Hannelore Kohlova
Rodne jmeno	Johanna Klara Eleonore Renner
Narozeni	7. b?ezna 1933 Berlin
Umrti	5. ?ervence 2001 (ve v?ku 68 let) Ludwigshafen am Rhein
P?i?ina umrti	p?edavkovani
Misto poh?beni	Friesenheim
Bydli?t?	Trufanowstraße (1933?1943) Grimma (1943?1944) Zwingerstraße (1944?1945) Taucha (od 1945) Mutterstadt (1945) Mutterstadt (od 1945) Ludwigshafen am Rhein (1960?1971) Oggersheim (1971?2001)
Alma mater	Univerzita Johannese Gutenberga (1951?1952)
Povolani	tlumo?nice a p?ekladatelka
Zam?stnavatele	Kohlhammer Verlag (1952?1953) BASF SE (1953?1960)
Ocen?ni	Velky k?i? za zasluhy s hv?zdou ?adu za zasluhy Spolkove republiky N?mecko (1999) ?ad za zasluhy Poryni-Falc
Cho?	Helmut Kohl (1960?2001)
D?ti	Walter Kohl Peter Kohl
Rodi?e	Wilhelm Renner
multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Hannelore Kohlova , rozena Renner ( 7. b?ezna 1933 , Berlin ? 5. ?ervence 2001 , Ludwigshafen am Rhein ), byla prvni man?elkou n?meckeho statnika Helmuta Kohla , ktery byl n?meckym kancle?em v letech 1982?1998.

?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

Johanna Klara Eleonore Renner se narodila v Berlin?, ale d?tstvi pro?ila v Lipsku . Otec Wilhelm Renner byl in?enyr a pracoval ve funkci provozniho ?editele vojenskeho podniku HASAG , a? do skon?eni valky nejmohutn?j?im podniku na vychod? N?mecka. ^[1] Jeji matka Irene slou?ila v pomocnych armadnich silach. Dcera Johanna se dob?e u?ila, byla klidna a ticha. Ji? v d?tstvi v?ak dostala p?ezdivku Hannelore, vytvo?enou slou?enim ?asti jejich dvou jmen Johanna a Eleonore. Tato p?ezdivka se pozd?ji stala jejim jedinym jmenem.

V zim? 1944/45 odjela s dal?imi d?tmi do Dobelnu , kudy proji?d?ly vlaky ze Sov?tskeho svazu s ran?nymi n?meckymi vojaky. Divky a mlade ?eny pomahaly s pe?i ran?nym a uprchlik?m, v mrazu a v otev?enych vagonech. Spousta z nich onemocn?la a zem?ela. ^[1]

N?mecky novina? Heribert Schwan v knize vydane po deseti letech od smrti Hannelore tvrdi, ?e na sklonku valky, kdy bylo Sasko obsazeno Rudou armadou, byly Irene a Hannelore Renner ob? znasiln?ny vojaky Rude armady , ^{[2] [3]} kte?i pak vyhodili Hannelore z okna ?jako pytel cementu“, co? p?ivodilo bolesti pate?e, ktere ji su?ovaly po cely zbytek ?ivota. ^[4]

Po?atkem kv?tna 1945 p?ijela s matkou zp?t do Lipska k Wilhelmu Rennerovi. V ?ervenci toho roku, kdy? zapadni Sasko a Durynsko opustili ameri?ti vojaci a kontrolu nad oblastmi p?edali sov?tskym vojsk?m, rodina uprchla do Ludwigshafenu ve Falci , kde ?ili otcovi rodi?e. Hannelore, jeji otec a matka zpo?atku p?ebyvali u prarodi?? v pradeln? a pak m?nili bydli?t? je?t? n?kolikrat. ^[1]

