Hluchota
Nedoslychave dit? se sluchadlem
Klasifikace
MKN-10	H90. ? H91.
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Hluchota (lat. surditas) nebo sluchova porucha je sni?ena nebo chyb?jici schopnost vnimat zvukove informace. I kdy? n?ktere p?ipady ztraty sluchu jsou vratne leka?skou le?bou, mnohe vedou k trvalemu posti?eni . Velmi d?le?ity je v?k, ve kterem sluchova ztrata nastala, proto?e to m??e ovlivnit osvojeni si mluvene ?e?i. Sluchove kompenza?ni pom?cky a kochlearni implantaty mohou zmirnit n?ktere problemy zp?sobene sluchovou poruchou, ale nemohou sluch plnohodnotn? nahradit. Osobam s nedoslychavosti krom? sluchovych rehabilita?nich prost?edk? slou?i i sluchove pom?cky a prost?edky k usnadn?ni komunikace. Na sv?t? je okolo 466 milion? lidi se ztratou sluchu, 34 milion? z nich jsou d?ti. ^[1] V ?eske republice je okolo p?l milionu lidi, pat?i sem jak upln? nesly?ici, tak take nedoslychavi.

D?leni vad sluchu [ editovat | editovat zdroj ]

Vady sluchu se d?li na: ^[2]

Podle doby vzniku sluchove vady [ editovat | editovat zdroj ]

• Vrozene vady jsou d?di?ne, jsou dany geneticky, nebo mohou nastat v obdobi zrani plodu. Jsou tedy p?ed narozenim.
• Vady ziskane vznikaji a? po narozeni, m??e to byt na zaklad? urazu, nemoci apod. V ramci doby vzniku lze vyd?lit vady d?di?ne, ktere se mohou projevit t?eba a? v dosp?losti, nemusi tedy vzniknout ihned po narozeni.

Podle vyvoje ?e?i [ editovat | editovat zdroj ]

• Prelingvalni sluchova porucha je porucha vrozena nebo jinak ziskana p?edtim, ne? se osoba nau?ila ?e? a jazyk (tj. mezi 3?4. rokem ?ivota), co? komplikuje le?bu vady, proto?e dit? neni schopne p?ijimat zvukovou/mluvenou komunikaci z okoli. Je d?le?ite poznamenat, ?e d?ti narozene do rodin pou?ivajici znakovy jazyk pro komunikaci nezaostavaji v jazykovem vyvoji a komunikaci. V?t?ina prelingvalnich sluchovych poruch je ziskanych, obvykle bu? z nakazy nebo traumatu, proto rodiny ?asto nemaji ?adnou p?ede?lou znalost hluchoty.

Ur?it v?ak hranici, kdy je ukon?en vyvoj ?e?i, je t??ke. N?kte?i odbornici stanovuji hranici 18 m?sic?, n?kte?i 3 roky, n?kte?i dokonce v rozmezi 6?7 let.

• Postlingvalni je sluchova vada, ktera vznikla u osoby s ji? rozvinutou ?e?i. V?k, ve kterem se sluchova porucha vyvine, je zasadni pro nau?eni se mluvene ?e?i. Postlingvalni sluchove poruchy jsou mnohem ?ast?j?i ne? prelingvalni poruchy.

Postlingvalni sluchova porucha vznika po nau?eni se ?e?i, obvykle po ?estem roku. P?i?inou m??e byt nakaza , trauma , nebo vedlej?i efekt lek?. Typicky, ztrata sluchu je postupna, a ?asto zji?t?na rodinou a p?ateli dlouho p?edtim, ne? pacienti sami poznaji posti?eni. Obvykla le?ba obsahuje kompenzaci s pomoci sluchovych pom?cek (nap?iklad sluchadla) a u?eni se odezirat ze rt?. D?sledkem izolace (z neschopnosti komunikovat s p?ateli a rodinou) a poti?i v p?ijimani jejich posti?eni m??e vest k samot? a depresi .

Podle mista posti?eni [ editovat | editovat zdroj ]

• P?evodni (konduktivni) nedoslychavost nebo hluchota ma p?i?inu v p?evodnim sluchovem aparatu st?edniho ucha . U teto vady dochazi k po?kozeni vn?j?iho nebo st?edniho ucha. Je tak po?kozen p?evod zvukovych vibraci do hlemy?d?. Naru?eno je vzdu?ne vedeni, kostni vedeni v tomto p?ipad? z?stava zachovano, ?eho? je mo?no vyu?it proteticky tak, kdy naslouchaci p?istroj rozkmitava dle p?ijateho zvuku skalni kost (sluchadla BAHA) ^[3] .
• Percep?ni (senzorineuralni) nedoslychavost nebo hluchota ma p?i?inu v hlemy?di anebo ve vy??ich eta?ich ( mozkovy kmen , mozek ). Zde dochazi k po?kozeni ve vnit?nim uchu nebo ve vy??ich patrech sluchove drahy, je tak naru?eno vnimani zvuku. V tomto p?ipad? jsou pou?ivana b??na sluchadla pro vzdu?ne vedeni ^[3] ; v p?ipad? t??keho po?kozeni kochley m??e pomoci kochlearni implantat .

