Tento ?lanek pot?ebuje d?kladnou jazykovou korekturu.

M??ete Wikipedii pomoci tim, ?e ho vhodn? vylep?ite . Inspiraci k vylep?eni m??ete hledat v radach na strance Pravopisne rady , p?ipadn? na diskusni strance ?lanku.

Herbicid (z latinskeho herba ? rostlina a ?eckeho cido ? ni?im) je pesticid pou?ivany k likvidaci ne?adoucich rostlin , nap?. plevel? nebo invaznich rostlin . Herbicidy se pou?ivaji v zem?d?lstvi (nejen pro odstran?ni plevel? ale i pro urychleni zrani, dosu?ovani ?i usnadn?ni sklizn?), ale i dal?ich oborech, nap?iklad pro odstran?ni ne?adoucich plevel? v ramci dopravnich tras nebo m?stske udr?by.

Specialnim zp?sobem se vyu?ivaji herbicidy ve vojenstvi, kde byly nasazeny k likvidaci vegetace, ktera poskytovala ukryty zakladnam nebo zasobovacim trasam nep?itele, nap?. sm?s Agent Orange v ramci tzv. 2. vietnamske valky .

N?ktere rostliny produkuji p?irodni herbicidy, jako nap?iklad d?eviny rodu  o?e?ak nebo akat . Takove symbioticke projevy jsou nazyvany  alelopatie .

Vyrazn? v?t?i spot?eba herbicid? je u p?doochranneho bezorebniho zem?d?lstvi.

Rozd?leni [ editovat | editovat zdroj ]

Podle selektivity u?inku [ editovat | editovat zdroj ]

Selektivni herbicidy ni?i jen specifickou skupinu rostlin, ?irokospektralni herbicidy ?i tzv. totalni herbicidy zp?sobuji po?kozeni v?ech zasa?enych rostlin.

Podle aplikace [ editovat | editovat zdroj ]

• p?edse?ove ? aplikovane v dob?, kdy neni na pozemku vyseta nebo vysazena hospoda?ska plodina
• preemergentni ? ur?ene pro aplikaci p?ed vzkli?enim semen hospoda?ske plodiny
• postemergentni ? ur?ene k pou?iti v dob? kdy, hospoda?ska plodina ji? vzkli?ila nebo je vysazena.

Podle p?sobeni [ editovat | editovat zdroj ]

• Ko?enove herbicidy jsou obvykle aplikovany na povrch p?dy nebo do p?dy. Jsou p?ijimany ko?eny a pou?ivaji se obvykle jako preemergentni p?ipravky. N?ktere faktory, nap?iklad vlastnosti sorp?niho komplexu, ovliv?uji jejich u?innost. Herbicidy na povrchu p?dy jsou ?asto rozkladany fotolyzou a vypa?ovany, co? m?ni nebo sni?uje jejich u?inek. P?dni herbicidy mohou po?kodit i hospoda?ske plodiny. P?ikladem p?dnich herbicid? jsou prost?edky EPTC a trifluralin.
• Listove herbicidy jsou aplikovany na nadzemni ?asti rostliny a jsou absorbovany exponovanymi tkan?mi. Jsou obecn? postemergentnimi herbicidy a mohou byt bu? rozvedeny systemov? (systemove herbicidy) v cele rostlin? nebo z?stat na konkretnim mist? (kontaktni herbicidy). Ochranne vrstvy rostlin, jako je kutikula, listove vosky, bun??ne st?ny apod. maji vliv na absorpci herbicidu. Listovymi herbicidy jsou nap?iklad p?ipravky s obsahem glyfosatu, 2,4-D a dicamba.

Podle mechanismu u?inku [ editovat | editovat zdroj ]

Herbicidy jsou ?asto klasifikovany podle jejich p?sobeni, obvykle toti? maji podobne p?iznaky u nachylnych rostlin. Klasifikace zalo?ena na mechanismu p?sobeni herbicidu je vhodn?j?i p?i ochran? proti rezistenci. Klasifikace podle mechanismu p?sobeni (MOA) ozna?uje prvni enzym, protein nebo biochemicky proces posti?eny v rostlin? po aplikaci.

