Hermann Staudinger

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Hermann Staudinger
Narozeni 23. b?ezna 1881
Worms
Německá říše N?mecke cisa?stvi
Umrti 8. za?i 1965 (ve v?ku 84 let)
Freiburg im Breisgau
Německo Spolkova republika N?mecko
Alma mater Univerzita Martina Luthera
Spolkova vysoka technicka ?kola v Curychu
Pracovi?t? Freiburska univerzita
Spolkova vysoka technicka ?kola v Curychu
Technologicky institut v Karlsruhe
?trasburska univerzita
Obor fyzikalni chemie
Ocen?ni Freseniova cena (1930)
medaile Emila Fischera (1930)
Nobelova cena za chemii (1953)
velkok?i? ?adu za zasluhy Spolkove republiky N?mecko
medaile Rudolfa Diesela
… vice na Wikidatech
Man?el(ka) Dora Staudinger (1906?1926)
Magda Staudingerova
D?ti Hansjurgen Staudinger
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .
Hrob Hermanna Staudingera
ve Freiburgu ( Hauptfriedhof )

Hermann Staudinger ( 23. b?ezna 1881 , Worms , N?mecko ? 8. za?i 1965 Freiburg im Breisgau ) byl n?mecky lekarnik.

Objevil chemickou reakci pojmenovanou jako Staudingerova reakce . Pozd?ji, v roce 1953, obdr?el Nobelovu cenu za chemii za charakteristiku polymer?.

?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

Hermann Staudinger se narodil v roce 1881 v n?meckem Wormsu . Po ziskani doktorskeho titulu Ph.D. na Universit? Hallea v roce 1903 p?ijal misto asistenta na Universit? ve ?trasburku. Objevil molekulu pojmenovanou keten, ktera je d?le?itym prost?ednikem antibiotik jako jsou penicilin a amoxicillin. V roce 1907 p?sobil na Technicke Universit? Karlsruhe. Poda?ilo se mu nap?iklad izolovat synteticke ochucovadlo kavy. V roce 1912 p?sobil ve ?vycarskem Federalnim institutu technologii v Curychu . Do teto doby ( 1919 ) pat?i jeho nejv?t?i objev u?in?ny s kolegou Meyerem. Reakce je ozna?ovana jako Staudingerova reakce.

Zabyval se vyzkumem gumy a u?inil p?ekvapivy zav?r o struktu?e, o kratkych opakovanich molekulovych jednotek propojenych homopolarnimi vazbami, jakoby ?etizky papirovych svorek. Tim se vyvracela teorie koloid? zastavana prominentnimi chemiky Emilem Fischerem a Heinrichem Wielandem . Po roce 1930 se v?ak Staudingerova hypoteza pln? potvrdila. Staudinger do?el k zav?r?m, ?e sila a pru?nost p?irodnich vlaken je zavisla vylu?n? na jejich makromolekularni struktu?e, na jejich dlouhe, do tvaru niti zformovane molekuly. Staudinger obdr?el v roce 1953 Nobelovu cenu za objevy v oblasti makromolekularni chemie.

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

  • Mulhaupt, R. Angew. Chem. Int. Ed. 2004, 43 , 1054-1063.
  • Staudinger, H.; Meyer, J. Helv. Chim. Acta 1919, 2 , 635.
  • Breinbauer, R.; Kohn, M. Angew. Chem. Int. Ed. 2004, 43 , 3106-3116.
  • Staudinger, H. Ber. Deut. Chem. Ges. 1920, 53 , 1073.

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]