Oba druhy lze rozli?it pomoci audiometru . D?ive se diagnostika provad?la pomoci rozkmitane hudebni ladi?ky, jednak jen p?ibli?ene k uchu a jednak p?ilo?ene no?i?kou na skalni kost.

• Kombinovana vada sluchu , kdy se u jedince objevi problem jak z oblasti p?evodni, tak i percep?ni vady.

?aste?na ztrata sluchu [ editovat | editovat zdroj ]

Lide, kte?i jsou nedoslychavi (?patn? ozna?ovanymi jako nahluchli ), maji mirnou poruchu sluchu, ale ne tak, aby byli pova?ovani za nesly?ici. Sluchov? posti?ene osoby s ?aste?nou ztratou sluchu mohou pozorovat, ?e se kvalita jejich sluchu m?ni ze dne na den, z jedne situace na druhou, nebo ?e se v?bec nem?ni. V?t?ina nedoslychavych lidi sluch ztraci s p?ibyvajicim v?kem. Na sv?t? se v?ak rodi i male d?ti, kte?i maji ji? stupe? ztraty, mnoho z nich ztraci sluch v pr?b?hu raneho ?ivota.

Nedoslychavi lide mohou byt zavisli ve v?t?i nebo men?i mi?e na sluchovych pom?ckach a odezirani ze rt?. Nemusi si to v?dy uv?domovat, ale p?ipou?t?ji, ?e je pro n? d?le?ite vid?t tva? mluviciho p?i konverzaci. Mnoho osob se ztratou sluchu ma lep?i sluch v ni??ich frekven?nich pasmech (nizke tony), a nemohou sly?et stejn? dob?e nebo v?bec ve vy??ich frekvencich. Stav m??e zhor?it mnoho faktor?, ktere ovliv?uji, jak lze pou?it sluchove pom?cky nebo znalosti ?teni ze rt? ?i vnimani zvuku.

Unilateralni ztrata sluchu (na jedno ucho) [ editovat | editovat zdroj ]

Osoby s unilateralni ztratou sluchu mohou sly?et normaln? na jedno ucho, ale maji problemy se sly?enim na druhem uchu. Je tak naru?en stereofonni vjem i prostorova zvukova orientace posti?ene osoby.

Kategorie ztraty sluchu dle WHO [ editovat | editovat zdroj ]

Kategorie ztraty sluchu dle WHO: ^{[4] [5]}

P?i?iny [ editovat | editovat zdroj ]

P?i?iny nedoslychavosti a hluchoty jsou

• vrozene (geneticke nebo ne-geneticke vrozene vyvojove vady)
• ziskane onemocn?ni sluchu (zan?ty, nadory, urazy, degenerativni onemocn?ni),
  • traumaticke po?kozeni (uraz, po?kozeni toxicke a hlukem).

Vrozena sluchova vada [ editovat | editovat zdroj ]

Porucha sluchu m??e byt geneticky podmin?na nebo vzniknout negenetickym po?kozenim v nitrod?lo?nim vyvoji. Geneticky podmin?na trvala sluchova porucha m??e byt zd?d?na v d?sledku po?kozeni jednoho nebo vice gen?. Trvala sluchova porucha m??e vzniknout i nep?imo jako nasledek geneticke vady, postihujici n?ktere struktury pot?ebne pro spravnou funkci ucha (nap?. roz?t?p patra). Z genetickeho hlediska lze vrozene sluchove vady klasifikovat podle dominance (dominantni a recesivni vady, s r?znou penetranci); nebo podle umist?ni genove poruchy (autozomalni, gonozomalni nebo mitochondrialni). U ?asti sluchovych vad se p?edpoklada vicefaktorialni vznik.

Dominantni i recesivni sluchova porucha m??e byt nesyndromova, nebo se m??e vyskytovat v ramci znameho genetickeho syndromu. Sou?asny genovy vyzkum identifikoval n?kolik nesyndromovych dominantnich (DFNA#) a recesivnich (DFNB#) forem hluchoty.

