Gunter Grass
Gunter Grass (4. za?i 2006)
Rodne jmeno	Gunter Wilhelm Grass
Narozeni	16. ?ijna 1927 Svobodne m?sto Gda?sk nebo Gda?sk
Umrti	13. dubna 2015 (ve v?ku 87 let) Lubeck
P?i?ina umrti	infekce
Misto poh?beni	Village church Behlendorf
Povolani	texta? , scenarista , basnik , socha? , romanopisec, dramatik , esejista, autor autobiografie, mali? a grafik
Stat	N?mecko N?mecko
Alma mater	Um?lecka akademie v Dusseldorfu (1948?1952) Univerzita um?ni v Berlin? (1953?1956) Pestalozzischule
Temata	krasna literatura
Vyznamna dila	Plechovy bubinek Ko?ka a my? Psi roky Jako rak Co je zapot?ebi ?ici … vice na Wikidatech
Ocen?ni	N?mecka cena kritik? (1960) Cena Georga Buchnera (1965) ?estny doktor (1965) Carl-von-Ossietzky-Medaille (1967) Fontaneho cena (1968) … vice na Wikidatech
Politicka p?islu?nost	Socialn?demokraticka strana N?mecka (1982?1992)
Man?el(ka)	Anna Schwarz (1954?1978) Ute Grass (od 1979) Anna Grass
D?ti	Helene Grass
P?ibuzni	Waltraud Grass (sourozenec)
Podpis
oficialni stranka
multimedialni obsah na  Commons
galerie na  Commons
citaty na  Wikicitatech
Seznam d?l v  Soubornem katalogu ?R
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Gunter Wilhelm Grass ( 16. ?ijna 1927 Danzig, dnes Gda?sk , Polsko ?  13. dubna 2015 , Lubeck , N?mecko ^[1] ) byl n?mecky spisovatel. Leta 1999 obdr?el Nobelovu cenu za literaturu . Proslul zejmena romanem Plechovy bubinek , jen? se ?adi ke kli?ovym text?m evropske povale?ne literatury.

?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

Narodil se roku 1927 ve Svobodnem m?st? Gda?sku . Otec Wilhelm Grass byl etnicky N?mec protestantskeho vyznani, matka Helene ?imska katoli?ka p?vodem z  ka?ubskeho etnika. Rodi?e vlastnili maly kolonial, co? se take odrazilo v jejich nep?ili? dramatickem ?ivot? katolicky orientovane ni??i st?edni t?idy. Gunter Grass studoval na gda?skem gymnaziu Conradinum; roku 1942 narukoval do pomocnych sbor? vale?neho namo?nictva ( Kriegsmarine ), odkud o dva roky pozd?ji p?estoupil k  Waffen SS . ^[2] V unoru 1945 se u?astnil bojove operace s  10. tankovou divizi SS ?Frundsberg“ . 20. dubna byl zran?n a pozd?ji zajat americkou armadou ; rekonvalescenci podstoupil v  Marianskych Laznich . Rozhodnuti vstoupit do armady ve svych pam?tech popisuje jako ?ut?k z m???actvi, ktere jej stis?ovalo v dom? rodi??“. Dlouhou dobu v?ak tuto skute?nost tajil a vyjevil ji a? ve svych pam?tech ( P?i loupani cibule ), ktere udajn? zneu?il pro vlastni reklamu.

V nasledujicich dvou letech (1946?1947) se u?il kamenikem v  Dusseldorfu , kde si osvojil zaklady prace s kamenem. Studoval socha?stvi a kresbu na Um?lecke akademii v  Dusseldorfu a pozd?ji, v rozmezi let 1953?1956, na berlinske Universitat der Kunste ; mezitim se stal ?lenem Skupiny 47 . ?asto zd?raz?oval, ?e: ?Ve vytvarnem um?ni jsem se vyu?il, v literatu?e jsem pouze samouk.“ Vystavil celou ?adu soch a kamenickych praci, sam si pak ilustruje sve knihy. V?t?ina vy?e uvedeneho je patrna i v jeho knihach, je? nejsou autobiografii, ale ?asto se odehravaji v jeho rodnem Gda?sku ( Gda?ska Trilogie ?  Plechovy bubinek, Ko?ka a my?, Psi roky ).

