Jako habsbursky absolutismus ozna?ujeme formu vlady habsburske a habsburska-lotrinske (od 1736) dynastie v ?eskych zemich, ktera probihala mezi lety 1627 a 1860. Vyzna?uje se tim, ?e panovnik ve svych rukach dr?el tem?? neomezenou moc. Ji? prvni Habsburk na ?eskem tr?nu Ferdinand I . vykazoval sklony k absolutni vlad? a jeho snahy se st?etavaly se stavovskou opozici. Tyto vzajemne neshody mezi ?eskymi stavy a habsburskymi vlada?i vyvrcholily stavovskym povstanim roku 1618, ktere zarove? odstartovalo t?icetiletou valku . Po jeho potla?eni vydal Ferdinand III . Obnovene z?izeni zemske , ?im? byl absolutismus v ?eskem prost?edi oficialn? uzakon?n. Konec absolutismu pak znamenalo vydani ?ijnoveho diplomu cisa?em Franti?kem Josefem v roce 1860.

Postaveni panovnika v ?eskych zemich p?ed zavedenim absolutismu [ editovat | editovat zdroj ]

Ji? za vlady P?emyslovc? museli ?e?ti kralove brat ohled na zajmy, vliv a moc ?lechty ^[1] . P?ili?na kralova sila budila mezi aristokracii ostra?itost a mohla vest i k otev?enemu odboji. P?ikladem m??e byt odpor vedeny proti P?emyslu Otakaru II. roku 1276. Po zavra?d?ni Vaclava III. v roce 1306 v Olomouci to byla prav? ?lechta, ktera si zvolila za krale Jind?icha Korutanskeho (m?l za man?elku sestru Vaclava III. Annu). Po uzurpovani tr?nu Rudolfem Habsburskym a jeho nahle smrti na uplavici b?hem vale?neho ta?eni to byla roku 1307 op?t ?lechta, ktera zvolila Jind?icha Korutanskeho podruhe. Tento slaby panovnik nespl?oval to, co od n?j ?eska ?lechta o?ekavala, a proto ?e?ti panove a opati dojednali roku 1310 svatbu osmnactilete Eli?ky P?emyslovny se ?trnactiletym synem ?imskeho krale Jind?icha VII . Janem ^[1] . Novy ?esky kral Jan Lucembursky pak byl donucen hned roku 1310 vydat Inaugura?ni diplom pro ?echy (1311 pro Moravu), ve kterem garantoval ?lecht? jeji prava a svobody, ustanovoval, ?e u?ady mohou vest pouze ?e?i apod. ?eska ?lechta si tak nechala zakonem posv?tit sve d?le?ite postaveni a podil na moci. Jan se sice pokou?el od t?chto slib? odklonit, na?el v?ak v ?eske ?lecht? mocneho protivnika ( Jind?ich z Lipe ) a po vln? nevoli a odporu byl nucen v roce 1318 vydat Doma?licke umluvy , kterymi byl upevn?n dualisticky system vlady panovnika a ?lechty.

Po husitskych valkach si stavove upev?ovaly svoje postaveni v??i krali. Po smrti Ladislava Pohrobka p?edstavovala volba Ji?iho z Pod?brad roku 1458 prvni skute?n? volbu ?eskeho panovnika bez ohledu na jakakoli p?ede?la ujednani, p?ibuzenske vztahy a nebo dynasticky p?vod ^[1] . Po Ji?iho smrti roku 1471 zvolili p?ivr?enci jeho politicke linie na tr?n dle Ji?iho p?ani Vladislava Jagellonskeho . Vlada Jagellonc? v zemich Koruny ?eske znamena vrchol stavovske moci v opozici proti panovnikovi. Zcela z?eteln? se vyhranily ?ty?i stavy: vy??i ?lechta (panstvo), ni??i ?lechta, kralovska m?sta a duchovenstvo, z nich? se prvni t?i podilely na politicke moci a m?ly zastoupeni na zemskych sn?mech. ?lechta vyu?ila liknavosti panovnika a roku 1500 prosadila vydani Vladislavskeho z?izeni zemskeho , ktere vyrazn? posilovalo jeji postaveni oproti m?stskemu stavu. System stavovskeho stavu, ktery se za vlady Jagellonc? dotvo?il, znamenal utlumeni panovnikova postaveni a podilu na moci prav? ve prosp?ch stav?. Ty rozhodovaly skrze zemske sn?my o otazkach vnit?ni, zahrani?ni i finan?ni politiky.

