Hammondovy varhany jsou elektromechanicky hudebni nastroj ( elektrofon ), jejich? prvni prototyp vyrobil v dubnu 1935 Laurens Hammond . P?vodnim zam?rem bylo najit levn?j?i alternativu pro kostelni pi??alove varhany, Hammondovy varhany se v?ak vyu?ivaji hlavn? v jazzu , soulu , blues , funku , Jazz-funku , Soul-jazzu , rocku a gospelu .

Zvukova barva Hammondovych varhan vznika aditivni syntezou , tony se tvo?i skladanim p?ibli?n? sinusovych vln , ktere jsou generovany pomoci rotujicich ozubenych tonovych kol . Profil ozubeni kol je zvolen tak, aby byl generovan signal po?adovaneho pr?b?hu. Pom?ry jednotlivych vln se nastavuji posuvnymi tahly umist?nymi nej?ast?ji nad klaviaturami. Z mnoha vyrab?nych model? Hammondovych varhan je nejznam?j?i Hammond B-3. Posledni elektromechanicke Hammondovy varhany sjely z monta?ni linky v polovin? 70. let. Brzy se objevily elektronicke analogove a pozd?ji i digitalni nastroje napodobujici zvuk Hammondovych varhan.

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 1897 patentoval Thaddeus Cahill nastroj nazvany Telharmonium , ktery pomoci rota?nich p?eru?ova?? a pozd?ji alternator? vytva?el aditivni syntezou zvuky r?znych barev ve form? elektrickych signal? . Podobny princip o 30 let pozd?ji pou?il p?i navrhu svych varhan americky in?enyr Laurens Hammond. Ten ziskal patent 1.965.350 ^[1] na novy typ ?elektrickeho hudebniho nastroje“, ktery napodobuje zvuk klasickych varhan za pou?iti tonovych kol a elektromagnetickych snima??.

Vynalez byl p?edstaven ve?ejnosti v dubnu 1935 a prvni model byl k dispozici v ?ervnu teho? roku. V popularni hudb? byly varhany poprve pou?ity v hudb? Milta Hertha, ktery hral ?iv? na WIND (AM), brzy pote, co varhany p?i?ly na trh. ^{[2] [3]} . Hammondovy varhany byly p?vodn? ur?ene jako dostupna nahra?ka pi??alovych varhan v m???anskych domech a jako nastroj pro rozhlasove vysilani. V pr?b?hu druhe sv?tove valky se varhany u?ivaly ve vojenskych kaplich a divadlech , roz?i?eni znalosti tohoto nastroje mezi vojaky p?isp?lo k jeho popularit? i v povale?nem obdobi. ^[4] Od 50. let za?ali Hammondovy varhany pou?ivat jazzovi hudebnici jako Jimmy Smith nebo Lou Bennett jako sv?j charakteristicky nastroj. Od 60. let Hammondovy varhany ziskaly oblibu u rockovych a popovych skupin a staly se sou?asti vybaveni rockovych um?lc? jako jsou Gregg Allman ( The Allman Brothers Band ), Steve Winwood , Richard Wright ( Pink Floyd ), Keith Emerson , Jon Lord , Matthew Fisher ( Procol Harum ), Rick Wakeman ( Yes ) a od 90. let acid rockovych um?lc? jako je The Brand New Heavies , Jack McDuff nebo Tony Monako .
Nejvyznamn?j?im hra?em na tento nastroj v ?eskoslovensku byl od konce 60. a? do 80. let Marian Varga .

Zna?ku Hammond nyni vlastni firma Suzuki ? Hammond Suzuki Co., Ltd . Dnes je zvuk Hammondovych varhan napodobovan digitalnimi elektronickymi nastroji.

Princip [ editovat | editovat zdroj ]

Aditivni synteza [ editovat | editovat zdroj ]

Jak u? bylo ?e?eno vy?e, Hammondovy varhany pracuji na principu aditivni syntezy . Zvuk varhan je tvo?en mechanickymi tonovymi (fonickymi) koly, ktera rotuji p?ed malymi elektromagnetickymi snima?i. Ka?de tonove kolo vytva?i elektricky signal podobny sinusoid? . Ota?enim tonoveho kola se m?ni intenzita magnetickeho pole , kdy? je ?pi?ka ozubeneho kola nejbli?e ke ?pi?ce magnetu je magnetismus nejsiln?j?i, kdy? je nejdale, nejslab?i. Zm?ny magnetickeho pole vytva?eji v civce st?idavy proud, ktery se pou?iva jako jedna z frekvenci v harmonicke synteze.

