HIV

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Jak číst taxoboxHIV
alternativní popis obrázku chybí
HIV pod elektronovym mikroskopem
alternativní popis obrázku chybí
Stylizovana podoba HIV.
Baltimorova klasifikace vir?
Skupina VI ( ssRNA viry s reverzni transkriptazou )
V?decka klasifikace
?ele? retroviridae ( Retroviridae )
Pod?ele? Orthoretrovirinae
Rod Lentivirus
Druh HIV-1; HIV-2
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

HIV (z angl. Human Immunodeficiency Virus , virus lidske imunitni nedostate?nosti) je obaleny RNA virus z rodu lentivirus, nale?ici do ?eledi retroviridae . Retroviridae jsou skupinou vir?, ktere maji schopnost vytvo?it podle sve RNA molekulu DNA a tu vlo?it do genomu hostitelske bu?ky . M??e zp?sobovat nemoc AIDS (z angl. Acquired Immune Deficiency Syndrome, te? Acquired Immunodeficiency Syndrome) ?ili syndrom ziskane imunitni nedostate?nosti, te? syndrom ziskaneho selhani imunity.

Popis viru [ editovat | editovat zdroj ]

?astice HIV sestavaji ze dvou molekul pozitivni jedno?et?zcove RNA (+ssRNA), enzymu reverzni transkriptazy (je zodpov?dny za p?epis RNA do DNA), enzymu integrazy (zodpovida za za?len?ni nov? vznikle DNA do DNA bu?ky), kapsidy a membrany z d?ive infikovane bu?ky obohacene o glykoproteiny gp120 a gp41, slou?ici k identifikaci vhodne bu?ky a usnadn?ni pr?niku do ni.

Zp?soby p?enosu a prevence [ editovat | editovat zdroj ]

HIV se p?ena?i p?edev?im krvi , n?kterymi sexualnimi aktivitami (zejmena nechran?nym pohlavnim stykem ) a z matky na dit? . B??ny kontakt s naka?enou osobou nep?edstavuje ?adne riziko. Virus je obsa?en v t?lnich tekutinach naka?ene osoby. Kontaktem t?lni tekutiny obsahujici virus se sliznici nebo otev?enou ranou m??e dojit k p?enosu. Mezi nejrizikov?j?i t?lni tekutiny pat?i:

  1. krev v?etn? krve menstrua?ni a n?kterych krevnich derivat? (p?edstavuje nejv?t?i riziko),
  2. sperma ,
  3. po?evni sekret .

Virus se v nebezpe?nych koncentracich nachazi i v mozkomi?ni tekutin? a mate?skem mleku , m??e se vyskytovat v preejakula?ni tekutin? . V nizkych koncentracich byl nalezen i ve slinach , slzach a mo?i ? koncentrace je zde v?ak natolik nizka, ?e nep?edstavuje realne riziko nakazy. Riziko v?ak vyznamn? stoupa, pokud jsou tyto tekutiny smi?eny kv?li zran?ni s krvi. V potu virus nalezen nebyl.

V?domy p?enos viru na druhe osoby bez jejich v?domi je ve v?t?in? zemi trestnym ?inem. V ?esku je postihovan jako t??ke ubli?eni na zdravi a ?i?eni naka?live lidske nemoci . [1]

P?enos krvi [ editovat | editovat zdroj ]

Krev je z hlediska p?enosu nejnebezpe?n?j?i tekutinou. Rizikove jsou zejmena pou?ite injek?ni jehly, a? u? sdilene mezi narkomany, nebo opakovan? pou?ivane v zemich se zaostalym zdravotnictvim. D?sledne pou?ivani jednorazovych jehel je z hlediska prevence nutnosti. P?enos krevni transfuzi je dnes diky testovani krve vzacny, stale k n?mu v?ak ob?as dochazi. Riziko p?edstavuji i organove transplantace . Velkemu riziku je vystaven zdravotnicky personal manipulujici s krvi.

Hmyzi kousnuti riziko p?enosu nep?edstavuje.

