Gej?a ( 芸者 ) je japonske slovo ozna?ujici profesionalni spole?nici, obvykle krasnou a inteligentni ?enu, jejim? hlavnim poslanim je bavit mu?e v uzav?ene spole?nosti tancem , zp?vem , hrou na hudebni nastroje, intelektualnim hovorem ?i jinym um?nim. Gej?i pat?i mezi typicke a neodmyslitelne symboly Japonska ; na Zapad? jsou ov?em myln? ( viz ni?e ) ztoto??ovany s prostitutkami .

Paradoxem je, ?e prvnimi p?edstaviteli tohoto povolani byli mu?i, ale v polovin? 18. stoleti se za?aly prosazovat gej?i-?eny, ktere se svym bilym make-upem a tradi?nim japonskym ?atem kimono okouzlily nejednoho Evropana. Prvni gej?a ?enskeho pohlavi se objevila roku 1751 v nev?stinci v Kjotu . O padesat let pozd?ji u? byly gej?ami vyhradn? ?eny. ^{[1] [2]}

Etymologie [ editovat | editovat zdroj ]

Vyraz ?gej?a“ je slo?en z ?inskych znak? gei 芸 s vyznamem um?ni a ?a 者 s vyznamem osoba . Do ?e?tiny by se tedy dal p?elo?it jako um?lkyn? .

Vzhled [ editovat | editovat zdroj ]

Obli?ej a ?iji si gej?i natiraly bilym make-upem v?dy v?ak nechavaly na okrajich (u vlas?) nepatrny kus nenabarvene k??e, aby daly najevo ?e je barva jen maska a mu?e vzru?ovalo vid?t pravou tva? gej?i. Tote? u ?ije, kde se v?t?inou malovaly dv? nebo t?i ?ary ve tvaru klin?, co? ma p?sobit dramaticky a velmi eroticky. ^[1] Obo?i a o?ni linky si zvyraz?ovaly uhlikem z v?tvi?ky paulovnie plstnate . ?ast rt? si natiraly pigmentovou sm?si, tak aby jejich usta vypadala men?i ne? skute?na, co? bylo v Japonsku pova?ovano za ideal krasy. Ke kade?nikovi se chodilo jednou za tyden, nebo? gej?in u?es byl velmi pracny, kde se do vlas? vtiral horky vosk , aby u?es dr?el. U?es? je hned n?kolik a aplikuji se podle v?ku gej?i a podle ro?niho obdobi. Rovn?? se m?nily u?esy podle mody. Jednim z nich je momoware , ktery nosily nejmlad?i gej?i-u?ednice, dal?i ware?inobu , ofuku (zjednodu?ena verze ware?inobu), kacujama nebo sakko . ^[1]

Gej?i-u?ednice maiko nosi kimono s dlouhymi kapsovitymi rukavy a velmi vyraznym obi , co? je pas kimona, ktery se va?e na zadech. Za?ina u hrudni kosti a kon?i u pupku. Obi vlastn? kimono nedr?i, o to se staraji provazky a sponky, ktere se teprve pod obi skryji. Samotny uzel obi je velmi slo?ity a je zapot?ebi mnoho vycpavek, aby vypadal tak, jak ma. Gej?a-u?ednice nosi velke ?iroke obi, ktere na zadech tvo?i jakoby ba???ek, z n?ho? pokra?uji dlouhe visici kusy obi a? na zem. Oble?eni dosp?le gej?i vypada jednodu?eji a vice podtrhuje ?enskou postavu a rukavy nejsou obvykle tak kapsovite jako u gej?i-u?ednice. Obi je krat?i a na zadech tvo?i pouze maly uzlik, p?ipominajici krabi?ku.

