한국   대만   중국   일본 
Getulio Vargas ? Wikipedie P?esko?it na obsah

Getulio Vargas

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Getulio Dornelles Vargas
14. a 17.   prezident Brazilie
Ve funkci:
3. listopadu 1930  ?  29. ?ijna 1945
Viceprezident neobsazeno
P?edch?dce Washington Luis
Nastupce Jose Linhares
Ve funkci:
31. ledna 1951  ?  24. srpna 1954
Viceprezident Cafe Filho
P?edch?dce Gaspar Dutra
Nastupce Cafe Filho
Ministr financi Brazilie
Ve funkci:
15. listopadu 1926  ?  17. prosince 1927
Prezident Washington Luis
P?edch?dce Anibal Freire da Fonseca
Nastupce Oliveira Botelho
Stranicka p?islu?nost
?lenstvi Brazilian Labour Party (1946?1954)
Republican Party of Rio Grande do Sul (1909?1930)

Narozeni 19. dubna 1882
Sao Borja
Umrti 24. srpna 1954 (ve v?ku 72 let)
Catete Palace
P?i?ina umrti st?elna rana
Misto poh?beni Sao Borja
Cho? Darci Vargas (1911?1954)
Rodi?e Manuel do Nascimento Vargas a Candida Francisca Dornelles
D?ti Lutero Vargas
Alzira Vargas
Jandira Vargas
Manuel Sarmanho Vargas
Getulio Vargas Filho
P?ibuzni Benjamim Vargas , Spartacus Dornelles Vargas , Viriato Dornelles Vargas , Protasio Dornelles Vargas a Jovita Dornelles Vargas (sourozenci)
Alma mater Universidade Federal do Rio Grande do Sul (UFRGS)
Profese advokat a politik
Nabo?enstvi agnosticismus
Ocen?ni velkok?i? s ?et?zem ?adu bile r??e (1937)
?et?z ?adu Isabely Katolicke (1952)
velkok?i? specialni t?idy Zaslu?neho ?adu Spolkove republiky N?mecko (1953)
velkok?i? ?adu v??e a me?e
ryti? velkok?i?e s ?et?zem Zaslu?neho ?adu Italske republiky
… vice na Wikidatech
Podpis Getúlio Dornelles Vargas, podpis
Commons Getulio Vargas
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Getulio Dornelles Vargas ( 19. dubna 1882 , Sao Borja, Brazilie ? 24. srpna 1954 ) byl prezidentem Brazilie . Poprve se k moci dostal v d?sledku statniho p?evratu , a zemi tak jako diktator vedl v letech 1930 ? 1945 . Podruhe byl do u?adu zvolen a vykonaval jej od roku 1951 do roku 1954 , kdy spachal sebevra?du.

Byl synem zamo?neho ran?era, ktery bojoval v paraguayske valce , ziskal hodnost plukovnika a pak se stal starostou m?sta Sao Borja . V ?estnacti letech vstoupil do armady, pak vystudoval prava v Porto Alegre , roku 1909 byl zvolen do parlamentu statu Rio Grande do Sul a v roce 1923 se stal kongresmanem . V letech 1926 a? 1928 byl ministrem financi a v letech 1928 a? 1930 guvernerem Rio Grande do Sul . V prezidentskych volbach v roce 1930 ho porazil Julio Prestes , Vargas v?ak ozna?il volby za zmanipulovane a vypuklo povstani , ktere nastolilo vojenskou vladu a ukon?ilo existenci ?prvni brazilske republiky“, opirajici se o tradi?ni elity. [1] V roce 1937 Vargas zm?nil ustavu a zavedl system sve osobni moci, znamy jako Estado Novo (Novy stat). [2]

Vargas byl nejdele vladnoucim prezidentem v brazilske historii. Jeho politika byla vyrazn? populisticka . Byl zarytym nacionalistou a antikomunistou , zavedl v?ak take ?adu socialnich reforem a nechaval se titulovat Pai dos Pobres (Otec chudych). [3] Za jeho vlady prob?hla take rozsahla industrializace zem?. [4]

Vyznamenani [ editovat | editovat zdroj ]

Stat Stuha Nazev Datum ud?leni
Italie Itálie Italie velkok?i? s ?et?zem ?adu zasluh o Italskou republiku [5] 1953, 11. b?ezna
N?mecko Německo N?mecko velkok?i? specialni t?idy Zaslu?neho ?adu Spolkove republiky N?mecko 1953, 20. kv?tna
Polsko Polsko Polsko ?ad bile orlice [6] 1935
Portugalsko Portugalsko Portugalsko [7] velkok?i? ?adu v??e a me?e 1933, 18. listopadu
velkok?i? ?adu avizskych ryti?? 1941, 6. srpna
?pan?lsko Španělsko ?pan?lsko velkok?i? s ?et?zem ?adu Isabely Katolicke 1952

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. Country Data Dostupne online
  2. Brown Univeristy Library Dostupne online
  3. SciELO Social Sciences English Edition Dostupne online
  4. University of California Press Dostupne online
  5. Le onorificenze della Repubblica Italiana. www.quirinale.it [online]. [cit. 2019-09-06]. Dostupne online .  
  6. Kawalerowie i statuty Orderu Orła Białego 1705-2008 . [s.l.]: [s.n.], 2008. S. 304. (polsky)  
  7. ENTIDADES ESTRANGEIRAS AGRACIADAS COM ORDENS PORTUGUESAS - Pagina Oficial das Ordens Honorificas Portuguesas. www.ordens.presidencia.pt [online]. [cit. 2019-09-06]. Dostupne online .  

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]