한국   대만   중국   일본 
Hladomor na Ukrajin? ? Wikipedie P?esko?it na obsah

Hladomor na Ukrajin?

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Holodomor ? hladomor na Ukrajin? v letech 1932?1933
Ob?ti holodomoru
Zakladni informace
Trvani 1932?1933
Stat Sov?tsky svaz Sovětský svaz Sov?tsky svaz / Ukrajinska SSR Ukrajinská SSR Ukrajinska SSR
P?i?ina um?le vyvolany hladomor komunistickym re?imem
Statistika
Umrti 4?10,5 milion? osob [1]

Ukrajinsky hladomor let 1932?1933 ( ukrajinsky Голодомор , Holodomor ) byl um?le vyvolany hladomor na uzemi Ukrajinske SSR , [2] [3] zp?sobeny industrializaci , povinnymi odvody a kolektivizaci v zem?d?lskych regionech SSSR . [4] Holodomor byl sou?asti ?ir?i katastrofy, sov?tskeho hladomoru , ktery zasahl zejmena ji?ni Rusko, vychodni a st?edni Ukrajinu, Kuba? a Povol?i . [5] Sov?tske vedeni v zajmu rychle industrializace a kolektivizace zabavovalo a prodavalo obili do zahrani?i vym?nou za pr?myslove technologie a zarove? se sna?ilo zestatnit zem?d?lskou produkci; hladomor byl hlavnim negativnim dopadem. [ zdroj? ]

A?koliv existuje v?eobecna shoda, ?e Ukrajinsky hladomor byl um?le vyvolany, li?i se nazory, jestli se jedna o genocidu.

Po rozpadu SSSR se v sou?asne Ukrajin? a velke ?asti Evropy roz?i?ila interpretace, ?e se jednalo o cilenou genocidu Ukrajinc? stalinistickym re?imem. [6] [3] Termin genocida pou?iva nap?iklad jeho autor Raphael Lemkin , [7] podobn? i americky historik Timothy Snyder , podle n?j? se jednalo o cilenou snahu zlikvidovat ukrajinske narodnostni cit?ni; [8] tito badatele z velke ?asti dokladaji sv?j nazor i korespondenci mezi tehdej?imi sov?tskymi politiky.

Tomuto pohledu oponoval sov?tsky disident Alexandr Sol?enicyn , ktery tvrdil, ?e vyvolani hladomoru z etnickych d?vod? je vymyslem ukrajinskych nacionalist?. Argumentuje tim, ?e ob??mi hladomoru byli take mnozi Rusove , statka?i ozna?ovani sov?tskym re?imem jako kulaci , stejn? jako mnoho dal?ich neukrajinskych narodnosti. Mnoho komunistickych organizator? hladomoru bylo naopak ukrajinske narodnosti. [9]

N?kte?i historikove tvrdi, ?e hladomor byl necht?nym d?sledkem p?ekotne kolektivizace a industrializace. [10] [11] [12] [13] [14] N?kte?i historikove uvad?ji jako hlavni p?i?inu i neurodu zp?sobenou neobvyklym suchem. [15] [16] [17] [18]

Ob?ti [ editovat | editovat zdroj ]

Pokles populace na Ukrajin? a v jihozapadnim Rusku v letech 1929?33. Syt? ?ervena: >25%
D?ti vybiraji zmrzle brambory z pole kolchozu , Don?cka oblast, 1933.
Ob?ti hladomoru v ulicich Charkova roku 1933 (foto A. Wienerberger ).
Za hladomor na Ukrajin? byl ukrajinskym soudem shledan spoluzodpov?dny Stalin?v blizky spolupracovnik a ukrajinsky rodak Lazar Kaganovi? .

Shrnuti [ editovat | editovat zdroj ]

Po?et ob?ti hladomoru na Ukrajin? odhadli protikomunisti?ti disidenti a historikove v Rusku na 5,2 milionu obyvatel. [19] ?eske zdroje, ktere se tomu tematu v?nuji, pova?uji za realisticke rozp?ti 3?5 milion? ob?ti. [20] [21] P?esny po?et nelze zjistit pro nespolehlivost a neuplnost u?edni evidence. [20] [22]