Vychova [ editovat | editovat zdroj ]

Vychova budouci gej?i za?ina v utlem v?ku, n?kdy tradi?n? u? ve 3 letech a 3 dnech, co? absolvuji v?t?inou dcery byvalych gej?. Ji? tehdy se tato d?v?atka za?inaji u?it tan?it, zpivat, p?ijemn? hovo?it a studuji i um?ni ?ajoveho ob?adu , kaligrafie , hru na ?amisen (japonska kytara se t?emi strunami pota?ena k??i), fletnu, bubinky a mnoho dal?ich tradi?nich japonskych um?ni. Kolem 14 let se z nich stava gej?a-u?ednice maiko a ujima se jich star?i gej?a, kterou provazi na ve?irky a ktera je seznamuje se svymi zakazniky. Teprve v 18 letech se stavaji pravymi gej?ami. B?hem celeho sveho ?ivota gej?i nadale nav?t?vuji ?kolu, kde pokra?uji v u?eni tance a hry na hudebni nastroje. ^{[1] [3] [2]}

Mizuage [ editovat | editovat zdroj ]

Do 50. let 20. stoleti bylo gej?inym obvyklym krokem k dosp?losti tzv. mizuage , ob?adne odpan?ni. Pote bylo kv?li zakonu o prostituci zakazano. Kdy? byla gej?a-u?ednice dostate?n? znama a oblibena, mohla prost?ednictvim sve mistrove nabidnout k prodeji sve panenstvi , co? byl vyznamny ritualni milnik dosp?losti a mimo jine ziskanou ?astkou m?la splatit dluh za svou stravu, draha kimona, vychovu a vyuku v um?nich. ^{[1] [3]} Majitelka ?ajovny, kde byla gej?a-u?ednice zaregistrovana (a pou?ivala tedy patronat pani domu, ?ila pod jeji st?echou a dostavalo se ji tam tem?? ve?kere vyuky), za?ala mizuage nabizet nejbohat?im zakaznik?m domu nebo nejbohat?im mu??m m?sta a ?idila naslednou, spole?ensky presti?ni, dra?bu o pravo prvniho styku s doty?nou divkou. Mu? s dobrym spole?enskym postavenim, ktery nabidl nejv?t?i ?astku a p?ipadne dal?i vyhody, pak m?l to privilegium zbavit gej?u-u?ednici panenstvi. ^[3] Pote se mnohdy gej?a u? s timto zakaznikem nestykala a pokud ano, nadale toto privilegium s gej?ou spat nem?l, nebo? gej?i sice byly profesionalni spole?nice a um?lkyn?, ale sve milenecke vztahy si rozhodovaly samy, proto?e s jejich praci nijak nesouvisely. ^[1]

Vyznam [ editovat | editovat zdroj ]

V zapadnim sv?t? se stalo slovo gej?a synonymem japonske prostitutky, ale velmi nepravem. Za prve gej?a je spole?nice pro spole?enska setkani a stara se o kulturni zabaveni host? hudbou, zp?vem, um?nim, basn?mi, hrami a u?enou filosofickou konverzaci. Pokud byla gej?a usp??na a krasna, stavalo se, ?e ji bohaty a vlivny mu? nabidl oficialni milenecky pom?r. Tento vztah byl ve?ejny a mu? byl veden jako jeji danna (patron). Platil v dob? jejich vztahu (ktery trval v?t?inou p?l roku a? rok) v?t?inu jejich zna?nych vydaj? za bydleni, jidlo a ?kolu a klasicky hodinovy honora?, za ?as, ktery s ni stravil, av?ak m?l narok na ur?ite vysady. V podstat? to zna?n? p?ipominalo klasicke milenecke uspo?adani, pouze s tim rozdilem, ?e gej?i v?dy samy rozhodovaly, zda s mu?em nava?i i fyzicky pom?r, a?koliv byly krom? teto vyjimky smluvn? povinne jim v?novat t?eba i ve?kery volny ?as, co m?ly, a starat se o jejich kulturni p?ani a zabavu na urovni. ^[3]

