한국   대만   중국   일본 
Greenwashing ? Wikipedie P?esko?it na obsah

Greenwashing

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Marketingovou prezentaci korporace British Petrol lze pova?ovat za greenwashing: zelena barva a symbol slune?nice se b??n? pou?iva jako symbol environmentalismu . Zisky BP ale pochazi z t??by fosilnich paliv a velkeho zne?i??ovani ?ivotniho prost?edi [1]

Greenwashing , nebo take ?green sheen“ (?zeleny lesk“) je termin anglickeho p?vodu slo?eny z termin? green (zeleny, p?enesen? ekologicky ) a whitewashing (zastirani ?i ospravedl?ovani nep?iznivych fakt? za u?elem zlep?eni ve?ejneho min?ni o osob? ?i tematu). Oxfordsky slovnik greenwashing definuje jako dezinformaci ?i?enou organizaci za u?elem prezentovat environmentaln? zodpov?dny ve?ejny obraz sama sebe. [2]

Jedna se o formu marketingu pou?ivanou k p?esv?d?ovani ve?ejnosti, ?e produkty, cile a zasady organizace jsou ?etrne k ?ivotnimu prost?edi. Spole?nosti, ktere zam?rn? vyu?ivaji komunika?ni strategie greenwashingu, tak ?asto konaji, aby se distancovaly od ekologickych p?e?lap? svych dodavatel? a vylep?ily sv?j ve?ejny obraz vnimani. [3] Kritici teto praktiky upozor?uji, ?e nar?st greenwashingu bez u?inne regulace p?ispiva ke skepsi spot?ebitel? v??i v?em ekologickym tvrzenim a sni?uje schopnost spot?ebitele p?im?t spole?nosti k ekologi?t?j?im vyrobnim a obchodnim proces?m. [4]

A?koli greenwashing neni novinkou, v poslednich letech se roz?i?il, aby uspokojil poptavku spot?ebitel? po ekologicky ?etrnem zbo?i a slu?bach. Nove p?edpisy a zakony maji za cil odradit spole?nosti od pou?ivani greenwashingu ke klamani spot?ebitel?. [5]

Definice [ editovat | editovat zdroj ]

Greenwashing zahrnuje nap?. praktiky roz?i?ovani nepravdivych informaci s cilem u ve?ejnosti vytvo?it nepravdivou pov?st ekologicky zodpov?dne firmy. Jinou formou greenwashingu je zavedeni banalniho opat?eni, ktere je reklamou a metodami PR nafouknuto.

Termin greenwashing je obecn? p?ipisovan aktivistovi Jayi Westerveldovi, ktery v roce 1986 popsal pokrytectvi hotel?, ktere zavad?ji programy opakovaneho pou?iti ru?nik?, na nich? vyd?lavaji penize, jako p?iklad ?etrneho p?istupu k ?ivotnimu prost?edi, a p?itom neprovad?ji zlep?eni v oblastech s v?t?im dopadem na ?ivotni prost?edi, jako je recyklace odpadu.

Z hlediska teto eseje p?edstavovaly programy opakovaneho pou?iti ru?nik? optimalizaci environmentalniho a ekonomickeho p?inosu, ale zakryvaly neschopnost up?ednostnit zava?n?j?i dopady tohoto sektoru na ?ivotni prost?edi. [6]

TerraChoice, divize environmentalniho poradenstvi spole?nosti UL , popisuje tzv. ?7 h?ich? greenwashingu“ a ?ika, ?e 95 % spot?ebnich produkt?, ktere se prohla?uji za ekologicke se dopustily alespo? jednoho z nich:

  1. Skryty kompromis: Tvrzeni, ?e produkt je zeleny na zaklad? nep?im??en? uzkeho souboru vlastnosti bez v?novani pozornosti jinym d?le?itym environmentalnim problem?m.
  2. Chyb?jici d?kaz: Tvrzeni, ktere nelze dolo?it snadno dostupnymi informacemi nebo spolehlivou certifikaci t?eti strany.
  3. Nejednozna?nost: Tvrzeni, ktere je natolik chud? nebo naopak nejasn? definovane, ?e spot?ebitel jen t??ko pochopi skute?ny vyznam.
  4. Uznavani fale?nych ozna?eni: Tvrzeni, ktere skrze slova nebo obrazky vyvolava dojem, ?e je schvaleno t?eti stranou, p?esto?e ?adna neexistuje.
  5. Nepodstatnost: Tvrzeni, ktere m??e byt pravdive, ale neni podstatne nebo u?ite?ne pro spot?ebitele, kte?i hledaji environmentaln? ?etrne produkty.
  6. Men?i zlo: Tvrzeni, ktere m??e byt v ramci kategorie vyrobk? pravdive, ale hrozi, ?e odvede pozornost spot?ebitel? od v?t?iho celkoveho dopadu na ?ivotni prost?edi.
  7. Lhani: Tvrzeni, ktere je jednodu?e nepravdive. Jedna se o nejvzacn?j?i proh?e?ek. [7]

Vyzkumnici Contreras-Pacheco a Classen se zabyvali p?ti formami greenwashingu na urovni podniku , ktere dopl?uji 7 h?ich? od Terra Choice:

  1. ?pinavy byznys: Podnik vyu?ivajici tento typ greenwashingu u? se sve podstaty nem??e pat?it do udr?itelnych odv?tvi, ka?dopadn? propaguje zelene postupy a produkty, ktere nep?edstavuji realny obraz o povaze podniku ?i jeho dopad? na ?ivotni prost?edi.
  2. Reklamni smr??: Jde o vyu?iti reklamy, ktera odvrati pozornost od otazek udr?itelnosti. Takova reklama nadhodnocuje usp?chy daneho podniku ?i nabizi alternativni ?e?eni, ktere v?ak s udr?itelnosti p?imo nesouvisi.
  3. Ovlivn?ni politiky: Firmy vyu?ivaji sveho postaveni na trhu prace a faktu, ?e jsou nezanedbatelnym p?isp?vatelem do statniho rozpo?tu prost?ednictvim dani. Sna?i se tak ovlivnit legislativni rozhodnuti a regulace podporujici udr?itelnost.
  4. Spot?ebitelska neznalost: Firma deklaruje dodr?ovani platnych zakon? a p?edpis? za n?co chvalyhodneho ?i dobrovolneho.
  5. Mlhave informace: Tvo?eni zprav o udr?itelnosti s u?elem vytvo?eni p?izniveho obrazu firmy v ramci spole?enske odpov?dnosti firem (CSR). [8]

