Gruzinska demokraticka republika
??????????? ???????????? ??????????
|
| Hymna
Dideba
|
Geografie
Gruzinska demokraticka republika v roce
1920
|
|
|
|
|
Rozloha
|
75 110 km² (rok
1 918
)
107 600 km² (rok
1919
)
|
| Obyvatelstvo
|
Po?et obyvatel
|
2 852 000 (rok
1918
)
2 677 000 (rok
1921
)
|
|
|
gruzin?tina
(
u?edni
), regionaln?:
ru?tina
,
armen?tina
,
abchaz?tina
,
azerbajd?an?tina
,
?e?tina
,
oset?tina
,
megrel?tina
,
svan?tina
,
laz?tina
,
ture?tina
|
|
|
|
| Statni utvar
|
|
|
|
|
|
|
Vznik
|
|
Zanik
|
|
| Statni utvary a uzemi
|
| P?edchazejici
|
Nasledujici
|
|
Gruzinska demokraticka republika
(
gruzinsky
??????????? ???????????? ??????????,
Sakartvelos Demokratiuli Respublika
,
GDR
) je nazev prvniho novodobeho nezavisleho statu
Gruzie
, ktery existoval v roce
1918
po kolapsu carskeho Ruska. Samostatn? existovala v dob?
ob?anske valky v Rusku
a zanikla po utoku Rude armady v roce
1921
. Dne?ni
Gruzie
voln? navazuje na p?vodni Gruzinskou demokratickou republiku.
Po
Unorove revoluci
v
carskem Rusku
v roce 1917, se ujal moci na uzemi dne?ni Gruzie tzv.
Specialni zakavkazsky komitet
, ktery byl pod kontrolou
Prozatimni vlady
. Mistni sov?ty byly ovladany
men?eviky
, kte?i byli v?rni prozatimni vlad? v Petrohradu.
?ijnova revoluce
ale v?e zm?nila. Nastupem bol?evik? k moci za?ala
Ruska ob?anska valka
. V nastalem mocenskem vakuu se spojili
Gruzinci
,
Armeni
a
Azerbajd?anci
a vytvo?ili
Zakavkazskou federaci
v unoru
1918
. Federace ale brzy diky vnit?nim rozpor?m rozpadla a
26. kv?tna
1918
byla vyhla?ena nezavisla republika.
Gruzinska demokraticka republika (oran?ov?) a okolni staty mezi lety
1918
?
1920
Stat m?l spole?nou hranici s
Ruskem
,
Kubani
a
Horskou republikou Severni Kavkaz
na severu, s
Tureckem
a
Armenii
na jihu a s
Azerbajd?anskou demokratickou republikou
na jihovychod?. Hlavnim m?stem se stalo
Tiflis (dne?ni Tbilisi)
, rozloha statu tehdy ?inila a? 107 600 km² (dnes ma Gruzie jen 69 700 km²) a v cele Gruzii ?ilo na 2,5 milion? obyvatel.
Gruzinska demokraticka republika byla uznana postupn? t?mito staty: Rumunsko, Argentina, N?mecko, Turecko, Belgie, Spojene kralovstvi, Francie, Japonsko, Italie, Polsko a ?eskoslovensko.
Republika byla okam?it? uznana N?meckem a Tureckem, ktere okam?it? nabidly pomoc. Na druhou stranu z toho plynulo p?edani muslimy obyvanych uzemi Turecku (m?sta:
Batumi
,
Artvin
a
Achalciche
) a Gruzie se dostala pod silny n?mecky vliv. N?mci dokonce poslali na pomoc Gruzinc?m vojsko, ktere vedl general
Friedrich Freiherr Kress von Kressenstein
. Na konci valky se N?mci stahli zp?t do N?mecka.
Zasedani gruzinskeho parlamentu v roce
1918
GDR m?la od po?atku problemy se svymi sousedy. Uzemni spory vedla se sousedni
Armenii
i
Azerbajd?anem
. V p?ipad? Armenie skon?il spor dokonce ozbrojenym konfliktem. Dal?im problem bylo neuznani nezavislosti
b?logvard?jci
.