Hannelore pokra?ovala ve studiu, u?ila se anglicky a francouzsky a za?ala hrat na piano a na varhany . Po nahle smrti sveho otce se rozhodla pro povolani tlumo?nice, kdy? oba jazyky dokonale zvladla. Na ja?e roku 1949 se p?i tanci setkala s osmnactiletym Helmutem Kohlem , rodakem z Ludwigshafenu. Ji? tehdy Kohl aktivn? p?sobil v mlade?nicke organizaci k?es?anskych demokrat? ve spolkove zemi Poryni-Falc . Kdy? zjistil, ?e Hannelore chodi do tane?nich, take se p?ihlasil a p?ekvapil ji svoji hou?evnatosti. ^[5]

Namluvy budouciho kancle?e se protahly na tem?? dvanact let, za tu dobu ji napsal na dva tisice dopis?. ^[6] A? v roce 1960 se vzali. ^[7] Tehdy Hannelore dokon?ila institut cizich jazyk? v Mohu?i (n?mecky Mainz), kdy? v dob? studii absolvovala sta? v Pa?i?i . ^[5] Po dokon?eni studia se stala diplomovanou tlumo?nici francouz?tiny a angli?tiny a nastoupila do velkeho chemickeho koncernu BASF . ^[1]

Man?elstvi [ editovat | editovat zdroj ]

T?i roky po s?atku se narodil Walter , ktery dostal jmeno po Kohlov? star?im bratrovi, jen? padl ve valce, a v roce 1965 se narodil Peter . Po narozeni syn? pe?ovala o rodinu a sou?asn? plnila spole?enske povinnosti a v?novala sv?j ?as dobro?innym aktivitam. ^[7] Jeji man?el pokra?oval v karie?e politika: ponejprv se stal poslancem, pote ministerskym p?edsedou spolkove zem? Poryni-Falc , p?edsedou CDU v celem Zapadnim N?mecku , a? byl 1. ?ijna 1982 zvolen n?meckym kancle?em.

Coby man?elka kancle?e se Hannelore Kohlova chovala korektn? a zdr?enliv?. Odmitala rozhovory na politicka temata, setrvavala ve stinu man?ela a vice se anga?ovala v dobro?innych projektech. V roce 1983 byl z jejiho podn?tu z?izen fond pomoci nemocnym s chorobami CNS , v jeho? ?ele stanula. Jejim p?i?in?nim nashroma?dil zhruba 25 milion? marek, ktere rozd?lil mezi vice ne? stovku n?meckych klinik. Mimo to se v?novala va?eni, vystupovala v kulinarnich po?adech v televizi, kde p?ipravovala man?elova oblibena jidla, a u?astnila se zabavnych talk-show . Ve?kere honora?e v?novala na pomoc nemocnym. ^[8]

V roce 1996 vydala knihu Kulinarische Reise durch Deutsche Lander obsahujici recepty n?meckych narodnich pokrm?. ^{[5] [9]}

I p?es sve zna?ne pracovni vyti?eni travil Helmut Kohl pravideln? dovolenou s man?elkou a se syny. Je?t? jako premier Poryni-Falce dal ?en? v roce 1975 jako darek spole?ny zajezd do Lipska (tehdy v NDR ). Cela rodina take pravideln? jezdila na dovolenou k jezeru Wolfgangsee v Rakousku . ^[5]

Kdy? se Gorba?ov dostal v Sov?tskem svazu k moci a zahajil reformy domaci i zahrani?ni politiky, Kohl vycitil p?ile?itost brzkeho spojeni SRN a NDR v jeden stat. Po osobnim setkani v roce 1989 a po zji?t?ni, ?e Gorba?ov s my?lenkou znovusjednoceni n?meckeho lidu souhlasi, je?t? tu noc za?al Kohl vytva?et plan. Hannelore byla u toho a na psacim stroji navrh sepsala. ^[5]