P?ikladem d?kazu greenwashingu je situace, kdy firma vynalo?i podstatn? vice zdroj? na vizualni stranku ? ?zelenost“ reklamy ne? na realne postupy ?etrne k ?ivotnimu prost?edi. [9] Greenwashing m??e sahat od zm?ny nazvu p?es ?zelene“ ozna?eni vyrobku obsahujiciho ?kodlive chemikalie, ktery ma evokovat p?irodni prost?edi, a? po mnohamilionove kampan?, ktere maji ozna?ovat vysoce zne?i??ujici a energeticky naro?ne spole?nosti jako ekologicky ?etrne. Greenwashing je tedy pou?ivan k zakryti neudr?itelnych korporatnich jednani a politik. [10] Ve?ejna obvin?ni vysoce p?isp?la k rostoucimu u?ivani tohoto terminu. [11]

Je to podobne jako obchodovani s emisnimi povolenkami , ktere m??e navodit environmentaln? ?etrny dojem. M??e byt ale kontraproduktivni, pokud je cena uhliku p?ili? nizka nebo pokud velci zne?i??ovatele dostavaji ?volne kredity“. Nap?iklad dce?ina spole?nost Bank of America MBNA nabizi karty ?Eco-Logique“ MasterCards , ktere kanadske zakazniky odm??uji uhlikovymi kompenzacemi za jejich u?ivani. Zakaznici mohou mit pocit, ?e pou?ivanim karty p?i nakupu vynuluji svou uhlikovou stopu . Ve skute?nosti jde ale z platby pouhych 0,5 % na nakup uhlikovych kompenzaci . Zbytek mezibankovniho poplatku jde stale bance. [12]

Takove kampan? a marketingova komunikace , jejich? cilem je propagovat a zd?raz?ovat organiza?ni zasady r?znym zainteresovanym stranam, mohou zlep?it firemni reputaci a image zna?ky. ?i?eni nepodlo?enych etickych tvrzeni a greenwashingu ze strany n?kterych spole?nosti v?ak zp?sobilo, ?e spot?ebitele jsou cyni?t?j?i a men? d?v??ivi. [13]

Dle pr?zkumu Nielsen Media existuje 66 % respondent? z celeho sv?ta, kte?i jsou za produkty ochotni platit vy??i sumu. Polovinu z nich ovliv?uji aspekty udr?itelnosti, jim? mohou byt produkty z p?irodnich ?i organickych slo?ek (69 %), fakt, ?e se dana spole?nost chova ?etrn? k ?ivotnimu prost?edi (58 %), nebo skute?nost, ?e spole?nost vyznava socialni hodnoty (56 %). [14]

Parguel a spol. popsali tzv. vykonny greenwashing. Ten vyu?iva prvk? evokujici p?irodni prost?edi. Pat?i sem zelena a modra barva, zvuky vln ?i ?ivo?ich?. Tyto prvky ovliv?uji p?edev?im neodborne spot?ebitele, kte?i zna?ky obsahujici zmin?ne aspekty vnimaji jako ekologi?t?j?i. [15]

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Jeden z prvnich p?iklad? greenwashingu m??eme datovat do 60. let 20. stoleti. Kdy? protijaderne hnuti zpochyb?ovalo bezpe?nost a dopad jaderne energie na ?ivotni prost?edi, divize jaderne energetiky americkeho elektrotechnickeho gigantu Westinghouse se branila serii reklam, ktere hlasaly ?istotu a bezpe?nost jadernych elektraren. Jedna z nich s fotografii jaderne elektrarny u nedot?eneho jezera hlasala, ?e ?stavime jaderne elektrarny, abychom vam poskytli vice elekt?iny“, a dale uvad?la, ?e jaderne elektrarny jsou ?bez zapachu, uhledne, ?iste a bezpe?ne“. [16]

V 80. letech 20. stoleti si ropna spole?nost Chevron objednala serii nakladnych televiznich a tiskovych reklam, aby p?esv?d?ila ve?ejnost o sve ekologicke pov?sti. Kampa? s nazvem ?People Do“ ukazovala zam?stnance Chevronu, kte?i chranili medv?dy, motyly, mo?ske ?elvy a nejr?zn?j?i roztomila a p?itulna zvi?ata. [17] Reklamy byly velmi efektivni ? v roce 1990 ziskaly cenu Effie za reklamu a nasledn? se staly p?ipadovou studii na Harvard Business School. Staly se take nechvaln? proslulymi mezi ochranci ?ivotniho prost?edi, kte?i je prohla?ovali za zlaty standard greenwashingu. [16]

Velkym zlomem byl summit v Riu de Janeiru v roce 1992, kdy byla z?izena Obchodni rada pro udr?itelny rozvoj (Business Council for Sustainable Development) a Mezinarodni obchodni komora (International Chamber of Commerce), ktere m?ly hajit zajmy velkym obchodnim spole?nostem a zarove? budit dojem o udr?itelnem rozvoji jednotlivych korporaci. Byla najata tehdy nejv?t?i PR agentura Burson-Marsteller , aby prezentovala k ?ivotnimu prost?edi ?etrne jednani firem. Diky tomu byly zminky o korporacich zcela vynechany v d?le?itych dokumentech jako nap?iklad Charta Zem? ?i Agenda 21 . [18]

Greenscamming [ editovat | editovat zdroj ]

Greenscamming je situace, kdy si organizace nebo produkt p?isvoji nazev, ktery fale?n? nazna?uje ?etrnost k ?ivotnimu prost?edi. Je p?ibuzny jak s greenwashingem, tak s greenspeakem . [19]

Greenscammingove organizace se aktivn? podileji na organizovanem popirani klimaticke zm?ny . [20] Vyznamnym donorem organizaci popirajicich klima byla ropna spole?nost ExxonMobil , ktera finan?n? podporovala vice ne? 100 skupin popirajicich klimatickou zm?nu a na jejich? podporu vynalo?ila asi 20 milion? americkych dolar?. [20] James Lawrence Powell ozna?il za nejnapadn?j?i spole?ny rys mnoha t?chto organizaci jejich ozna?eni, ktere v?t?inou zn?lo velmi racionaln?. Cituje seznam organizaci popirajicich zm?nu klimatu sestaveny Unii znepokojenych v?dc? (Union of Concerned Scientists), ktery zahrnuje 43 organizaci financovanych spole?nosti Exxon . ?adna z nich nem?la nazev, z n?ho? by se dalo usuzovat, ?e popirani klimatickych zm?n je smyslem jejich existence. V ?ele seznamu stoji organizace Africa Fighting Malaria , na jejich? internetovych strankach se objevuji ?lanky a komenta?e, ktere se stavi proti ambicioznim koncepcim zmir?ovani zm?ny klimatu , p?esto?e nebezpe?i malarie by se mohlo v d?sledku globalniho oteplovani je?t? zhor?it. [21]

