HTTPS (Hypertext Transfer Protocol Secure) je v informatice protokol umo??ujici zabezpe?enou komunikaci v po?ita?ove siti . HTTPS vyu?iva protokol HTTP spolu s protokolem SSL nebo TLS . HTTPS je vyu?ivan p?edev?im pro komunikaci weboveho prohli?e?e s webovym serverem . Zaji??uje autentizaci, d?v?rnost p?ena?enych dat a jejich integritu. Standardni port na stran? serveru je 443 TCP.

Aspekt ov??ovani HTTPS vy?aduje, aby podepisovala digitalni certifikaty na stran? serveru d?v?ryhodna t?eti strana. Jednalo se o historicky nakladnou operaci, co? znamenalo, ?e pln? ov??ena p?ipojeni HTTPS byla obvykle nalezena pouze na zabezpe?enych slu?bach platebnich transakci a dal?ich zabezpe?enych podnikovych informa?nich systemech na World Wide Web. V roce 2016 vedla kampa? Electronic Frontier Foundation s podporou vyvoja?? webovych prohli?e?? k tomu, ?e se protokol stal b??n?j?im. ^[1]

Protokol HTTPS byl v roce 1994 vyvinut spole?nosti Netscape Communications pro webovy prohli?e? Netscape Navigator ^[2] .

V?eobecn? se doporu?uje podporovat HTTPS misto nezabezpe?eneho HTTP pro v?echny webove stranky. ^{[3] [4] [5] [6] [7] [8]}

Princip funkce [ editovat | editovat zdroj ]

Bezpe?nost komunikace zaru?uje protokol SSL anebo nov?j?i TLS ^[9] . Pomoci asymetricke kryptografie je ov??ena identita weboveho serveru, voliteln? i klienta. Pote nasleduje dohoda na kli?i pro symetricke ?ifrovani samotne komunikace (z vykonnostnich d?vod?). Kli? pro symetrickou ?ifru je bu? vybran klientem a nebo dohodnut pomoci Diffieho-Hellmanovy vym?ny kli?e pro dosa?eni dop?edne bezpe?nosti .

Pro SSL a TLS je zasadni infrastruktura ve?ejneho kli?e a X.509 certifikaty, diky nim? probiha autentizace. Pro usp??ne ov??eni identity je nutna d?v?ra v zaslany certifikat, ktera nej?ast?ji byva zprost?edkovana n?kterou z certifika?nich autorit , jejich? certifikaty jsou v ulo?i?ti d?v?ryhodnych certifikat? opera?niho systemu nebo aplikace (nap?iklad weboveho prohli?e?e). V?t?ina certifika?nich autorit vystavuje certifikaty na komer?ni bazi ( Symantec , Verisign , COMODO , Thawte a jine), av?ak existuji i certifika?ni autority vystavujici certifikaty bezplatn? jako nap?iklad Let's Encrypt , StartSSL a jine. Do ulo?i?t? d?v?ryhodnych certifikat? lze doinstalovat dal?i certifika?ni autority.

Nepoda?i-li se certifikat ov??it automaticky, je mo?ne na u?ivatel?v pokyn pokra?ovat bez ov??eni (ov?em se zvy?enym rizikem Man in the middle utoku) anebo ov??eni provest jinym zp?sobem manualn?.

Bezpe?nost [ editovat | editovat zdroj ]

Mira bezpe?nosti zavisi na chovani u?ivatele, na implementaci protokol? ve webovem prohli?e?i a webovem serveru , spravne konfiguraci a na d?v?ryhodnosti certifika?nich autorit.

• 
  Zobrazeni informace o zabezpe?eni v adresnim ?adku.
• 
  Zobrazeni informace o zabezpe?eni v panelu stranky.
• 
  Varovani p?ed nezabezpe?enym HTTPS spojenim.

Vyhody HTTPS [ editovat | editovat zdroj ]

• ov??eni identity
• d?v?rnost p?ena?enych dat
• integrita obsahu
• mo?nost vyu?iti HTTP/2 protokolu
• zvyhodn?ni ve vyhledava?i Google ^{[10] [11]}
• jen nepatrny pokles vykonu u nov?j?iho hardwaru ^{[12] [13]}

Nevyhody HTTPS [ editovat | editovat zdroj ]

• pokles vykonu u star?iho hardwaru
• pot?eba certifikatu a jeho obnovovani
• mirn? slo?it?j?i konfigurace weboveho serveru
• mo?ne komplikace u star?ich webovych prohli?e??