Nastup Habsburk? na ?esky tr?n [ editovat | editovat zdroj ]

Po smrti Ludvika Jagellonskeho v roce 1526 hledala ?eska ?lechta vhodneho kandidata na uprazdn?ni kralovsky stolec. Z mo?nych kandidat? p?ichazeli v potaz Zden?k Lev z Ro?mitalu , Vojt?ch z Pern?tejna , Friedrich Lehnicky nebo Karel Munsterbersky . V?ichni ?ty?i byli vlivni a pom?rn? bohati, ale ani jeden z nich si nemohl dovolit v p?ipad? zvoleni zaplatit astronomicky panovnicky dluh 300 000 zlatych. Z tohoto d?vodu padla volba na Habsburky, kte?i ji? v te dob? mj. dr?eli cisa?skou korunu Svate ?i?e ?imske nebo vladli ve ?pan?lsku . O ?esky tr?n se za?al uchazet Ferdinand I. Habsbursky , v jeho? prosp?ch hovo?ilo n?kolik faktor?: postaveni jeho bratra Karla , ktery vladl prav? v ?i?i a ?pan?lsku, dr?eni Rakouska a ochota splatit okam?it? polovinu kralovskeho dluhu. ?lechta si nep?ipou?t?la ji? tehdy dob?e zname sklony Habsbursk? k absolutni moci a nebo skute?nost, ?e jsou to oddani katolici (co? se pozd?ji promitlo v rekatolizaci ?eskych zemi) a zvolila Ferdinanda kralem.

Prvni pokusy o vytvo?eni centralizovane monarchie [ editovat | editovat zdroj ]

Ferdinand se sice zavazal dodr?ovat a respektovat tradi?ni postaveni ?eskych stav?, ale u? od samotneho po?atku byl odhodlan budovat postupnymi a pomalymi kroky centralizovany stat a posilovat panovnickou moc. V?d?l p?itom, ?e ve svem usili musi postupovat obez?etn? a systematicky. Ve svych rukach dr?el vladu v celem st?edoevropskem prostoru (od roku 1528 kralem v Uhrach) a hodlal spolu s bratrem naplnit sve sny o univerzalismu.

Jako kral nevystupoval proti dosavadnim stavovskym institucim, ?im? by riskoval nep?atelstvi stav? v dob?, kdy je?t? nem?l svou moc upevn?nou ^[2] . Misto toho se sna?il tyto instituce opatrn? obchazet a vytva?et nove organy statni moci. U? v roce 1527 vstoupil v platnost jeho dvorsky ?ad (Hofstaatsordnung). Tim vznikly nove u?ady pod p?imym vlivem panovnika: tajna rada , dvorska rada, dvorska kancela? a dvorska komora . Komo?e p?itom p?imo podlehala ?eska komora, ktera hajila finan?ni zajmy Ferdinanda v ?eskych zemich a dvorska kancela? mu umo??ovala vydavat ?adu u?ednich dokument?.

V roce 1528 odebral Ferdinand ?lik?m pravo dobyvat v Jachymovskych dolech st?ibro a razit mince . Formaln? bylo toto rozhodnuti potvrzeno roku 1534 v Narovnani o hory a kovy mezi Ferdinandem a ?eskymi stavy.

Prvni stavovske povstani [ editovat | editovat zdroj ]

Opozice mezi panovnikem a stavy nabyvala na intenzit?. Skryte spory vyvrcholily mezi lety 1546-1547. V te dob? probihala valka mezi katolickymi Habsbursky a jejich protestantskou opozici v ?i?i , ktera roku 1531 vytvo?ila ?malkaldsky spolek ^[3] . Ferdinand vystupoval pochopiteln? jako hlavni spojenec sveho bratra a pod zaminkou, ?e konflikt ohro?uje ?eske zem?, svolal bez souhlasu stav? zemskou hotovost (branne sily zem?) do prostoru kolem Kadan? ^[1] . Vojaci se schazeli jen velmi liknav? a zima 1546 p?eru?ila vale?ne operace. Podruhe sahl Ferdinand ke svolani zemske hotovosti v roce 1547 k Litom??icim . Takovato troufalost pohnula ?eskymi stavy natolik, ?e vydali prohla?eni, ve kterem se ohrazovali proti Ferdinandovu jednani a prohlasili, ?e kral poru?il zemske zakony ^[2] . ?e?ti stavove se rozhodli svolat svou zemskou hotovost a postavit ji proti krali. Chvili pote nasledovalo roz?arovani ?eskych stav?, kdy? se k nim odmitli p?idat stavy z Moravy a Slezska. Habsburkove toho roku porazili protestantskou opozici u Muhlberka a Ferdinand tak mohl sve sily vrhnout proti silam ?eskeho odporu. V ?eskem tabo?e propukla panika. Odboj se prakticky rozpadl a vyd??eni stavove se vydali do Litom??ic, aby panovnika ubezpe?ili o sve v?rnosti a k drobnym boj?m do?lo jen na n?kolika mistech v Praze ^[2] .