P?iklady [ editovat | editovat zdroj ]

P?ikladem greenscammingovych organizaci jsou National Wetlands Coalition, Friends of Eagle Mountain, The Sahara Club, The Alliance for Environment and Resources, The Abundant Wildlife Society of North America, Global Climate Coalition , National Wilderness Institute, Environmental Policy Alliance of the Center for Organizational Research and Education a American Council on Science and Health. [22] [23] Za t?mito organizacemi, ktere se zdanliv? zam??uji na ochranu ?ivotniho prost?edi, se skryvaji zajmy podnikatelskeho sektoru. Nap?iklad za organizaci National Wetlands Coalition stoji spole?nosti zabyvajici se t??bou ropy a develope?i. Dale za organizaci Friends of Eagle Mountain stoji t??ebni spole?nost, ktera chce p?em?nit povrchove doly na skladky. Global Climate Coalition podpo?ily komer?ni podniky, ktere bojovaly proti vladnim opat?enim pro ochranu klimatu. K dal?im organizacim, ktere se zabyvaji greenscammingem, pat?i U.S. Council for Energy Awareness, za ni? stoji jaderny pr?mysl, Wilderness Impact Research Foundation, ktera zastupuje zajmy d?evorubc? a ran?er?, a American Environmental Foundation, ktera zastupuje zajmy vlastnik? p?dy. [24]

Dal?i organizaci, ktera se v?nuje ekologickemu podvodu, je organizace Northwesterners for More Fish, jeji? rozpo?et v roce 1998 ?inil 2,6 milionu dolar?. Tato skupina se stav?la proti opat?enim na ochranu ohro?enych ryb, ktera omezovala zajmy energetickych spole?nosti, hlinikaren a d?eva?skeho pr?myslu v regionu, a sna?ila se zdiskreditovat ochrance ?ivotniho prost?edi, kte?i prosazovali ochranu rybich biotop?. [23] Mezi greenscamove organizace pat?i take Centrum pro studium oxidu uhli?iteho a globalnich zm?n ( Center for the Study of Carbon Dioxide and Global Change ), Narodni institut pro politiku ?ivotniho prost?edi (National Environmental Policy Institute) a Informa?ni rada pro ?ivotni prost?edi ( Information Council on the Environment ), ktere financuje uhelny pr?mysl. [20]

V N?mecku tuto formu mimikry ?i podvodu pou?iva ? Evropsky institut pro klima a energetiku “ (EIKE), ktery svym nazvem nazna?uje, ?e jde o vyznamnou v?deckou vyzkumnou instituci. [25] Ve skute?nosti EIKE v?bec neni v?deckou instituci, ale lobbistickou organizaci, ktera nema ani kancela?, ani nezam?stnava klimatology, ale na svych webovych strankach ?i?i fale?ne zpravy o klimatickych otazkach. [26]

Psychologicke efekty [ editovat | editovat zdroj ]

Logo ?et?zce McDonald's zbarvene do zelena m??e v zakaznikovi vyvolavat dojem, ?e jde o udr?itelnou firmu [27]

Greenwashing je relativn? nov? zkoumanou oblasti v psychologii a zatim existuje mala shoda nap?i? studiemi, jak greenwashing ovliv?uje spot?ebitele a stakeholdery. Nesrovnalosti mezi chovanim spot?ebitel? v nedavno publikovanych studiich lze p?i?ist kulturnim nebo geografickym rozdil?m jednotlivych zemi.

Vliv na vnimani spot?ebitele [ editovat | editovat zdroj ]

Vyzkumnici zjistili, ?e produkty, ktere jsou skute?n? ?etrne k ?ivotnimu prost?edi, jsou vnimany vyrazn? p?izniv?ji ne? jejich ?nazelenale“ prot?j?ky. [28] Vnimani spot?ebitele je take ovliv?ovano mirou greenwashingu, kteremu jsou vystaveni. [29] Dal?i studie nazna?uji, ?e jen malo spot?ebitel? si greenwashingu skute?n? v?imne, zejmena pokud vnimaji spole?nost jako uznavanou. Pokud spot?ebitele vnimaji zelenou reklamu jako d?v?ryhodnou, vytva?eji si ke zna?ce pozitivn?j?i postoj i v p?ipad?, ?e jde o klamavou reklamu. [30]

Jine vyzkumy nazna?uji, ?e spot?ebitele s v?t?im zajmem o ekologii jsou schopni lepe rozli?it rozdil mezi poctivym udr?itelnym marketingem a greenwashingovou reklamou. ?im v?t?i zajem o ekologii, tim siln?j?i zam?r nenakupovat u spole?nosti, u kterych vnimaji greenwashingovy marketing. [31]

Atribuce greenwashingu [ editovat | editovat zdroj ]

Vnimani ekologickych reklam a greenwashingu spot?ebiteli je ovlivn?no tim, jaky vyznam jim spot?ebitele p?isuzuji. Produkt m??e byt ozna?eny jako udr?itelny jak samotnou firmou, tak externi organizaci. To vyvolava obavy, proto?e spole?nosti mohou ozna?it produkt za ekologicky zve?ejn?nim selektivnich vlastnosti produktu bez odhaleni ?kod zp?sobenych ?ivotnimu prost?edi. [32] Spot?ebitele o?ekavaji ozna?eni od internich i externich organizaci, p?esto?e externi zdroj pova?uji za spolehliv?j?i. Vyzkumnici z University of Twente zjistily, ?e necertifikovane nebo intern? ud?lene ?eko nalepky“ mohou p?esto p?ispivat k vnimani firmy jako zodpov?dne s tim, ?e spot?ebitele p?ipisuji vyznam vnit?ni motivaci firmy ud?lovat tyto ?eko nalepky“. [33] Dal?i vyzkum propojujici teorii atribuce a greenwashing zjistil, ?e spot?ebitele ?asto vnimaji udr?itelnou reklamu jako greenwashing, pokud firma pou?iva ?zelene“ reklamy, p?i?em? ekologicka sd?leni p?isuzuji vlastnim zajm?m spole?nosti. ?Zelena“ reklama m??e byt kontraproduktivni, zejmena pokud environmentalni tvrzeni neodpovida aktualni environmentalni anga?ovanosti firmy. [34]

