karnet (1920?2011), ?esko-americky dramatik
• Franti?ek Luke? (1921?1998), kn?z, spisovatel, pedagog
• Stanislav Fi?er (1931?2022), herec
• Vlastimil ?ubrt (1934?2013), ekonom, spisovatel, politik
• Jaroslava Jehli?kova (* 1942), atletka
• Stanislav Zippe (* 1943), vytvarnik
• Ivan Jilemnicky (1944?2012), socha?
• Helena Rognerova (* 1955), politi?ka, mana?erka
• Iva ?ediva (* 1955), politi?ka, poslankyn?
• Vaclav Hora?ek (* 1956), politik
• Anna ?urdova (* 1962), politi?ka
• Marcela Augustova (* 1965) , televizni novina?ka, hlasatelka a moderatorka
• Zden?k Lhota (* 1967), politik, poslanec
• Eva Francova (* 1968), socha?ka, fotografka a autorka kucha?ky
• Pavel Ko?i?ek (* 1970), iluzionista
• Toma? Petra?ek (* 1972), katolicky teolog
• Josef Cogan (* 1973), politik, poslanec
• Tereza z Davle (* 1975), fotografka
• Michal Divi?ek (* 1976), ledni hokejista
• Martin ?ernik (* 1976), snowboardista
• Eva Le Peutrec (* 1980), architektka
• Pavel Pet?ikov mlad?i (* 1986), judista
• Ladislav Brykner (* 1989), hazenka?
• Old?ich Hajlich (* 1992), herec
• Jaroslav B?esky (* 1989), zp?vak

Mistni ?asti [ editovat | editovat zdroj ]

• Ho?ice
• B?ezovice
• Doubrava
• Chlum
• Chvalina
• Libonice
• Svatogothardska Lhota

Partnerska m?sta [ editovat | editovat zdroj ]

• Miletin , ?esko
• Trstena , Slovensko

Galerie [ editovat | editovat zdroj ]

• 
  Galerie kamennych plastik na ubo?i vrchu Gothard
• 
  Kostelik svateho Gotharda
• 
  Kostel Narozeni Panny Marie
• 
  ?eskobratrsky kostel
• 
  Socha?sky park U sv. Josefa

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Seznam kulturnich pamatek v Ho?icich
• Mezinarodni socha?ske sympozium v Ho?icich
• Seznam ?estnych ob?an? m?sta Ho?ic

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Ho?ice na Wikimedia Commons
• Encyklopedicke heslo Ho?ice v Ottov? slovniku nau?nem ve Wikizdrojich
• Ho?ice v Registru uzemni identifikace, adres a nemovitosti (RUIAN)
• Oficialni stranky