Sexualni p?enos [ editovat | editovat zdroj ]

Sexualni p?enos byl zaznamenan z ?eny na mu?e, mu?e na ?enu, mu?e na mu?e i ?eny na ?enu. K p?enosu m??e dochazet p?i analnim , vaginalnim i oralnim styku , p?ipadn? jakekoliv jine praktice, b?hem ktere dochazi ke styku sliznic se sexualnimi sekrety ?i krvi. Analni styk je vyznamn? nebezpe?n?j?i ne? vaginalni, oralni styk je nebezpe?ny nejmen?. Vaginalni styk p?edstavuje vy??i riziko p?enosu z mu?e na ?enu ne? naopak (?ena je vystavena v?t?imu mno?stvi tekutin partnera ne? mu?, sperma obsahuje vy??i koncentrace viru ne? vaginalni sekret , ?ena je tekutinam vystavena dele a v?t?i plochou sliznice). [ zdroj? ] I v p?ipad? analniho styku je v?t?imu riziku vystaven p?ijemce.

Pravd?podobnost p?enosu HIV infekce p?i jednotlivem nechran?nem sexualnim styku zale?i na ?ad? faktor?, jako je druh styku, aktualni mno?stvi viru v naka?enem partnerovi, sou?asna nakaza dal?i pohlavni chorobou (zvy?uje riziko p?enosu) atd. Pohlavni styk b?hem menstruace je vzhledem k p?itomnosti krve rizikov?j?i. Zatimco p?i vaginalnim styku je pravd?podobnost p?enosu z mu?e na ?enu jedna ku n?kolika st?m a? tisic?m [ zdroj? ] , v p?ipad? analniho styku m??e byt a? jedna ku n?kolika malo desitkam. [ zdroj? ]

Libani rizikove neni za p?edpokladu, ?e usta nejsou poran?na.

Riziko nakazy zvy?uje ?aste st?idani partner? . Mo?nost naka?eni vyznamn? sni?uje u?ivani kondomu . Waller a Davis ve sve metaanalyze z roku 2003 ukazali, ?e podle dostupnych udaj? u?ivani kondomu sni?uje ve srovnani s nepou?ivanim kondomu dlouhodobe riziko serokonverze o 80 %; auto?i dodavaji, ?e pou?ite prameny nehodnotily spravnost pou?iti kondom?. [2] . Ostatni formy antikoncepce (nap?. hormonalni ) p?i styku ochranu p?ed nakazou neposkytuji. Po nechran?nem styku s neznamym partnerem, av?ak v dostate?nem ?asovem odstupu nutnem pro spravnou diagnozu, je vhodne u leka?e podstoupit krevni testy na p?itomnost protilatek. Nakaze tak ji? samoz?ejm? nelze zabranit, ale lze zabranit nakaze dal?ich partner? a v?asnou le?bou zlep?it prognozu nemoci.

Podle Centra pro kontrolu a prevenci nemoci ve Spojenych statech se riziko p?enosu HIV li?i na zaklad? druhu sexualniho styku, kteremu se jedinec vystavi, to se nazyva tzv. sexualni expozice. Riziko podle CDC na 10 000 r?znych expozic je uvedeno ni? v tabulce. [3] [4]

Animace zobrazujici replikaci HIV
Druh expozice Pravd?podobnost rizika
Aktivni Pasivni
Analni styk 0,11 % 1,38 %
Peniln?-vaginalni styk 0,04 % 0,08 %
Oraln?-genitalni styk ~0,1 %
Sdileni injek?nich jehel 0,63 %

P?enos z matky na dit? [ editovat | editovat zdroj ]

K p?enosu HIV z matky na dit? m??e dojit jak b?hem vlastniho t?hotenstvi , tak b?hem porodu . K p?enosu tak dochazi v 15?30 % p?ipad?. Vhodnou antivirovou le?bou b?hem t?hotenstvi a porodem cisa?skym ?ezem lze riziko vyznamn? sni?it (1 %). Dal?i riziko p?enosu p?edstavuje kojeni , ktereho by se HIV pozitivni matky, maji-li mo?nost, m?ly vyvarovat.

Statistika HIV/AIDS v ?esku [ editovat | editovat zdroj ]

Roz?i?eni nakazy HIV ve sv?t? (podil HIV pozitivnich jedinc? v dosp?le populaci)
       <0,1 %
       0,1?0,5 %
       0,5?1 %
       1?5 %
       5?15 %
       15?50 %
       bez udaj?