Hammondovy varhany pat?i mezi elektromechanicke, elektrofonicke ?i take men? p?esn? elektricke nastroje, proto?e tony jsou zde tvo?eny mechanickymi tonovymi koly a ne oscilatory jako v p?ipad? nastroj? elektronickych. V?t?ina model? Hammondovych varhan pou?iva 96 tonovych kol. P?t z nich negeneruje zvuk a slou?i pouze k vyrovnani mechanickych vlastnosti rota?ni soustavy. Zvukovy generator tedy vytva?i 91 frekvenci pot?ebnych pro cele varhany. K vystupu n?kterych snima?? jsou zapojeny kondenzatory a odpory , ktere s induk?nosti civky snima?e tvo?i rezonan?ni obvod , ktery zd?raz?uje pot?ebne (produkovane) kmito?ty a ostatni (ru?ive) potla?uje.

Tahla [ editovat | editovat zdroj ]

Po?adovany zvuk se da nastavit n?kterou ze sad tahel umist?nych nad klaviaturami. Tahla funguji podobn? jako tahove potenciometry na mixa?nim pultu. ?im vic se tahlo vysune, tim v?t?i je intenzita odpovidajici frekven?ni slo?ky ve vyslednem tonu. Tahla jsou ve skupinach uspo?adana takto:

Ka?de tahlo ma rozsah 0 (vypnuto) a? 8 (maximum). Zm?ny nastaveni je mo?ne provad?t b?hem hrani.

P?edvolby [ editovat | editovat zdroj ]

P?epina?e p?edvoleb zvukovych barev jsou ?e?eny jako p?idana oktava klaviatury upln? vlevo, ktera je v inverzni barv?. Klavesy Cis a? A obvykle spinaji pevn? nastavene tovarni barvy a klavesy Ais a H aktivuji n?kterou ze sad tahel (volnou kombinaci). Klavesou C se pak ru?i zvoleny rejst?ik. Pro basovy pedal (je-li p?itomen) neni ?adna p?edvolba k dispozici, barva se nastavuje pouze zvla?tni malou sadou tahel.

Klavesove kontakty [ editovat | editovat zdroj ]

Signaly jednotlivych slo?ek aditivni syntezy spinaji skupiny deviti kontakt? umist?nych u klaves. P?i spinani vznika ru?ivy zvuk ? kliks, ktery je sou?asti charakteristickeho zvuku nastroje.

Perkuse [ editovat | editovat zdroj ]

Dal?im charakteristickou sou?asti zvuku Hammondovych varhan je efekt perkuse, vznikajici neperiodickou amplitudovou modulaci (kratkym zd?razn?nim) hlasovych ?ad 4' (2. harmonicka) a 2 2/3' (3. harmonicka). Modula?ni signal se odvozuje od stisku klaves. P?i zapnute perkusi p?estava hrat hlasova ?ada 1', jeji sb?rnice je pou?ita pro spou?t?ci nap?ti obvodu perkuse. Vybrany zvuk perkuse zazni bu? rychle (?Fast“) nebo pomalu (?Slow“). N?ktere modely funkci perkuse nemaji.

Chorus [ editovat | editovat zdroj ]

Sou?asti varhan je elektromechanicka jednotka vytva?ejici pomoci rota?niho p?epina?e efekt chorus a vibrato.

Dozvuk [ editovat | editovat zdroj ]

Typicky zvuk dotva?i take vestav?na pru?inova dozvukova jednotka.

Zesilova? [ editovat | editovat zdroj ]

Elektronicke obvody zesilujici zvukovy signal jsou osazeny elektronkami. Hudebnici ?asto vyu?ivaji zkresleni vznikajici p?i mirnem p?ebuzeni zesilova?e.

Reproduktory [ editovat | editovat zdroj ]

A?koli Hammondovy varhany maji vlastni sadu reproduktor?, mnoho hra?? pou?iva ?rotujici reproduktory“ Leslie , nazyvane podle jeho vynalezce Donalda J. Leslieho (1913?2004). Reprosoustava Leslie se sklada ze zesilova?e a reproduktor? , jejich? zvuk je v p?ipad? vy?ek vyza?ovan p?es rotujici zvukovody umist?ne nad vy?kovym reproduktorem a v p?ipad? bas? p?es rotujici bubnovy zvukovod umist?ny pod reproduktorem, co? vytva?i charakteristicky pulsujici zvuk. Principem efektu je vyu?iti kombinace periodicke amplitudove a frekven?ni modulace, vznikajici v d?sledku Dopplerova jevu . Vysledny zvuk zavisi na rychlosti rotor?. P?i pomalem ota?eni, typicky kolem jedne ota?ky za sekundu, vznika efekt podobny chorusu. P?i rychlych ota?kach vznika vibrato, p?i kterem se periodicky m?ni i hlasitost a barva zvuku.

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Hammond organ na anglicke Wikipedii.

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Hammondovy varhany na Wikimedia Commons
• Kniha ?Varhany Hammond“ ?eskeho autora Romana ?uly