Gama zablesk (n?kdy ve zkratce GRB z anglickeho Gamma ray bursts ) je ozna?eni pro astronomicky jev, p?i kterem se uvolni nesmirne mno?stvi energie ve form? gama za?eni , co? na Zemi pozorujeme jako zablesk v gama oboru spektra . Jde o co do svitivosti nejvyrazn?j?i doposud znamy fyzikalni jev ve vesmiru . Trva ?adov? od 10 milisekund ^[1] do 25 tisic? sekund ^[2] a byva doprovazen naslednym n?kolikadennim dosvitem rentgenoveho ?i ultrafialoveho za?eni nebo i viditelneho sv?tla . Nejv?t?i zaznamenany zablesk je GRB 221009A, ktery roku 2022 trval n?kolik minut a statisticky by takto intenzivni zablesk m?l dopadnout zhruba jednou za 10000 let. ^[3]

Objev gama zablesk? [ editovat | editovat zdroj ]

Na po?atku objevu gama zablesk? stala studena valka . Spojene staty americke vyslaly v letech 1963 ? 1965 do kosmickeho prostoru 3 dvojice dru?ic Vela za u?elem kontroly, zda Sov?tsky svaz neprovadi zakazane zkou?ky jadernych zbrani v kosmickem prostoru nebo na M?sici .

Dru?ice na konci 60. let, brzy po svem vypu?t?ni, opravdu detekovaly vybuchy o obrovskych energiich. ^[4] Ameri?ane vylou?ili, ?e by se mohlo jednat o sov?tske jaderne zbran?. Zahy se ukazalo, ?e jde o ryze p?irodni kosmicke jevy. V roce 1973 p?edala armada vysledky astronom?m, kte?i o t?chto jevech do teto doby nem?li ani tu?eni. Pozemske p?istroje v te dob? nebyly (a v principu ani dnes nejsou) schopny detekovat tyto vesmirne jevy, proto?e gama za?eni je u?inn? odstin?no atmosferou . Astronomove zjistili, ?e gama zablesk ma mnohonasobn? v?t?i energii, ne? je svitivost cele galaxie Mle?ne drahy , kde je p?ibli?n? 10 ¹¹ hv?zd .

Teorie vzniku gama zablesku [ editovat | editovat zdroj ]

Supernova [ editovat | editovat zdroj ]

Pokud n?ktere z v?t?ich hv?zd (limit je n?kolik hmotnosti Slunce ) pomalu dochazi vodik , ale stale ma dostatek vodiku pro termonuklearni reakci , m?ni se v ?erveneho veleobra . Po ?ase pak exploduje jako supernova . Po hv?zd? z?stavaji jen t??ke prvky a proces kon?i. Na?e Slunce ale ?eka jiny konec. Hv?zdy tohoto typu kon?i sv?j ?ivot jako bily trpaslik .

Sra?ka neutronovych hv?zd [ editovat | editovat zdroj ]

M?jme dv? neutronove hv?zdy , ktere okolo sebe krou?i. Tento jev nazyvame koalescence , tedy sra?ka dvou neutronovych hv?zd. Hv?zdy se po ?ase mohou srazit ? vznika vybuch s vysokou energii ? a nasledn? gama zablesk.

Jine teorie vzniku [ editovat | editovat zdroj ]

Je mo?ne, ?e jednou slo?kou p?i koalescenci bude ?erna dira a druhou neutronova hv?zda , p?ipadn? se mohou srazit dv? ?erne diry.

Dal?i zajimava teorie p?edpoklada namotavani velmi silneho elektromagnetickeho pole neutronove hv?zdy zvane magnetar . Jedna se o jev, ktery vznika u rychle rotujici magneticky aktivni neutronove hv?zdy, kdy hmota na silo?arach nesta?i sledovat pohyb magnetickeho pole, proto?e rychlost rotace se bli?i rychlosti sv?tla . Tim dochazi k namotavani magnetickeho pole.

Gama za?eni [ editovat | editovat zdroj ]

Gama za?eni vybuchu klasicke supernovy se podle sou?asnych p?edstav ?i?i rovnom?rn? v?emi sm?ry. U gama zablesku tomu tak ale neni. Zde se gama za?eni (gama emise) ?i?i jen ve velmi malem uhlu, tzv. vytrysku neboli jetu. Diky tomu je mo?ne pozorovat jen male mno?stvi zdroj? gama zablesk?, ktere jsou ve vesmiru. Existuji ale projekty hledani tzv. sirotk? gama zablesk?, kterymi se zabyvaji i lide v ?eske republice . Sirotek gama zablesku je kratky zablesk ve viditelne oblasti, ktery ale neni doprovazen gama za?enim, proto?e uhel vytrysku optickeho za?eni je v?t?i, ne? uhel vytrysku za?eni gama.

Gama zablesk trva ?adov? od zlomku sekundy po p?ibli?n? 100 sekund, p?i?em? dosvit m??e byt vid?t a? n?kolik dni. Usp??nost pozorovani samoz?ejm? zale?i na vlastnostech dalekohledu. V Ond?ejov? ( Astronomicky ustav AV ) jsou monta?e , ktere p?i zji?t?ni gama zablesku naji?d?ji do 30 sekund.

Gama zablesky jsou pro astronomy velice zajimave, nebo? z jednoho paprsku gama zablesku, ktery doputuje k Zemi, mohou zjistit cenne informace. Sv?tlo m??eme rozlo?it na spektrum a zjistit nap?iklad teplotu zdroje, slo?eni prachu v mist? gama zablesku. Z rudeho posuvu je mo?ne odhadnout i vzdalenost zdroje. Za?eni gama zablesku doka?e perfektn? prozkoumat i prost?edi mezi Zemi a jeho zdrojem. Jeho rozborem lze pak ur?it vlastnosti prost?edi, kterym sv?tlo prolet?lo.

Projekty [ editovat | editovat zdroj ]

Astronomicky ustav AV je zapojen do projektu Integral Evropske kosmicke agentury , hlavni naplni je analyza zdroj? gama zablesk? a kontrola dru?ice INTEGRAL, ktera byla vyslana na ob??nou drahu s cilem zji??ovat zvla?t? velke gama zablesky, dru?ice detekuje asi 1 gama zablesk za m?sic.

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Rychly radiovy zablesk

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu gama zablesk na Wikimedia Commons
• X-Ray bursts (HEA group)