V ?R tvo?i naka?ene HIV z 67 % lide ?eske narodnosti a 33 % cizinci (kratkodoby pobyt) a rezidenti (dlouhodoby pobyt). [5] Mezi naka?enymi p?eva?uji mu?i (p?es 82 %). Stale p?eva?uje homosexualni/bisexualni p?enos (zhruba 70 % p?ipad?). Statni zdravotni ustav evidoval k listopadu 2012 1875 naka?enych virem HIV, z toho 364 onemocn?ni AIDS a z toho 186 zem?elych. [6]

V roce 2016 uve?ejnila Narodni referen?ni laborato? pro HIV/AIDS Statniho zdravotniho ustavu statistiky za 1. ?tvrtleti roku 2016, kdy p?ibylo 95 pacient? s HIV, z toho 90 mu?? a 5 ?en. Mu??, kte?i m?li sex s mu?i , se nakazilo 72 %, heterosexualni p?enos byl u 14 % p?ipad?. V ?R tak evidujeme 2715 naka?enych virem HIV, 467 s rozvinutou chorobou AIDS a 241 zem?elych pacient? na HIV/AIDS. [7] Za rok 2016 podle laborato?e p?ibylo 262 nov? diagnostikovanych mu?? a 24 ?en. K p?enosu do?lo sexualni cestou z 92,3 % p?ipad?, p?i?em? asi 75 % novych nakaz se tykalo mu??, kte?i maji sex s mu?i. Celkov? je tak od roku 1985 v ?esku 2906 p?ipad? HIV, 2484 mu?? a 422 ?en, u 500 se rozvinulo AIDS a 361 jich zem?elo. [8]

Chovani viru v organismu [ editovat | editovat zdroj ]

Virus v organismu napada primarn? CD4+ bu?ky , [9] co? je typ T-lymfocyt? odpovidajicich za ?izeni imunitni odpov?di . Inkorporuje se do jejich jadra a ?as od ?asu se namno?i, obvykle v p?ipad?, kdy je organismus n?jak oslaben, a infikuje dal?i bu?ky. Imunitni system napadeneho zpo?atku reaguje na ka?dou v?t?i produkci ?astic tvorbou velkeho mno?stvi protilatek , tak?e infekce zpo?atku p?ipomina zakopovou valku, kdy virus ob?as ud?la kr??ek vp?ed a zase se chvili nic ned?je. A dal?i krok. Jeho postup je pomaly, ale nezadr?itelny.

Posleze dochazi k tomu, ?e odpov?? imunitniho systemu na podn?t (infekci, zhoubne bujeni) je vzhledem ke klesajicimu po?tu CD4+ bun?k stale vahav?j?i ? p?ichazi opo?d?n? (infekce ma ?as se rozvinout, nadorek rozr?st) a trva zbyte?n? dlouho (je opo?d?n? vypinana, co? zna?n? vy?erpava organismus). Posleze se poti?e akumuluji, ?patn? fungujici system se nejd?ive p?eti?i a nakonec zhrouti. V poslednich fazich je tento proces podpo?en extremnim vy?erpanim organismu, ktery musi vyvinout nezm?rne usili na zvladnuti i te sebemen?i infekce. U nemocneho propuka AIDS a virus se za?ina masivn? ?i?it organismem. Nyni ji? napada dal?i bu?ky ? makrofagy , nervove bu?ky a dal?i.

Odb?r krve na test HIV

Testy HIV [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici informace naleznete take v ?lanku Testy HIV .

Testovani p?itomnosti HIV je laboratorni proces, b?hem ktereho je analyzovana krev jedince na protilatky proti HIV. Je slo?en z odb?ru krve pomoci injek?ni st?ika?ky a laboratorniho rozboru. V sou?asnosti se testuji i metody, ktere by dokazaly virus lokalizovat bez nutnosti odb?ru lidske krve.

P?vod viru [ editovat | editovat zdroj ]

Sta?i nejstar?ich lentivir? se odhaduje na 60 milion? let. [10] Viry HIV-1 a HIV-2 se vyvinuly z lentivir? napadajicich r?zne primaty v zapadni a centralni Africe a na ?lov?ka se p?enesly n?kdy na po?atku 20. stoleti jako klasicke zoonozy . [11] [12]

Zleva: ko?kodan zeleny (zdroj SIV), mangabej kou?ovy (zdroj HIV-2) a ?impanz (zdroj HIV-1)