Nemoc [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 1993 dostala Hannelore Kohlova ch?ipku , u?ivala penicilin . V d?sledku toho se u ni rozvinula z?idkava choroba ? alergie na sv?tlo. P?ina?ela ji utrpeni fyzicke stejn? jako du?evni, obavu z kontaktu s dennim sv?tlem. Kv?li tomu se odst?hovala z tehdej?iho sidelniho m?sta n?mecke vlady Bonnu zp?t do Ludwigshafenu. Proto?e bylo rozhodnuto o nemoci prvni damy nemluvit, mnozi novina?i se domnivali, ?e se man?ele roze?li. ^{[4] [5]}

Na ve?ejnosti se objevovala men? a men? a s novina?i se pravideln? setkavala v no?nim ?ase. Av?ak v roce 1998 , kdy? Helmut Kohl hodlal kandidovat v p?i?tich volbach na n?meckeho kancle?e, Hannelore p?emohla bolest, podporovala jej ve volebni kampani a spolu s nim jezdila po cele zemi a shan?la hlasy. Ale ve volbach nakonec zvit?zil Gerhard Schroder . ^[5] Brzo pote, co Kohl prohral volby, propukl v N?mecku politicky skandal souvisejici s ?ernymi fondy jeho strany . Uprost?ed skandalu tisk obvinil Kohla z prani ?pinavych pen?z prost?ednictvim Fondu pomoci nemocnym chorobami CNS, jen? zalo?ila Hannelore. Pozd?ji si zapsal do deniku: ?Bal jsem se, ?e to moje ?ena nevydr?i.“ ^[6] Po tomto incidentu se skute?n? stala je?t? uzav?en?j?i. ^[4]

P?ldruheho roku p?ed smrti se choroba je?t? zhor?ila. Ve vile v Ludwigshafenu-Oggersheimu na Marbacher Straße m?la cele dny spu?t?ny ?aluzie a udr?ovala minimalni teplotu. Ven vychazela jen v noci. N?me?ti ani zahrani?ni leka?i ji nedokazali pomoci. U?ivala silne medikamenty, zejmena morfin . ^[6] V dubnu 2001 v rozhovoru pro tydenik Welt am Sonntag p?iznala: ?Nevim, co mam ud?lat s moji alergii. A leka?i to take nev?di.“ ^[5] Kv?li nemoci se nemohla zu?astnit svatby mlad?iho syna s Turkyni Elif Sozen v Istanbulu 28. kv?tna 2001.

Smrt [ editovat | editovat zdroj ]

Hannelore Kohlova spachala sebevra?du 5. ?ervence 2001 . Nasledujici den v 11:15 man?elka ?ofera a domaci pomocnice Kohlovych Hilde Zeebergova zjistila, ?e jeji pani je mrtva. Na dve?ich pokoje byl p?ipevn?n listek: ?V?era jsem ?la pozd? spat. Prosim neru?it, chci se vyspat.“ Pomocnice okam?it? zpravila policii. ^[6]

Kohl se o smrti man?elky dozv?d?l na zasedani Spolkoveho sn?mu v budov? byvaleho Reichstagu . Za p?ldruhe hodiny p?ilet?l do Ludwigshafenu. V jemu adresovanem dopise na rozlou?enou napsala Hannelore Kohlova: ?V?dycky jsem t? milovala. A d?kuju za v?e, cos pro mne ud?lal.“ Mimo to po?adala mu?e, aby spole?nost p?esv?d?il, ?e zahynula p?i automobilove nehod?, po p?e?teni dopisu to v?ak ji? ne?lo. Takovych dopis? zanechala celkem osm, adresovala je man?elovi, ob?ma syn?m a n?kterym p?atel?m (nikdo z nich obsah neprozradil). Zanechala je?t? jeden volny list, ktery polo?ila na viditelne misto, aby jej mohl p?e?ist prvni, kdo do pokoje vejde. Kohl a jeho synove se st?idali u rakve do 13 hodin nasledujiciho dne. ^[6]