Budoucnost [ editovat | editovat zdroj ]

Kryptograficke algoritmy, ktere se dnes b??n? pou?ivaji v HTTPS, obecn? neposkytuji ochranu proti (dnes hypotetickym) kvantovym po?ita??m (nap?. algoritmus RSA svou bezpe?nost odvozuje od slo?itosti faktorizace , kterou by v?ak Shor?v algoritmus na kvantovem po?ita?i dokazal provad?t v polynomialnim ?ase). Pokud by se tedy poda?ilo sestrojit prakticky pou?itelny kvantovy po?ita? dostate?ne kapacity, bezpe?nost internetove komunikace by byla prolomena. Toto riziko se sna?i eliminovat vyvoj tzv. postkvantove kryptografie . Pokud v?ak n?jaky uto?nik dnes zaznamenava cizi internetovou komunikaci zabezpe?enou HTTPS, tak by sice zatim nem?l byt schopen ji de?ifrovat, av?ak v budoucnu, jakmile budou k dispozici kvantove po?ita?e, by tuto ulo?enou komunikaci mohl de?ifrovat zp?tn?. ^[14]

Nasazeni HTTPS [ editovat | editovat zdroj ]

Navzdory roz?i?enemu nazoru, ?e HTTPS je nutne pouze pro weby pracujici s citlivymi udaji, je mnohymi organizacemi ^{[3] [5] [7] [8]} a odborniky ^{[4] [15] [16]} doporu?eno pou?ivat HTTPS na v?ech webech. HTTPS p?edstavuje u?innou obranu proti vkladani ne?adouciho obsahu ( malware , nevy?adane reklamy…) ^{[17] [18]} poskytovatelem internetoveho p?ipojeni ?i jinym uto?nikem. Dal?im vyznamnym d?vodem pro nasazeni HTTPS je mo?nost ukon?eni podpory HTTP ve webovych prohli?e?ich a v d?sledku toho odstran?ni rizika SSL-stripping utoku .

Prvnim krokem pro nasazeni HTTPS je ziskani certifikatu od n?ktere z certifika?nich autorit nebo vygenerovani self-signed certifikatu. Pote nasleduje konfigurace web serveru, kde je d?le?ity zejmena vyb?r ?ifrovacich sad. S konfiguraci m??e pomoci online nastroj Mozilla SSL Configuration Generator . Bezpe?nost weboveho serveru je vhodne otestovat. K tomuto u?elu mohou byt pou?ity nap?iklad online nastroje Qualys SSL Labs , CryptCheck nebo Observatory by Mozilla .

Po nasazeni HTTPS je nutne pravideln? obnovovat certifikat, jeho? platnost typicky m??e byt od 1 do 3 let. V p?ipad? certifika?ni autority Let's Encrypt je platnost certifikatu pouze 90 dni, ale cely proces m??e byt zautomatizovan. ^[19]

Pokro?ile mo?nosti zabezpe?eni [ editovat | editovat zdroj ]

Zabezpe?eni HTTPS je mo?ne zvy?it n?kterymi technikami jakymi jsou nap?iklad HSTS , HPKP , CAA a TLSA zaznamy v DNS (je vhodne mit DNSSEC ).

Roz?i?eni HTTPS [ editovat | editovat zdroj ]

V ?ervnu 2018 podporovalo HTTPS protokol jako vychozi 35,3 % web? ze seznamu Alexa top 1,000,000 ^[20] . Dle udaj? Firefox Telemetry bylo na konci ?ervna 2018 na?teno prost?ednictvim protokolu HTTPS 69% webovych stranek ^[21] .

Od ledna 2017 za?al prohli?e? Chrome ozna?ovat webove stranky , ktere p?ijimaji od u?ivatele citlive informace bez pou?iti HTTPS protokolu. Od teto zm?ny se o?ekava vyrazny nar?st pou?iti HTTPS. ^[7]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Server Name Indication

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu HTTPS na Wikimedia Commons
• HTTPS v  ?eske terminologicke databazi knihovnictvi a informa?ni v?dy (TDKIV)
• http://wp.netscape.com/eng/ssl3/draft302.txt Archivovano 31. 3. 2008 na Wayback Machine . ? Netscape's SSL 3.0 Specification (anglicky)
• HTTPS Everywhere vytvo?eno Electronic Frontier Foundation ? roz?i?eni pro Mozillu Firefox umo??ujici permanentni vyu?ivani protokolu HTTPS p?i vstupu na ur?ite stranky
• https://web.archive.org/web/20090314040822/http://www.apache-ssl.org/ ? Apache-SSL homepage (anglicky)
• http://httpd.apache.org/docs/2.2/ssl/ ? Apache 2.2 mod_ssl documentation (anglicky)
• RFC 2818 ? HTTP Over TLS (anglicky)
• http://www.g-loaded.eu/2007/08/10/ssl-enabled-name-based-apache-virtual-hosts-with-mod_gnutls/ ? SNI s mod_gnutls (anglicky)
• http://www.lupa.cz/clanky/https-bezpecnost-jen-pro-vyvolene/ ? ?esky ?lanek o protokolu HTTPS
• Radek Krej?i, Pavel ?eleda,(Ne)bezpe?ne HTTPS ? ?ast I, ?lanek v recenzovanem ?asopise. DSM ? Data security management (3/2010)
• Jaroslav Hlavinka ? Co si pohlidat p?i p?echodu na HTTPS? ? ?lanek o p?echodu na HTTPS od SEO konzultanta z Seznam.cz
• Chrome 68 jde cestou bezpe?nosti ? ?lanek o Chrome 68, ktery za?al zvyraz?ovat nezabezpe?ene stranky.