Ferdinand po potla?eni povstani nechal popravit po dvou p?edstavitelich ni??i ?lechty a m?st. Zkonfiskoval majetek ?ady ?lechtic? (zejmena t?m ?eskobratrskeho vyznani) a vyrazn? omezil pravomoci kralovskych m?st ^[1] .

Tim dostala stavovska moc prvni va?n?j?i ranu.

P?ima cesta k absolutismu po bitv? na Bile ho?e [ editovat | editovat zdroj ]

Pora?ka ?eskeho povstani v bitv? na Bile ho?e 8.11.1620 ponechavala Habsburk?m zcela volnou ruku v rozhodovani o dal?im osudu jejich dr?av. Nejd?ive p?istoupili k rekatoliza?nim snaham. Zahy po bitv? byli ze zem? vykazovani nekatoli?ti kn??i, v roce 1622 byla pra?ska univerzita dana do rukou jezuit?m a v roce 1624 zakazovaly kralovske patenty nekatolik?m nakladat s majetkem a obyvatel?m m?st a venkova bylo zakazano nekatolicke nabo?enstvi ^[1] . V roce 1627 pak dal?i patent na?izoval i ?lecht? p?estoupit ke katolictvi nebo opustit zemi.

Kone?n? roku 1627 bylo vydano Obnovene z?izeni zemske , kterym bylo Habsburk?m p?iznano d?di?ne dr?eni ?eskeho tr?nu, katolicke vyznani bylo prohla?eno na jedine povolene a v osob? panovnika se od te doby spojuje nejvy??i moc zakonodarna, vykonna i soudni. Zemske soudy pouze projednavaly panovnikovy navrhy, je? se v?t?inou tykaly pouze schvaleni vy?e berni ?astky.

Barokni velmoc rakouskych Habsburk? za Leopolda I. (1657-1705) a utu?eni poddanstvi [ editovat | editovat zdroj ]

Postaveni vesnickych a z?asti i m?stskych poddanych se b?hem 17. stoleti vyrazn? zhor?ilo. Vrchnosti na nich vy?adovaly ?im dal v?t?i robotni praci a sna?ila se sedlaky pevn?ji p?ipoutat k p?d? ^[2] . Vrchnosti byla panovnikem tradi?n? dana spravni pravomoc na nejni??i instanci, tedy v ramci sveho patrimonia (d?di?nem vlastnictvi, v tomto p?ipad? velkostatku apod.)

Poddani bez souhlasu vrchnosti nesm?li:

• uzavirat man?elstvi
• st?hovat se ani v ramci panstvi , nato? mimo n?j
• studovat a nebo se u?it ?emeslu
• osi?ele d?ti musely do dosp?losti slou?it na panstvi

Neni se proto ?emu divit, ?e mezi poddanymi rostla nespokojenost, ktera zakonit? vyustila v selske rebelie. N?ktere z nich m?ly peti?ni charakter a jine p?erostly v ozbrojene povstani. V souvislosti s jarnimi pracemi roku 1680 zaslali sedlaci panovniku Leopoldovi I. petici, ve ktere ho ?adali o zmirn?ni svych robotnich povinnosti ^[1] . Leopold v te dob? zrovna pobyval v ?echach, kam se "uklidil" p?ed morovou nakazou ?adici v alpskych zemich , a sedlaci tak cht?li jeho p?itomnosti vyu?it. Leopoldovou odpov?di jim byl zakaz vydavani jakychkoli dal?ich petic a zru?eni ve?kerych (sedlaky domn?lych) privilegii, na ktere se odvolavali. Nasledn? Leopold proti vzbou?enc?m vyslal vojsko, ktere rebely rozpra?ilo (nap?. b?hem st?etnuti u ?estina na Kutnohorsku nebo boj? na Ov?im vrchu u Bezdru?ic ) ^[2] . Jednotlivci byli odsouzeni k poprav? a nebo nucenym pracim. Pro uplnost uve?me p?iklad rychta?e Ond?eje Stelziga z ?asnic na Frydlanstku, ktery byl vyslan do Uher, kde musel pracovat p?i opevn?ni m?st.