Policejni vy?et?ovani odhalilo, ?e Kohlova ?ena spachala sebevra?du, kdy? smichala leky na spani s morfinem a sm?s vypila br?kem. Prokuratura i p?ibuzni odmitli pitvu, nebo? sebevra?da byla nade v?e z?ejma. ^[6] Kohlova kancela? v oficialnim prohla?eni uvedla: ?Hannelore Kohlova ode?la dobrovoln? ze ?ivota, nebo? nemohla dele sna?et tryznivou bolest zp?sobenou alergii na sv?tlo.“

P?esto?e Hannelore Kohlova sama skoncovala se ?ivotem, p?edstavitel mistniho episkopatu ?ekl, ?e tato skute?nost nebude ?p?eka?kou provedeni poh?bu dle cirkevniho ob?adu.“ Panychida prob?hla 11. ?ervence v katolicke katedrale ve ?pyru , zu?astnilo se ji mnoho n?meckych politik?: u?adujici n?mecky kancle? Gerhard Schroder s man?elkou, cho? n?meckeho prezidenta Johannese Raua Christina, Roman Herzog , jen? byl v dob? Kohlovy vlady n?meckym prezidentem , p?edsedkyn? CDU Angela Merkelova . Na dodr?ovani po?adku dohli?elo na tisic policist?. ^{[10] [11]}

Po ob?adu byla rakev s t?lem p?evezena do Ludwigshafenu a ulo?ena do rodinne hrobky Kohlovych na h?bitov? v Ludwigshafenu-Friesenheimu, kde ji? byli pochovani Kohlovi rodi?e. P?esto?e jeho man?elka byla protestantka , ^[5] Kohl trval na tom, aby byla pochovana na katolickem h?bitov?. ^[10]

Odkaz [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 2004 vy?el prvni dil Kohlovych pam?ti, ktery zachycuje obdobi do roku 1982 . Knihu v?noval jeji pamatce a zd?raznil: ?Bez ni, bez me Hannelore, by me usp?chy nebyly.“ Teho? roku bylo nab?e?i Ryn а v Ludwigshafenu pojmenovano po Hannelore Kohlove.

Opera Licht , inspirovana tragickym osudem Hannelore, m?la 19. srpna 2004 premieru v Berlin?- Neukollnu , libreto napsala Dea Loher , hudbu slo?il Wolfgang Bohmer . ^[12] V prosinci teho? roku m?l v Bonnu premieru balet na stejne tema Johanna Kresnika .

N?mecky novina? Heribert Schwan , ktery man?ele dob?e znal a o Kohlovi nato?il dokumentarni film, vydal deset let po smrti Hannelore knihu Die Frau an seiner Seite ? Leben und Leiden der Hannelore Kohl . Man?elka n?meckeho kancle?e mu v roce 1985 dala prvni televizni interview. Podle Schwanova vyjad?eni kontakty s Helmutem Kohlem ji? davno ztratil a ten na vydani knihy o zem?ele man?elce nereagoval. ^[4]

Synove Hannelore Kohlove se svymi rodinami ?iji trvale v USA (Walter) a v  Londyn? ve Spojenem kralovstvi (Peter). Kohl sam byl je?t? do roku 2002 poslancem Spolkoveho sn?mu a ?il v  Berlin? . ^[1] V roce 2008 se o?enil se 43letou Maike Richterovou , tehdy zam?stnankyni n?meckeho ministerstva pr?myslu, kterou znal od roku 1994 z doby jejiho p?sobeni v kancle?skem u?adu v Bonnu . Walter ani Peter na svatbu otce a nevlastni matky nep?ijeli. ^[8]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Коль, Ханнелоре na ruske Wikipedii.

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• KUJACINSKI, Dona; KOHL, Peter. Hannelore Kohl. Ihr Leben . Koln: Droemer, 2002. 382 s. Dostupne online . ISBN   3-426-27271-7 . (n?mecky)  
• SCHWAN, Heribert. Die Frau an seiner Seite : Leben und Leiden der Hannelore Kohl . Munchen: Heyne, 2011. 320 s. Dostupne online . ISBN   978-3-453-18175-5 . (n?mecky)  

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Hannelore Kohl na Wikimedia Commons