Tento ?lanek neni dostate?n? ozdrojovan , a m??e tedy obsahovat informace, ktere je t?eba ov??it .

Jste-li s popisovanym p?edm?tem seznameni, pomozte dolo?it uvedena tvrzeni dopln?nim referenci na v?rohodne zdroje .

Giovanni Domenico Cassini
Narozeni	8. ?ervna 1625 Perinaldo
Umrti	14. za?i 1712 (ve v?ku 87 let) Pa?i?
Bydli?t?	Castle of Fillerval
Alma mater	Bolo?ska univerzita Panzano Observatory
Povolani	selenograf, zem?m??i? , matematik , astronom , in?enyr, astrolog a biolog
Zam?stnavatel	Bolo?ska univerzita (1650?1669)
Ocen?ni	spole?nik Kralovske spole?nosti
Cho?	Genevieve de Laistre
D?ti	Jacques Cassini
Rod	Cassini
P?ibuzni	Cesar-Francois Cassini de Thury a Dominique-Joseph de Cassini (vnou?ata)
Funkce	?editel ( Pa?i?ska observato? ; 1671?1712)
Podpis
multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Giovanni Domenico Cassini ( 8. ?ervna 1625 Perinaldo , Janovska republika ? 14. za?i 1712 Pa?i? ) byl italsko - francouzsky astronom a in?enyr . Narodil se v  Perinaldu v  Janovske republice .

Astronomie [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 1644 Cassini za?al p?sobit jako asistent na observato?i v  Panzanu , a od roku 1648 a? do 1669 zde pracoval jako astronom. V roce 1650 se stal profesorem na Univerzit? v Bologni a v roce 1671 byl jmenovan ?editelem Pa?i?ske observato?e . Beze zbytku se ztoto?nil se svou novou vlasti a ve Francii a okolnich zemich je znamy jako Jean-Dominique Cassini .

Spole?n? s  Hookem je Cassinimu p?ipisovan objev Velke rude skvrny na Jupiteru (kolem roku 1665 ). Cassini jako prvni spat?il ?ty?i Saturnovy m?sice a objevil take Cassiniho d?leni ( 1675 ). ^[1] Kolem roku 1690 Cassini jako prvni pozoroval diferencialni rotaci Jupiterovy atmosfery .

V roce 1672 poslal sveho kolegu Jeana Richera do Cayenne ve Francouzske Guyan? , zatimco sam z?stal v  Pa?i?i . Oba d?lali sou?asna pozorovani Marsu , na?li jeho paralaxu a odvodili jeho vzdalenost. Toto m??eni poprve ukazalo skute?ne vzdalenosti ve slune?ni soustav? .

Cassini take jako prvni uskute?nil m??eni zem?pisne delky metodou navr?enou Galileem , pou?itim zatm?ni Jupiterovych m?sic? jako hodin.

Astrologie [ editovat | editovat zdroj ]

Kdy? se ve svem mladi nadchl pro nebesa, spi?e ho zajimala astrologie ne? astronomie . Pozd?ji se ve svem ?ivot? zam??il tem?? vyhradn? na astronomii a jak se stale vice zapojoval do v?decke revoluce a p?stoval racionalni my?leni, za?al astrologii kritizovat. V mladi studoval astrologii velmi intenzivn? a na?erpal v tomto oboru rozsahle znalosti; je kuriozni, ?e prav? ty ho vedly k rozhodnuti stat se spi?e astronomem.

V roce 1644 senator Bologne Marquis Cornelio Malvasia , ktery se velmi zajimal o astrologii, pozval do Bologne Cassiniho a nabidl mu misto v observato?i v Panzanu, ktera se prav? stav?la. Spolu s ostatnimi travil v?t?inu ?asu po?itanim novych, lep?ich a p?esn?j?ich efemerid pro astrologicke u?ely za pou?iti rychle se rozvijejicich astronomickych metod a nastroj? te doby.

Roku 1669 se Cassini p?est?hoval do Francie a diky grantu Ludvika XIV. Francouzskeho mohl zalo?it Pa?i?skou observato? , ktera byla otev?ena v roce 1671 . Cassini z?stal jejim ?editelem a? do konce sve kariery, do sve smrti v roce 1712 . P?esto?e ve Francii Cassini slou?il po 41 let jako kralovsky astronom/astrolog Ludvika XIV. Francouzskeho (?Krale Slunce“), ve sve dvojite roli drtivou v?t?inu ?asu v?noval astronomii; astrologii, kterou tak intenzivn? studoval v mladi, zanedbaval.

In?enyrstvi [ editovat | editovat zdroj ]

Pape? Klement IX. najal Cassiniho na stavbu opevn?ni a  regulaci koryta ?eky Pad na ochranu p?ed zaplavami .

Pojmenovano po Cassinim [ editovat | editovat zdroj ]

• Mise Cassini-Huygens k Saturnu
• Cassiniho d?leni prstenc? Saturnu
• Cassini Regio , temna oblast na m?sici Japetus
• Cassiniho krater na Marsu
• Cassiniho krater na M?sici ^{[2] [1]}

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Giovanni Domenico Cassini na Wikimedia Commons