Te?ku za selskou rebelii ud?lal Leopold vydanim robotniho patentu ze dne 28.6.1680, ktery vymezoval a ukotvoval vzajemny vztah vrchnosti a poddanych. Patent sice vymezoval maximalni mo?ny po?et robotnich dn?, ale na druhou stranu tim Leopold de facto uzakonil dosavadni zati?eni poddanych. Poprve v d?jinach ?eskych zemi tak vstoupil do vztahu mezi vrchnosti a poddanymi panovnik jako?to zt?lesn?ni statni moci , ktera bude v nasledujicim stoleti vrchnostenskou svevoli vyrazn?ji omezovat.

Za Leopoldovy vlady dochazelo k centralizaci a pevn?j?imu sep?ti jednotlivych habsburskych dr?av v ramci Habsburske monarchie (statu se sice neoficialn? ?ikalo Rakouske cisa?stvi , to v?ak ve skute?nosti vzniklo a? roku 1804, a proto je ozna?eni "Habsburska monarchie" p?esn?j?i) ^[4] . Bylo tomu tak zejmena kv?li neustale hrozn? u uherskych hranic v podob? rozpinave Osmanske ?i?e . Habsburska monarchie na sebe vzala ulohu ochrance evropske civilizace. Byly vytva?eny ust?edni u?ady ve Vidni, do kterych byla dosazovana dvorska ?lechta. Po pora?ce osmanske hrozby a uzav?eni miru v Sr?mskych Karlovicich roku 1699 turecke nebezpe?i nav?dy ustalo, ale silny a centralisticky pojaty stat Habsburk? ve st?edni Evrop? z?stal ^[2] .

?eske zem? v prvni polovin? 18. stoleti [ editovat | editovat zdroj ]

Pokro?eni centralizace a potla?eni samostatneho pojeti vlady v ?eskych zemich zna?ila take vlada Josefa I . (1705-1711). Ten se toti? jako prvni Habsburk nenechal korunovat ?eskym kralem ^[2] .

Jeho nastupce Karel VI . vydal 19. dubna 1713 proslulou Pragmatickou sankci , kterou v roce 1720 p?ijala ?lechta v?ech t?i dynastickych celk? (zemi ?eskych, rakouskych a uherskych), ktera m?la stale v pam?ti tahanice o kralovsky tr?n v nedavne valce o ?pan?lske d?dictvi . ?e?ti stavove se tak zavazali branit ned?litelnost monarchie.

U vide?skeho dvora panovaly fale?ne p?edstavy, ?e celostatnimu hospoda?stvi prosp?ji monopolni vysady statu na vyrobu ?elezneho zbo?i, skla , hedvabi a na obchod se soli a tabakem . Stal se v?ak pravy opak a pokles zisk? postihl celou monarchii. Na Karla m?lo velky vliv ?pan?lske prost?edi ve kterem v mladi pobyval a tento fakt se promitnul do jeho nabo?enske politiky. ?eske zem? stihla z Karlovy v?le nova vlna rekatolizace . V prosinci 1717 byl vydan cisa?sky patent proti podloudnemu dovozu nekatolickych knih a proti tajnemu p?sobeni nekatolickych kazatel?. Jeliko? tato na?izeni nem?la po?adovany efekt, nasledoval v roce 1726 dal?i patent, ktery usv?d?enym nekatolik?m hrozil trestem nucenych praci nebo vykazanim do Uher, kde byli jinov?rci trp?ni ^[2] . ?eskymi zem?mi nasledn? pro?la nova vlna emigrace, zejmena do Braniborska a dal?ich n?meckych zemi.

Postaveni poddanych [ editovat | editovat zdroj ]

Ji? zmin?ny patent Leopolda I. z roku 1680 byl v roce 1712 roz?i?en i pro Moravu. Postaveni poddanych v ?eskych zemich bylo stale hor?i a hor?i. Stavalo se pro n? velmi obti?ne dostat v?em robotnim povinnostem a zarove? se postarat o sva hospoda?stvi.

