Gettysbursky projev (anglicky Gettysburg Address ) je kratka ?e?, kterou americky prezident Abraham Lincoln p?ednesl za americke ob?anske valky p?i inauguraci Narodniho vojenskeho h?bitova v Gettysburgu v Pensylvanii odpoledne 19. listopadu 1863, ?ty?i a p?l m?sice pote, co armady Unie porazily Konfederaci v bitv? u Gettysburgu . Jde o jeden z nejznam?j?ich projev? americke historie . ^{[1] [2]}

Lincolnova ?e? nebyla hlavnim projevem udalosti ? tim byl dvouhodinovy projev, ktery p?edtim pronesl Edward Everett . P?esto se Lincolnova pe?liv? p?ipravena slova stala jednim z nejvlivn?j?ich vyjad?eni d?jinneho smyslu americkeho naroda. Pouhymi 271 slovy, po?inajicimi slavnym vro?enim ?P?ed ?ty?ikrat dvaceti a sedmi lety“, odkazujicim na podepsani Deklarace nezavislosti ^[3] o 87 let d?ive, Lincoln popsal USA jako narod ?po?aty ve svobod? a zasv?ceny usili dokazat, ?e v?ichni lide jsou stvo?eni sob? rovni“, a p?edstavil ob?anskou valku jako zkou?ku, ktera rozhodne, zda takovy narod, tedy Unie ohro?ena odtr?enim ji?nich stat?, ^[4] vydr?i. Vysoce ocenil ob?? t?ch, kte?i padli u Gettysburgu, kdy? tyto zasady hajili, a sve poslucha?e vyzval, aby zajistili,

?e se nesmi stat, aby tito mrtvi um?eli nadarmo ? ?e tento narod pod Bo?i vladou znovu zrodi svobodu ^[5] ? a ?e vlada lidu, lidem a pro lid nezmizi ze sv?ta. ^{[3] [6]}

P?es prominentni misto projevu v historii a popularni kultu?e Spojenych stat? je jeho p?esne zn?ni sporne. P?t znamych rukopis? Gettysburskeho projevu psanych Lincolnovou rukou se li?i v mnoha detailech jak mezi sebou, tak take od verzi publikovanych v tehdej?im tisku. Neni ani jasne, kde stalo podium, ze ktereho Lincoln hovo?il. Moderni badatele umis?uji ?e?ni?t? 40 nebo vice metr? od tradi?n? udavaneho mista na Narodnim vojenskem h?bitov? u Narodniho pamatniku vojak?, tak?e stalo zcela na soukromem sousednim h?bitov? Evergreen Cemetery.

Zn?ni projevu [ editovat | editovat zdroj ]

Tradovane anglicke zn?ni Lincolnova projevu (vzhledem k odchylkam rukopis? ov?em n?kdy udavane s drobnymi odli?nostmi) je:

Four score and seven years ago our fathers brought forth on this continent, a new nation, conceived in Liberty, and dedicated to the proposition that all men are created equal.

Now we are engaged in a great civil war, testing whether that nation, or any nation so conceived and so dedicated, can long endure. We are met on a great battle-field of that war. We have come to dedicate a portion of that field, as a final resting place for those who here gave their lives that that nation might live. It is altogether fitting and proper that we should do this.

But, in a larger sense, we can not dedicate?we can not consecrate?we can not hallow?this ground. The brave men, living and dead, who struggled here, have consecrated it, far above our poor power to add or detract. The world will little note, nor long remember what we say here, but it can never forget what they did here. It is for us the living, rather, to be dedicated here to the unfinished work which they who fought here have thus far so nobly advanced. It is rather for us to be here dedicated to the great task remaining before us?that from these honored dead we take increased devotion to that cause for which they gave the last full measure of devotion?that we here highly resolve that these dead shall not have died in vain?that this nation, under God, shall have a new birth of freedom?and that government of the people, by the people, for the people, shall not perish from the earth.

To lze ?esky p?elo?it takto:

P?ed ?ty?ikrat dvaceti a sedmi lety na?i otcove na tomto sv?tadile zalo?ili novy narod, po?aty ve svobod? a zasv?ceny usili dokazat, ?e v?ichni lide jsou stvo?eni sob? rovni.

Te? bojujeme ve velke ob?anske valce, a tim zkou?ime, zda tento narod, nebo jakykoli narod takto pojaty a zasv?ceny, se m??e udr?et. Se?li jsme se na velkem boji?ti teto valky. P?i?li jsme v?novat kus tohoto pole jako posledni misto odpo?inku t?m, kte?i tu odevzdali sve ?ivoty, aby tento narod mohl ?it. Je naprosto vhodne a pat?i?ne, ?e to d?lame.

Av?ak z ?ir?iho hlediska my nem??eme v?novat ? nem??eme zasv?tit ? nem??eme po?ehnat ? tuto p?du. State?ni mu?ove, ?ivi i mrtvi, kte?i zde bojovali, ji zasv?tili tak, ?e my u? k tomu svymi chabymi silami nem??eme nic p?idat ani ubrat. Sv?t si sotva pov?imne, co zde ?ikame, ani si to dlouho nezapamatuje, ale nikdy nezapomene na to, co zde ud?lali oni. Av?ak je spi? na nas ?ivych, abychom se tady zasv?tili nedokon?enemu dilu, ktere tak u?lechtile rozvinuli ti, kte?i tu bojovali. Je to spi? na nas, abychom zde byli zasv?ceni velkemu ukolu, ktery z?stava p?ed nami ? abychom od t?chto va?enych mrtvych p?evzali rostouci oddanost te v?ci, pro kterou oni odevzdali posledni plnou miru oddanosti ? abychom se pevn? rozhodli, ?e se nesmi stat, aby tito mrtvi um?eli nadarmo ? ?e tento narod pod Bo?i vladou znovu zrodi svobodu ? a ?e vlada lidu, lidem a pro lid nezmizi ze sv?ta.

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Gettysburg Address na anglicke Wikipedii.

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Gettysbursky projev na Wikimedia Commons