Roku 1954 se Grass o?enil se ?vycarskou studentkou baletu Annou Schwarzovou; zde lze vysledovat pravd?podobny p?vod zaliby jedne z hrdinek Psich let v baletu. Leta 1954 a? 1960 travil se svou man?elkou v Pa?i?i, v  Avenue d'Italie , kde take vznikl rukopis Plechoveho bubinku . Tam se taky stal otcem dvoj?at Franze a Raoula. P?est?hoval se do Zapadniho Berlina , nicmen? ?asto take pobyval ve ?lesvicko-Hol?tynsku . Po navratu do N?mecka se stal znovu otcem, a to hned t?ikrat: dcery Laury (* 1961), syna Bruna (* 1965) a dcery Heleny (* 1974). Po ?ty?iadvaceti letech man?elstvi se v?ak rozvedl a o rok pozd?ji (1979) znovu o?enil, tentokrat s Ute Grunerterovou. V rozmezich let 1983?1986 zastaval p?edni pozici v Akademie um?ni. Nasledujici rok pro?il v indicke Kalkat? . Pote se vratil do N?mecka.

Gunter Grass odsoudil invazi vojsk Var?avske smlouvy do ?eskoslovenska . Otev?en? podporoval disidentske hnuti a zve?ejnil svou korespondenci s  Pavlem Kohoutem . S emigrantem Toma?em Kostou zalo?il ?asopis L 76 . Od roku 1969, kdy v ?e?tin? vy?el Plechovy bubinek, se jeho knihy v socialistickem ?eskoslovensku nevydavaly. ^[3]

Zem?el v dubnu roku 2015 v Lubecku na nasledky infekce. ^[4]

Co je zapot?ebi ?ici [ editovat | editovat zdroj ]

V dubnu 2012 vyvolal kontroverzi, kdy? v denicich Suddeutsche Zeitung , La Repubblica a El Pais zve?ejnil base? Co je zapot?ebi ?ici , v ni? obvinil Izrael , ?e by mohl vyhladit iransky lid, odsoudil izraelsky jaderny program a sou?asn? upozornil, ?e Berlin prodal Izraeli p?ltucet ponorek t?idy Dolphin , schopnych ?poslat v?echny bojove hlavice tam, kde se zatim neprokazala existence jedine jaderne bomby“; minulost N?mecka a holokaust dle n?j nejsou omluvou pro to, aby ?lov?k ml?el o jadernem arzenalu Izraele. ^[5] ?etna n?mecka media ji ozna?ila za ?nenavistny pamflet“, ktery ?zavani antisemitismem“, ^{[6] [7]} a izrael?ti p?edstavitele mu zakazali vstup do zem? ^[8] na zaklad? zakona z roku 1952, ktery se vztahuje na ?leny nacistickych organizaci. ^[9]

Obdobn? proti Izraeli vystoupil vydanim sve basn? Hrdina na?ich dn? ze sbirky Jepice vydane 29. za?i 2012, ve ktere zachytil ?in Mordechaje Vanunu ? jeho zve?ejn?ni jaderneho programu v  Dimon? , za ktere jej Izrael 18 let v?znil. ^[10]

Hanba Evropy [ editovat | editovat zdroj ]

Nemnoho ned?l po p?edchozi basni poeticky podrobil kritice Evropu za zp?sob, jakym se zachovala k  ?ecku su?ovanemu krizi ; ?ecko, ?zbavene prav“, p?irovnal Grass ?k dlu?nikovi vysvle?enemu donaha , vystavenemu na prany? “.

Povrchn? bude? ch?adnout bez zem?, jeji? duch, Evropo, stal u tveho zrodu.

