Harriet Martineauova
Harriet Martineauova na obraze Richarda Evanse
Narozeni	12. ?ervna 1802 Norwich
Umrti	27. ?ervna 1876 (ve v?ku 74 let) Ambleside
Misto poh?beni	Key Hill Cemetery
Povolani	jazykov?dkyn?, novina?ka , ekonomka , histori?ka , p?ekladatelka , romanopiskyn?, sociolo?ka, esejistka, aktivistka za prava ?en a filozofka
Temata	ekonomie a esej
Rodi?e	Thomas Martineau [1] [2] a Elizabeth Rankin [1] [2]
P?ibuzni	James Martineau [2] , Robert Martineau [3] , Ellen Martineau [3] , Elizabeth Martineau [3] , Henry Martineau [3] , Thomas Martineau [3] a Rachel Ann Martineau [3] (sourozenci) Maria Martineau ( nete? )
multimedialni obsah na  Commons
galerie na  Commons
Seznam d?l v  Soubornem katalogu ?R
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Harriet Martineauova ( 12. ?ervna 1802 , Norwich ? 27. ?ervna 1876 , Ambleside ) byla anglicka spisovatelka a politicka ekonomka , ?asto ozna?ovana za prvni sociolo?ku v historii.

Narodila se v rodin? hugenotskych exulant? z Francie . Byla p?edstavitelkou strany whig? . Napsala ?adu text? z oblasti sociologie, filozofie , historie , nabo?enstvi . Specifickou roli v jejim dile tvo?i texty o ?enske sexualni identit?, ktere z ni ?ini p?edch?dkyni feminismu a gender studies . N?kolik knih v?novala Spojenym stat?m americkym , ktere procestovala v letech 1834-36 ( Society in America, The Martyr Age, History of the American Compromises ). Psala i knihy pro d?ti. Byla rovn?? p?ekladatelkou knih Augusta Comta do angli?tiny .

?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

Harriet Martineauova se narodila 12. ?ervna 1802 jako ?este dit? z osmi. Byla potomkem francouzskych hugenot? . Jeji rodi?e byli unita?i a podporovali vzd?lavani divek. Tim se ji i jejim dostalo sestram podobnemu vzd?lani jako jejich bratr?m. Kdy? byli ale brat?i poslani na univerzitu, divky z?staly doma. To se Harriet zdalo velmi nespravedlive, a tak roku 1823 zve?ejnila anonymni ?lanek s titulkem On Female Education do unita?skeho ?asopisu Monthly Repository .

Po smrti jejiho otce se p?est?hovala do Londyna, kde pracovala v ?asopise Monthly Repository pod vedenim redaktora Williama Foxe. B?hem pobytu v Londyn? za?ala take psat nabo?enske knihy, jako Devotional Exercises for the Use of Young Persons (1826) a Addresses fir the Use of Families (1826). Nasledn? se rozhodla psat knihy ohledn? politiky a ekonomiky srozumitelne pro oby?ejneho ?tena?e. Jeji kniha Illustrations of Political Economy (1832) byla velmi usp??na a p?inesla ji finan?ni nezavislost. Tuto knihu nasledoval dal?i bestseller s nazvem Poor Laws and Paupers Illustrated (1834).

Nedlouho pote se rozhodla stravit nasledujici dva roky cestovanim v USA. Po navratu vydala knihu Society in America (1837). V teto knize zkritizovala selhani demokratickych zasad v USA, hlavn? se zam??ila na chovani k ?enam. Tvrdila, ?e je s ?enami zachazeno jako s otroky a ?e by jejich jediny cil v ?ivot? nem?la byt svatba.

Roku 1845 se p?est?hovala do Jezerni oblasti , kde si postavila d?m nedaleko m?sta Ambleside.

V roce 1852 za?ala pracovat pro noviny Daily News . B?hem nasledujicich ?estnacti let zde napsala p?es 1600 ?lank?. Mezitim psala ?lanky o zam?stnanosti ?en do ?tvrtletniku Edinburgh Review a o statnim vzd?lani pro divky do ?asopisu Cornhill Magazine . Spole?n? s Elizabeth Garret Anderson, Emily Davies, Dorothea Beale and Francis Mary Buss p?edstavili roku 1866 petici ?adajici po vlad?, aby mohly ?eny volit. Take v teto dob? psala ?lanky ohledn? zam?stnavani ?en v leka?stvi.

