Helmut Schmidt
Helmut Schmidt (1975)
5.  spolkovy kancle? N?mecka
Ve funkci: 16. kv?tna 1974  ?  1. ?ijna 1982
Prezident	Gustav Heinemann Walter Scheel Karl Carstens
P?edch?dce	Willy Brandt
Nastupce	Helmut Kohl
Stranicka p?islu?nost
?lenstvi	SPD
Rodne jmeno	Helmut Heinrich Waldemar Schmidt
Narozeni	23. prosince 1918 Hamburk N?mecka ?i?e N?mecka ?i?e
Umrti	10. listopadu 2015 (ve v?ku 96 let) Hamburk N?mecko N?mecko
P?i?ina umrti	periferni cevni onemocn?ni
Misto poh?beni	H?bitov v Ohlsdorfu
Cho?	Hannelore "Loki" Glaser
Rodi?e	Gustav Ludwig Schmidt a Ludovica Schmidt
D?ti	Susanne Schmidt
Sidlo	Langenhorn
Profese	ekonom , u?ednik
Nabo?enstvi	luteranstvi
Ocen?ni	?ad proti ?ilene va?nosti (1972) Osoba roku Financial Times (1975) Cena Theodora Heusse (1978) ?estny doktor Harvardovy univerzity (1979) ?estny ob?an Hamburku (1983) … vice na Wikidatech
Podpis
Commons	Helmut Schmidt
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Helmut Heinrich Waldemar Schmidt ( 23. prosince 1918 Hamburk ? 10. listopadu 2015 Hamburk) ^[1] byl n?mecky politik ( SPD ), ministr obrany, financi a v letech 1974 ? 1982 spolkovy kancle? Zapadniho N?mecka .

?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

Po maturit? v Hamburku se dobrovoln? p?ihlasil k vojenske slu?b?, aby mohl pozd?ji bez p?eru?eni studovat a slou?il od listopadu 1937 u protiletadloveho d?lost?electva. V roce 1941 se u?astnil utoku na Sov?tsky svaz, u Leningradu si vyslou?il ?elezny k?i? druhe t?idy. V letech 1942 a? 1944 byl poradcem na ?i?skem ministerstvu letectvi, po atentatu na Hitlera 20. ?ervence 1944 byl nadporu?ik Luftwaffe Schmidt delegovan jako p?isedici u soudnich proces? Lidoveho soudu (Freislerschen Volksgerichtshof) proti osobam zapojenym do spiknuti. Zde byl o?itym sv?dkem mnoha trest? smrti (mj. Hanse Georga Klamrotha, otce sve udajne pozd?j?i milenky ^[2] ) a p?ibli?n? v teto dob?, znechucen chovanim p?edsedajiciho soudce Rolanda Freislera , zapo?ala zm?na jeho politickeho p?esv?d?eni ze zaryteho nacisty na ?vnit?ni opozici“ v??i narodnimu socialismu ^[3] . V letech 1944?1945 slou?il ve velitelskych funkcich u protiletadloveho d?lost?electva na zapadni front?. Pro kriticke vyroky o Goringovi a NSDAP m?l byt postaven p?ed soud, jeho vojen?ti nad?izeni tomu ale zabranili tim, ?e ho stale p?emis?ovali. Na ja?e 1945 byl zajat Brity, v zajateckem tabo?e pro?el kone?nou denacifikaci, o posledni ?iluze“ o nacionalnim socialismu p?i?el b?hem p?edna?ek ob?ti byvaleho re?imu v tabo?e. Po propu?t?ni vystudoval ekonomii a v letech 1949?1953 vedl dopravni odd?leni hamburskeho magistratu. Roku 1942 se o?enil s Hannelore Glaser , s ni? m?l dv? d?ti. Schmidt byl naru?ivy ku?ak, kou?it za?al v deseti letech a kou?il vice ne? 40 cigaret denn?.

Helmut Schmidt dosahl v armad? T?eti ?i?e d?stojnicke hodnosti navzdory svemu p?vodu. Z pohledu norimberskych rasovych zakon? nebyl ?istym arijcem a jako osoba se ?tvrtinou "?idovske krve", tzv. mi?enec 2. stupn? (Mischling 2. Grades) nem?l na karieru v ozbrojenych silach narok. Jeho otec byl neman?elsky syn hamburskeho ?idovskeho banke?e Ludwiga Gumpela ^[4] . Schmidt je p?ijmeni jeho pozd?j?ich n?meckych adoptivnich rodi??.

Politicka draha [ editovat | editovat zdroj ]

Roku 1945 vstoupil Schmidt do socialn? demokraticke strany (SPD), v letech 1948/9 byl p?edsedou jeji studentske mlade?e a v letech 1968?1984 mistop?edsedou strany. V letech 1953?1967 byl poslancem Spolkoveho sn?mu a v letech 1958?1961 poslancem Evropskeho parlamentu . V letech 1961?1965 byl ?lenem rady m?sta Hamburku a ziskal si velkou popularitu p?i zaplavach 1962.

