Gewandhaus
Zakladni informace
Sloh	brutalismus
Vystavba	1976
Poloha
Adresa	Augustusplatz 8 , Zentrum ,  Lipsko , N?mecko N?mecko
Sou?adnice	51°20′16″ s. ?. , 12°22′50″ v. d.
Dal?i informace
Web	Oficialni web
multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Gewandhaus je koncertni budova , ktera se nachazi v n?meckem m?st? Lipsko , na nam?sti Augustusplatz , naproti budovy opery . Sou?asna budova vznikla v druhe polovin? 70. let jako nastupkyn? dvou d?iv?j?ich ( 1781 a 1884 ), z nich? mlad?i byla zni?ena bombami za druhe sv?tove valky. Budova je hlavnim sidlem Orchestru Gewandhausu .

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Zakladni kamen brutalisticke stavby byl polo?en dne 8. listopadu 1977 . Dne?ni nam?sti Augustusplatz na jihovychodnim okraji centra Lipska tehdy neslo nazev Karl Marx Platz . Misto, kde vznikl, bylo p?vodn? ur?ene pro m?stske muzeum, to v?ak bylo zni?eno b?hem druhe sv?tove valky . Stavba byla jedinou sveho druhu v tehdej?im Vychodnim N?mecku , ktera vznikla ?ist? jako koncertni sal. V?t?ina obdobnych staveb vznikala jako tzv. kulturni domy nebo kulturni centra (nap?. v Dra??anech ). Skute?nost, ?e tehdej?i politi?ti p?edstavitele souhlasili s vystavbou teto budovy, byla dana i kampani tehdej?iho dirigenta Kurta Masura . ^[1]

Stavba vznikla podle navrhu architekta Rudolfa Skody . Projekt byl p?ipraven v roce 1975 a byl dokonce ocen?n i zapadon?meckym ?asopisem Bauwelt jako mimo?adny pro urove? tehdej?i NDR. Krom? napadneho a unikatniho tvaru stavby byla do foyer budovy umist?na take ohromna stropni malba Gesang vom Leben (Pise? ?ivota) na plo?e 714 m².

Hlavni sal budovy ma 1900 mist, maly sal 498 mist. Akustika byla n?kolikrat zkou?ena nastoupenymi vojaky vychodon?mecke armady . Sal byl vybaven varhany s 6845 pi??alami. Slavnostni otev?eni budovy se uskute?nilo dne 8. ?ijna 1981 , prvni p?edstaveni vedl tehdej?i sv?toznamy dirigent Kurt Masur.

Vyznam Gewandhausu byl dan i v roce 1989 , kdy se zde konaly ve?ejne diskuze na tema reformy NDR a budoucnost Vychodniho N?mecka. Diky tomu se d?m stal velmi rychle symbolem politicke opozice proti tehdej?imu komunistickemu vedeni zem?.

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Gewandhaus (Leipzig) na n?mecke Wikipedii.

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Gewandhaus na Wikimedia Commons

Vyznamne kulturni instituce N?mecka
Operni sceny, koncertni saly a divadla	Semperova opera ? Markrab?ci operni d?m v Bayreuthu ? Staatsoper Unter den Linden ? Festivalove divadlo v Bayreuthu ? Deutsche Oper Berlin ? Bavorska statni opera ? Staatsoper Hamburg ? Komische Oper Berlin ? Berliner Ensemble ? Labska filharmonie ? Berlinska filharmonie ? Konzerthaus Berlin ? Gewandhaus
Muzea a galerie	Pergamonske muzeum ? N?mecke muzeum ? Nove muzeum ? Stare muzeum ? Bodeho muzeum ? ?idovske muzeum ? Egyptske muzeum ? Museum fur Naturkunde ? N?mecke historicke muzeum ? Botanicka zahrada Berlin ? Germanisches Nationalmuseum ? Deutsches Technikmuseum Berlin ? Staatliche Museen zu Berlin ? Muzeum Witt ? Stara pinakoteka ? Glyptoteka ? Gemaldegalerie Berlin ? Nova pinakoteka ? Stara narodni galerie ? Stadelovo muzeum ? Hamburger Kunsthalle ? East Side Gallery ? Wallrafovo?Richartzovo muzeum ? Nova Narodni galerie
Univerzity a v?decke instituce	Technicka univerzita Mnichov ? Mnichovska univerzita ? Univerzita Heidelberg ? Svobodna univerzita Berlin ? Porynsko-Vestfalska technicka univerzita v Cachach ? Technologicky institut v Karlsruhe ? Humboldtova univerzita ? Technicka univerzita Berlin ? Freiburska univerzita ? Hamburska univerzita ? Univerzita Tubingen ? Friedrich-Alexander-Universitat Erlangen-Nurnberg ? Univerzita Georga Augusta v Gottingenu ? Univerzita v Bonnu ? Technicka univerzita Darmstadt ? Technicka univerzita v Dra??anech ? Kolinska univerzita ? N?mecka akademie v?d Leopoldina ? Spole?nost Maxe Plancka ? Helmholtzova spole?nost ? Fraunhoferova spole?nost ? N?mecka narodni knihovna ? Berlinska statni knihovna ? Bavorska statni knihovna