Hlavnimi mechanismy u?inku jsou:

• ACCase inhibitory  slou?eniny, p?sobici na traviny. Acetylkoenzym karboxylaza (ACCase) je sou?asti syntezy lipid?. Inhibitory ACCase ovliv?uji tvorbu bun??nych membran v meristemech travin. Dvoud?lo?ne rostliny nejsou na p?ipravek citlive.
• ALS inhibitory  syntezy acetolaktatu (ALS), enzymu (take znamy jako acetohydroxykyselin synthasy nebo AHAS), je prvnim meziproduktem v synteze aminokyselin s rozv?tvenym ?et?zcem (valin, leucin a isoleucin). Tyto herbicidy zastavuji p?ijem t?chto aminokyselin u zasa?ene rostliny, co? vede k inhibici syntezy DNA. Ovliv?uje jednod?lo?ne i dvoud?lo?ne rostliny obdobn?. Mezi inhibitory ALS pat?i sulfonylmo?oviny, imidazolinony, triazolopyrimidiny, pyrimidinyly oxybenzoaty a sulfonylamin karbonylove triazolinony. ALS biologicka draha existuje pouze v rostlinach a ne u ?ivo?ich?, ?im? se ALS inhibitory ?adi mezi nejbezpe?n?j?i herbicidy.
• Inhibitory EPSPS  : (enolpyruvylshikimat 3-fosfat) inhibitor syntezy enzymu EPSPS se pou?iva p?i synteze aminokyselin  tryptofanu ,  fenylalaninu  a  tyrosinu . Ovliv?uje jednod?lo?ne i dvoud?lo?ne rostliny. Glyfosaty  (Roundup) jsou systemove inhibitory EPSPS, u?inne latky p?ipravk? se rozkladaji v p?d?.

• Synteticke auxiny  zahajily eru organickych herbicid?. Byly objeveny v roce 1940 po dlouhe studii r?stoveho hormonu rostlin,  auxinu . Synteticke auxiny napodobuji tento rostlinny hormon. P?sobi na bun??ne membrany a jsou u?inne u dvoud?lo?nych rostlin. 2,4-D je herbicid na bazi syntetickeho auxinu. ^[1]
• Inhibitory fotosyntezy II  sni?uji tok elektronu z vody na NADPH2 + p?i fotochemickeho reakci u ?asti fotosyntezy II. Tato skupina slou?enin zp?sobuje, ?e se elektrony hromadi na chlorofylu molekul. V d?sledku toho je oxida?ni reakce nad hodnotou tolerovanou bu?kou a dochazi k uhynu rostliny.  Inhibitory fotosystemu II jsou triazinove herbicidy (v?etn?  atrazinu ) a derivaty mo?oviny (diuron).
• Inhibitory fotosyntezy I  odebiraji elektrony z normalni reakce p?es FeS do FDX (2Fe2S) a dochazi k tvorb? NADP, co? vede k p?imemu uvol?ovani iont? kysliku. Vysledkem je, ?e jsou vytva?eny reaktivni formy kysliku a dochazi k oxidaci, po?kozovani tkani a dochazi k uhynu rostliny. Bipyridinium herbicidy (nap?iklad dikvat a paraquat) inhibuji FE-S ? FDX reakci, zatimco difenyletherove herbicidy (nap?iklad  nitrofen , nitrofluorfen a acifluorfen) inhibuji reakci FDX ? NADP.
• Inhibitory HPPD  inhibuji tvorbu dioxygenazy 4-hydroxyfenylpyruvatu, jen? je zapojen do rozkladu tyrosinu. Produkty rozkladu tyrosinu jsou pou?ivany rostlinami k tvorb? karotenoid?, ktere chrani chlorofyl v rostlinach p?ed slune?nim sv?tlem. Pokud dojde k rozkladu, rostliny m?ni barvu na bilou vzhledem k uplne ztrat? chlorofylu a hynou. Herbicidy v teto ?ad? jsou  mesotrion  a  sulcotrion . B?hem vyvoje herbicid? byl objeven lek  nitisinon .

Rizika [ editovat | editovat zdroj ]

Kriteriem pro pou?iti herbicid? je ?asto vliv na lidske zdravi a rizika p?i skladovani nebo aplikaci. P?ipravky s obsahem latky trifluralin byly zakazany z d?vod? rizik pro vodni ?ivo?ichy.