V roce 1716 propukly v ji?nich a jihovychodnich ?echach rolnicke nepokoje, ktere se nepoda?ilo potla?it vyjednavanim a muselo byt pou?ito sily. Rok nato byl vydan druhy robotni patent , ktery sice stanovil maximalni delku pracovniho dne na panskych pozemcich, ale jinak potvrzoval na?izeni Leopolda z roku 1680. Karl?v reskript z roku 1721 na?izoval u?ednik?m nestrann? pro?et?it v?echny sti?nosti rolnik? na krute zachazeni ze strany ?lechty ^[2] . Motivem byly Karlovi patrn? obavy z dal?ich selskych rebelii, ktere by musel krvav? potla?it. V lednu 1733 pak vydal Karel t?eti robotni patent , ktery v podstat? jen rozvad?l na?izeni p?edchozich dvou. Nelibost poddanych na sebe nenechala dlouho ?ekat. P?i potla?eni nepokoj? u? v?ak nebylo p?ikro?eno k ?adnym drakonickym trest?m.

V listopadu 1731 byl Karlovym jmenem vydan vyznamny generalni cechovni patent s platnosti pro ?echy, kterym stat p?ikro?il k podpo?e volneho podnikani a volne vyroby. Toto na?izeni vystupovalo proti vysadnimu postaveni ?emeslnych cech?. V obchodu a vyrob? mohly tedy byt uplatn?ny prvky volne sout??e.

Osvicensky absolutismus [ editovat | editovat zdroj ]

V 18. stoleti dochazelo v ?ad? evropskych stat? k tomu, ?e panovnici vyu?ivali pod vlivem osvicenstvi svou absolutni moc k prosazovani bezpo?tu reforem ^[5] . Tomuto procesu se n?kdy ?ika "revoluce shora". V ?eskych zemich jsou spojeny s vladou Marie Terezie (1740-1780) a p?edev?im s panovanim jejiho syna Josefa II . (1780-1790).

Terezianske reformy [ editovat | editovat zdroj ]

Mezi nejvyznamn?j?i reformy Marie Terezie pat?i ^[6] :

• dovr?eni procesu centralizace statni spravy
• vytvo?eni tereziansky katastr?
• zavedeni celni unie jako ochrana p?ed zahrani?ni konkurenci pro podnikatele
• zavedeni jednotne m?ny (1 tolar = 2 zlate) a papirovych pen?z (tzv. bankocetli)
• v roce 1770 zavedeni ?islovani dom? (do te doby se pou?ivalo ozna?eni jako "d?m u Bileho kon?" apod.)
• roku 1773 zru?eni jezuitskeho ?adu
• v roce 1775 vydani robotniho patentu, ktery zmirnil robotni povinnost
• v roce 1774 p?ijeti Felbigerova V?eobecneho ?kolniho ?adu, ?im? se zavedla vzd?lavaci povinnost pro chlapce i divky (nikoliv povinna ?kolni dochazka, ktera je zale?itosti a? 19. stoleti)

Josefinismus [ editovat | editovat zdroj ]

V osob? Josefa II. nastoupil na panovnicky tr?n nejv?t?i reformator v d?jinach Habsburske monarchii. Ji? od roku 1765, kdy zem?el jeho otec Franti?ek ?t?pan Lotrinsky , se Josef spolupodilel na vlad? se svou matkou. B?hem sve desetilete vlady vydal p?es 6000 reforem, tedy v pr?m?ru tem?? dv? denn?. V?t?ina z nich byla v?ak po jeho smrti zru?ena ^[6] . Mezi Josefovy nejd?le?it?j?i reformy pat?i:

• zru?eni kla?ter?, ktere nevykazovaly prosp??nou ?innost
• zavedeni n?m?iny jako u?edniho jazyka a vyu?ovaciho jazyka na univerzitach
• zru?eni cirkevniho monopolu katolicke cirkve vydanim toleran?niho patentu
• zru?eni nevolnictvi
• zavedeni stalych a nem?nych p?ijmeni

Absolutismus v 19. stoleti [ editovat | editovat zdroj ]

Po napoleonskych valkach stala p?ed nejen absolutnimi monarchy Evropy otazka dal?iho uspo?adani kontinentu. Rakouske cisa?stvi p?i diplomatickych jednanich na Vide?skem kongresu zastupoval vedle cisa?e take Klemens Metternich. Byl jednim z t?ch, kte?i se zasadili o vznik Svate aliance, ktera m?la za ukol dozorovat nad dodr?ovanim statu quo. Touha po nem?nosti take vypl?uje Franti?kovo panovani.

Reference [ editovat | editovat zdroj ]