Giuseppe Galli da Bibbiena
Narozeni	5. b?ezna 1696 Parma (Emilia-Romagna)
Umrti	28. ledna 1757 Berlin
Narodnost	italska
Povolani	mali? a architekt
Rodi?e	Ferdinando Galli da Bibbiena
D?ti	Carlo Galli da Bibiena
P?ibuzni	Francesco, stryc Alessandro, bratr Antonio, bratr Giovanni Maria, bratr
Hnuti	pozdni baroko
multimedialni obsah na  Commons
Seznam d?l v databazi Narodni knihovny
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Giuseppe Galli da Bibiena (take Galli Bibiena ) ( 5. ledna 1696 Parma ; 12. b?ezna 1757 Berlin ) byl italsky barokni mali?, scenograf , architekt a stavebni in?enyr vrcholneho a pozdniho baroka, mezi jeho p?sobi?t? pat?ily ve 20. letech 18. stoleti k nejvyznamn?j?im Praha a Vide? , od roku 1753 Berlin .

?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

Giuseppe Galli da Bibiena pochazel ze druhe generace um?lecke rodiny Galli da Bibbiena . Jeho otec Ferdinando, stryc Francesco a brat?i Alessandro, Antonio a Giovanni Maria pracovali jako architekti divadelnich scen, triumfalnich bran, svatebnich v??i a smute?nich katafalk?, navrhovali stavby, sceny a kulisy divadel i dekoraci pro ?lechticke zamky a palace. Giuseppe se vyu?il u sveho otce Ferdinanda. Prvni praxi absolvoval s otcem, strycem Francescem a star?im bratrem Alessandrem p?i praci v Barcelon? , na dvo?e budouciho cisa?e Karla VI. , ktery jejich vysledky byl natolik nad?en, ?e je v?echny anga?oval roku 1712 p?i svem p?esidleni do Vidn? .

Po smrti Karla VI. byl jmenovan ?editelem odd?leni architektury na akademii krasnych um?ni (Academia Clementina) v Bologni . V te?e dob? je?t? pracoval ve dvornim divadle, kde si po otcov? smrti vy?kolil ?aka, mali?e Carla Fridricha Fechhelma. Od roku 1753 a? do smrti jej zam?stnaval Bed?ich II. Prusky v Berlin? jako sveho dvorniho architekta.

Rodina [ editovat | editovat zdroj ]

Roku 1719 se ve Vidni o?enil s Eleonorou Kinskou. Ze sedmi d?ti si za sveho spolupracovnika a nastupce vy?kolil syna Carla (1728?1787).

Dilo [ editovat | editovat zdroj ]

• 1716 ? sceny pro operu Angelica Vincitrice di Alcina na rybniku u letniho zame?ku Favorita ve Vidni, slavnost k narozeni arcivevody Leopolda Habsburskeho
• 1722 ? p?sobil v Mnichov?
• 1723 ? Praha: d?ev?na budova letniho divadla, postavena ke korunova?ni slavnosti cisa?e Karla VI. ?eskym kralem pro operu Costanza e Fortezza (Stalost a sila, heslo cisa?e Karla VI.); stala na Marianskych hradbach v Praze na Hrad?anech mezi Pra?nym mostem a hradebnimi zdmi a? po Piseckou branu zhruba v ose dne?ni tramvajove trati. Pat?ila k nejvyznamn?j?im autorovym realizacim. Jevi?t? bylo hluboke 65 metr?, tak?e architektonicke kulisy (9 + 9 po obou stranach) nemusely mit iluzivni zkresleni ^[1] , byly to oto?ne desky s odli?nou dekoraci. Sou?asti navrhu byly ka?ny a vodotrysky, vytryskly gejzir umoc?oval dramaticke momenty d?je. Opera trvala p?t hodin a kon?ila v p?l jedne v noci. Dochovalo se z ni ?est grafickych list?, zachycujicich prom?nne kulisy jednotlivych jednani. Substrukce stavby byly zaznamenany je?t? roku 1905 ^[2]

