Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Gaur
(
Bos gaurus
) je nejmohutn?j?im ze v?ech ?ijicich
tur?
. U samc? p?ekra?uje kohoutkova vy?ka 2 metry, samice jsou o n?co men?i (kolem 170 cm). Dosahuje hmotnosti 700?1000 kg. Hlava gaur? je ozdobena mohutnymi rohy dor?stajicimi a? 115 cm. U dosp?lych samc? pozorujeme dvoudilny ko?ni lalok ? na brad? a na krku. Konce kon?etin jsou v?dy bile.
Rozeznavany jsou t?i poddruhy ? gaur indicky (
B. g. gaurus
), tmavohn?dy s vysokym ?elnim h?ebenem, gaur siamsky (
B. g. readei
), ?erny s men? vyvinutym h?ebenem, a gaur malajsky (
B. g. hubbacki
) s nizkym ?elem. V?echny poddruhy pat?i k ohro?enym a misty ji? vyhubenym zvi?at?m.
Domestikovanou formou gaura je
gayal
(
Bos frontalis
). Nedor?sta velikosti sveho divokeho p?edka, v kohoutku dosahuje jen vy?ky 140?160 cm, kon?etiny ma krat?i, hrb nizky, lebku zkracenou se ?irokym ?elem, nohy kratke a silne, bez vyhnuti vn?.
P?vodnim ?ivotnim prost?edim gaura jsou prosv?tlene lesy v pahorkatinach a horach a? do vy?ky 2000 m n. m. Obyva i bambusovou d?ungli v ni?inach a otev?ene lu?ni biotopy v blizkosti les?. Na vodu neni gaur vazan tak jako buvol, i kdy? take nepohrdne koupeli. P?es svoji mohutnost se v terenu pohybuje lehce. Je to plache zvi?e, ktere se vyhyba lidskym sidli?tim, a proto take prakticky ne?kodi na kulturnich plodinach domorodc?.
[2]
Populace nep?esahuje 13 000 jedinc?. V zoologickych zahradach pat?i mezi nejvzacn?j?i chovance, v ?eske republice ho chova pouze
Zoologicka zahrada Zlin
.
[3]
V b??nem jidelni?ku gaura je zastoupena mlada trava, r?zne byliny, bambusove vyhonky i vyhonky strom? a ke??.
[2]
- ↑
The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2
. 9. prosince 2022.
Dostupne online
. [cit. 2023-01-02].
- ↑
a
b
VOLF, Ji?i.
Zvi?ata celeho sv?ta. Tu?i.
. prvni. vyd. Praha: Statni zem?d?lske nakladatelstvi, 1987. 144 s.
- ↑
Zlinska zoo ma nejmohutn?j?i tury na sv?t. Lide u? mohou vid?t gaury indicke.
zlin.rozhlas.cz
[online]. 07-05-2020 [cit. 19-02-2022].
Dostupne online
.