Gustav I. Vasa

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Gustav I.
kral ?vedsky
Portrét
Kral Gustav I. Vasa, portret z roku 1542 od Jakoba Binckse .
Doba vlady 6. ?ervna 1523 ? 25. za?i 1560
Narozeni 12. kv?tna 1496
Hrad Rydboholm , Uppland nebo
Lindholmen , Uppland
Umrti 29. za?i 1560 (ve v?ku 64 let)
Stockholmsky palac , ?vedsko
Poh?ben Katedrala v Uppsale
21. prosince 1560
P?edch?dce Kristian II. Dansky
Kral ?vedsky
Nastupce Erik XIV. ?vedsky
Man?elka Kate?ina Sasko-Lauenburska
Margaret Leijonhufvud
Kate?ina Stenbock
Potomci Erik XIV. ?vedsky
Jan III. ?vedsky
Kate?ina Vasa
Cecilie, markrab?nka Badensko-Rodemachernska
Magnus, vevoda z Ostergotlandu
Anna Marie, falckrab?nka z Veldenz
?ofie, vevodkyn? Sasko-Lauenburska
Al?b?ta, vevodkyn? Meklenbursko-Gadebu?ska
Karel IX. ?vedsky
Dynastie Vasa
Otec Erik Johansson Vasa
Matka Cecilia Mansdotter Eka
Podpis Podpis
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .
Vasovci
Vasovci

Gustav I. ( 12. kv?tna 1496 Rydboholm ? 29. za?i 1560 Stockholm ), narozeny jako Gustav Eriksson a pozd?ji znamy jako Gustav Vasa , byl ?vedsky kral od roku 1523 a? do sve smrti. Byl prvnim panovnikem z dynastie Vasa , vlivneho ?lechtickeho rodu, ktery vladl ve ?vedsku po v?t?inu 16. a 17. stoleti .

Gustav I. byl zvolen regentem roku 1521 pote, co vedl povstani proti danskemu krali Kristianu II. , ktery stal v ?ele Kalmarske unie a ovladal v te dob? v?t?inu uzemi dne?niho ?vedska.

Gustav m?l nevyzpytatelnou povahu. Hovo?i se o n?m jako o osvoboditeli zem?, ale take jako o tyranizujicim vladci. Proto je ?astou postavou vystupujici v mnoha knihach. V roce 1523 , kdy ziskal moc, byl tem?? neznamou osobnosti. Stal se vladcem rozd?lene zem? bez ust?edni vlady . A?koliv nebyl tak znamy jako jeho sou?asnici z kontinentalni Evropy , stal se prvnim rodilym suverennim ?vedskym panovnikem, byl zdatnym propagandistou a byrokratem , ktery z?idil silnou ust?edni vladu. B?hem jeho vlady bylo ve ?vedsku zavedeno protestantske vyznani.

V tradi?ni ?vedske historiografii je ozna?ovan za zakladatele moderniho ?vedskeho statu a za ? otce vlasti “ ( pater patriae ). Gustav se rad srovnaval s Moj?i?em , ktery osvobodil sv?j lid a zalo?il stat. Byl znam svymi nelitostnymi metodami a ?patnou povahou, zarove? v?ak miloval hudbu a vyzna?oval se bystrym usudkem.

Man?elstvi a potomci [ editovat | editovat zdroj ]

Gustav I. Vasa byl t?ikrat ?enaty.

24. za?i roku 1531 se o?enil s princeznou Kate?inou von Sachsen-Lauenburg-Ratzeburg ( 1513 ? 1535 ). Z tohoto man?elstvi se narodil jediny syn; po potratu druheho dit?te Kate?ina 23. za?i roku 1535 zem?ela.

1. ?ijna roku 1536 se o?enil s Marketou Leijonhufvud ( 1514 ? 1551 ). Z man?elstvi vze?lo deset potomk? ? p?t dcer a p?t syn?, nich? dva zem?eli jako nemluv?ata:

  1. Jan ( 21. prosince 1537 ? 17. listopadu 1592 ), ?vedsky kral od roku 1568 a? do sve smrti,
    ? 1562 Kate?ina Jagellonska (1. listopadu 1526 ? 16. za?i 1583)
    ? 1584 Gunilla Bielke (25. ?ervna 1568 ? 19. ?ervna 1597)
  2. Kate?ina ( 6. ?ervna 1539 ? 21. prosince 1610 ), ? 1559 hrab? Edzard II. Vychodofrisky (24. ?ervna 1532 ? 1. b?ezna 1599)
  3. Cecilie ( 6. listopadu 1540 ? 27. ledna 1627 ), ? 1564 markrab? Kry?tof II. Badensky (26. unora 1537 ? 2. srpna 1575)
  4. Magnus ( 25. ?ervence 1542 ? 21. ?ervna 1595 ), vevoda z Ostergotlandu, nikdy se neo?enil, ale m?l neman?elske potomky
  5. Karel (*/† 1544 );
  6. Anna ( 9. ?ervna 1545 ? 3. b?ezna 1610 ), ? 1562 Ji?i Jan I. Falcko-Veldenzsky (11. dubna 1543 ? 18. dubna 1592), falckrab? z Veldenz
  7. Sten ( 1546 ? 1547 )
  8. ?ofie ( 29. ?ijna 1547 ? 17. b?ezna 1611 ), ? 1568 Magnus II. Sasko-Lauenbursky (1543?1603)
  9. Al?b?ta ( 5. dubna 1549 ? 20. listopadu 1597 ), ? 1581 Kry?tof Meklenbursky (30. ?ervence 1537 ? 4. b?ezna 1592)
  10. Karel ( 4. ?ijna 1550 ? 30. ?ijna 1611 ), ?vedsky kral od roku 1599 a? do sve smrti,
    ? 1579 Maria Falcka (24. ?ervence 1561 ? 29. ?ervence 1589)
    ? 1592 Kristina Hol?tynsko-Gottorpska (13. dubna 1573 ? 8. prosince 1625)

Dne 22. srpna 1552 se o?enil s Kate?inou Stenbock ( 1535 ? 1621 ). V te dob? bylo Gustavovi 56 let, Kate?in? ?estnact. Man?elstvi trvalo osm let a z?stalo bezd?tne.

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Gustav I of Sweden na anglicke Wikipedii.

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

  • LARSSON, Lars Olof. Gustaw Waza : ojciec pa?stwa szwedzkiego czy tyran . Warszawa: Pa?stwowy Instytut Wydawniczy, 2009. 471 s. ISBN   978-83-06-03167-6 . (polsky)  

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

P?edch?dce:
Kristian II.
Znak z doby nástupu ?vedsky kral
Gustav I.
1523 ? 1560
Znak z doby konce vlády Nastupce:
Erik XIV.