Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Gaston Egmond Thorn
, (
3. za?i
1928
Lucemburk
?
26. srpna
2007
), byl
lucembursky
politik mezinarodniho vyznamu. Od
15. ?ervna
1974
do
16. ?ervence
1978
byl lucemburskym ministerskym p?edsedou, v roce
1975
p?edsedou
Valneho shroma?d?ni OSN
a v mezi lety
1981
?
1985
p?edsedou
Evropske komise
.
Gaston Thorn se narodil v Lucemburku a je?t? b?hem ?kolnich let se u?astnil akci odporu proti n?mecke nacisticke okupaci. Proto stravil n?kolik m?sic? ve v?zeni. Po valce studoval pravo v
Montpellieru
, v
Lausanne
a v
Pa?i?i
a po navratu do Lucemburku si z?idil advokatni kancela?.
V roce
1959
vstupuje Thorn jako ?len liberalni Demokraticke strany do politiky, od roku
1961
byl jejim p?edsedou. V letech
1969
a?
1980
byl Thorn ministrem zahrani?nich v?ci a ministrem zahrani?niho obchodu,
1974
?
1979
sou?asn? premierem a v letech
1977
?1980 ministrem hospoda?stvi. V letech 1959 a? 1969 byl take ?lenem
Evropskeho parlamentu
a v obdobi 1975?
1976
p?edsedou VS OSN.
Gaston Thorn (druhy zleva) na summitu G8 v roce 1983
V roce 1980 byl Thorn zvolen po
Roy Jenkinsovi
p?edsedou Komise Evropskych spole?enstvi (nyn?j?i
Evropska unie
). U?ad p?evzal
12. ledna
1981. Nazorov? byl velice blizky tehdej?imu
francouzskemu
prezidentovi
Valery Giscard d'Estaing
a ve funkci byl oporou francouzskych zajm? v evropske politice.
Thorn nebyl pova?ovan za p?ili? silnou osobnost v u?adu p?edsedy Evropske komise, p?esto b?hem jeho u?adu jeji uloha a sila rostla, Thorn polo?il zaklady usp?ch?, k nim? dovedl Evropskou komisi jeho nasledovnik
Jacques Delors
.
V roce
1985
se Thorn za?al v?novat obchodni draze. Stal se ?efem nejv?t?i medialni spole?nosti v Lucembursku a prezidentem
Banque Internationale de Luxembourg
. Z?stal nadale aktivni v mezinarodnim d?ni. Mj. byl p?edsedou
Liberal International
, uskupeni liberaln? politickych stran, ke konci ?ivota jejim ?estnym p?edsedou. Byl ?enaty s novina?kou Liliane Thorn-Petitovou.
- ↑
a
b
c
ENTIDADES ESTRANGEIRAS AGRACIADAS COM ORDENS PORTUGUESAS - Pagina Oficial das Ordens Honorificas Portuguesas.
www.ordens.presidencia.pt
[online]. [cit. 2019-07-12].
Dostupne online
.
- ↑
Acta Pauli PP. VI.
Acta Apostolicae Sedis
. 31. ledna 1976, ro?. LXVIII, ?is. 1, s. 301.
Dostupne online
.