HIV-1 se pravd?podobn? vyvinul v ji?nim Kamerunu evoluci viru opi?i imunitni nedostate?nosti ? Simian Immunodeficiency Virus, SIV (cpz), ktery napada ?impanze ?ego ( Pan troglodytes troglodytes ). [13] [14] HIV-2 ma mirn? odli?ny p?vod a jeho nejbli??im p?ibuznym je SIV (smm), jeho? hostitelem je mangabej kou?ovy ( Cercocebus atys atys ), jina uzkonosa opice vyskytujici se na pob?e?i zapadni Afriky (od ji?niho Senegalu po zapadni ?ast Pob?e?i slonoviny ). [15] Oproti tomu ploskonose opice, jako nap?. mirikina ( Aotus ), jsou v??i HIV pravd?podobn? imunni. [16] HIV-1 p?esko?il druhovou barieru z ?impanze na ?lov?ka asi (minimaln?) t?ikrat, ?im? take vznikly t?i virove skupiny HIV-1: M, N a O. [17]

Afri?ti lovci a prodejci zv??iny v Africe se mohou snadno nakazit opi?im SIV a ?asto se to pravd?podobn? i stava. [18] SIV je v lidskem t?le slaby a imunitni system ho b?hem n?kolika tydn? zcela potla?i. Aby se vyvinul do HIV, pravd?podobn? muselo prob?hnout n?kolik p?enos? mezi jedinci v rychlem sledu za sebou. [19] P?itom p?enos tohoto viru z ?lov?ka na ?lov?ka je pom?rn? neefektivni, tak?e se mohl ?i?it jen v populacich, kde jsou roz?i?eny vysokorizikove cesty p?enosu (je? byly v Africe p?ed za?atkem 20. stoleti spi?e vzacne).

Ktera konkretni vysokorizikova cesta p?enosu viru hrala roli ve vzniku HIV-1 a roz?i?eni do lidske populace, zale?i na obdobi, kdy vlastn? k prvotnimu p?enosu mezi zvi?etem a ?lov?kem do?lo. Geneticke studie nazna?uji, ?e HIV-1 skupiny M se datuje n?kdy do roku 1910. [20] V takovem p?ipad? by mohla epidemie HIV souviset s rozvojem kolonialismu a vznikem velkych africkych m?st, v nich? se ?i?ila promiskuita , prostituce a s tim souvisejici v?edovita onemocn?ni, jako je syfilis . [21] Riziko p?enosu HIV vaginalnim sexualnim stykem toti? prudce stoupa, kdy? jeden z partner? trpi v?edovitym onemocn?nim v oblasti pohlavnich organ? . P?itom se udava, ?e nap?. ve vychodnim Leopoldville v roce 1928 bylo 45 % ?enskych obyvatel prostitutkami a 15 % obyvatel trp?lo jednou z forem syfilis. [21] Podle odli?ne teorie souvisi roz?i?eni HIV s leka?skymi iniciativami v Africe po druhe sv?tove valce ( o?kovaci kampan?, podavani antibiotik a protimalaricka kampa?), p?i nich? byly opakovan? pou?ivany nesterilni injek?ni st?ika?ky , a mohly tedy umo?nit ?i?eni viru. [19] [22] [23]

Nejstar?i dokumentovany vyskyt HIV pochazi z Belgickeho Konga z roku 1959. [24] Virus byl mo?na p?itomen nap?. ve Spojenych statech americkych u? od poloviny 50. let 20. stoleti a ?estnactilety pacient se symptomy nemoci byl diagnostikovan poprve v roce 1966 a podlehl ji v roce 1969. Dosud nebyl prokazateln? zji?t?n p?vod viru. [25]

Konspira?ni teorie [ editovat | editovat zdroj ]

Jeliko? onemocn?ni HIV se objevilo pom?rn? rychle a znenadani, objevila se cela ?ada spekulaci, ktere se sna?ily rychly nastup nemoci vysv?tlit lidskou ?innosti respektive jako vysledek armadnich pokus? a stal se i nastrojem souboje hlavnich mocnosti 20. stoleti. Nap?iklad Pavel Alexandrovi? Jefremov se od roku 1978 v moskevskem ust?edi KGB podilel na vymy?leni r?znych dezinformaci ? vytvo?il nap?. famu, ?e virus HIV byl um?le vytvo?en v americke vojenske laborato?i. [26] O teoriich um?leho p?vodu HIV mluvi mimo jine nositelka Nobelovy ceny miru Wangari Maathai . [27] V sou?asnosti jsou konspira?ni teorie o um?lem p?vodu viru v?t?inou v?decke obce odmitany, jeliko? v dob? prvnich zdokumentovanych p?ipad? vyskytu HIV nebyla technologicka vysp?lost lidstva na takove urovni, aby umo??ovala slo?itou genovou manipulaci s virem a vyrobu noveho viru. [28]

HIV a spole?nost [ editovat | editovat zdroj ]

1. prosinec byl vyhla?en Sv?tovym dnem boje proti AIDS. [29]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku HIV na anglicke Wikipedii.

