Herakleiovci
Zem?	Byzantska ?i?e
Tituly	basileos (cisa?)
Zakladatel	Herakleios
Konec vlady	711
Posledni vladce	Justinian II. Rhinotmetos
multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Herakleiovci byli jednou z byzantskych panovnickych dynastii vladnouci s p?estavkami mezi lety 610 a? 711 . Jejim zakladatelem byl Herakleios , syn stejnojmenneho kartaginskeho exarchy , ktery sveho potomka vyslal v ?ele lo?stva obsadit hlavni m?sto byzantske ?i?e Konstantinopol a svrhnout dosavadniho cisa?e Foku . Po usp?chu teto vypravy se Herakleios stal novym cisa?em. P?esto?e se mu poda?ilo ziskat zp?t vychodni provincie ztracene p?i perske invazi, nedokazal ji? zabranit arabske expanzi , je? se odehrala jen n?kolik let po vit?zstvi nad Persii. Byzanc b?hem nasledujicich let definitivn? ztratila Syrii , Palestinu , Egypt a posleze take severni Afriku . V zapadni ?asti ?i?e zarove? v?t?inu uzemi balkanskeho poloostrova obsadili Slovane nasledovani men? po?etnymi turkickymi Bulhary, jejich? stat rozprostirajici se v oblasti kolem Dunaje uznal byzantsky cisa? Konstantin IV. na zaklad? smlouvy z roku 681. ^[1] Poslednim ?lenem dynastie se stal Justinian II. , jen? byl roku 695 svr?en a namisto n?j po n?jakou dobu vladli vojen?ti uzurpato?i. P?esto?e se Justinianovi poda?ilo op?t ziskat tr?n, proti jeho despoticke vlad? op?t vypuklo povstani a cisa? byl spolu se svym synem roku 711 popraven, ?im? vlada dynastie natrvalo skon?ila. ^[2]

Byzant?ti cisa?i z Herakleiova rodu [ editovat | editovat zdroj ]

• Herakleios (610? 641 )
• Konstantin III. (641)
• Heraklonas (641)
• Konstans II. (641? 668 )
• Konstantin IV. (668? 685 )
• Justinian II. Rhinotmetos (685? 695 , 705 ?711)

Jmena a ?islovani cisa?? [ editovat | editovat zdroj ]

Cisa?ove konven?n? ozna?ovani jako Konstantin III. a Heraklonas z?ejm? oba m?li dv? jmena, Herakleios a Konstantin. Je ale mo?ne, ?e jejich po?adi bylo odli?ne, a Konstantin III. m?l v oficialni podob? jmena i adjektivum neos (?novy“, vztahovalo-li se na jmeno Konstantin, nebo snad ?mlad?i“, bylo-li svazano se jmenem Herakleios), tak?e nemuselo jit o osoby zcela stejnojmenne. Prameny voli na neoficialni rovin? pro ozna?eni prvniho z t?chto cisa?? jmeno Konstantin, druheho pak nazyvaji Herakleios nebo (hovorov?) Heraklonas. Akceptujeme-li v p?ipad? druheho jako technicke ozna?eni Herakleios, jde o druheho cisa?e tohoto jmena, a Herakleios (610?641) m??e byt ozna?ovan jako Herakleios I.

Konstans II. (v ?e?tin? byzantskych pramen? K?nstas ) se jmenoval vlastn? Konstantin. Moderni auto?i proto n?kdy tohoto panovnika uvad?ji jako Konstantin III.; jeho otce je v tom p?ipad? nutne ozna?ovat jako Konstantin II.

Jako Konstans I. se chape ?imsky cisa? Constans (337?350), a?koli ten ma jmeno jineho p?vodu (Constans je latinske adjektivum, Konstas ?ecke deminutivum vlastniho jmena Konstantin).

V pozd?j?i byzantske historiografii byl cisa? Konstantin IV. ozna?ovan p?idomkem Pogonatos (?vousaty, brada?“). V moderni dob? se ov?em ukazalo, ?e jde o d?sledek zajmeny Konstantina IV. s jeho otcem Konstantinem (tj. Konstantem II.), u ktereho je toto p?ijmeni podle vyobrazeni na mincich namist?. Tradici kodifikovany omyl ov?em leckde p?etrvava.

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• DR?KA, Vaclav; PICKOVA, Dana. D?jiny st?edov?ke Evropy . Praha: Nakladatelstvi Ale? Sk?ivan ml., 2004. ISBN   80-86493-11-3 .  
• ZAST?ROVA, Bohumila, a kol. D?jiny Byzance . Praha: Academia, 1992. ISBN   80-200-0454-8 .  
• HRADE?NY, Pavel a kol. D?jiny ?ecka . Praha: Lidove noviny, 1998. ISBN   80-7106-192-1 .  

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Byzantska ?i?e v dob? Herakleiovc?
• Seznam byzantskych cisa??

Tento ?lanek je p?ili? stru?ny nebo postrada d?le?ite informace . Pomozte Wikipedii tim, ?e jej vhodn? roz?i?ite . Nevkladejte v?ak bez opravn?ni cizi texty.