Gustav I.
(
12. kv?tna
1496
Rydboholm
?
29. za?i
1560
Stockholm
), narozeny jako Gustav Eriksson a pozd?ji znamy jako
Gustav Vasa
, byl
?vedsky kral
od roku
1523
a? do sve smrti. Byl prvnim panovnikem z
dynastie
Vasa
, vlivneho
?lechtickeho
rodu, ktery vladl ve ?vedsku po v?t?inu
16.
a
17. stoleti
.
Gustav I. byl zvolen
regentem
roku
1521
pote, co vedl povstani proti
danskemu
krali
Kristianu II.
, ktery stal v ?ele
Kalmarske unie
a ovladal v te dob? v?t?inu uzemi dne?niho ?vedska.
Gustav m?l nevyzpytatelnou povahu. Hovo?i se o n?m jako o osvoboditeli zem?, ale take jako o tyranizujicim vladci. Proto je ?astou postavou vystupujici v mnoha knihach. V roce
1523
, kdy ziskal moc, byl tem?? neznamou osobnosti. Stal se vladcem rozd?lene zem? bez ust?edni
vlady
. A?koliv nebyl tak znamy jako jeho sou?asnici z kontinentalni
Evropy
, stal se prvnim rodilym suverennim ?vedskym panovnikem, byl zdatnym
propagandistou
a
byrokratem
, ktery z?idil silnou ust?edni vladu. B?hem jeho vlady bylo ve ?vedsku zavedeno
protestantske
vyznani.
V tradi?ni ?vedske
historiografii
je ozna?ovan za zakladatele moderniho ?vedskeho
statu
a za ?
otce vlasti
“ (
pater patriae
). Gustav se rad srovnaval s
Moj?i?em
, ktery osvobodil sv?j lid a zalo?il stat. Byl znam svymi nelitostnymi metodami a ?patnou povahou, zarove? v?ak miloval
hudbu
a vyzna?oval se bystrym usudkem.
Gustav I. Vasa byl t?ikrat ?enaty.
24. za?i
roku
1531
se o?enil s princeznou
Kate?inou von Sachsen-Lauenburg-Ratzeburg
(
1513
?
1535
). Z tohoto man?elstvi se narodil jediny syn; po
potratu
druheho dit?te Kate?ina
23. za?i
roku 1535 zem?ela.
1. ?ijna
roku
1536
se o?enil s
Marketou Leijonhufvud
(
1514
?
1551
). Z man?elstvi vze?lo deset potomk? ? p?t dcer a p?t syn?, nich? dva zem?eli jako nemluv?ata:
- Jan
(
21. prosince
1537
?
17. listopadu
1592
), ?vedsky kral od roku 1568 a? do sve smrti,
- ? 1562
Kate?ina Jagellonska
(1. listopadu 1526 ? 16. za?i 1583)
- ? 1584
Gunilla Bielke
(25. ?ervna 1568 ? 19. ?ervna 1597)
- Kate?ina
(
6. ?ervna
1539
?
21. prosince
1610
), ? 1559 hrab?
Edzard II. Vychodofrisky
(24. ?ervna 1532 ? 1. b?ezna 1599)
- Cecilie (
6. listopadu
1540
?
27. ledna
1627
), ? 1564 markrab?
Kry?tof II. Badensky
(26. unora 1537 ? 2. srpna 1575)
- Magnus (
25. ?ervence
1542
?
21. ?ervna
1595
), vevoda z Ostergotlandu, nikdy se neo?enil, ale m?l neman?elske potomky
- Karel (*/†
1544
);
- Anna
(
9. ?ervna
1545
?
3. b?ezna
1610
), ? 1562
Ji?i Jan I. Falcko-Veldenzsky
(11. dubna 1543 ? 18. dubna 1592),
falckrab?
z
Veldenz
- Sten (
1546
?
1547
)
- ?ofie (
29. ?ijna
1547
?
17. b?ezna
1611
), ? 1568
Magnus II. Sasko-Lauenbursky
(1543?1603)
- Al?b?ta (
5. dubna
1549
?
20. listopadu
1597
), ? 1581
Kry?tof Meklenbursky
(30. ?ervence 1537 ? 4. b?ezna 1592)
- Karel
(
4. ?ijna
1550
?
30. ?ijna
1611
), ?vedsky kral od roku 1599 a? do sve smrti,
- ? 1579
Maria Falcka
(24. ?ervence 1561 ? 29. ?ervence 1589)
- ? 1592
Kristina Hol?tynsko-Gottorpska
(13. dubna 1573 ? 8. prosince 1625)
Dne
22. srpna
1552
se o?enil s
Kate?inou Stenbock
(
1535
?
1621
). V te dob? bylo Gustavovi 56 let, Kate?in? ?estnact. Man?elstvi trvalo osm let a z?stalo bezd?tne.
V tomto ?lanku byl pou?it
p?eklad
textu z ?lanku
Gustav I of Sweden
na anglicke Wikipedii.
- LARSSON, Lars Olof.
Gustaw Waza : ojciec pa?stwa szwedzkiego czy tyran
. Warszawa: Pa?stwowy Instytut Wydawniczy, 2009. 471 s.
ISBN
978-83-06-03167-6
. (polsky)