D?sledky pro ekologicke podnikani [ editovat | editovat zdroj ]

Vyzkumnici zabyvajici se vnimanim spot?ebitel?, psychologii a greenwashingem upozor?uji, ?e pokud se spole?nosti cht?ji vyhnout negativnim konotacim ohledn? greenwashingu, m?li by byt zab?hnute v reklamach na udr?itelnost. Zeleny marketing, eko nalepky a reklama jsou nejefektivn?j?i, pokud odpovidaji skute?ne ekologicke anga?ovanosti spole?nosti. To se take odra?i ve viditelnosti t?chto ekologickych zavazk?. Pokud si spot?ebitele nejsou v?domi ekologickeho smy?leni firmy, nejsou schopni zohlednit faktor udr?itelnosti v hodnoceni spole?nosti nebo produktu. [35] Vyznamna zku?enost s greenwashingem m??e u spot?ebitele vyvolat lhostejnost nebo negativni vnimani celeho zeleneho marketingu. Skute?n? udr?itelne podniky se pak musi sna?it odli?it od t?ch, ktere pou?ivaji klamava tvrzeni. Spot?ebitele mohou take negativn? reagovat na pravdiva tvrzeni o udr?itelnosti na zaklad? p?edchozi negativni zku?enosti s greenwashingem. [36]

Limity greenwashingu a vnimani spot?ebitel? [ editovat | editovat zdroj ]

Vyzkumy ukazuji, ?e ochota spot?ebitel? platit za zelene produkty se sni?uje, pokud vnimaji, ?e ekologicke vlastnosti jdou na ukor kvality produktu. To d?la greenwashing potencialn? rizikovym, a to i v p?ipad?, ?e spot?ebitel ?i stakeholder nejsou k zelenym sd?lenim skepti?ti. ?asto pou?ivana slova a fraze v reklamnich sd?lenich, jako nap?iklad ??etrny“, mohou vest spot?ebitele k p?esv?d?eni, ?e udr?itelny produkt je men? u?inny ne? neekologicka, neudr?itelna varianta produktu. [37]

P?iklady [ editovat | editovat zdroj ]

Airbus A380 s marketingovym sloganem ? Lep?i prost?edi uvnit? i venku“

P?ikladem greenwashingu je propagace potravina?skych vyrobk? jako zdravi prosp??nych diky pou?iti pouze p?irodnich slo?ek (bez ohledu na to, zda jsou za zdrave pova?ovany p?irodni cukry, tuky atd.), alternativni mediciny a p?irodni mediciny. [38] M??e k n?mu dochazet take tehdy, kdy? se spole?nost chce distancovat od dodavatele, nap?iklad kdy? dodavatel zneu?iva zam?stnance nebo zne?i??uje ?ivotni prost?edi. [39]

Mezi dal?i p?iklady pat?i:

  • ??iste spalovani zemniho plynu “ ? Ve srovnani s nej?pinav?j?im fosilnim palivem , uhlim , je p?i spalovani zemniho plynu produkovano jen p?ibli?n? polovi?ni mno?stvi emisi oxidu uhli?iteho. [40] P?i t??b? frakovanim m??e dojit k emisim dal?ich sklenikovych plyn? a dal?imu zne?i?t?ni prost?edi. [41] Metan , hlavni slo?ka zemniho plynu, je silnym sklenikovym plynem, p?esto je zemni plyn v ekologickem diskurzu ?asto prezentovan jako ?ist?i fosilni palivo a v praxi se pou?iva k vyrovnavani nestale povahy solarni a v?trne energie. [42] Lze jej pova?ovat za u?ite?nou ?p?echodnou technologii“ k vodiku , proto?e je mo?ne ho do n?j p?imichavat a p?ipadn? jej p?epravovat v sitich p?vodn? koncipovanych pro vyu?iti zemniho plynu.
  • Biopaliva prvni generace byvaji ozna?ovany za ?etrn?j?i k ?ivotnimu prost?edi ne? fosilni paliva, ale n?ktera z nich (nap?. palmovy olej ) p?ispivaji k odles?ovani (co? p?ispiva ke globalnimu oteplovani v d?sledku uvol?ovani CO 2 ). [43] Biopaliva vy??ich generaci tyto konkretni problemy nemaji, ale vyznamn? p?ispivaji k odles?ovani a ni?eni biotop? v Kanad? v d?sledku rostoucich cen kuku?ice, kv?li kterym se ekonomicky vyplati kacet stavajici lesy v zem?d?lskych oblastech.
  • Ochranci ?ivotniho prost?edi uvedli, ?e ? Iniciativa ?iste oblohy “ (Clear Skies Initiative) Bushovy administrativy ve skute?nosti oslabuje zakony o zne?i?t?ni ovzdu?i. [44]
  • Mnoho potravina?skych vyrobk? ma obaly, ktere vzbuzuji dojem, ?e jsou ?etrne k ?ivotnimu prost?edi, p?esto?e p?i jejich vyrob? nedo?lo k ?adnemu pokusu o sni?eni dopadu na ?ivotni prost?edi. [45]
  • V roce 2009 spole?nost McDonald's v Evrop? zm?nila barvu svych log ze ?luto?ervene na ?lutozelenou; jeji mluv?i vysv?tlil, ?e tato zm?na ma ?zd?raznit odpov?dnost za ochranu p?irodnich zdroj?“. [46] V ?ijnu 2021 byla spole?nost McDonald's obvin?na z greenwashingu pote, co oznamila sv?j zavazek dosahnout do roku 2050 nulovych ?istych emisi. [47]
  • ?lanek v ?asopise Wired upozornil na slogany, ktere nazna?uji ekologicky p?iznive obchodni aktivity: Comcast Ecobill ma slogan ?PaperLESSisMORE“, ale Comcast pou?iva velke mno?stvi papiru pro p?imy marketing. Ekolahve Poland Spring (z americkeho m?sta Poland) se propaguji sloganem ?A little natural does a lot of good“, a?koli 80 % napojovych obal? kon?i na skladkach. Letadlo Airbus A380 je prodavano pod marketingovym sloganem ?Lep?i ?ivotni prost?edi uvnit? i venku“, p?esto?e letecka doprava ma vysoke ekologicke naklady. [48]
  • Tvrzeni spole?nosti Kimberly Clark o ??istych a p?irodnich“ plenkach v zelenych obalech. Vyrobek pou?iva na vn?j?i stran? organickou bavlnu, ale uvnit? je pou?it stejny petrochemicky gel jako d?ive. Spole?nost Pampers take tvrdi, ?e pleny ?Dry Max“ sni?uji mno?stvi odpadu na skladkach tim, ?e sni?uji mno?stvi papiroveho chmy?i v plence, co? je pro spole?nost Pampers ve skute?nosti pouze zp?sob, jak u?et?it penize. [49]
  • V roce 2018 spole?nost Starbucks v reakci na stale ?ast?j?i vyzvy k zakazu plastovych br?ek p?edstavila vi?ko se zabudovanym br?kem, ktere ve skute?nosti obsahuje vice plastu ne? stare br?ko a vi?ko dohromady (na rozdil od sveho p?edch?dce se v?ak da recyklovat). [50]
  • V ?ijnu 2020 spole?nost Apple uvedla na trh iPhone 12 a oznamila, ?e z krabice odstrani nabije?ku se sloganem ? O jednu v?c men? “ (One less thing). Apple zminil, ?e do nabije?ek se pou?ivaji kovy jako zinek, m?? a cin a ?e jejich odstran?nim krabi?ky iPhon? zabiraji men? mista, co? znamena, ?e tim mohou sni?it emise p?i p?eprav? a distribuci. Mnozi v?ak poukazovali na to, ?e to Apple pravd?podobn? ud?lal jen proto, aby sni?il naklady, proto?e mnoho u?ivatel? by si tak jako tak muselo nabije?ku koupit zvla??, jeliko? v baleni iPhonu 12 se nachazel kabel s konektorem, ktery neni kompatibilni s nabije?kami dodavanymi s iPhony do te doby. [51]
  • Zatimco media b?hem 77. ro?niku udileni Zlatych glob? vyzdvihovala veganske jidlo a recyklovane kostymy, kritici obvi?ovali celebrity, ktere se akce zu?astnily, z pokrytectvi, proto?e na akci p?ilet?ly soukromymi letadly. Herec Joaquin Phoenix b?hem sveho proslovu upozornil na ekologicky p?istup k akci a vyzval sve kolegy, aby se ?na sebe podivali“. [52]
  • V listopadu 2020 bylo zji?t?no, ?e Aston Martin , Bosch a dal?i obchodni spole?nosti v reakci na oznameni Velke Britanie , ?e od roku 2030 zaka?e prodej vozidel se spalovacimi motory, financovaly zpravu, ktera bagatelizovala p?inosy elektromobil? pro ?ivotni prost?edi zavad?jicimi informacemi o emisich CO 2 vznikajicich p?i vyrob? elektromobil? . [53] [54] [55] Skandal s greenwashingem se stal znamym pod nazvem Astongate vzhledem ke vztahu mezi britskym vyrobcem automobil? a Clarendon Communications, fiktivni spole?nosti vydavajici se za agenturu pro styk s ve?ejnosti, ktera byla zalo?ena za u?elem propagace zpravy a ktera byla registrovana na Jamese Michaela Stephense ? ?editele pro globalni vladni a korporatni zale?itosti spole?nosti Aston Martin Lagonda Ltd.. [56]
  • N?kte?i ekologi?ti aktiviste a kritici odsoudili konferenci OSN o zm?n? klimatu v roce 2021 (COP26) jako greenwashing. [57]
  • V reportu neziskove organizace Changing Markets Foundation bylo publikovano, ?e a? 59 % ekologickych tvrzeni evropskych modnich zna?ek ( H&M , Gucci , Zalando , Zara , Louis Vuitton a dal?ich) je zavad?jicich. Navzdory slib?m, ?e sni?i svou ekologickou stopu, je velka v?t?ina zna?ek stale zavisla na syntetickych vlaknech na bazi fosilnich paliv. N?ktere z nich take neuvad?ji v?rohodne informace o tom, jak planuji sni?it svou ekologickou stopu. [58]
  • Nejen v ?eskem prost?edi se vyskytuji projekty, ktere funguji jako tzv. offsety, tedy uhlikova kompenzace . Nej?ast?ji tak figuruji aktivity jako sazeni novych strom? a stromo?adi, tvorba mok?ad? ?i pou?ivani virtualni m?ny, ktera je kryta emisni povolenkou. Offsety mohou vyu?ivat firmy, aby sni?ily uhlikovou stopu. Efektivitu t?chto projekt? v?ak nehodnoti ?adny nestranny subjekt, jeliko? jde o dobrovolne rozhodnuti dane firmy. Certifika?ni systemy ov??ujici relevantnost podobnych projekt? existuji, jde o Verra, Plan Vivo ?i Gold Standard. Tyto certifikace v?ak ?eli kritice, jeliko? se ukazalo, ?e kompenzace uhliku je ve v?t?in? p?ipadech fiktivni. [59]
  • Projekt Sazime ?esko slibuje navraceni sily a rozmanitosti ?eske krajiny pomoci planovani a realizace vysadby, pe?e o stromy a ochrany proti vykaceni [60] . Podle Toma?e Vr?ky, lesniho in?enyra a ekologa p?sobiciho na Mendelov? univerzit?, jde o podvodnou kampa?. Zmin?ny projekt toti? vybira penize na sazeni strom?, ktere vlastnikovi lesa stat dotuje. Za sazenici od laik? vybira 69 K?, kde?to v lesnictvi je b??na cena 22 K? i s vysadbou. [61]

Opozice [ editovat | editovat zdroj ]

Existuji pokusy sni?it dopady greenwashingu jeho odhalovanim ve?ejnosti. [62] Index greenwashingu, ktery vytvo?ila Oregonska univerzita ve spolupraci se spole?nosti EnviroMedia Social Marketing, umo??oval ve?ejnosti nahravat a hodnotit p?iklady greenwashingu, ale naposledy byl aktualizovan v roce 2012. [63]

Britsky kodex reklamy, podpory prodeje a p?imeho marketingu (The British Code of Advertising, Sales Promotion, and Direct Marketing) ma zvla?tni oddil (oddil 49) zam??eny na environmentalni tvrzeni.

Podle n?kterych organizaci, ktere se stavi proti greenwashingu, do?lo k vyraznemu nar?stu jeho pou?ivani ze strany spole?nosti v 80. letech 20. stoleti a 10. letech 21. stoleti. [64] TerraChoice Environmental Marketing, spole?nost zabyvajici se poradenstvim v oblasti reklamy, zaznamenala mezi lety 2007 a 2009 79% nar?st jeho vyu?iti korporacemi.