Po?et ob?ti Velkeho sov?tskeho hladomoru znameho v zahrani?ni literatu?e jako Soviet Famine v letech 1932?1933 se podle oficialniho ukrajinskeho odhadu z roku 2003 pohybuje mezi 7 a 10 miliony (tento odhad zahrnuje ta uzemi celeho Sov?tskeho svazu, ktera byla obyvana p?eva?n? Ukrajinci, nejenom samotnou Ukrajinu). [23]

Odhady a nazory podrobn?ji [ editovat | editovat zdroj ]

  • Americky historik Timothy Snyder ve sve knize Krvave zem? odhaduje, ?e p?i hladomoru zem?elo ne men? ne? 3,3 milionu lidi. [24]
  • V?t?ina ob?ti podle americkych zdroj? [25] (Snyder a dal?i) ?ila v Ukrajinske SSR , byli to etni?ti Ukrajinci , dale take hlavn? Rusove , ?ide a Polaci . [26] Podle Gorba?ovem odtajn?nych archiv? v 90. letech se hladomor tykal p?eva?n? oblasti v centru a na vychod? Ukrajiny, kde ?ilo velke mno?stvi Rus?. [27] Podle nov?j?ich studii se tykal hlavn? severni ?asti centralni oblasti Ukrajiny.
  • Gorba?ov ale opomiji fakt, ?e na vychod Ukrajiny bylo p?est?hovano velke mno?stvi Rus? a? pote, co tam b?hem holodomoru vym?eli v?ichni Ukrajinci a z tisic? vesnic se staly vesnice duch?. [28]
  • Podle Ptouhka Institute, p?i hlodomoru zem?elo 13,3 % Ukrajinc? a 3,2 % Rus?. [29]
  • Vyznamny rusky protikomunisticky disident, dr?itel Nobelovy ceny za literaturu a kritik sov?tskeho re?imu Alexander Sol?enicyn prohlasil, ?e p?eva?na ?ast ob?ti byli ru?ti kulaci ? statka?i. [30] Kritici ov?em poukazuji, ?e Sol?enicin je kritizovan za rusky nacionalismus, imperialismus a antisemitismus [31] [32] [33] , ?e je p?iznivec politiky Putina [34] , nerozli?uje mezi Rusy a Rusky mluvicimi p?islu?niky jinych narod? [33] , popira existenci Ukrajinskeho naroda [35] a ?e Sol?enicin?v popis historie Ukrajiny je v rozporu s historickymi fakty. [36]
  • P?ed hladomorem populace Ukrajinc? v Ukrajinske SSR (roku 1926) tvo?ila 80 % (23 218 860) obyvatel, Rus? v tu dobu bylo na Ukrajin? 2 677 952, tedy 9.2 %, [37] tedy men?, ne? nejni??i po?et ob?ti hlodomoru.
  • Do dal?iho s?itani lidu v roce 1939 jejich podil Ukrajinc? klesl na 76,5 % cele populace (23 667 509). N?kte?i auto?i udavaji po konci hladomoru je?t? ni??i po?et Ukrajinc?, nap?. Raphael Lemkin udava 19,6 milion? a 63 %. [38] V celem SSSR pak podle americkych zdroj? odkazujicich se na udajne sov?tske statistiky z roku 1927 a 1937 poklesl po?et Ukrajinc? z 31,1 milion? na 26,4 milion?, zatimco po?et Rus? narostl z 77,8 na 93,9 milion?. [39] Detailni oficialni sov?tske zdroje nejsou k dispozici. Podle dostupnych dobovych statistik po?et obyvatel Ukrajinske SSR z roku 1924 stoupl z 27,4 milionu obyvatel na 33,4 milionu obyvatel k roku 1939. [40]

P?i?ina vzniku hladomoru [ editovat | editovat zdroj ]

Uvadi se, ?e hladomor vznikl na?izenim sov?tske vlady, lidov? zvanym ?zakon p?ti klask?“, [41] ktery zakazoval jakykoliv obchod v rolnickych oblastech, pozastavilo se zasobeni vesnic potravinami, pronasledovalo se a trestalo pobytem v gulagu, 10 roky v?zeni nebo smrti zast?elenim za jakekoliv pou?iti obili i pro zaplaceni prace v oblastech, ktere nesplnily plany odvodu obili. Tento plan byl ov?em odvozen z nadpr?m?rn? vysoke urody v roce 1930 a navic bylo ?adano od ukrajinskych rolnik? nepom?rn? mnoho: zatimco produkce Ukrajiny tvo?ila cca 27 % z produkce SSSR, Ukrajina m?la odevzdat 38 % odvod? z celeho SSSR. [3] Fungoval system naturalnich pokut, zbo?ovych represi. Pokud nebyly odvody spln?ny, zabavovalo se i obili ur?ene pro setbu, co? dale prohloubilo hladomor. [8] Politi?ti komisa?i dohli?eli na omezeni p?istupu ukrajinskych rolnik? k potravinam, rolnik?m byly odep?eny jejich p?ebytky a nakonec museli odevzdat v?echny sve potraviny ve prosp?ch jinych sov?tskych region?. [42] [43]

