Hjalmar Soderberg
(
2. ?ervenec
1869
,
Stockholm
?
14. ?ijen
1941
,
Koda?
) byl
?vedsky
spisovatel
,
dramatik
a
literarni kritik
. Psal zejmena romany, ktere byvaji ozna?ovany za
psychologicke
, pesimisticke,
melancholicke
a zosob?ujici deziluzi konce
19. stoleti
. V?t?inou se odehravaji v jeho rodnem Stockholmu.
[1]
Filozoficky vychazel ze
Schopenhauera
,
Nietzscheho
,
Darwina
a
Freuda
.
[2]
Jeho literarnimi vzory byly
Anatole France
a
Herman Bang
. Odmital
nabo?enstvi
a
metafyziku
, bojoval za
racionalismus
. Na nabo?enstvi ?asto p?imo uto?il. D?le?itou roli v jeho dilech hraji
sny
a
sexualita
.
[3]
Od dvaceti let se ?ivil jako novina? v deniku
Svenska Dagbladet
. Roku 1917 se z rodneho Stockholmu natrvalo p?est?hoval do danske Kodan?.
Jeho prvni roman vy?el roku 1895 pod nazvem
Forvillelser
(
Na scesti
). Pojednava o modernim m?stskem tulakovi ?
flanerovi
. Jde o hrdinu bez cile a vnit?n? prazdneho. Kniha vyvolala skandal kv?li erotickym scenam.
Roku 1898 vydal knihu povidek
Historietter
(
Drobne historky
). Ta byla (jako i jeho dal?i sbirky povidek) prodchnuta vice ironii a humorem, oproti jeho roman?m.
Roman
Martin Birks ungdom
(
Mladi Martina Bircka
) z roku 1901 byva n?kdy ozna?ovan za autobiograficky. Hlavni hrdina hodn? analyzuje sve d?tstvi a rany, ktere tehdy utr?ila jeho du?e. V dosp?losti je postavou, ktera je natolik p?emy?liva a reflektujici, ?e se nikdy neodhodla k ?adnemu ?inu a stoji vlastn? mimo ?ivot.
Velmi podobnou postavou je i leka? Glas z romanu
Doktor Glas
, je? vy?el roku 1905 (?esky roku 2000). I on utika p?ed skute?nym ?ivotem do svych sn?. Glas se v?ak nechce se svou pasivitou smi?it a rozhodne se, ?e musi ud?lat n?jaky konkretni ?in, a tak zavra?di mu?e, ktery tyra svou ?enu. Tato ?ena je Glasovou pacientkou. Ten si v?ak pozvolna uv?domuje, ?e mu?e zabil proto, ?e se do sve pacientky zamiloval a v??il, ?e i ona miluje jeho. Kdy? se v?ak posleze uka?e, ?e ?ena Glase nemiluje, za?ina leka? st?izliv?t ze svych sebeklam? a trpi pocity viny. Tento roman byva ozna?ovan za jeden z nejvyznamn?j?ich severskych roman? v?bec. Ve ?vedsku se dodnes u?iva pojem "glasovska otazka" pro dilema, zda ?lov?k smi brat spravedlnost do vlastnich rukou.
Rok po
Doktoru Glasovi
publikoval i sve nejoce?ovan?j?i drama
Gertrud
. Ma podobne tema jako roman
Den allvarsamma leken
(
Va?na hra
, ?esky vy?el roku 1948 pod nazvem
Hry se ?ivotem
) z roku 1912. V prvnim p?ipad? ?enska hrdinka, ve druhem mu?sky hrdina maji nedosa?itelny ideal absolutni lasky, kteremu realni lide, je? potkavaji, nejsou schopni dostat.
V zav?ru ?ivota autor tem?? p?estal psat beletrii a v serii esej? uto?il na nabo?enstvi a diktatory sve doby, zejmena
Stalina
,
Hitlera
a
Mussoliniho
.
[3]
- Forvillelser
(1895)
- Historietter
(1898)
- Martin Bircks ungdom
(1901)
- Framlingarne
(1903)
- Doktor Glas
(1905)
- Gertrud
(1906)
- Det morknar over vagen
(1907)
- Valda sidor
(1908)
- Hjartats oro
(1909)
- Den allvarsamma leken
(1912)
- Aftonstjarnan
(1912)
- Den talangfulla draken
(1913)
- Jahves eld
(1918)
- Odestimmen
(1922)
- Jesus Barabbas. Ur lojtnant Jagerstams memoarer
(1928)
- Resan till Rom
(1929)
- Den forvandlade Messias
(1932)
SODERBERG, Hjalmar:
Kdo si s laskou zahrava
. Academia, Praha 2019,
ISBN
978-80-200-2980-5