Po?inaje rokem 1869 se zam??ila na psani ?lank? kritizujicich The Contagious Diseases Acts , co? byly zakony, ktere umo??ovaly policii zatknout prostitutky a p?inutit je podstoupit test na pohlavni choroby. Martineauove se nelibilo, ?e se tyto zakony vztahovaly jen na ?eny.

Harriet Martineauova trp?la odjak?iva ?patnym zdravim. Mezi lety 1839 a 1844 byla nucena ?it jako uplny invalida. A?koli se zotavila, b?hem 70. let 19. stoleti se p?estala zu?ast?ovat demonstraci, na ktere p?edtim chodila. P?esto v?ak psala ?lanky a? do sve smrti na bronchitidu 27. ?ervna 1876.

Sociologie [ editovat | editovat zdroj ]

Harriet Martineauova byva pova?ovana za prvni sociolo?ku. Sepsala prvni systematicke metodologicke pojednani o sociologii a p?elo?ila dilo Augusta Compte Kurz pozitivni filozofie do angli?tiny, ?im? vyrazn? p?isp?la k roz?i?eni sociologie jako v?dniho oboru do Spojenych stat? americkych . Sociologii se zabyvala zejmena z teoreticke stanky. Ve svych dilech klade d?raz na metodiku a analyticky p?istup, diky ?emu? jsou tyto dila u?ite?nym pramenem pro zkoumani tehdej?i spole?nosti. ^[4]

Jednim z jejich nejznam?j?ich d?l je Society in America , v n?m? se zam??ila na rozdil mezi hodnotami, ke kterym se tehdej?i Americka spole?nost hlasila, a skute?nymi vzorci chovani teto spole?nosti. Danymi hodnotami je my?lena zejmena demokracie, spravedlnost, rovnost a svoboda.

V dile How to Observe Morals and Manners se jako prvni sociolo?ka zabyva Sociologii systematicky. Nasti?uje studie hlavnich socialnich instituci, jako nabo?enstvi, vzd?lani, rodiny, ekonomiky, v?zeni nebo vlady. Toto dilo take poskytlo zaklady dal?imu rozvoji sociologie. Harriet Martineauova zkoumala socialni t?idy, formy nabo?enstvi ?i typy sebevra?d p?ed p?ichodem osobnosti jako Karel Marx ?i Emile Durkheim .

Vira [ editovat | editovat zdroj ]

Harriet Martineauova ?ivotem provazely my?lenky unita?stvi , n?kdy byva pova?ovana za ateistku . Uznavala Zakon t?i stadii spole?nosti Augusta Compta a skrze sve publikace usilovala a p?erod z metafyzickeho stadia do stadia pozitivniho. Ve svych dilech se podrobn? zabyvala nabo?enstvim. ^[5] Kladla d?raz na svobodu volby, d?razn? tedy odmitala pronasledovani a diskriminaci na zaklad? jineho nabo?enskeho vyznani. ^[6]

Feminismus [ editovat | editovat zdroj ]

Harriet Martineauova svym dile vyznamn? p?isp?la k my?lenkam feminismu . Popisovala ?ivot ?eny v patriarchalni spole?nosti a bojovala za prava ?en. Apelovala na to, aby se ?eny vice anga?ovaly v ekonomice ?i v?d?. ^[5]

Teorie sympatie a zm?ny v demokracii Spojenych stat? americkych [ editovat | editovat zdroj ]

P?i svych cestach po Spojenych statech americkych , Harriet Martineauova napsala knihu Society in America, ve ktere p?edstavuje mo?nosti, kterymi by spole?nost mohla dosahnout zm?n v demokratickem systemu te doby. Jejim p?edch?dcem v teto teorii byl Alexis de Tockqueville , ktery shroma?dil sve my?lenky v knize Democracy in America .

Ji? v dile How to observe vytvo?ila teorii sympatie, ve ktere p?edstavuje, jak je d?le?ite pokusit se p?ijmout my?lenky lidi kolem nas. P?i konverzaci nebo p?i poslechu projevu bychom m?li byt otev?eni kulturni diverzit? a m?li bychom pou?it prav? sympatii k tomu, abychom pochopili rozdily mezi nami a dal?imi jednotlivci/skupinami.

Kniha How to observe slou?i jako podklad pro knihu Society in America , v te Harriet Martineauova p?evadi svoji teorii sympatie do praxe. ?tena?e v ni p?esv?d?uje, aby projevili sympatii p?i jednani s ostatnimi a aby k takovemu chovani navad?li i ostatni. Timto zp?sobem lze dle Martineauove dosahnout zm?ny ve spole?nosti.

