Friedrich Holderlin
Narozeni	20. b?ezna 1770 Lauffen am Neckar
Umrti	7. ?ervna 1843 (ve v?ku 73 let) Tubingen
Misto poh?beni	Stadtfriedhof Tubingen
Povolani	basnik , knihovnik, spisovatel , p?ekladatel , romanopisec, filozof , libretista a hofmistr
Alma mater	Univerzita Tubingen Evangelicky semina? v Maulbronnu a Blaubeurenu Univerzita Jena Tubinger Stift
Temata	poezie , p?eklad , filozofie a proza
Vyznamna dila	Lied der Freundschaft (base?)
Rodi?e	Heinrich Friedrich Holderlin a Johanna Christiana Gock
P?ibuzni	Heinrike Breunlin (sourozenec)
Vlivy	pietismus
Podpis
oficialni stranka
multimedialni obsah na  Commons
galerie na  Commons
Seznam d?l v  Soubornem katalogu ?R
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Johann Christian Friedrich Holderlin ( 20. b?ezna 1770 Lauffen am Neckar ? 6. ?ervna 1843 Tubingen ) byl vyznamny n?mecky lyrik . Ve sve tvorb? spojil prvky klasicismu a romantismu . V mladi byl ovlivn?n pietismem ^[1] . Jeho ody a hymny byly technologicky inovativni pro formalni p?ekra?ovani ver?e ( stichomytie ).

Tematicky psal Holderlin vysostn? metafyzickou poesii s p?irodnimi a antickymi motivy. Zlomky jeho hymn? z doby po?inajici schizofrenie ^{[2] [3]} ovlivnily surrealistickou literaturu. Holderlin zem?el ve v?ku 73 let, poslednich 40 let sveho ?ivota byl v?ak du?evn? chory . Propuknuti jeho nemoci bylo pravd?podobn? podpo?eno skli?ujicimi ?ivotnimi podminkami v povolani domaciho u?itele, materialni nouzi a ztratou blizkych osob.

?ivotopis [ editovat | editovat zdroj ]

Holderlin se narodil v roce 1770 v Lauffenu na Neckaru. Jeho rodi?e byli zam?stnani v kla?te?e ; otec Heinrich Friedrich Holderlin (1736?1772) um?el dva roky po jeho narozeni, jeho matka Johanna Christiana se pote znovu provdala roku 1774 za Johanna Ch. Goka (1748?1779), obchodnika s vinem a pozd?ji starostu Nurtingenu.

Na p?ani sve matky nastupuje do semina?e v kla?te?e v Maulbronnu , aby se stal duchovnim . Pote pokra?uje na univerzitu v Tubingenu , kde se seznamuje s filozofy G. W. F. Hegelem a F. W. J. Schellingem .

Roku 1796 se stava domacim u?itelem v rodin? frankfurtskeho banke?e Gontarda. Zde se setkava s jeho ?enou Susette, do ktere se zamiluje, a ma s ni pom?r. Susette Gontardova je p?edlohou pro literarni postavu Diotimy v jeho romanu Hyperion . Kdy? se Gontard dozv?d?l o Holderlinov? vztahu ke sve ?en?, vyvolal skandal, Holderlin jej inzultoval a nasledn? podal okam?itou vypov??. Holderlin se pak nachazel v obti?ne finan?ni situaci, neda?ilo se mu u?ivit se jako literat; svymi slavnymi mentory Schillerem a Goethem byl chapan jako pouhy za?ate?nik. Stal se zavislym na pen??ni podpo?e od sve matky. Podnikl n?kolik dal?ich pokus? u?ivit se jako domaci u?itel, pokou?el se v tomto zam?stnani dokonce uchytit ve Francii , ale prav? tehdy, bez kontaktu s rodnym jazykem u n?j poprve propukly zachvaty vzteku a zmatenosti. Jeho stav se je?t? zhor?il po zprav? o nahle smrti Susette Gontardove v roce 1802. Po roce 1804 psal ji? velmi z?idka a to pouze na vyslovne p?ani sveho ochrance. Sve proste, tak?ka d?tske basn? z ?ilenstvi antedatoval do 17. stoleti a podepisoval nej?ast?ji "Scardanelli". Zem?el v roce 1843 a byl pochovan na m?stskem h?bitov? v Tubingenu ('Stadtfriedhof Tubingen').