Podle n?kterych historik? byl hladomor na Ukrajin? cilen? zp?soben politikou sov?tskeho generalniho tajemnika UV KSSS Josifa Stalina . Lze dolo?it vyroky ?elnych p?edstavitel? SSSR, ?e si byli v?domi, ?e p?ijata opat?eni zp?sobi hladomor. Nap?. generalni tajemnik UV Komunisticke strany Ukrajiny Stanislav Viken?jevi? Kosior v let? 1930 prohlasil: ?Uka?eme jim, co je hlad.“ [3] Historik Jan Rychlik uvadi, ?e velky hladomor v Ukrajinske sov?tske socialisticke republice pat?i k nejhor?im zlo?in?m, jich? se komunisticky re?im v letech Stalinovy ery dopustil. [44] Sov?tskym re?imem a Stalinem vyvolany um?ly hladomor zasahl i dal?i oblasti Sov?tskeho svazu, zejmena regiony ji?niho Ruska a Kazachstanu , kde zem?ely hlady miliony lidi. [45] [46] Hladomor v ji?nim Rusku postihl i rodinu Michaila Gorba?ova , ktery pozd?ji napsal: ?V tom stra?livem roce 1933 zem?ela hlady skoro polovina obyvatel me rodne vesnice Privolnoje, v?etn? otcovych dvou sester a bratra“. [47]

Oficialni ruske zdroje za spolup?vodce hladomoru ozna?uji ? zlatou blokadu “. Od roku 1925 toti? zapadni zem? odmitaly platbu Sov?tskeho svazu zlatem, a tomu tak nezbyvalo ne? platit dovoz zapadnich stroj? zasobami ropy, d?eva a obili jako obchodni ?m?nou“. [48] V dubnu 1933 vyhlasila Velka Britanie zakaz dovozu sov?tskeho zbo?i a zakazala dovoz d?eva, ropy, masla, p?enice a je?mene. [49] V roce 1934 byl tento zakaz plateb zlatem zru?en. Ov?em vzhledem k tomu, ?e Rusko m?lo po celou dobu hladomoru zasoby obili, [50] p?sobi toto obvin?ni jako vymluva.

Postoj sov?tske vlady [ editovat | editovat zdroj ]

Oblasti SSSR nejvice posti?ene hladomorem v roce 1933.

Sov?tska vlada se ve?kere zpravy o hladomoru sna?ila popirat a bagatelizovat. P?i teto ?innosti nachazela u?innou pomoc u evropskych komunist?, ale i u p?edstavitel? kultury (nap?. Lion Feuchtwanger , Henri Barbusse , Romain Rolland a G. B. Shaw ) a politiky (byvaly francouzsky premier Edouard Herriot ). [51]

V srpnu 1942 Stalin p?i rozhovoru s britskym premierem Churchillem odhadl, ?e v celem Sov?tskem svazu zahynulo nebo bylo deportovano asi 10 milion? ? kulak? “, kte?i vzdorovali kolektivizaci zem?d?lstvi. [52]

Vliv hladomoru na postoj Ukrajinc? v druhe sv?tove valce [ editovat | editovat zdroj ]