Pro zd?razn?ni zava?nosti temat jako je otroctvi , kulturni diverzita a genderova nerovnost je pou?ita v knize pro vyprav?ni prvni osoba.

Dal?i my?lenky [ editovat | editovat zdroj ]

Ve svem dile se zabyva mnohymi dal?imi tematy, nap?iklad vzd?lanim, zdravotnictvim, historii, legislativou, filozofii nebo politickou ekonomii.

Jeji p?inos a dilo byly v jeji dob? opomijeny, a? se Harriet svoji vyznamnosti mohla rovnat svym mu?skym koleg?m. Souviselo to patriarchalnim charakterem tehdej?i spole?nosti. ^[7] Ve 20. stoleti se stala nemoderni kv?li svym my?lenkam ekonomickeho liberalismu.

V??ila, ?e cesta k rozvoji spole?nosti vede skrze vzd?lavani. Prav? svymi knihami a ?lanky se sna?ila a vzd?lat ?i informovat ?tena?e a p?isp?t tak k liberalizaci a aktivizaci spole?nosti.

Dilo [ editovat | editovat zdroj ]

• Illustrations of taxation (5 svazk?, 1834)
• Illustrations of Political Economy (9 svazk?, 1834) ? v kratkych didaktickych p?ib?zich jsou popsany zaklady politicke ekonomie a fungovani obchodu
• Society in America (3 svazky, 1837) ? sepsano b?hem cest po Spojenych statech americkych . Porovnava socialni vzory tehdej?i spole?nosti s moralnimi zasadami , ke kterym se Ameri?ani hlasili ^[8]
• Retrospect of Western Travel (1838)
• How to Observe Morals and Manners (1838) ? jako prvni sociolo?ka v teto knize popisuje metody empirickeho vyzkumu
• Deerbrook (1839)
• The Playfellow (1841)
• Life in the Sickroom (1844)
• The Billow and the Rock (1846)
• Household Education (1848)
• Eastern Life. Present and Past (3 svazky, 1848)
• Harriet Martineau's Autobiography, editovano Marii Weston Chapman. Obsahuje take Memorials of Harriet Martineau, od M. W. Chapman (2 svazky, 1877) ? hlavni zdroj informaci o jejim ?ivot?
• A Complete Guide to the English Lakes (1858)- popisy Lake districtu , ve kterem pro?ila zav?r sveho ?ivota

P?ekladatelska ?innost:

• Atkinson Henry George, Martineau Harriet: Letters on the Laws of Man's Nature and Development (1851)
• Comte August : The Positive Philosophy of Auguste Comte , p?elo?eno Harriet Marineauovou (2 svazky, 1853) ? p?eklad Comtovy pozitivisticke filozofie do anglickeho jazyka. Timto p?ekladem roz?i?ila pov?domi o pozitivismu do USA.

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• Logan, Deborah Anna (2002). The Hour and the Woman: Harriet Martineau's "Somewhat Remarkable" Life . Northern Illinois University Press. ISBN   0-87580-297-4 .
• David, Deeirdre (1989). Intellectual Women and Victorian Patriarchy: Harriet Martineau, Elizabeth Barrett Browning, George Eliot. Cornell Univ Pr. ISBN   0-8014-9414-1 .
• Rees, Joan. Women on the Nile: Writings of Harriet Martineau, Florence Nightingale, and Amelia Edwards. Rubicon Press: 1995, 2008.
• Sanders, Valerie (1986). Reason Over Passion: Harriet Martineau and the Victorian Novel . New York: St. Martin's Pr. ISBN   0-7108-1018-0 .
• Hill, Michael R. 1991. “Harriet Martineau (1802-1876).” pp. 289?297 in Women in Sociology: A Bio-Bibliographical Sourcebook , edited by Mary Jo Deegan. New York: Greenwood Press.
• Dalley, Lana L. “On Martineau’s Illustrations of Political Economy , 1832-34.” BRANCH: Britain, Representation and Nineteenth-Century History . Ed. Dino Franco Felluga. Extension of Romanticism and Victorianism on the Net . Web. [23.11.2020].
• Vetter, Lisa Pace. "Harriet Martineau on the Theory and Practice of Democracy in America." Political Theory 36, ?. 3 (2008): 424-455. Nav?tiveno 23.11.2020. http://www.jstor.org/stable/20452640

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Harriet Martineauova na Wikimedia Commons
• Heslo v encyklopedii Britannica (1911)
• Heslo v Appletons' Cyclopædia of American Biography
• Harriet Martineau , spartacus-educational.com