Dilo [ editovat | editovat zdroj ]

Holderlin za sveho "bd?leho" ?ivota publikoval ver?e tak?ka jen ?asopisecky ?i v almana?ich. Na p?elomu sveho padu do ?ilenstvi vydal p?eklady Sofoklovych tragedii a vybor svych vrcholnych od pod nazvem Zp?vy noci .

?eske p?eklady [ editovat | editovat zdroj ]

• Holderlin (?esky 1932 v p?ekladu Jana Zahradni?ka v edici Prokleti basnici )
• Smi?livy, ktery ne?ekan vice, Jediny (Se?ity pro mladou literaturu, 1967/8, p?elo?il Rio Preisner )
• Sv?tlo lasky, ?eskoslovensky spisovatel, Praha, 1977, p?elo?il Vladimir Mike?
• Hyperion aneb Eremita v ?ecku ( Hyperion oder Der Eremit in Griechenland , 1797?1799, ?esky 1988 v p?ekladu Antonina Pe?ka ) - lyricky roman v dopisech, oslava ?lov?ka a p?irody, osviceny rozum, zu?lecht?ny cit, meznik mezi klasicismem a romantismem . Jedno z nejosobit?j?ich, my?lenkov? nejpronikav?j?ich a esteticky nejvyt?iben?j?ich d?l klasicke epochy n?mecke literatury. Jeho romanticky hrdina, jemu? dal basnik jmeno antickeho slune?niho bo?stva, li?i v duchu obvykleho schematu vyvojoveho romanu sve mladi, pro?iva velke p?atelstvi i povzna?ejici lasku k Diotim? , pote prochazi labyrintem neosvobozeneho sv?ta a sna?i se bojovat za jeho osvobozeni, aby nakonec pln? pro?il tragickou tihu lou?eni a osam?ni.
• Bla?eny mezi bohy , ?esky klub, Praha, 2000, p?eklad Antonin Pe?ek
• Antonin Brousek, Basnicke dilo II , P?eklady, Torst, Praha, 2015.

Ukazka z dila [ editovat | editovat zdroj ]

Base? ?V p?li ?ivota“ ( Halfte des Lebens ) oti?t?na poprve roku 1804 v Taschenbuch fur das Jahr 1805 (Almanach na rok 1805) nakladatele Friedricha Wilmanse. ?esky p?eklad basn? opat?il Otokar Fischer .

V p?li ?ivota

V plapolu ?lutych kv?t?
a plna planych r??i
spada v jezero zem;
vy labut? hebke,
a libanim spity
hrou?ite skra?
ve svat? st?izlivou vodu.

O ?el, kde vezmu ja,
kdy? mraz tu bude, r??e, a kde
svit slune?ni
a stin kde zem??
?ni beze slova
mrazive zdi, a v?trem
prapory ?in?i.

F. Holderlin, V p?li ?ivota , 1804 ^[4]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• GONTHER, Uwe; SCHLIMME, Jann E. Holderlin und die Psychiatrie . 3. vyd. Koln: Psychiatrie Verlag GmbH, 2013. 302 s. ISBN   978-3-88414-513-5 .  

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Friedrich Holderlin na Wikimedia Commons
• Seznam d?l v  Soubornem katalogu ?R , jejich? autorem nebo tematem je Friedrich Holderlin
• Biograficky ?lanek k 250. vyro?i narozeni Friedricha Holderlina .

Tento ?lanek je p?ili? stru?ny nebo postrada d?le?ite informace . Pomozte Wikipedii tim, ?e jej vhodn? roz?i?ite . Nevkladejte v?ak bez opravn?ni cizi texty.