Kdy? v roce 1941 Adolf Hitler zahajil utok na Sov?tsky svaz pod nazvem Operace Barbarossa a dobyl uzemi ji?niho Ruska a? k Volze, tak n?mecke jednotky byly n?kterymi lidmi s nad?enim uvitany jako osvoboditele od komunisticke tyranie. Sov?tsky hladomor let 1932?1933 a jeho sou?ast ukrajinsky hladomor je n?kterymi historiky pova?ovan za d?vod, pro? se mnozi Ukrajinci stali spojenci nacistickeho N?mecka v boji proti Sov?tskemu svazu. Do obdobi nacisticke okupace Ukrajiny spada take publikovani prvni komplexni statisticke studie o hladomoru z pera Stepana Sosnoveho . Paradoxn? nejvic nacist? a bojovnik? z nasilnych band jako UPA, v?etn? Ukrajinc? slou?icich v ukrajinske divizi SS Galitzien pochazela z tradi?n? nacionalistickych oblasti jako Hali?, Voly? a Lvov, [53] ktere byly v mezivale?nem obdobi sou?asti Polska a hladomor se jich nedotkl. Miliony Ukrajinc? v?ak zarove? bojovaly v Rude armad? proti nacistickemu N?mecku a ukrajinskeho p?vodu byli n?kte?i sov?t?ti velitele jako Timo?enko , Voro?ilov , Gre?ko , Malinovskij nebo Jeremenko .

Dne?ni postoj Ruska [ editovat | editovat zdroj ]

Rusky prezident Medv?d?v a prezident Ukrajiny Janukovy? uctivaji v Kyjev? pamatku ob?ti ukrajinskeho hladomoru, kv?ten 2010.
Staty ktere prohlasily hladomor na Ukrajin? 1932?1933 za akt genocidy.

Byvaly sov?tsky disident Alexandr Sol?enicyn v roce 2008 v ?lanku v deniku Izvestija p?irovnal hladomor na Ukrajin? v letech 1932?1933 k hladomoru v Rusku v letech 1921?1922. Podle Sol?enycina se v obou p?ipadech jednalo o d?sledek bezohledne bol?evicke politiky v??i rolnik?m.

Rusko pova?uje hladomor na Ukrajin? za tragedii zp?sobenou politikou nasilne kolektivizace ze strany stalinskeho re?imu, ktera krom? Ukrajiny zasahla take n?ktere oblasti ji?niho Ruska a severni Kazachstan, [54] ale aktivn? se brani tomu, aby na mezinarodnim poli byl hladomor ?i?eji uznan za akt sov?tske genocidy v??i Ukrajinc?m. Z depe?i americkych velvyslanectvi zve?ejn?nych serverem WikiLeaks nap?. vyplyva, ?e tehdej?i prezident Dmitrij Medved?v upozornil azerbajd?anskeho prezidenta Ilhama Alijeva , ?e kdy? prohlasi tyto udalosti za genocidu, zpochybni Rusko naroky Azerbajd?anu na Nahorni Karabach . [55]

Uznani za akt genocidy [ editovat | editovat zdroj ]

Ukrajina tento hladomor z let 1932?1933 oficialn? prohlasila za akt genocidy .

Krom? Ukrajiny pova?uji hladomor na Ukrajin? za genocidu nasledujici staty:

Australie , Brazilie , ?esko , Ekvador , Estonsko , Gruzie , Kanada , Kolumbie , Irsko [56] , Litva , Loty?sko , Ma?arsko , Mexiko , Moldavie [57] , N?mecko , Nizozemsko , Paraguay , Peru , Polsko , Portugalsko , Rumunsko , Slovensko [58] , USA a Vatikan .

Evropska unie uznala hladomor na Ukrajin? za genocidu 15. prosince 2022. [59]

?esko uznalo 6. dubna 2022 tento hladomor za akt genocidy ukrajinskeho naroda. Poslanecka sn?movna Parlamentu ?eske republiky v roce 2022, u p?ile?itosti 90. vyro?i hladomoru, p?ijala usneseni, ktere jej prohla?uje za akt genocidy stalinistickeho re?imu:

Poslanecka sn?movna Parlamentu ?eske republiky

Poslanecka sn?movna Parlamentu ?eske republiky prohla?uje p?ed lidem Ukrajiny, zejmena p?e?iv?imi hladomoru a rodinami i p?ibuznymi milion? ob?ti, ?e:

a) uznava um?le vyvolany hladomor v letech 1932 - 1933 na Ukrajin? za ot?esny zlo?in genocidia proti ukrajinskemu lidu a proti lidskosti;

b) d?razn? odsuzuje tyto zlo?iny nami?ene proti ukrajinskemu lidu, masovou represi a poru?ovani lidskych prav a svobod;

c) s hlubokym zarmutkem uctiva pamatku ob?ti hladomoru na Ukrajin?, ktery byl v letech 1932 - 1933 zr?dnym totalitnim re?imem zam?rn? vyvolan, aby zlomil odpor ukrajinskeho lidu k nasilne kolektivizaci a zdeptal jeho narodni sebev?domi;