P?sobeni na lidske zdravi [ editovat | editovat zdroj ]

Herbicidy jsou ?iroce variabilni s ohledem na toxicitu. Krom? akutni toxicity je nebezpe?na i chronicka toxicita, plynouci ze stale urovn? expozice nebo hromad?ni toxickych rezidui v t?le.

Herbicidy maji ?adu u?ink? na lidske zdravi od ko?ni vyra?ky a? po umrti, co? je dano nejen u?innou latkou, ale p?edev?im zp?sobem a mno?stvim latky p?ijate organismem. Otrava m??e byt akutni i chronicka. V?t?inu herbicid? lze pova?ovat za nebezpe?ne latky, ktere obsahuji toxicke nebo karcinogenni p?im?si. P?i praci s pesticidy obecn? je t?eba pou?ivat ochranne pom?cky, striktn? dodr?ovat podminky skladovani a pou?ivani. Osoby pracujici s herbicidy pro ziskani bezpe?nostnich navyk? prochazeji v ?R specialnim odbornym vycvikem v za?izenich pov??enych Ministerstvem zem?d?lstvi ?R, kde ziskaji certifikat pro odbornou zp?sobilost. ^[2]

?ada v zem?d?lstvi pou?ivanych herbicid? je pova?ovana za nebezpe?ne jedy, takovym p?ipravkem je nap?iklad paraquat (obchodni nazev nap?. Gramoxone), p?i jeho? aplikaci je t?eba vyvarovat se nejen kontaktu, ale i nadychani par.

Za ur?itych podminek mohou aplikovane herbicidy kontaminovat zdroje vody. Obecn? plati, ?e k tomu nej?ast?ji dochazi p?i splavovani p?i intenzivnich bou?ich, nebo p?i pou?ivani te?e chemicke latky, ktera se v p?d? h??e rozklada, je perzistentni (nap?. Diuron , MCPA ) nebo se v p?d? dlouhodob? hromadi jeji zbytky (rezidua) ?i jsou vysoce rozpustne ve vod?. 

N?ktere dal?i p?ipravky, jako terbutryn , nitrofen nebo v Evrop? zakazany alachlor (Lasso), maji vliv na hormonalni system ?lov?ka. V ?R je p?ipravek alachlor hojn? pou?ivany p?i p?stovani ?epky a dochazi k jeho akumulaci v organismu.  

V?echny komer?n? prodavane, organicke a neorganicke herbicidy musi byt rozsahle testovany p?ed schvalenim k prodeji a ozna?ovany. V USA nap?iklad agenturou pro ochranu ?ivotniho prost?edi EPA . Nicmen?, vzhledem k velkemu mno?stvi pou?ivanych herbicid?, jsou d?vodne obavy tykajici se u?ink? na zdravi i u osob, ktere nejsou s latkami v p?imem kontaktu. Krom? u?ink? na zdravi, zp?sobenych herbicidy samotnymi, take obchodni herbicidni sm?si ?asto obsahuji dal?i chemikalie, ktere maji negativni dopady na lidske zdravi.

Karcinogenita [ editovat | editovat zdroj ]

Mezi latky podez?ele z karcinogennich u?ink? a potencialni kancerogeny pat?i nap?iklad atraziny (Zeazin, Gesatop), terbutryn , metazachlor (Butizan, Sultan), kyselina 2,4-dichlorfenoxyoctova (2,4-D), dichlormetan , isoproturon a dal?i. Jine herbicidy, nap?iklad kyselina trichlorfenoxyoctova  (2,4,5 ? T), alachlor (Lasso), diuron , paraquat (obchodni nazev nap?. Gramoxone), fenoxyherbicidy (nap?. MCPA ) a herbicidy s p?im?si dioxin? , jsou karcinogenni . Ne v?dy jsou rizika dostate?n? z?ejma z technickych list? vyrobce.

