Hlavice (take kapitel ) je architektonicke zakon?eni horni ?asti sloupu , pili?e nebo pilastru . V ?ezu je hlavice zpravidla ?ir?i ne? je pr??ez d?iku sloupu. P?vodn? slou?ila k navazani kladi , p?ipadn? klenby a ?eber na sloup, pozd?ji se stala p?eva?n? dekorativnim prvkem.

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Jeji podoba se vyvijela po staleti a nejstar?i hlavice, egyptske i ?ecke, prozrazuji p?vod z architektury d?ev?nych staveb. ^[1] V kamenne architektu?e spo?ival na hlavici spoj dvou sousednich kvadr? kladi. Vyzdoba hlavic charakterizuje r?zna obdobi a slohy. Z egyptskeho stavitelstvi jsou zname formy, kde zakladnim zdobnym prvkem byl list ?i kv?t, a to parysu, lotosu ?i palmeta , a figuralni hlavice v podob? hlavy bohyn? Hathor . Z P?edni Asie jsou zname hlavice zoomorfni - p?eva?n? lvi a by?i hlavy.

V klasicke ?adove architektu?e byla hlavice charakteristicka pro ur?ity ?ad. Dorska hlavice je tvo?ena hladkym tali?ovitym echinem , na ktery doseda vyrazna deska ( abakus ). Ionska hlavice ma dvojici volut sto?enych po stran? sloupu, ktere jsou jednim z v?bec nejcharkteristi?t?j?ich prvk? ?ecke architektury. Hlavice byva dopln?na vejcovcem , palmetovym ?i jinym pasovym vzorem. Hlavici korintskeho ?adu utva?i akantove rozviliny (stylizovane dekorativni listovi) a p?edstavuje hlavni rozli?ovaci prvek oproti ionskemu stylu. Kombinaci obou posledn? jmenovanych vznikla v dob? ?imske bohat? ornamentalni hlavice kompozitni , zatimco hlavice toskanska je obdobou proste hlavice dorske.

Z  doby romanske zname hlavice kalichove, jehlancove, krychlove, ko?ove, po?ta?ove, ale take figuralni. V  gotice se tvar hlavic p?izp?sobuje gotickemu tvaroslovi - nap?. hlavice kru?bova, op?t se objevuji hlavice vegetabilni (listove), zoomorfni (fantazijni zvi?ata) a antropomorfni ( maskaron ). V pozdni gotice ztraceji hlavice vyznam a z architektury ustupuji. Nemizeji v?ak definitivn?, objevuji se v ?iste nebo modifikovane form? i v nasledujicich slozich, v?t?inou jako repliky antickych ?ad?, ov?em bohat? zdobene, n?kdy zlacene a podobn?.

V renesanci a v baroku ?asto na polosloupech a pilastrech, v  klasicismu jako navrat ke starov?kym vzor?m.

Galerie [ editovat | editovat zdroj ]

• 
  Dorska hlavice (Hefaist?v chram, Atheny)
• 
  Ionska hlavice ( Erechtheion , Atheny)
• 
  Korintska hlavice (Cisterna, Konstantinopol )
• 
  Romanska hlavice ( Vezelay , Francie)
• 
  Romanska figuralni hlavice (Milstatt, Rakousko)
• 
  Goticka hlavice (Kla?ter sv. Ane?ky, Praha)
• 
  Hlavice v maurskem stylu (Palac Generalife, Granada, ?pan?lsko
• 
  Renesan?ni hlavice (Palazzo Pazzi, Florencie )
• 
  Rokokova hlavice (Donaualtheim, N?mecko)

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• (anglicky) Banister Fletcher: A history of architecture , Scribner´s, New York 1948
• Jaroslav Herout: Slabika? nav?t?vnik? pamatek , St?edisko statni pamatkove pe?e a ochrany p?irody St?edo?eskeho kraje, Praha 1978, str. 135
• Ott?v slovnik nau?ny ? svazek 11, str. 348 ? heslo Hlavice

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Klasicka ?adova architektura
• Ozdobny architektonicky prvek

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu hlavice na Wikimedia Commons