d) vyjad?uje jmenem ?eskeho naroda hlubokou soustrast p?ibuznym a blizkym milion?m lidi, ji? se stali ob??mi hladomoru, ktery umysln? a cilen? vyvolal zlo?inny stalinsky re?im;

e) vyjad?uje v kontextu sou?asne vale?ne agrese Ruske federace proti Ukrajin? svoji odhodlanost p?isp?t k prosazovani mezinarodnich princip?, v?etn? odhalovani pachatel? t?chto zlo?in?, ktere by zabranily tomu, aby se v budoucnu mohla podobna tragedie kdekoli na sv?t? opakovat.

PS P?R, Usneseni PS 6.4. 2022 , [60]

P?ipominka na Ukrajin? [ editovat | editovat zdroj ]

Od 26. listopadu 1998 se na zaklad? dekretu prezidenta Ukrajiny ob?ti masovych hladomor? na Ukrajin? let 1921?1923, 1932?1933 a 1946?1947 p?ipominaji ka?doro?n? ?tvrtou sobotu v listopadu. [61] [62]

Dne 13. ledna 2010 uznal apela?ni soud v Kyjev? Stalina , Lazara Kaganovi?e , Stanislava Kosiora , Vlase ?ubara , Mendela Chatajevi?e a dal?i tehdej?i vedouci p?edstavitele komunisticke strany a vlady SSSR a Ukrajiny vinnymi z organizovani genocidy ukrajinskeho naroda.

Podle pr?zkumu z listopadu 2013 pln? souhlasilo 33,7 % Ukrajinc? a 30,4 % spi?e souhlasilo s tvrzenim, ?e Holodomor byl d?sledkem ?in? spachanych sov?tskymi organy v ?ele s diktatorem Josifem Stalinem. [63]

Obraz v um?ni [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

  • roman Ulasa Sam?uka Marie (1934)
  • roman Vasy?a Barky ?ovtyj k?az (1963)

Film [ editovat | editovat zdroj ]

  • Hladomor´33 ( rusky Голод 33 ), Sov?tsky svaz/Ukrajina, 1991
  • Povodyr ( ukrajinsky Поводир ), Ukrajina, 2013
  • Dit? ?islo 44 ( anglicky Child 44 ), USA, 2015
  • Trpka uroda ( anglicky Bitter Harvest ), Kanada, 2017
  • Pan Jones ( anglicky Mr. Jones ), Polsko/Velka Britanie/Ukrajina, 2019

Hudba [ editovat | editovat zdroj ]