• Nejobvyklej?i typ vrozene sluchove poruchy je porucha genu DFNB1 (nej?ast?j?i je hluchota z GJB2 mutace ), ktery koduje bilkovinu Connexin 26 nezbytnou pro spravny rozvoj vnit?niho ucha. Tato autozomaln? recesivni geneticka porucha tvo?i a? 50 % p?ipad? ne-syndromicke trvale sluchove poruchy.
• Nejobvyklej?i dominantni syndromove formy sluchove poruchy jsou spojeny se syndromy Stickler?v syndrom a Waardenburg?v syndrom .
• Nejobvyklej?i recesivni syndromovymi sluchovymi vadami jsou Pendred?v syndrom , syndrom zv?t?eneho vestibularniho aquaeduktu (LVAS) a Usher?v syndrom .
• Hluchota nebo t??ka p?evodni nedoslychavost se objevuje i u pacient?, kte?i maji tzv. Treacher Collins?v syndrom .
• Spalni?ky mohou zp?sobit vrozene negeneticke po?kozeni sluchoveho nervu.

Ziskana sluchova porucha [ editovat | editovat zdroj ]

• Meningitida m??e po?kodit sluchovy nerv nebo hlemy??.
• O autoimunitni nemoci se uva?uje jako o mo?ne p?i?in? po?kozeni hlemy?d?. Je pravd?podobn? z?idka mo?ne, ?e autoimunitni procesy cili na hlemy?? specificky, bez symptom? postihujicich jine organy. Wegenerova granulomatozie je typickym autoimunitnim onemocn?nim, ktere mohou zp?sobit ztratu sluchu.
• Presbyakuze (sta?ecka nedoslychavost) je hluchota pro ztratu vnimani vysokych ton?, zejmena u star?ich lidi. Je pova?ovana za degenerativni proces, a je malo znamo, pro? n?kte?i star?i lide maji presbyakuzii a jini ne.
• P?iu?nice (epidemicka parotitida) m??e zp?sobit hlubokou senzoricko-neuralni sluchovou ztratu (90 dB nebo vic), unilateralni (jedno ucho) nebo bilateralni (ob? u?i).
• Adenoidni vegetace (zbytn?la nosohltanova mandle) m??e p?sobit jako p?eka?ka Eustachovy trubice , a zp?sobovat tak p?evodni sluchovou poruchu. Podobnym zp?sobem m??e p?sobit obstrukce v dutin? nosni.
• Pacienti s AIDS a ARC mohou te? trp?t sluchovym posti?enim. ^[6]
• HIV (a nasledna infekce) mohou p?imo postihnout hlemy?? a centralni sluchovy system. ^[6]
• Chlamydie mohou zp?sobit sluchovou ztratu u novorozenc?, kte?i dostali nakazu p?i porodu. ^[6]
• Fetalni alkoholovy syndrom podle zaznam? zp?sobuje ztratu sluchu u 64 % novorozenc? narozenych alkoholickym matkam, z ototoxickeho efektu na vyvijejici se plod a podvy?ivu b?hem t?hotenstvi z nadm?rneho p?isunu alkoholu. ^[6]
• P?ed?asny porod zp?sobuje senzoricko-neuralni ztratu sluchu v asi 5 % p?ipad?. ^[6]
• Syfilis je obvykle p?enesen z t?hotnych ?en na jejich plody, asi t?etina infikovanych d?ti se stane nesly?icimi. ^[6]
• Otosklerosa ? d?di?ne onemocn?ni

Traumaticke po?kozeni [ editovat | editovat zdroj ]

• P?imy uraz ucha nebo sluchovych center m??e zp?sobit hluchotu. Osoby, ktere m?ly uraz hlavy, jsou zvla?? nachylne na ztratu sluchu nebo tinnitus , bu? do?asn? nebo trvale.
• Hluk (zvuk nad 80 dB ^[7] , zejmena explosivni nebo jednotvarny), m??e zp?sobit ztratu sluchu. Zakon vy?aduje pou?iti ?punty do u?i . Ukazalo se v?ak, ?e jsou neu?inne. ^[8]

Vliv sluchoveho posti?eni na psychosocialni vyvoj [ editovat | editovat zdroj ]

Tato ?ast ?lanku neni dostate?n? ozdrojovana , a m??e tedy obsahovat informace, ktere je t?eba ov??it .

Jste-li s popisovanym p?edm?tem seznameni, pomozte dolo?it uvedena tvrzeni dopln?nim referenci na v?rohodne zdroje .