  1. ↑ Hygienici podali trestni oznameni na 30 mu??, podeziraji je z ?i?eni HIV. iDNES.cz [online]. 2016-01-26 [cit. 2016-01-26]. Dostupne online .  
  2. ↑ Weller S, Davis, K., Condom effectiveness in reducing heterosexual HIV transmission (Cochrane Review). In: The Cochrane Library, Issue 4, 2003. Chichester, UK: John Wiley & Sons, Ltd.
  3. ↑ Chances of getting HIV: Transmission, prevention, support, and more. www.medicalnewstoday.com [online]. 2020-11-11 [cit. 2021-07-30]. Dostupne online . (anglicky)  
  4. ↑ The Facts About HIV and Oral Sex. Verywell Health [online]. [cit. 2021-07-30]. Dostupne online . (anglicky)  
  5. ↑ http://www.szu.cz/uploads/documents/CeM/HIV_AIDS/rocni_zpravy/2012/trendy_HIVAIDS_CR.pdf Archivovano 4. 3. 2016 na Wayback Machine . - Dlouhodobe trendy ve vyvoji epidemiologicke situace HIV/AIDS v ?R
  6. ↑ ?TK, V ?R letos do konce listopadu p?ibylo 200 pacient? s virem HIV , 22.12.2012
  7. ↑ ?TK, V ?R v 1. ?tvrtleti rekordn? p?ibylo pacient? s HIV, bylo jich 95 , 28.04.2016
  8. ↑ Denik.cz, Lidi s HIV p?ibyva. Vice u mu?? ne? u ?en , 28.1.2017
  9. ↑ MUDR. SMETANA, Jan. Epidemiologie HIV/AIDS. aktualni situace v ?R a ve sv?t? [online]. [cit. 2008-07-02]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2009-02-20.  
  10. ↑ kar. Virus HIV je star?i, ne? jsme mysleli. ?e?ti v?dci ho vystopovali do doby p?ed 60 miliony lety. ?T24 [online]. 2016-10-07 [cit. 2016-10-07]. Dostupne online .  
  11. ↑ SHARP, Paul M.; HAHN, Beatrice H. Origins of HIV and the AIDS Pandemic. Cold Spring Harbor Perspectives in Medicine . 2011-09-01, ro?. 1, ?is. 1, s. a006841. PMID 22229120 . Dostupne online [cit. 2016-10-09]. ISSN 2157-1422 . DOI 10.1101/cshperspect.a006841 . (anglicky)  
  12. ↑ FARIA, Nuno R.; RAMBAUT, Andrew; SUCHARD, Marc A. The early spread and epidemic ignition of HIV-1 in human populations. Science . 2014-10-03, ro?. 346, ?is. 6205, s. 56?61. PMID 25278604 . Dostupne online [cit. 2016-10-09]. ISSN 0036-8075 . DOI 10.1126/science.1256739 . (anglicky)  
  13. ↑ GAO, Feng; BAILES, Elizabeth; ROBERTSON, David L. Origin of HIV-1 in the chimpanzee Pan troglodytes troglodytes. Nature . Ro?. 397, ?is. 6718, s. 436?441. Dostupne online . DOI 10.1038/17130 .  
  14. ↑ KEELE, Brandon F.; HEUVERSWYN, Fran Van; LI, Yingying. Chimpanzee Reservoirs of Pandemic and Nonpandemic HIV-1. Science . 2006-07-28, ro?. 313, ?is. 5786, s. 523?526. PMID 16728595 . Dostupne online [cit. 2016-10-09]. ISSN 0036-8075 . DOI 10.1126/science.1126531 . (anglicky)  
  15. ↑ REEVES, Jacqueline D.; DOMS, Robert W. Human immunodeficiency virus type 2. Journal of General Virology . 2002-01-01, ro?. 83, ?is. 6, s. 1253?1265. Dostupne online [cit. 2016-10-09]. DOI 10.1099/0022-1317-83-6-1253 .  
  16. ↑ GOODIER, John L.; KAZAZIAN, Haig H. Retrotransposons Revisited: The Restraint and Rehabilitation of Parasites. Cell . Ro?. 135, ?is. 1, s. 23?35. Dostupne online . DOI 10.1016/j.cell.2008.09.022 .  
  17. ↑ SHARP, Paul M.; BAILES, Elizabeth; CHAUDHURI, Roy R. The origins of acquired immune deficiency syndrome viruses: where and when?. Philosophical Transactions of the Royal Society of London B: Biological Sciences . 2001-06-29, ro?. 356, ?is. 1410, s. 867?876. PMID 11405934 . Dostupne online [cit. 2016-10-09]. ISSN 0962-8436 . DOI 10.1098/rstb.2001.0863 . (anglicky)  