Bretonsky pisni?ka? Denez Prigent v?noval udalostem hladomoru kompozici Pla? nad Kyjevem [64] [65]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. ↑ https://www.umoloda.kiev.ua/number/3792/196/162998/
  2. ↑ Хто й нав?що прагне переглянути Закон "Про Голодомор 1932?1933 рок?в в Укра?н?" [online]. УКРА?НСЬКА ПРЕС-ГРУПА [cit. 2010-10-30]. Dostupne online .  
  3. ↑ a b c d CONQUEST, ROBERT. The harvest of sorrow : Soviet collectivization and the terror-famine . New York: Oxford University Press 412 pages, 8 unnumbered pages of plates s. Dostupne online . ISBN   0-19-504054-6 , ISBN   978-0-19-504054-8 . OCLC 13270411  
  4. ↑ The famine of 1932?33. [online]. Encyclopædia Britannica [cit. 2010-10-30]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2015-09-06.  
  5. ↑ ENGERMAN, David. Modernization from the Other Shore [online]. Dostupne online .  
  6. ↑ TUMIS, Stanislav. Historiografie hladomoru na Ukrajin? v letech 1932?1933.. HISTORIE ? OTAZKY ? PROBLEMY [online]. Carolinum, 2/2016 [cit. 2021-11-29]. Dostupne online .  
  7. ↑ https://holodomormuseum.org.ua/wp-content/uploads/2019/04/978-966-2260-15-1.pdf
  8. ↑ a b SNYDER, TIMOTHY, 1969-. Krvave zem? : Evropa mezi Hitlerem a Stalinem . 1. vyd. Praha: Paseka 493 s. ISBN   978-80-7432-254-9 , ISBN   80-7432-254-8 . OCLC 862712823  
  9. ↑ Solzhenitsyn attacks Bush over Ukraine. the Guardian [online]. 2008-04-02 [cit. 2022-04-25]. Dostupne online . (anglicky)  
  10. ↑ GRAZIOSI, Andrea. The Years of Hunger: Soviet Agriculture, 1931-1933. By R. W. Davies and Stephen G. Wheatcroft. The Industrialisation of Soviet Russia, no. 5. New York: Palgrave Macmillan, 2004. xvi, 555 pp. Appendix. Notes. Bibliography. Glossary. Index. Tables. $110.00, hard bound.. Slavic Review . 2008, ro?. 67, ?is. 3, s. 774?775. Dostupne online [cit. 2021-11-28]. ISSN 0037-6779 . DOI 10.2307/27652988 .  
  11. ↑ DAVIES, R. W. The years of hunger : Soviet agriculture, 1931-1933 . New York: Palgrave Macmillan xvii, 555 pages s. Dostupne online . ISBN   0-333-31107-8 , ISBN   978-0-333-31107-3 . OCLC 52251306  
  12. ↑ ANDREEV, E. M.; АНДРЕЕВ, Е. М. Naselenie Sovetskogo Soi?u?za : 1922-1991 . Moskva: "Nauka" 139, [5] pages s. Dostupne online . ISBN   5-02-013479-1 , ISBN   978-5-02-013479-9 . OCLC 29588348  
  13. ↑ GHODSEE. A Tale of "Two Totalitarianisms": The Crisis of Capitalism and the Historical Memory of Communism. History of the Present . 2014, ro?. 4, ?is. 2, s. 115. Dostupne online [cit. 2021-11-28]. DOI 10.5406/historypresent.4.2.0115 .  
  14. ↑ DAVIES, R. W.; WHEATCROFT, Stephen G. Stalin and the Soviet Famine of 1932 ? 33: A reply to Ellman. Europe-Asia Studies . 2006-06-01, ro?. 58, ?is. 4, s. 625?633. Dostupne online [cit. 2021-11-28]. ISSN 0966-8136 . DOI 10.1080/09668130600652217 .  
  15. ↑ GANSON, Nicholas. The Soviet famine of 1946-47 in global and historical perspective . 1. vyd. New York: Palgrave Macmillan 1 online resource (xix, 218 pages) s. Dostupne online . ISBN   978-0-230-62096-4 , ISBN   0-230-62096-5 . OCLC 497757196  
  16. ↑ MAGOCSI, Paul R. A history of Ukraine : the land and its peoples . 2nd, rev. and expanded ed. vyd. Toronto: University of Toronto Press xxvii, 894 pages s. Dostupne online . ISBN   978-1-4426-4085-6 , ISBN   1-4426-4085-5 . OCLC 463766328  
  17. ↑ Tauger, Mark B. (2001). "Natural Disaster and Human Actions in the Soviet Famine of 1931?1933". The Carl Beck Papers in Russian and East European Studies (1506): 1?65. doi:10.5195/CBP.2001.89. ISSN 2163-839X. Archived from the original on 12 June 2017.
  18. ↑ Raleigh, Donald J. (2001). Provincial Landscapes: Local Dimensions of Soviet Power, 1917?1953. University of Pittsburgh Press. p. 167. ISBN 978-0822970613 .