Spole?nosti mohou usilovat o environmentalni certifikaty, ziskane nezavislym ov??enim svych ekologickych tvrzeni. Nap?iklad standard Carbon Trust byl spu?t?n v roce 2007 s deklarovanym cilem ?skoncovat s ?greenwashingem‘ a upozornit na firmy, ktere se skute?n? anga?uji v oblasti ?ivotniho prost?edi“. [65]

Opat?eni EU [ editovat | editovat zdroj ]

Podle Evropskeho parlamentu a Evropske rady by m?lo dojit k zakazani ur?itych greenwashingovych praktik:

  • pou?ivani obecnych environmentalnich tvrzeni: ?p?irodni“, ?eko“, ?klimaticky neutralni“, a to bez prokazani teto skute?nosti
  • tvrzeni, ktera jsou zavisla na kompenzacich emisi (offsetovani)
  • certifikaty udr?itelnosti, ktere nejsou zalo?eny na objektivnim posouzeni odbornik? a instituci
  • vyzyvani k d?iv?j?i vym?n? vyrobku, ne? je nezbytn? nutne (kazety do tiskaren)
  • prezentace zbo?i jako opravitelne, i kdy? je opak pravdou [66]

Tato dohoda byla schvalena v lednu 2024 poslanci EU, nyni se ?eka na schvaleni Evropskou radou. Pote budou mit ?lenske staty 2 roky na implementovani dohody do vnit?niho prava stat?. [67]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Greenwashing na anglicke Wikipedii.