Prelingvalni typ posti?eni sluchu ovliv?uje zava?n?ji psychicky vyvoj dit?te, p?edev?im oblast my?leni. Del?i dobu p?etrvava nazorne (konkretni) my?leni, v n?m jsou my?lenkove operace vazany p?edev?im na konkretni realitu. Nastup symbolickych operaci je opo?d?n. Byva opo?d?n rozvoj logickych operaci, pojmove my?leni se rozviji pomalu a vazne abstrakce. Dit? ma p?edev?im poti?e s abstrakci a hypotetickym uva?ovanim, planovanim a zhodnocovanim minulych zku?enosti. Dit? ma slabou slovni zasobu (aktivni i pasivni) a obti?n? rozumi ?tenemu textu. Sklon k odezirani vy?aduje zvy?enou vizualni kontrolu. Vy?aduje tak trvalou ostra?itost. To dit? unavuje a zvy?uje to tendence k afektivni dra?divosti. Sluchove posti?eni vyrazn? naru?uje ?e?. Jeliko? chybi auditivni kontrola ?e?oveho projevu, byva naru?ena fonologicka slo?ka ?e?i. To se projevi ?patnou artikulaci ?e?i, neschopnosti napodobit melodii ?e?i, nep?im??enosti hlasoveho projevu. Dit? ma malou aktivni slovni zasobu. Nedodr?uje spravn? gramatiku a syntax. Ma vyrazne poti?e v diferenciaci zvukov? podobnych slov. Posti?ena je take pragmaticka slo?ka ?e?i - nedostate?na schopnost u?ivat ?e?i jako socialni kompetence.

Le?ba a zmir?ovani d?sledk? hluchoty [ editovat | editovat zdroj ]

Le?ba [ editovat | editovat zdroj ]

N?ktere leky zp?sobuji nevratne po?kozeni ucha, a proto je jejich pou?iti omezene; nejd?le?it?j?i skupinou jsou aminoglykosidy (hlavn? gentamicin ). R?zne jine leky mohou postihnout sluch vratn?. To zahrnuje n?ktera diuretika , aspirin a NSAID a makrolidova antibiotika.

Kompenza?ni pom?cky [ editovat | editovat zdroj ]

Ke zmir?ovani d?sledk? hluchoty lze vyu?it r?zne kompenza?ni pom?cky , zejmena sluchadla (laicky ?naslouchatka“), dale vibra?ni nebo sv?telny budik (specialn? upraveny, ktery probouzi pomoci sv?tla ?i vibraci) ?i induk?ni smy?ku (umo??uje kvalitni poslech zvukovych informaci bez ru?eni okolnim hlukem, m??e byt pevn? zabudovana, nebo p?enosna).

Skryte titulky [ editovat | editovat zdroj ]

Skryte titulky jsou ur?eny pro nesly?ici a nedoslychave osoby. Krom? mluvene ?e?i upozorni take na zvukovy d?j v okoli, ktery je v po?adu d?le?ity pro pochopeni d?je.

P?episovatelska slu?ba [ editovat | editovat zdroj ]

Simultanni p?epis ^[9] je slu?ba, p?i ktere je mluvena ?e? p?evad?na do pisemne podoby v realnem ?ase. P?episovatel simultann? p?episuje mluvenou ?e? a klient si ?te text na notebooku, tabletu ?i jinem zobrazovacim za?izeni. P?i akcich pro v?t?i po?et u?ivatel? se text promita na platno ?i LCD obrazovku. Simultanni p?epis m??e byt poskytovan take on-line.

Komunikace nesly?icich a nedoslychavych lidi [ editovat | editovat zdroj ]

1. Mluveny jazyk ? jazyk v?t?inove spole?nosti
2. Odezirani ^[10] ? dovednost jedince vnimat mluvenou ?e? zrakem a pochopit obsah sd?leni nejen podle pohybu ust, ale i podle miminky obli?eje, vyrazu o?i a gestikulace.
3. Prstova abeceda ? vyu?iva formalizovanych a ustalenych postaveni prst? a dlan? jedne ruky nebo prst? a dlani obou rukou k zobrazovani jednotlivych pismen abecedy
4. Znakovy jazyk ? je p?irozeny a plnohodnotny komunika?ni system, jazyk osob nesly?icich a nedoslychavych; ma vlastni gramatiku
5. Znakovana forma mluveneho jazyka ? um?ly jazykovy system, kopiruje slovosled gramatiky mluveneho jazyka, av?ak pou?iva znaky z jazyka znakoveho

Slavne osobnosti s poruchou sluchu [ editovat | editovat zdroj ]

• Lenka Matou?kova je nesly?ici ?eska atletka, narodni rekordmanka se specializaci na hod diskem a vrh kouli.
• Helen Kellerova byla americka spisovatelka, aktivistka a lektorka. Jako prvni hluchoslepy ?lov?k dokon?ila studium na Harvardov? univerzit?.
• Mobi Urbanova byla ?eska, mezinarodn? usp??na nesly?ici tane?nice a u?itelka tance.
• Miroslav Kindel je nesly?ici moderator televizniho po?adu #odez?eno a zakladatel projektu Jsem jedno ucho. ^{[11] [12]}

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Audismus
• Centrum slu?eb pro nesly?ici a nedoslychave
• Decibel
• Druhy mezinarodni kongres u?itel? nesly?icich
• Hluchoslepota
• Online tlumo?eni
• Zvuk

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu hluchota na Wikimedia Commons
• Nesly?i.cz ? Jak postupovat pokud je diagnostikovana hluchota u dit?te