  18. ↑ KALISH, Marcia L.; WOLFE, Nathan D.; NDONGMO, Clement B. Central African Hunters Exposed to Simian Immunodeficiency Virus. Emerging Infectious Diseases . Ro?. 11, ?is. 12, s. 1928?1930. Dostupne online [cit. 2016-10-09]. DOI 10.3201/eid1112.050394 .  
  19. ↑ a b MARX, Preston A.; ALCABES, Phillip G.; DRUCKER, Ernest. Serial human passage of simian immunodeficiency virus by unsterile injections and the emergence of epidemic human immunodeficiency virus in Africa. Philosophical Transactions of the Royal Society of London B: Biological Sciences . 2001-06-29, ro?. 356, ?is. 1410, s. 911?920. PMID 11405938 . Dostupne online [cit. 2016-10-09]. ISSN 0962-8436 . DOI 10.1098/rstb.2001.0867 . (anglicky)  
  20. ↑ WOROBEY, Michael; GEMMEL, Marlea; TEUWEN, Dirk E. Direct evidence of extensive diversity of HIV-1 in Kinshasa by 1960. Nature . Ro?. 455, ?is. 7213, s. 661?664. Dostupne online . DOI 10.1038/nature07390 .  
  21. ↑ a b SOUSA, Joao Dinis de; MULLER, Viktor; LEMEY, Philippe. High GUD Incidence in the Early 20th Century Created a Particularly Permissive Time Window for the Origin and Initial Spread of Epidemic HIV Strains. PLOS ONE . 2010-04-01, ro?. 5, ?is. 4, s. e9936. Dostupne online [cit. 2016-10-09]. ISSN 1932-6203 . DOI 10.1371/journal.pone.0009936 .  
  22. ↑ CHITNIS, Amit; RAWLS, Diana; MOORE, Jim. Origin of HIV Type 1 in Colonial French Equatorial Africa?. AIDS Research and Human Retroviruses . 2000-01-01, ro?. 16, ?is. 1, s. 5?8. Dostupne online [cit. 2016-10-09]. ISSN 0889-2229 . DOI 10.1089/088922200309548 .  
  23. ↑ JR, Donald G. Mcneil. Precursor to H.I.V. Was in Monkeys for Millenniums, Study Says. The New York Times . 2010-09-16. Dostupne online [cit. 2016-10-09]. ISSN 0362-4331 .  
  24. ↑ HO, David D.; ZHU, Tuofu; KORBER, Bette T. An African HIV-1 sequence from 1959 and implications for the origin of the epidemic. Nature . Ro?. 391, ?is. 6667, s. 594?597. Dostupne online . DOI 10.1038/35400 .  
  25. ↑ KOLATA, Gina. BOY'S 1969 DEATH SUGGESTS AIDS INVADED U.S. SEVERAL TIMES. The New York Times . 1987-10-28. Dostupne online [cit. 2016-10-09]. ISSN 0362-4331 .  
  26. ↑ Womack, H. (2000): ?pioni KGB. Utajene ?ivoty agent? sov?tske tajne slu?by. Jota, Brno, 408 s.
  27. ↑ Nobel peace laureate claims HIV deliberately created. www.abc.net.au [online]. [cit. 09-10-2004]. Dostupne v archivu po?izenem dne 09-10-2004.  
  28. ↑ P?vod HIV [online]. AIDS pomoc [cit. 2008-11-06]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2008-10-30. Dostupne take na: [1] .  
  29. ↑ Vide?sky pamatnik zem?elych v d?sledku AIDS  : Dingir , 1. 12. 2021

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Wikipedie neru?i za spravnost leka?skych informaci v tomto ?lanku. V p?ipad? pot?eby vyhledejte leka?e !
P?e?t?te si prosim pokyny pro vyu?iti ?lank? o zdravotnictvi .
Sexualn? p?enosne nemoci a infekce (SPN/SPI) (primarn? A50-A64 , 090-099)
virove
bakterialni
protozoalni
paraziticke
zan?t
?eny
mu?i
d?sledky
Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=HIV&oldid=23972714 “