  1. ↑ Greenwash: Fred Pearce on what BP really means when it says it is investing in 'alternative' energy. the Guardian [online]. 2008-11-20 [cit. 2022-09-26]. Dostupne online . (anglicky)  
  2. ↑ Vit Kou?il , Jan Miessler : ?erstv? nat?eno. Zn.: na zeleno , Sedma generace , 1/2008
  3. ↑ PIZZETTI, Marta; GATTI, Lucia; SEELE, Peter. Firms Talk, Suppliers Walk: Analyzing the Locus of Greenwashing in the Blame Game and Introducing ‘Vicarious Greenwashing’. Journal of Business Ethics . 2021-04-01, ro?. 170, ?is. 1, s. 21?38. Dostupne online [cit. 2022-06-11]. ISSN 1573-0697 . DOI 10.1007/s10551-019-04406-2 . (anglicky)  
  4. ↑ DAHL, Richard. Green Washing: Do You Know What You're Buying?. Environmental Health Perspectives [online]. 2010-06-01 [cit. 2022-06-11]. Dostupne online .  
  5. ↑ WEBB, Bella. The big global greenwashing crackdown. Vogue Business [online]. 2021-05-27 [cit. 2022-06-11]. Dostupne online .  
  6. ↑ PEARSON, Jason. Are We Doing the Right Thing? Leadership and Prioritisation for Public Benefit. The Journal of Corporate Citizenship [online]. 2010 [cit. 2022-06-19]. Dostupne online .  
  7. ↑ The Sins of Greenwashing: Home and Family Edition. web.archive.org [online]. 2014-07-17 [cit. 2022-06-11]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 2014-07-17.  
  8. ↑ CONTRERAS-PACHECO, Orlando E.; CLAASEN, Cyrlene. Fuzzy reporting as a way for a company to greenwash: perspectives from the Colombian reality. Problems and Perspectives in Management . 2017-09-27, ro?. 15, ?is. 2?3, s. 525?535. Dostupne online [cit. 2024-02-04]. ISSN 1810-5467 . DOI 10.21511/ppm.15(si).2017.06 . (anglicky)  
  9. ↑ Archiv zanikleho webu stopgreenwash, polo?ka Ad Bluster. www.stopgreenwash.org [online]. Greenpeace, 2016-07-24 [cit. 2022-06-11]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 2016-07-24.  
  10. ↑ Top 10 Greenwashing Companies In America. HuffPost [online]. 2009-05-04 [cit. 2022-06-11]. Dostupne online . (anglicky)  
  11. ↑ SEELE, Peter; GATTI, Lucia. Greenwashing Revisited: In Search of a Typology and Accusation-Based Definition Incorporating Legitimacy Strategies: Greenwashing Revisited. Business Strategy and the Environment . 2017-02, ro?. 26, ?is. 2, s. 239?252. Dostupne online [cit. 2022-06-11]. DOI 10.1002/bse.1912 . (anglicky)  
  12. ↑ Cashing in on the Environmental Cow | C3 - Energy. Ideas. Change.. web.archive.org [online]. 2013-01-15 [cit. 2022-06-11]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 2013-01-15.  
  13. ↑ JAHDI, Khosro S.; ACIKDILLI, Gaye. Marketing Communications and Corporate Social Responsibility (CSR): Marriage of Convenience or Shotgun Wedding?. Journal of Business Ethics . 2009-08-01, ro?. 88, ?is. 1, s. 103?113. Dostupne online [cit. 2022-06-11]. ISSN 1573-0697 . DOI 10.1007/s10551-009-0113-1 . (anglicky)  
  14. ↑ The sustainability imperative [online]. 2015-10-12 [cit. 2024-02-01]. Dostupne online . (anglicky)  
  15. ↑ PARGUEL, Beatrice; BENOIT-MOREAU, Florence; RUSSELL, Cristel Antonia. Can evoking nature in advertising mislead consumers? The power of ‘executional greenwashing'. International Journal of Advertising . 2015-01, ro?. 34, ?is. 1, s. 107?134. Dostupne online [cit. 2024-02-01]. ISSN 0265-0487 . DOI 10.1080/02650487.2014.996116 . (anglicky)  
  16. ↑ a b WATSON, Bruce. The troubling evolution of corporate greenwashing. search.informit.org [online]. [cit. 2022-06-19]. DOI: 10.3316/ielapa.766428450523476. Dostupne online . DOI 10.3316/ielapa.766428450523476 .  
  17. ↑ BENESCH, Connie. Chevron Does : Do's and Don'ts. Los Angeles Times [online]. 1988-02-14 [cit. 2022-06-19]. Dostupne online . (anglicky)  
  18. ↑ RE?L, Ond?ej. P?itomnost greenwashingu v sou?asne debat? klimatickych zm?n . Brno, 2010 [cit. 2015-03-09]. Diplomova prace. Masarykova univerzita, Fakulta socialnich studii . Vedouci prace Bohuslav Binka. Dostupne online.
  19. ↑ BARRY, John; FRANKLAND, E. Gene. International Encyclopedia of Environmental Politics. . London: [s.n.], 2002. S. 253?254.  
  20. ↑ a b c WASHINGTON, Haydn. Climate change denial: heads in sand . London: Earthscan, 2011. ISBN   9781849713368 . S. 75.  
  21. ↑ POWELL, James Lawrence. The inquisition of climate science . [s.l.]: New York: Columbia University Press, 2011. Dostupne online . ISBN   9780231157186 . S.  93 -94.  
  22. ↑ SCHNEIDER, Jen; SCHWARZE, Steve; BSUMEK, Peter K. The Hypocrite’s Trap . P?iprava vydani Jen Schneider, Steve Schwarze, Peter K. Bsumek, Jennifer Peeples. London: Palgrave Macmillan UK, 2016. Dostupne online . ISBN   978-1-137-53315-9 . DOI 10.1057/978-1-137-53315-9_5 . S. 105?133. (anglicky) DOI: 10.1057/978-1-137-53315-9_5.  
  23. ↑ a b EHRLICH, Paul R.; EHRLICH, Anne H. Betrayal of science and reason: how anti-environmental rhetoric threatens our future. . [s.l.]: Washington, D.C.: Island Press, 1998. Dostupne online . ISBN   1-55963-484-7 . S.  16 .  
  24. ↑ HARPER, Charles L. Environment and society: human perspectives on environmental issues . 5. vyd. [s.l.]: Prentice Hall, 2012. Dostupne online . ISBN   9780205820535 . S.  245 .  
  25. ↑ Michael Bruggemann: Die Medien und die Klimaluge. Falsche Skepsis und echte Leugnung. In: Volker Lilienthal, Irene Neverla (Eds.): ?Lugenpresse“: Anatomie eines politischen Kampfbegriffs . Cologne 2017, p. 137?157, p. 137-157, p. 143/44 a 150.
  26. ↑ RAHMSTORF, Stefan; SCHELLNHUBER, Hans Joachim. Der Klimawandel: Diagnose, Prognose, Therapie. . 7. vyd. [s.l.]: [s.n.], 2012. ISBN   978-3406633850 . S. 85.  
  27. ↑ Greenwashing - the dark side of sustainability? The green marketing strategy of McDonald’s - greenwashing for a positive image or a sustainable promise? . [s.l.]: [s.n.] Dostupne online . ISBN   978-3-346-38995-4 . (anglicky)  
  28. ↑ LEE, Jeonggyu; BHATT, Siddharth; SURI, Rajneesh. When consumers penalize not so green products. Psychology & Marketing . 2018-01, ro?. 35, ?is. 1, s. 36?46. Dostupne online [cit. 2022-06-11]. DOI 10.1002/mar.21069 . (anglicky)  
  29. ↑ TORELLI, Riccardo; BALLUCHI, Federica; LAZZINI, Arianna. Greenwashing and Environmental Communication: Effects on Stakeholders’ Perceptions. dx.doi.org [online]. 2019-10-16 [cit. 2022-06-11]. Dostupne online .  
  30. ↑ AN INVESTIGATION OF THE EFFECTS OF CONSUMERS’ ENVIRONMENTAL ATTITUDES ON PERCEPTIONS OF GREEN ADS AND ATTITUDES TOWARD THE BRAND. Journal of Academic Research in Economics (JARE) . 2016, ro?. 8, ?is. 1, s. 7?37. Dostupne online [cit. 2022-06-11]. ISSN 2066-0855 . (English)  
  31. ↑ ZHANG, Lu; LI, Dayuan; CAO, Cuicui. The influence of greenwashing perception on green purchasing intentions: The mediating role of green word-of-mouth and moderating role of green concern. Journal of Cleaner Production . 2018-06-20, ro?. 187, s. 740?750. Dostupne online [cit. 2022-06-11]. ISSN 0959-6526 . DOI 10.1016/j.jclepro.2018.03.201 . (anglicky)  
  32. ↑ LYON, Thomas P.; MONTGOMERY, A. Wren. The Means and End of Greenwash. Organization & Environment . 2015-06, ro?. 28, ?is. 2, s. 223?249. Dostupne online [cit. 2022-06-11]. ISSN 1086-0266 . DOI 10.1177/1086026615575332 . (anglicky)  