  19. ↑ Zubov, s. 687.
  20. ↑ a b ZIEGLER, Ale?. Pomoc ?eskoslovenske republiky hladov?jicimu Rusku a Ukrajin? v letech 1921-23 a 1932-33 . Brno, 2019 [cit. 2021-12-01]. Rigoroni prace. Masarykova univerzita. . s. 81?82. Dostupne online.
  21. ↑ ZIEGLER, Ale?. Hladomor na Ukrajin? v letech 1932 - 1933 . Brno, 2006 [cit. 2021-12-01]. Bakala?ska prace. Masarykova univerzita. Vedouci prace Vladimir Gon?c. Dostupne online.
  22. ↑ PIROZHKOV, Serhii. Population Loss in Ukraine in the 1930s and 1940s . P?iprava vydani Bohdan Krawchenko. London: Palgrave Macmillan UK (Harrowgate). Dostupne online . ISBN   978-1-349-22671-9 . DOI 10.1007/978-1-349-22671-9_6 . S. 84?96. (anglicky) DOI: 10.1007/978-1-349-22671-9_6.  
  23. ↑ Human rights questions, including alternative approaches for improving the effective enjoyment of human rights and fundamental freedoms. [online]. United Nations General Assembly [cit. 2017-04-24]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2017-03-13.  
  24. ↑ UKAZKA: Hlad, st?elba, smrt. Kniha Krvave zem? odkryva nejen ukrajinske d?jiny. iDnes.cz [online]. 16. b?ezna 2014. Dostupne online .  
  25. ↑ A. Zubov (red.), D?jiny Ruska 20. stoleti I.
  26. ↑ COMMENTARY: Re-counting Holodomor losses [online]. Ukrainian Weekly. Dostupne online .  
  27. ↑ Голод 1932?1933 годов: трагедия российской деревни - Издательство РОССПЭН. www.rosspen.su [online]. [cit. 2020-01-30]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2019-07-15.  
  28. ↑ Gavin N. Harris, P?ib?hy z doby ?holodomoru“ na Ukrajin?, Seznam medium, 9.3.2023
  29. ↑ Demographic Research. gis.huri.harvard.edu [online]. [cit. 2024-05-22]. Dostupne online . (anglicky)  
  30. ↑ RuskoDnes.cz. www.ruskodnes.cz [online]. [cit. 2020-01-30]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2020-03-06.  
  31. ↑ REFLEXU, Ji?i X. Dole?al, reporter. Omylem milovany nacionalista Sol?enicyn. iDNES.cz [online]. 2008-08-08 [cit. 2024-05-22]. Dostupne online .  
  32. ↑ Sol?enicyn nesnadny: Kritik bol?evismu a obdivovatel ruskeho imperialismu?. FORUM 24 [online]. [cit. 2024-05-22]. Dostupne online .  
  33. ↑ a b Solzhenitsyn, Putin and the historical myth-making that drives Russian imperialism [online]. [cit. 2024-05-22]. Dostupne online . (?vedsky)  
  34. ↑ Putin da cenu Sol?enicynovi - Novinky. www.novinky.cz [online]. 2007-06-05 [cit. 2024-05-22]. Dostupne online .  
  35. ↑ ELTSOV, Peter. What Putin’s Favorite Guru Tells Us About His Next Target [online]. Politico, 2015-02-10 [cit. 2024-05-22]. Dostupne online .  
  36. ↑ Swallowing shameless lies. The Guardian . 2008-04-03. Dostupne online [cit. 2024-05-22]. ISSN 0261-3077 . (anglicky)  
  37. ↑ LIBER, George. Urban growth and ethnic change in the Ukrainian SSR, 1923?1933. Soviet Studies . 1989-10, ro?. 41, ?is. 4, s. 574?591. Dostupne online [cit. 2024-05-22]. ISSN 0038-5859 . DOI 10.1080/09668138908411838 . (anglicky)  
  38. ↑ SERBYN, R. Lemkin on Genocide of Nations. Journal of International Criminal Justice . 2009-03-01, ro?. 7, ?is. 1, s. 123?130. Dostupne online [cit. 2020-12-07]. ISSN 1478-1387 . DOI 10.1093/jicj/mqp002 . (anglicky)  
  39. ↑ Nationalities in 1926 and 1937 [online]. 2015-08-31 [cit. 2021-12-02]. Dostupne online . (anglicky)  
  40. ↑ VALLIN, JACQUES; MESLE, FRANCE; ADAMETS, SERGUEI. A new estimate of Ukrainian population losses during the crises of the 1930s and 1940s. Population Studies . 2002-01-01, ro?. 56, ?is. 3, s. 249?264. PMID: 12553326. Dostupne online [cit. 2020-12-30]. ISSN 0032-4728 . DOI 10.1080/00324720215934 . PMID 12553326 .  