G. Grass, Hanba Evropy , 26. kv?ten 2012 ^[11]

Nastin a principy tvorby [ editovat | editovat zdroj ]

Prvnim Grassovym ?ist? prozaickym dilem (do te doby byl znam jako basnik, dramatik a autor rozhlasovych her) je historicko-satiricka freska povale?neho N?mecka Plechovy bubinek , ktera Grasse p?edznamenava jako vyprav??e bezmala epickeho charakteru. Text v sob? misi popisnost naturalismu, napaditost surrealismu , nezalekne se v?ak ani experimentalni polohy, v ni? se st?idaji er-forma s ich-formou, dramaticke i lyricke pojeti vypravy. Dilo je ?azeno do magickeho realismu , jen? je obvykly pro zem? latinske (a? u? ?pan?lsko , Kolumbie , Brazilie ), av?ak pro region st?edni Evropy je spi? vyjimkou. Plechovy bubinek se stava zakladnim kamenem tzv.  Gda?ske trilogie , za jeji? posledni dil ?  Psi roky (1963) ? obdr?el Grass roku 1999 Nobelovu cenu za literaturu . Grassova tvorba svym novym ne?ernobilym pohledem na vale?ne hr?zy a nacisticke hnuti zasadn? determinuje literarni reflexi obdobi nacistickeho, av?ak i povale?neho N?mecka a v jistem ohledu take p?isp?la k op?tnemu sbli?eni ?etnych etnik st?edni Evropy. V tragicko-komickem pojeti v?ech jeho d?l vynika silny humanisticky podtext, ktery nezap?e politickou anga?ovanost, kv?li ni? byl od roku 1961 ve vychodnim bloku ne?adoucim autorem (hra Plebejci zkou?eji povstani , roman Mistni umrtveni , proza Z deniku ?neka ). Nicmen? Plechovy bubinek vy?el ?esky v letech 1969 a 1987. V?echny Grassovy texty vynikaji st?izlivou ironii (v tom je zasadni odli?nost Grassova pojeti magickeho realismu), ji? se neboji ?astovat ka?dy z politickych sm?r? v?etn? jemu vlastniho socialn?demokratickeho. Pozd?ji v?ak p?eva?uje znovu epicky p?istup, ktery ov?em nevy?le?uje nic z politicke reflexe.

Ironie hrani?ici s groteskou je p?itomna i v roman? ?abi lamento z roku 1992; jeho d?ji?t?m je Gda?sk na p?elomu 80. a 90. let minuleho stoleti, hlavnimi hrdiny jsou n?mecky historik um?ni a polska restauratorka. Ve snaze napomoci smi?eni mezi ob?ma narody zalo?i oba nadaci, ktera umo??uje poh?bivani vysidlenych N?mc? v Gda?sku. Jejich ?in v?ak vyvola lavinu poh?b? N?mc? nejen v Gda?sku a zakladatel?m nadace se upln? vymyka z rukou. V obsahlem romanu ?ire pole se Grass zabyval padem Berlinske zdi , op?tnym sjednocenim N?mecka a jeho dopadem na zapadni i vychodni N?mce. Roman vychazi z poetickeho realismu Theodora Fontana , na jeho? dilo i ?ivot ?asto odkazuje, a prolina jej se sou?asnosti. Roku 1999 vydal Grass souhrn kratkych text? Me stoleti , v n?m? je ka?demu jednomu roku v?novana kratka kapitola. O t?i roky pozd?ji svym prozaickym dilem Jako rak , v n?m? se zrcadli nove ?urnalisticke odstiny, inicioval ve?ejnou debatu o nejv?t?i lodni katastrof? v?ech dob ? spornem potopeni Wilhelma Gustloffa . Zna?nou kontroverzi zp?sobila jeho autobiografie P?i loupani cibule ; jako autor se Grass ?asto vracel do sveho rodneho kraje, obzvla?? do multikulturniho Gda?sku.

Ukazka z lyrickeho dila [ editovat | editovat zdroj ]

Base? ?Krm? prorok?“ . Text basn? je zp?istupn?n elektronicky v digitalizovanem archivu ?asopisu Tvar spravovanem Ustavem pro ?eskou literaturu.