  33. ↑ GOSSELT, Jordy F.; VAN ROMPAY, Thomas; HASKE, Laura. Won’t Get Fooled Again: The Effects of Internal and External CSR ECO-Labeling. Journal of Business Ethics . 2019-03-01, ro?. 155, ?is. 2, s. 413?424. Dostupne online [cit. 2022-06-11]. ISSN 1573-0697 . DOI 10.1007/s10551-017-3512-8 . (anglicky)  
  34. ↑ NYILASY, Gergely; GANGADHARBATLA, Harsha; PALADINO, Angela. Perceived Greenwashing: The Interactive Effects of Green Advertising and Corporate Environmental Performance on Consumer Reactions. Journal of Business Ethics . 2014-12-01, ro?. 125, ?is. 4, s. 693?707. Dostupne online [cit. 2022-06-11]. ISSN 1573-0697 . DOI 10.1007/s10551-013-1944-3 . (anglicky)  
  35. ↑ BERRONE, Pascual; FOSFURI, Andrea; GELABERT, Liliana. Does Greenwashing Pay Off? Understanding the Relationship Between Environmental Actions and Environmental Legitimacy. Journal of Business Ethics . 2017-08-01, ro?. 144, ?is. 2, s. 363?379. Dostupne online [cit. 2022-06-11]. ISSN 1573-0697 . DOI 10.1007/s10551-015-2816-9 . (anglicky)  
  36. ↑ SZABO, Szerena; WEBSTER, Jane. Perceived Greenwashing: The Effects of Green Marketing on Environmental and Product Perceptions. Journal of Business Ethics . 2021-07-01, ro?. 171, ?is. 4, s. 719?739. Dostupne online [cit. 2022-06-11]. ISSN 1573-0697 . DOI 10.1007/s10551-020-04461-0 . (anglicky)  
  37. ↑ NEWMAN, George E.; GORLIN, Margarita; DHAR, Ravi. When Going Green Backfires: How Firm Intentions Shape the Evaluation of Socially Beneficial Product Enhancements. Journal of Consumer Research . 2014-10-01, ro?. 41, ?is. 3, s. 823?839. Dostupne online [cit. 2022-06-11]. ISSN 0093-5301 . DOI 10.1086/677841 .  
  38. ↑ KAHLE, Lynn R.; GUREL-ATAY, Eda. Communicating Sustainability for the Green Economy . [s.l.]: M. E. Sharpe, 2013. ISBN   9780765636812 .  
  39. ↑ PIZZETTI, Marta; GATTI, Lucia; SEELE, Peter. Firms Talk, Suppliers Walk: Analyzing the Locus of Greenwashing in the Blame Game and Introducing ‘Vicarious Greenwashing’. Journal of Business Ethics . 2021-04-01, ro?. 170, ?is. 1, s. 21?38. Dostupne online [cit. 2022-06-19]. ISSN 1573-0697 . DOI 10.1007/s10551-019-04406-2 . (anglicky)  
  40. ↑ Natural gas and the environment - U.S. Energy Information Administration (EIA). www.eia.gov [online]. [cit. 2022-06-19]. Dostupne online .  
  41. ↑ Natural gas is a much ‘dirtier’ energy source, carbon-wise, than we thought. Science [online]. 2020-02-19 [cit. 2022-06-19]. Dostupne online . (anglicky)  
  42. ↑ FRODL, Michael G.; MANOYAN, John M. Natural Gas: Safer Cleaner Energy That Pays For Itself. web.archive.org [online]. 2009-04-25 [cit. 2022-06-19]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 2009-04-25.  
  43. ↑ The great biofuel greenwash. openDemocracy [online]. [cit. 2022-06-19]. Dostupne online . (anglicky)  
  44. ↑ Statement Of Senator Patrick Leahy "The Greenwashing Of The Bush Anti-Environmental Record On The President's Earth Day Visits To Maine And Florida". web.archive.org [online]. 2010-02-03 [cit. 2022-06-19]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 2010-02-03.  
  45. ↑ SEVERSON, Kim. Be It Ever So Homespun, There’s Nothing Like Spin. The New York Times . 2007-01-03. Dostupne online [cit. 2022-06-19]. ISSN 0362-4331 . (anglicky)  
  46. ↑ McDonald’s rolling out green logo in Europe. NBC News [online]. 2009-11-23 [cit. 2022-06-19]. Dostupne online . (anglicky)  
  47. ↑ McDonald's Rebuked for Greenwashing Climate Pledge [online]. 2021-10-05 [cit. 2022-06-19]. Dostupne online . (anglicky)  
  48. ↑ HAGERMAN, Eric. Little Green Lies?How Companies Erect an Eco-Facade. Wired . 2009-11-23. Dostupne online [cit. 2022-06-19]. ISSN 1059-1028 . (anglicky)  
  49. ↑ The True Story Of Pampers Dry Max Part 1 The Diaper Wars || ZRecommends: Consumer research, consumer advocacy, and unbiased product reviews for parents. web.archive.org [online]. 2010-05-26 [cit. 2022-06-19]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 2010-05-26.  
  50. ↑ Starbucks is banning straws ? but is it really a big win for the environment?. the Guardian [online]. 2018-07-23 [cit. 2022-06-19]. Dostupne online . (anglicky)  
  51. ↑ PETROV, Daniel. Apple's charger-less iPhone 12 is the star of its latest environmental report. Phone Arena [online]. 2021-07-06 [cit. 2022-06-19]. Dostupne online . (anglicky)  
  52. ↑ Vegan food, recycled tuxedos ? and billions of tonnes of CO2: can Hollywood ever go green?. the Guardian [online]. 2020-01-09 [cit. 2022-06-19]. Dostupne online . (anglicky)  
  53. ↑ 'Astongate': Aston Martin and Bosch accused of using controversial report to downplay EVs' environmental benefits. www.businessgreen.com [online]. 2020-12-01 [cit. 2022-06-19]. Dostupne online . (anglicky)  
  54. ↑ Understanding "Astongate". IrishEVs [online]. 2020-11 [cit. 2022-06-19]. Dostupne online . (anglicky)  
  55. ↑ CRIDER, Johnna. Aston Martin Linked To Study Spreading Misinformation About EVs. CleanTechnica [online]. 2020-12-01 [cit. 2022-06-19]. Dostupne online . (anglicky)  
  56. ↑ Aston Martin in row over 'sock puppet PR firm' pushing anti-electric vehicle study. the Guardian [online]. 2020-12-02 [cit. 2022-06-19]. Dostupne online . (anglicky)  
  57. ↑ ROBERTSON, Gregor. Commentary: COP26 protesters are right about ‘greenwashing’. Fortune [online]. 2021-11-11 [cit. 2022-06-19]. Dostupne online . (anglicky)  
  58. ↑ Nearly 60% of Sustainable Fashion Claims Are Greenwashing, Report Finds [online]. 2021-07-09 [cit. 2022-06-19]. Dostupne online . (anglicky)  
  59. ↑ GREENFIELD, Patrick. Revealed: more than 90% of rainforest carbon offsets by biggest certifier are worthless, analysis shows. The Guardian . 2023-01-18. Dostupne online [cit. 2024-02-01]. ISSN 0261-3077 . (anglicky)  
  60. ↑ O nas. sazimecesko.cz [online]. [cit. 2024-02-04]. Dostupne online .  
  61. ↑ ?TICKY, Ji?i. Klamou lidi jak prodejci p?edra?enych hrnc?, ?ika o kampani Sazime ?esko ?ef univerzitnich les?. Ekonews [online]. 2023-05-06 [cit. 2024-02-02]. Dostupne online .  
  62. ↑ CHOICE - Green Watch. web.archive.org [online]. 2009-05-09 [cit. 2022-06-19]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 2009-05-09.  
  63. ↑ Greenwashing Index. web.archive.org [online]. 2012-09-05 [cit. 2022-06-19]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 2012-09-05.  
  64. ↑ DE JONG, Menno D. T.; HULUBA, Gabriel; BELDAD, Ardion D. Different Shades of Greenwashing: Consumers’ Reactions to Environmental Lies, Half-Lies, and Organizations Taking Credit for Following Legal Obligations. Journal of Business and Technical Communication . 2020-01, ro?. 34, ?is. 1, s. 38?76. Dostupne online [cit. 2022-06-19]. ISSN 1050-6519 . DOI 10.1177/1050651919874105 . (anglicky)  
  65. ↑ Carbon Trust aims to end 'greenwash' by launching company standard. the Guardian [online]. 2008-06-24 [cit. 2022-06-19]. Dostupne online . (anglicky)  
  66. ↑ EU to ban greenwashing and improve consumer information on product durability | News | European Parliament. www.europarl.europa.eu [online]. 2023-09-19 [cit. 2024-02-04]. Dostupne online . (anglicky)  
  67. ↑ Stopping greenwashing: how the EU regulates green claims | News | European Parliament. www.europarl.europa.eu [online]. 2024-01-15 [cit. 2024-02-04]. Dostupne online . (anglicky)  

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Greenwashing&oldid=23907555 “