Va?nou hrozbou je take zdravotni zavadnost ?asto pou?ivanych herbicid?. V zem?d?lstvi ?iroce roz?i?ene p?ipravky Roundup , nebo Touchdown, obsahujici glyfosaty, mohou byt latentnim rizikem. Mezinarodni agentura pro vyzkum rakoviny (IARC) v roce 2015 za?adila u?innou latku ?irokospektralnich herbicid? ? glyfosat mezi pravd?podobne karcinogeny pro ?lov?ka (skupina 2A) s od?vodn?nim, ?e pova?uje za dostate?ne d?kazy toho, ?e glyfosat m??e zp?sobovat rakovinu u laboratornich zvi?at a u lidi. Existuji n?ktere d?kazy ukazujici, ?e glyfosat ma vliv na vznik neHodgkinovych lymfom? . ^[3] Podle nejnov?j?ich rozsahlych studii v?ak Organizace pro vy?ivu a zem?d?lstvi (FAO) pod OSN charakterizovala v r. 2016 glyfosat jako latku, ktera pravd?podobn? nep?edstavuje karcinogenni riziko pro ?lov?ka ^[4] . Shodn? pak i Vybor pro posuzovani rizik Evropske agentury pro chemicke latky dosp?l k zav?ru, ?e dostupne v?decke d?kazy neprokazaly u glyfosatu karcinogenitu, mutagenitu ani reproduk?ni toxicitu  ^[5]

Posouzeni a zve?ejn?ni kancerogennich vlastnosti herbicid? je n?kdy ovlivn?no politickymi a ekonomickymi faktory. Vysledky n?kterych epidemiologickych studii v souvislosti s expozici zam?stnanc? herbicidy byly nap?iklad zmanipulovany a ?patn? interpretovany australskou vladou v obdobi valky ve Vietnamu p?i pou?iti herbicidu Agent Orange a dal?ich. ^[6]

Vyvojove trendy [ editovat | editovat zdroj ]

V letech 1950 a? 1960 byly jednodu?e zkou?eny slou?eniny r?znych organickych molekul a jejich vliv na plevel. Od roku 1980 se vyjas?uje stale vice biochemie metabolismu rostlin. Jsou izolovany d?le?ite enzymy a testovany r?zne synteticke latky, inhibujici tyto enzymy.

Trendem je sni?eni mno?stvi u?inne latky nutne na o?et?eni a zarove? minimalizace toxicity u?inne latky pro lidi a zvi?ata.

Zatimco v roce 1950 bylo pro kontrolu plevele pou?ito kolem 12 kg chlore?nanu sodneho nebo 7 kg atrazinu na hektar orne p?dy, v roce 1970 to bylo ji? pouze 1 kg a? 2 kg bentazonu. Od roku 1980 bylo toto mno?stvi pouze 20 g chlorsulfuronu na hektar orne p?dy.

Sm?si p?ipravk? [ editovat | editovat zdroj ]

Pou?itim dvou nebo vice herbicid?, ktere maji odli?ne zp?soby u?inku, se m??e sni?it mo?nost vyselektovani rezistentnich variet plevele. Ka?da slo?ka ve sm?si by m?la:

• Byt aktivni na r?znych cilovych mistech
• Mit vysokou urove? u?innosti
• Rozkladat se r?znymi biochemickymi procesy
• Mit podobnou perzistenci v p?d? (v p?ipad?, ?e jde o ko?enove herbicidy)
• Vylu?ovat rezistenci proti ob?ma slo?kam
• Zlep?ovat u?innost druhe slo?ky

Sm?si p?ipravk? jsou obecn? vyrazn? fytotoxi?t?j?i pro hospoda?ske plodiny ne? jednotlive p?ipravky. N?ktere p?ipravky spolu mohou nevhodn? reagovat.

Ekologicke herbicidy [ editovat | editovat zdroj ]

Ekologicke, organicke, alternativni herbicidy jsou terminy pro p?ipravky pou?ivane v ekologickem zem?d?lstvi. Domaci ekologicke herbicidy zahrnuji tyto p?ipravky a metody:

• Kuku?i?ny lepek (CGM) je p?irodni preemergentni herbicid pou?ivany do travnik? a sni?ujici kli?eni mnoha ?irokolistych a jednod?lo?nych plevel?. [42]

• Ocet je u?inny jako 5-20% roztok kyseliny octove, ale ni?i p?edev?im nadzemni ?ast, tak?e plevel op?tovn? obra?i.
• Para byla pou?ita i komer?n?, ale je nyni pova?ovana za nehospodarnou a nedostate?nou metodu. Ni?i p?edev?im nadzemni ?ast, tak?e plevel op?tovn? obra?i.
• Plamen je pova?ovan za u?inn?j?i ne? para, ale vysoka teplota ni?i p?edev?im nadzemni ?ast, tak?e plevel op?tovn? obra?i.

