Generalni kapitanat Guatemala (znamy i pod nazvem Generalni kapitanie Guatemala , nebo Guatemalske kralovstvi ) byl jednim z generalnich kapitanat? , ktere z?izovali ?pan?l?ti kralove ve sve kolonialni ?i?i v Americe . Byl zalo?en v roce 1540 jako dil?i uzemni celek mistokralovstvi Nove ?pan?lsko , de facto zde ale mistokral nem?l skute?nou moc a zdej?i generalni kapitan se zodpovidal p?imo ?pan?lskemu krali. Hlavni m?sto bylo zprvu Antigua Guatemala , ktere bylo v roce 1773 zni?eno zem?t?esenim . Po teto udalosti se novym hlavnim m?stem stalo Ciudad de Guatemala .

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Generalni kapitanat Guatemala se skladal z n?kolika provincii, intendenci ?i dependencii. B?hem obdobi existence guatemalskeho kapitanatu se jednotliva uzemi v ramci kapitanatu administrativn? d?lila na drobn?j?i celky, slu?ovala v rozlehlej?i provincie ?i dependencie, stale ale z?stavala pod svrchovanosti generalniho kapitana (mistodr?iciho). Rozprostiral se na uzemi dne?nich stat? Guatemala , Salvador , Honduras , Nikaragua , Kostarika a mexickeho statu Chiapas . Formaln? si narokoval i britske pozice na pob?e?i Karibskeho mo?e ( Britsky Honduras a Pob?e?i Moskyt? ), ale prakticky nad nimi nem?l moc.

Zanik [ editovat | editovat zdroj ]

Mezi roky 1810 a 1826 se od ?pan?lske nadvlady osvobodily tem?? v?echny ?pan?lske dr?avy v Americe (s vyjimkou Kuby , Portorika a ?pan?lske Vychodni Indie ). Ve st?edoamerickem regionu panovala mezi vysoce postavenymi nervozita, proto?e v ostatnich ?astech ?pan?lske Ameriky probihaly boje za nezavislost ( Simon Bolivar v Ji?ni Americe , Agustin de Iturbide v Mexiku ), ktere se prozatim guatemalskemu kapitanatu vyhybaly, ale nem?ly daleko k propuknuti. Nejvy??i p?edstavitele Guatemaly se sna?ili jednat tak, aby zabranili krvavym st?et?m. Chiapas bylo prvni uzemi, ktere oficialn? vzneslo po?adavek na nezavislost na ?pan?lsku , kdy? v roce 1821 p?edstavitele Chiapasu oznamili sv?j zam?r p?ipojit se k nov? vznikajicimu mexickemu cisa?stvi a vyzvali mistodr?iciho, aby cely kapitanat ud?lala tote?.

Spole?nost se rozd?lila na dva tabory, ktere si p?edstavovaly budoucnost uzemi r?zn?. Konzervativci preferovali p?ipojeni se k Mexiku, zatimco liberalove po?adovali nezavislost na ?pan?lsku i Mexiku. Na 15. listopad 1821 byla do Ciudad de Guatemala svolana ve?ejna sch?ze, ktera vyustila v prohla?eni nezavislosti m?sta na ?pan?lsku a vyzvu, aby jednotlive provincie a dependencie v ramci guatemalskeho kapitanatu ud?laly tote?. Tento datum dodnes slavi v?t?ina st?edoamerickych stat? jako statni svatek Den nezavislosti .

Nezavislost ale netrvala dlouho - 5. ledna 1822 bylo uzemi anektovano Mexickym cisa?stvim v ?ele s Agustinem de Iturbide . Po jeho smrti a rozpadu cisa?stvi vznikl 1. ?ervence 1823 novy stat Spojene provincie St?edni Ameriky (od za?i 1824 bez Chiapasu, ktery se po referendu dostal pod spravu Mexika , ale s regionem Soconusco ). Tento statni utvar se rozpadl v obdobi 1838 a? 1840 ob?anskou valkou .

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Generalni kapitanat Guatemala na Wikimedia Commons
• (?pan?lsky) Deklarace nezavislosti Ciudad de Guatemala