  41. ↑ Popraveni hladem: neznama genocida Ukrajinc? 1932?1933 My a Ukrajina. www.myaukrajina.cz [online]. [cit. 2019-12-15]. Dostupne online .  
  42. ↑ Zubov s. 812n.
  43. ↑ Konzulat Ukrajiny ve m?st? Brno. www.ukrkonzulat.cz [online]. [cit. 2016-07-07]. Dostupne online .  
  44. ↑ Bohdan Zilynskyj a kol.: D?jiny Ukrajiny . Praha : NLN, 2015, ISBN   978-80-7106-409-1 , Kapitola Velky hladomor let 1932-1934, s. 294-299
  45. ↑ 30 U.N. member-states sign joint declaration on Great Famine [online]. The Ukrainian Weekly [cit. 2017-04-24]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2014-03-03.  
  46. ↑ Timothy Snyder, Krvave zem?
  47. ↑ Mikhail Sergeevich Gorbachev (2006). " Manifesto for the Earth: action now for peace, global justice and a sustainable future ". s.10. ISBN   1-905570-02-3
  48. ↑ February, 5 in history ? Russiapedia. russiapedia.rt.com [online]. [cit. 2016-07-07]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 2016-08-08.  
  49. ↑ Oriental Review [online]. [cit. 2016-07-07]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2016-06-14.  
  50. ↑ DAVIES, R. W.; TAUGER, M. B.; WHEATCROFT, S. G. Stalin, Grain Stocks and the Famine of 1932-1933. Slavic Review . 1995/ed, ro?. 54, ?is. 3, s. 642?657. Dostupne online [cit. 2020-12-07]. ISSN 0037-6779 . DOI 10.2307/2501740 . (anglicky)  
  51. ↑ ZIEGLER, Ale?. ?lov?k citi stale jenom hlad. Hladomor na Ukrajin? v letech 1932-1933. D?jiny a sou?asnost . 2009, ro?. 31, ?is. 4, s. 22. ISSN 0418-5129 .  
  52. ↑ Valentin Berezhkov, Kak ja stal perevod?ikom Stalina , Moscow, DEM, 1993, ISBN   5-85207-044-0 . p. 317
  53. ↑ WANNER, Catherine. Heroes and Villains: Creating National History in Contemporary Ukraine. By David R. Marples. Budapest: Central European University Press, 2007. xxi, 363 pp. Notes. Bibliography. Index. Tables. Map. $47.95, hard bound.. Slavic Review . 2009, ro?. 68, ?is. 1, s. 201?202. Dostupne online [cit. 2020-01-30]. ISSN 0037-6779 . DOI 10.1017/s0037677900000619 .  
  54. ↑ 30 U.N. member-states sign joint declaration on Great Famine. The Ukrainian Weekly . 16. listopadu 2003. Dostupne online .  
  55. ↑ WikiLeaks . Candid discussion with Prince Andrew on the Kyrgyz [online]. 2010-11-29. Dostupne online . (anglicky)  
  56. ↑ Ireland’s Senate recognizes Holodomor of 1932-1933 in Ukraine as genocide. www.ukrinform.net [online]. [cit. 2022-12-21]. Dostupne online . (anglicky)  
  57. ↑ DESK, The Kyiv Independent news. Romania, Moldova, Ireland recognize Holodomor as genocide against Ukrainian people. The Kyiv Independent [online]. 2022-11-24 [cit. 2022-12-21]. Dostupne online .  
  58. ↑ PREDSEDA NARODNEJ RADY SLOVENSKEJ REPUBLIKY. www.nrsr.sk [online]. [cit. 2022-12-21]. Dostupne online .  
  59. ↑ ALMQVIST, Viktor. Holodomor: Parliament recognises Soviet starvation of Ukrainians as genocide. News [online]. Evropsky parlament, 2022-12-15 [cit. 2022-12-15]. Dostupne online . (anglicky)  
  60. ↑ https://www.psp.cz/sqw/cms.sqw?z=15832
  61. ↑ Dekret Prezidenta Ukrajiny ?. 1310/1998 Sb. ve zn?ni pozd?j?ich p?edpis?. Oficialni webovy portal parlamentu Ukrajiny [online]. [cit. 2021-12-02]. Dostupne online . (ukrajinsky)  
  62. ↑ PEREBYINIS, Yevhen. Zitra, tradi?n? ?tvrtou... [online]. Twitter, 2020-11-27 [cit. 2022-11-01]. Dostupne online .  
  63. ↑ Poll: Almost two-thirds of Ukrainians believe famine of 1932-1933 was organized by Stalinist regime. Interfax-Ukraine [online]. Dostupne online .  
  64. ↑ П?сня бретонською мовою про Голодомор ? Gwerz Kiev "Плач по Ки?ву". ТЕКСТИ . Dostupne online [cit. 2017-01-08].  
  65. ↑ Denez Prigent ? Gwerz Kiev (feat. Karen Matheson)

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Hladomor_na_Ukrajin?&oldid=23948438 “