General D?nikin
, mistni velitel Bile armady, nehodlal uznat ?adny nov? vznikly stat, ktery si ?inil naroky na uzemi byvaleho Ruskeho carstvi nebo dokonce se od n?ho odtrhl. I tento spor skon?il ozbrojenym konfliktem. Situace za?la a? tak daleko, ?e
Britove
poslali do oblasti svoje vojsko. Interven?ni armada m?la ustalit situaci na Kavkaze a vytvo?it jednotnou silu bojujici proti bol?evik?m. Byla vytvo?ena linie pomoci britske armady, kterou m?l D?nikin s jeho armadou zakazano p?ekro?it. Nasledkem hrozby
Bile armady
bylo podepsano spojenectvi mezi Gruzii a Azerbajd?anem v ?ervnu
1919
.
Dne 14. unora
1919
se konaly volby do parlamentu. Jako vit?z vy?la z voleb se ziskem 81,5% hlas?
strana men?evik?
. Nov? vznikla vlada vytvo?ila demokraticky stat. Byla dana
autonomie
bou?ici se
Abchazii
a provedeny reformy soudnictvi a statospravy.
V roce
1920
za?alo silit nebezpe?i ze strany bol?evik?. Bila armada byla pora?ena a Ruda armada se bli?ila ke Kavkazu. Zprvu nabidli bol?evici spojenectvi proti zbytk?m Bile armady, ale Gruzinci odmitli a za?ali s mobilizaci a dal?imi p?ipravami na valku. V te dob? ale m?li bol?evici spoustu prace ve ?patn? se vyvijejici se
valce s Polskem
. Podepsali tedy
Moskevskou dohodu
, v ktere uznali nezavislou Gruzii. Nikdy ale nepo?itali, ?e by dohodu dodr?eli. V prosinci
1920
p?i?la dal?i dobra zprava pro Gruzii.
Liga narod?
oficialn? uznala gruzinskou nezavislost a v lednu
1921
to same u?inily staty
Dohody
Francie a Britanie.
Postupn? podlehli Rude armad? sousedni Armenie a Azerbajd?an a Britove stahli sve vojsko z Kavkazu. Gruzie tak z?stala osamocena v boji proti bol?evik?m. Ruda armada s zfal?ovanymi d?kazy o protibol?evicke ?innosti Gruzie za?ala s utokem v unoru
1921
. Z jihu se p?idala k bol?evik?m i turecka armada a osud nezavisle Gruzie byl tak zpe?et?n. Na jejim uzemi byla vytvo?ena
Zakavkazska sov?tska federativni socialisticka republika
a v roce
1936
reorganizovana
Gruzinska sov?tska socialisticka republika
. Politicka reprezentace nezavisle Gruzie emigrovala ze zem? a vytvo?ila v
Pa?i?i
exilovou vladu, ktera fungovala do roku
1954
.
Kratkotrvajici nezavisla republika se stala velice d?le?itym faktorem pro gruzinske narodni cit?ni. Ze v?ech sov?tskych republik se prav? v Gruzii vytvo?ilo nejsiln?j?i hnuti za nezavislost. V 80. letech za?ali politici p?irovnavat GDR jako alternativu usp??neho boji Gruzinc? proti Rusku a za?ali nazyvat GDR
Prvni republikou
.
V dubnu
1991
byla oficialn? obnovena nezavislost
Gruzie
, ktera oficialn? navazovala na GDR. Symboly GDR (statni vlajka, statni znak) byly pou?ivany moderni Gruzii a? do roku
2004
. Den vyhla?eni nezavislosti GDR 26. kv?tna byl prohla?en za statni svatek jako
Den nezavislosti
.
V tomto ?lanku byl pou?it
p?eklad
textu z ?lanku
Democratic Republic of Georgia
na anglicke Wikipedii.