V prvni vlad? Willyho Brandta (1969?1972) p?sobil postupn? ve funkcich ministra obrany, financi a hospoda?stvi, V jeho druhe vlad? (1972?1974) pak ve funkci ministra financi. Po rezignaci Willyho Brandta 1974 byl zvolen patym kancle?em SRN. B?hem jeho vlady postihla i N?mecko vlekla naftova a hospoda?ska krize i ?ada teroristickych atentat? tzv. Frakce Rude armady . Jako kancle? se velmi sp?atelil s francouzskym prezidentem Giscardem d'Estaing a spole?n? prosazovali dal?i kroky evropske integrace i z?izeni skupiny G7 .

Kdy? roku 1977 Sov?tsky svaz rozmistil v Evrop? rakety SS-20 , sna?il se Schmidt prosadit, aby je bu? op?t stahl, anebo aby zde odpovidajici rakety umistily i USA. Tim se roze?el s v?t?inou sve strany a ze spor? vznikla Strana zelenych. Zam?r p?esto nasledujici pravicove vlady prosadily. Roku 1982 ztratil Schmidt parlamentni v?t?inu a misto n?ho byl kancle?em zvolen Helmut Kohl .

Schmidt napsal ?adu knih, od roku 1983 byl spoluvydavatelem tydeniku Die Zeit a i po svem odchodu z politiky se vyjad?oval k aktualnim otazkam. Za svoji ?innost dostal asi 30 ?estnych doktorat?, n?kolik ?estnych ob?anstvi a mnoho r?znych cen. P?sobil v ?ad? nadaci a zd?raz?oval pot?ebu mravni obnovy. Roku 1997 uve?ejnil navrh "Obecne deklarace lidskych povinnosti" a na pozvani Vaclava Havla se zu?astnil i pra?skeho Fora 2000 .

Publika?ni ?innost (vyb?r) [ editovat | editovat zdroj ]

• SCHMIDT, Helmut. Was ich noch sagen wollte . 1. vyd. C.H.Beck, 2015. 239 S. ISBN   978-3-406-67612-3 .

• SCHMIDT, Helmut. Mein Europa: Mit einem Gesprach mit Joschka Fischer . Hoffmann und Campe, 2013. 368 S. ISBN   978-3-455-50315-9 .
• SCHMIDT, Helmut. Ein letzter Besuch: Begegnungen mit der Weltmacht China . Siedler, 2013. 192 S. ISBN   978-3-8275-0034-2 .
• SCHMIDT, Helmut. Religion in der Verantwortung: Gefahrdungen des Friedens im Zeitalter der Globalisierung . Ullstein, 2012. 256 S. ISBN   978-3-548-37446-8 .
• SCHMIDT, Helmut. Menschen und Machte . Pantheon, 2011. 544 S. ISBN   978-3-570-55157-8 .
• SCHMIDT, Helmut. Außer Dienst: Eine Bilanz . 1. vyd. Pantheon, 2010. 350 S. ISBN   978-3570551035 .
• SCHMIDT, Helmut. Vertiefungen: Neue Beitrage zum Verstandnis unserer Welt . Siedler, 2010. 336 S. ISBN   978-3-88680-967-7 .
• SCHMIDT, Helmut. Weggefahrten: Erinnerungen und Reflexionen . 1. vyd. Siedler, 1998. 575 S. ISBN   978-3-442-75515-8 .

V ?e?tin? [ editovat | editovat zdroj ]

• SCHMIDT, Helmut. Na spole?ne cest? : vzpominky a uvahy . P?eklad Lydie Sto?esova. Praha: Pragma, 1997. 575 s. ISBN   80-7205-484-8 .  
• SCHMIDT, Helmut. Sebezachova Evropy : perspektivy 21. stoleti . P?eklad Ivan Kadrmas. 1. vyd. Praha; Litomy?l: Paseka , 2003. 179 s. (Souvislosti). ISBN   80-7185-561-8 .  
• SCHMIDT, Helmut; SIEREN, Frank. ?ina, na? soused . P?eklad Milo? Barta. 1. vyd. Brno: Dopln?k, 2011. 295 s. ISBN   978-80-7239-256-8 .  

Fotogalerie [ editovat | editovat zdroj ]

• 
  Helmut Schmidt (1977)
• 
  Helmut Schmidt (2001)
• 
  Helmut Schmidt (2013)
• 
  Helmut Schmidt po boku svoji chot? Loki v roce 1981

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Prvni vlada Helmuta Schmidta
• Druha vlada Helmuta Schmidta
• T?eti vlada Helmuta Schmidta

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Helmut Schmidt na Wikimedia Commons
• Osoba Helmut Schmidt ve Wikicitatech
• (n?mecky)
• Umfassende Bibliographie bei der Helmut-Schmidt-Universitat Archivovano 11. 6. 2020 na Wayback Machine .
• Biografie beim Deutschen Historischen Museum
• Profil Helmut Schmidt beim London Speaker Bureau