• Mo?ska s?l, ale i jakakoliv jina s?l, zni?i v?t?inu plevelnych a jinych rostlin. Zasolena p?da je zcela neurodna.

Klamava reklama [ editovat | editovat zdroj ]

Vyrobci herbicid? n?kdy uvadi nepravdive ?i zavad?jici tvrzeni o bezpe?nosti svych vyrobk?. Vyrobce  Monsanto Company ve svych inzertnich textech a? do soudniho zakazu uvad?la zavad?jici tvrzeni, ?e jeji p?ipravky na bazi glyfosatu, v?etn? p?ipravku Roundup , jsou bezpe?n?j?i ne? stolni s?l a "prakticky netoxicke" pro savce, ptaky a ryby (a?koli d?kaz, ?e to bylo n?kdy uvedeno, je t??ke najit a zve?ejnit, proto?e jde o licencovane dokumenty). ^[7] Postoj firmy nakonec vedl a? ke skandalizaci. ^[8] Nove reklamy ukazuji Roundup jako u?inny lek proti rakovin? ^{[9] [10]} a?koliv nadorova onemocn?ni podle dostupnych informaci m??e zp?sobit, ^{[11] [12]} p?esto?e EPA tento fakt neuvadi. ^[13]

Vyrobce Tordon 101 (Dow AgroSciences, ve vlastnictvi  Dow Chemical Company ) uvedlo, ?e Tordon 101 nema ?adny vliv na zvi?ata a hmyz a jen malou toxicitu pro ?lov?ka ^{[14] [15]} , i p?es d?kazy o vysokem karcinogennim p?sobeni u?inne latky  picloram , ktere vy?ly najevo p?i studiich na krysach. ^{[16] [17]} Picloram v herbicidu Tordon 101 je kontaminovan (dopln?n) karcinogenni latkou hexachlorobenzenem. ^[18] Nicmen? jine studie ov?em tvrdi, ?e je latka picloram jen lehce karcinogenni ^[19] , nebo pravd?podobn? karcinogenni ^[20] a dal?i zdroje tvrdi, ?e podle EPA picloram nem??e byt na karcinogenitu klasifikovan, nebo? p?islu?ne testy nebyly provedeny spravn?. ^[21]

Bylo prokazano, ?e se u pracovnik? vystavenych u?ink?m herbicid? a dal?ich pesticid? zvy?uje riziko Parkinsonovy nemoci . U?inna latka  paraquat , pou?ivana v herbicidnich sm?sich, je podez?ela, ?e je jednim z faktor? vyvolavajicich chorobu . ^{[22] [23] [24] [ zdroj?? ]} Podle "Paraquat information center" ov?em neexistuje vztah mezi Parkinsonovou nemoci a u?innou latkou paraquat a testy, ktere tvrdi opak, byly provedeny nespravn? nebo jsou irelevantni. ^[25]

Herbicidy v prodeji malospot?ebitel?m v ?esku [ editovat | editovat zdroj ]

• Agil 100 EC
• Agility
• Agritox 50 SL
• Banvel 480 S
• Bofix
• Dominator
• Fusilade forte 150 EC
• Garlon
• Glyfogan 480 SL
• Kaput
• Lontrel 300, Lontrel 72 SG
• Maraton
• Mustang, mustang forte
• Puma extra
• Roundup ? Roundup biaktiv, Roundup expres, Roundup flex, Roundup gel, Roundup klasik, Roundup klasik Pro, Roundup ready
• Sencor 70 WG, Sencor liquid
• Starane 250 EC, Starane forte
• Stomp 330 E, Stomp 400 sc, Stomp aqua
• Targa 10 EC, Targa super 5 EC
• Touchdown quatro

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Pesticid
• Defoliant
• Desikant
• Biocid

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Herbicide na anglicke Wikipedii.

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu herbicid na Wikimedia Commons
• Slovnikove heslo herbicid ve Wikislovniku

Tento ?lanek je p?ili? stru?ny nebo postrada d?le?ite informace . Pomozte Wikipedii tim, ?e jej vhodn? roz?i?ite . Nevkladejte v?ak bez opravn?ni cizi texty.