Gastroenterologie
je
medicinsky
obor zabyvajici se
diagnostikou
a
le?bou
onemocn?ni
za?ivaciho traktu
. Zabyva se nemocemi travici trubice od
jicnu
po
?itni otvor
(
dutinou ustni
a
hltanem
se zabyvaji
stomatologie
a
otorhinolaryngologie
) a take nemocemi velkych
?laz
?
jater
a
slinivky b?i?ni
, ktere tvo?i
travici enzymy
a vyvojov? i funk?n? k travici trubici pat?i.
Nazev pochazi z ?eckych slov γαστ?ρ (gaster) ? ?aludek, ?ντερον (enteron) ? st?evo a λ?γο? (logos) ? slovo, nauka.
Podobor zabyvajici se nemocemi jater a ?lu?oveho ustroji je ozna?ovan jako
hepatologie
.
V pisemnictvi
starov?keho Egypta
se nachazi zaznamy o nemocech za?ivaciho traktu a snaze je le?it. Mimo jine mivali faraonove sveho "stra?ce kone?niku", ktery pe?oval o jejich pravidelne vyprazd?ovani. V
?ecku
se za?ivacimu ustroji v?novali nap?iklad
Hippokrates
?i
Galen
.
Rozvoj v?deckeho studia za?ivaciho traktu za?al koncem
18. stoleti
. V roce 1780 Ital
Lazzaro Spallanzani
experimentaln?
prokazal u?inek ?alude?ni ??avy na potravu. Z
19. stoleti
pochazi popis ?ady projev? onemocn?ni za?ivaciho traktu, pr?kaz obsahu
kyseliny chlorovodikove
v ?alude?ni ??av? ?i studium
histologie
(mikroskopicke stavby) za?ivacich organ?.
Vzhledem k tomu, ?e za?ivaci organy jsou skryty uvnit? t?la, se ji? od druhe poloviny 19. stoleti se projevovaly snahy o jejich zobrazeni u ?iveho ?lov?ka, nikoli jen v ramci
pitev
. V roce 1868
Adolf Kussmaul
sestrojil prvni
gastroskop
? opticky p?istroj k vy?et?eni
?aludku
. Inspiroval se p?itom polyka?i me?? a ?lo o pevny p?istroj, ktery tak nebyl vhodny k b??nemu vy?et?ovani. V prvni polovin?
20. stoleti
doznal jistych vylep?eni (nap?. snaz?i zavad?ni p?i pou?iti kloubu u semiflexibilniho gastroskopu z troku 1932), ani tak nedosahl ?ir?iho pou?iti. Mezitim po objevu
rentgenoveho za?eni
na konci 19. stoleti se toto postupn? za?alo vyu?ivat nejen k zobrazeni kosti, ale s pou?itim kontrastnich latek (siran barnaty, slou?eniny jodu) take k zobrazeni dutych organ? travici trubice, p?edev?im ?aludku a st?eva. Z prvni poloviny 20. stoleti pochazi take prvni popisy n?kterych nemoci (nap?.
Crohnovy nemoci
popsane
Burrillem Bernardem Crohnem
v roce 1932).
Velkym meznikem v rozvoji gastroenterologie se stalo sestrojeni flexibilniho endoskopu s pou?itim
sv?telnych vlaken
s vyu?itim jevu
totalni reflexe
. Autorem prototypu z toku 1958 byl
Basil Hirschowitz
. Tyto p?istroje vyrazn? zlep?ily komfort vy?et?eni a brzy se roz?i?ily. Umo?nily nejen vyrazn? zp?esnit diagnostiku nemoci ?aludku a st?eva, ale s postupnym zdokonalovanim technologii take ?adu le?ebnych zakrok? provad?nych p?imo pracovnimi kanaly endoskop?. Pozd?ji take umo?nily vy?et?eni a zakroky na
?lu?ovych cestach
?i vyvodu slinivky.
Paraleln? se rozvijely i dal?i zobrazovaci metody ?
sonografie
,
po?ita?ova tomografie
?i pozd?ji
magneticka rezonance
a v poslednich letech
pozitronova emisni tomografie
, ktere dopl?uji vy?et?eni travici trubice a jsou nezbytna p?i vy?et?eni jater, slinivky a okolnich organ?.
V druhe polovin? 20. stoleti se stale roz?i?ovalo spektrum le?iv u?ivanych v terapii onemocn?ni za?ivacich organ?. D?le?itymi kroky bylo nap?iklad zavedeni
sulfasalazinu
do le?by
nespecifickych st?evnich zan?t?
v polovin? stoleti, pozd?ji zavedeni
imunosupresiv
a nejnov?ji na konci devadesatych let
biologicke terapie
. V le?b?
peptickeho v?edu
bylo kli?ove zavedeni
H2-blokator?
v sedmdesatych letech a
inhibitor? protonove pumpy
koncem osmdesatych let.
Vyrazn? pokro?ila le?ba nador? za?ivaciho traktu. Gastroenterologie se zde podili zvla?t? na diagnostice a sledovani nemocnych b?hem le?by a po ni. Samotna le?ba je spi?e v rukou
chirurga
(opera?ni odstran?ni nadoru) a
onkologa
(
chemoterapie
,
radioterapie
, p?ipadn?
biologicka terapie
). S pou?itim endoskopickych metod je v?ak mo?ne odstran?ni ?asnych stadii rakoviny bez nutnosti operace ?i dal?i le?by. Gastroenterologie ma take d?le?ite misto v
paliativni le?b?
nador? za?ivaciho traktu.
Vy?et?ovaci a le?ebne metody v gastroenterologii
[
editovat
|
editovat zdroj
]
V
?esku
je gastroenterologie podle vyhla?ky 185/2009 Sb. samostatnym
atesta?nim oborem
. Neoficialn? obor zast?e?uje
?eska gastroenterologicka spole?nost
, ktera pat?i do
?eske leka?ske spole?nosti Jana Evangelisty Purkyn?
a p?ispiva ke zvy?ovani urovn? odbornych znalosti. P?edsedou spole?nosti je Milan Luka?.
K p?ednim ?eskym pracovi?tim pat?i IV. interni klinika
1. leka?ske fakulty Univerzity Karlovy
a
Ust?edni vojenske nemocnice
Praha, Kliniky hepatogastroenterologie
Institutu klinicke a experimentalni mediciny
v
Praze
?
Kr?i
, II. interni klinika
Fakultni nemocnice Hradec Kralove
a interni gastroenterologicka klinika
Fakultni nemocnice Brno
.
[
zdroj??
]
Vyznamne gastroenterologicke spole?nosti
[
editovat
|
editovat zdroj
]
V tomto ?lanku byl pou?it
p?eklad
textu z ?lanku
Gastroenterology
na anglicke Wikipedii.