Divadlo na Marianskych hradbach v Praze [ editovat | editovat zdroj ]

• 
  P?dorys divadla na Marianskych hradbach
• 
  Scena a proscenium, pod baldachynem cisa? a cisa?ovna
• 
  Bo?ni pohled
• 
  Tabor etruskeho krale
• 
  Tarquiniovy kralovske zahrady na Janikulu
• 
  Detaily staveb, vodopad na Tibe?e, ka?na
• 
  ?im, v pozadi vojsko p?ekra?uje Tiberu

• 1723 ? Praha: dekorace Vladislavskeho salu na Pra?skem hrad? , zatim nebyla v grafickych listech identifikovana; zdobila sal a? do roku 1743, kdy se zde konala korunova?ni slavnost cisa?ovny Marie Terezie. ^[3]
• 1729 ? navrhy dekorace pr??eli nedostav?ne katedraly sv. Vita ke slavnosti svato?e?eni Jana Nepomuckeho ^[4] ; nepodepsany graficky navrh p?ekreslil Jan Ezechiel Vod?ansky a v m?di vyryl Antonin Birckhardt
• 1732 ? sceny pro operu L’asilo d’Amore v Linci
• 1735 ? hlavni olta? a pulpit v kla?ternim kostele v Melku v dolnim Rakousku
• 1740 ? s bratrem Antoniem vytvo?ili kazatelnu domu v Gurku
• 1745-1748 ? na objednavku markrab?nky Vileminy navrhl vybaveni a dekoraci novostavby jeji opery v Bayreuthu , kterou postavil Joseph Saint-Pierre. Prace vedl a dozoroval jeho syn Carlo. Dal?im spolupracovnikem m?l byt Giuseppe Landi.
• 1749-1750 ? roz?i?il operni budovu ve Zwingeru v Dra??anech , prohloubil jeji scenu; stavba byla zbo?ena v roce 1842, nahradila ji nova Semperova budova. ^[5]

Navrhy scen a studie architektury [ editovat | editovat zdroj ]

• Teatro e Prospettiva - soubor jeho navrh? a realizaci, provedli v m?dirytinach nebo leptech Andreas Pfeffel v Augsburgu, Antonin Birkhardt v Praze, Johann Jakob Lidl a Jakob Wilhelm Heckenauer, Franz Ambros a Christoph Dietlovi ve Vidni, a dal?i rytci.
• Graficke listy s jeho navrhy jsou dob?e zastoupeny v grafickych sbirkach Narodni galerie v Praze a Moravske galerie v Brn?.
• Podle korespondence Jana Adama z Questenberka pro n?j pracoval Giuseppe Galli da Bibiena na zamku v Jarom??icich nad Rokytnou ^[6] .
• Jeho kresby byly inspiraci pro graficke album Carceri (?ala?e), ktere vydal Giovanni Battista Piranesi .

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• Pavel Preiss : Ital?ti um?lci v Praze . Panorama Praha 1986, s. 418-426.
• Kolektiv autor?: O ?ivot? a um?ni. Listy z jarom??icke kroniky 1700?1752 . Brno 1974
• K. G. Saur (vydavatel.): Allgemeines Kunstlerlexikon. Die bildenden Kunstler aller Zeiten und Volker. Svazek 10, Leipzig 1995, s. 480?481.
• Margarete Baur-Heinhold: Theater des Barock. Festliches Buhnenspiel im 17. und 18. Jahrhundert. Callwey, Munchen 1966, s. 131?132, 137, 181?182.
• Franz Hadamowsky: Die Familie Galli-Bibiena in Wien. Leben und Werk fur das Theater. Prachner, Wien 1962, S. 9?11.
• Ulrike Knall-Brskovsky: Italienische Quadraturisten in Osterreich. Disertace. Universitat Wien 1981. tisk Bohlau-Wien-Koln-Graz 1984, ISBN 3-205-06073-3 , S. 111, 189, 231?233.

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Giuseppe Galli da Bibbiena na Wikimedia Commons