Nad m?stem t??ka hejna sr???.
Chleb nebyl, mleko, noviny nedo?ly.

V kobkach v?ak sk?iply kli?e,
proroci z nich na svobodu vy?li,
co cht?li, kazat si te? sm?li,
hltav? za?li sytit nas krmi,
je? byla v?dycky jenom morem.
Co jineho v?ak moh kdo ?ekat?

Le? konve s mlekem brzy dorazily,
po??ak si hvizdal na poch?zce.
A proroci?
Do rana
za nimi sk?iply m?i?e jejich kobek.

G. Grass, Krm? prorok? , rok neuveden ^[12]

Dilo [ editovat | editovat zdroj ]

Proza [ editovat | editovat zdroj ]

• Gda?ska trilogie
  • 1959 ?  Plechovy bubinek ( Die Blechtrommel )
  • 1961 ?  Ko?ka a My? ( Katz und Maus )
  • 1963 ?  Psi roky ( Hundejahre )
• 1969 ?  lokalni umrtveni ( ortlich betaubt )
• 1972 ?  Aus dem Tagebuch einer Schnecke
• 1979 ?  Zadek
• 1979 ?  Das Treffen in Telgte
• 1980 ?  Kopfgeburten oder Die Deutschen sterben aus
• 1986 ?  Potkanka ( Die Rattin )
• 1988 ?  Zunge zeigen. Ein Tagebuch in Zeichnungen
• 1992 ?  ?abi lamento ( Unkenrufe )
• 1995 ?  ?ire pole ( Ein weites Feld )
• 1999 ?  Me stoleti ( Mein Jahrhundert )
• 2002 ?  Jako rak ( Im Krebsgang )
• 2003 ?  Letzte Tanze
• 2006 ?  P?i loupani cibule ( Beim Hauten der Zwiebel )
• 2008 ?  P?ib?hy z temne komory ( Die Box )
• 2009 ?  Unterwegs von Deutschland nach Deutschland. Tagebuch 1990 )
• 2010 ?  Grimms Worter. Eine Liebeserklarung
• 2015 ?  O kone?nosti ( Vonne Endlichkait )

Poezie [ editovat | editovat zdroj ]

• 1956 ? Die Vorzuge der Windhuhner
• 1960 ? Gleisdreieick
• 1967 ? Ausgefragt
• 1973 ? Mariazuehren
• 1983 ? Ach Butt, dein Marchen geht bose aus
• 1993 ? Novemberland. 13 Sonette
• 1997 ? Fundsachen fur Nichtleser
• 2003 ? Letzte Tanze
• 2007 ? Dummer August
• 2012 ? Eintagsfliegen

Dramata [ editovat | editovat zdroj ]

• 1956 ?  Zli kucha?i ( Die bosen Koche )
• 1957 ?  Povode? ( Hochwasser )
• 1958 ?  Onkel, Onkel
• 1958 ?  Noch zehn Minuten bis Buffalo
• 1966 ?  Plebejci zkou?eji povstani ( Die Plebejer proben den Aufstand )

Korespondence [ editovat | editovat zdroj ]

• 2003 ?  Gunter Grass ? Helen Wolff. Briefe 1959?1994
• 2007 ?  Uwe Johnson ? Anna Grass ? Gunter Grass. Der Briefwechsel 1961?1984
• 2013 ?  Willy Brandt und Gunter Grass ? Der Briefwechsel (ed. Martin Kolbel)

Ocen?ni [ editovat | editovat zdroj ]

• 1965 ?  Cena Georga Buchnera
• 1994 ?  Cena Karla ?apka
• 1999 ?  Nobelova cena za literaturu

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Gunter Grass na Wikimedia Commons
• Osoba Gunter Grass ve Wikicitatech
• Seznam d?l v  Soubornem katalogu ?R , jejich? autorem nebo tematem je Gunter Grass
• Portret Guntera Grasse na iLiteratura.cz, 16. 4. 2015
• Recenze romanu Plechovy bubinek na iLiteratura.cz, 24. 7. 2015