Za druhe tradi?ni japonska prostitutka nosila mnohdy stejn? skvostna kimona i u?esy, pouze vzory na od?vu ve svych vyznamovych kombinacich postradaly vybrana a u?ena poselstvi a spi?e vyznamem oznamovaly do sv?ta sv?tskost a (mnohdy nevkusnou) marnotratnost nositelky, tak?e bylo pro cizi cestovatele neznale po?adavku skromnosti a obvyklych vzor? a jejich vyznam? velice jednoduche si je s gej?ou splest. Hlavni rozdil byl v pasu obi, ktere prostitutky zavazovaly zep?edu a v li?eni, ktere bylo u prostitutek k?iklave a? vulgarni (prostitutky take nosily lehce odli?ne u?esy a u?ivaly levn?j?i materialy, proto?e nem?ly finan?ni mo?nosti a spole?enskou presti? gej? nutnou k ziskani vyb?rovych latek). Po druhe sv?tove valce se velmi rozmohlo cestovani do Japonska, co? se tykalo p?eva?n? americkych okupa?nich vojak?. Ti mnohdy nepoznavali rozdil mezi gej?ou a prostitutkou a po?adovali od obou stejne slu?by. V te dob? se Japonsko vzpamatovavalo z pora?ky ve valce a b??ni lide byli na pokraji zoufalstvi i svych finan?nich mo?nosti, nebo? je valka velice vy?erpala. Proto mnoho gej? p?istoupilo na to, ?e svym nejbli??im zakaznik?m dop?eji r?zna privilegia. Nejednalo se v?ak o samoz?ejmost. Z toho d?vodu take nebylo povolani gej?i zakazano v roce 1957 , kdy byla zakazana prostituce.

Dnes u? u?eni mladych gej? nema takovou tradici. Zatimco na za?atku minuleho stoleti bylo v Kjotu, tradi?nim m?stu gej?, n?kolik tisic um?lky?, dnes se toto ?islo pohybuje ?adov? v n?kolika desitkach. Tyto ?eny se p?eva?n? ?ivi jako hostesky na oficialnich banketech firem a p?edvad?nim tradi?nich um?ni pro turisty. Soukrome ve?irky s gej?ami u? jsou dnes malo ?aste. Spat?it gej?u na ulici japonskeho m?sta je tem?? nemo?ne, a pokud se to poda?i, v?t?inou se s vyjimkou velkych festival? jedna o p?evle?enou japonskou ?kola?ku, ktera se necha fotografovat davy turist?. Prave gej?i jsou p?ili? zam?stnane v ?ajovnach, ne? aby m?ly ?as se prochazet jen tak m?stem. ^[2]

Sou?asnost [ editovat | editovat zdroj ]

V sou?asnosti jsou zakazniky gej? p?eva?n? politici, obchodnici, ?efove podsv?ti a turiste (slu?by zprost?edkovavaji hotely a turisticke kancela?e, je pom?rn? obti?ne najmout gej?u osobn?). Gej?i maji za ukol konverzovat s hosty, tan?it, zpivat, lichotit, hrat hry, skladat origami , p?edna?et basn?. U?et p?ichazi po?tou za n?kolik dn? a p?i p?ti hostech dosahuje kolem milionu jen? (n?kolik set tisic korun). Gej?i byvaji take najimany na d?le?ita obchodni jednani a sch?ze, aby jim dodaly lesku a u?astnik?m pocit luxusu. Pro samotne mu?e p?edstavuje gej?a jejich usp?ch. Gej?a je mu?ovou d?v?rnici i komplicem. ^[3]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• IWASAKI, Mineko ; GAIL BROWN, Rande. Geisha of Gion . [s.l.]: Pocket Books, 2003. 342 s. Dostupne online . ISBN   9780743430593 . (anglicky)  
• AIHARA, Kyoko. Geisha: A Living Tradition . Londyn: Carlton Books, 2005. 128 s. Dostupne online . ISBN   9781844423026 . (anglicky)  
• GOLDEN, Arthur. Gej?a . 2. vyd. Praha: Galen, 2006. ISBN   80-249-0644-9 .  

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Oiran
• Hetera
• Divadlo No

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu gej?a na Wikimedia Commons
• Slovnikove heslo gej?a ve Wikislovniku