Friedrich Durrenmatt
Friedrich Durrenmatt v roce 1989
Narozeni	5. ledna 1921 Konolfingen
Umrti	14. prosince 1990 (ve v?ku 69 let) Neuchatel
P?i?ina umrti	srde?ni selhani
Misto poh?beni	Durrenmattovo centrum v Neuchatelu ( 47°0′4″ s. ?. , 6°56′12″ v. d. )
Povolani	dramatik , spisovatel , mali? , scenarista , basnik a grafik
Stat	?vycarsko ?vycarsko
Alma mater	Cury?ska univerzita Bernska univerzita
?anr	divadelni hra a proza
Vyznamna dila	Fyzikove Nav?t?va stare damy Podez?eni Soudce a jeho kat Minotaurus. Eine Ballade … vice na Wikidatech
Ocen?ni	Schillerpreis der Stadt Mannheim (1958) Velka Schillerova cena (1960) Cena Franze Grillparzera (1968) Buber-Rosenzweigova medaile (1977) Vinova cena za literaturu (1981) … vice na Wikidatech
D?ti	Ruth Durrenmattova Peter Durrenmatt Barbara Durrenmattova
Rodi?e	Reinhold Durrenmatt a Hulda Durrenmattova
P?ibuzni	Verena Durrenmattova (sourozenec)
multimedialni obsah na  Commons
citaty na  Wikicitatech
Seznam d?l v  Soubornem katalogu ?R
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Friedrich Durrenmatt [fridrich dyr(e)nmat] ( 5. ledna 1921 Konolfingen ? 14. prosince 1990 Neuchatel ) byl ?vycarsky dramatik, prozaik , kresli? a grafik. Proslavil se zejmena svymi modelovymi dramaty . ^{[ zdroj?? ]} Je p?edstavitelem epickeho divadla .

Biografie [ editovat | editovat zdroj ]

Friedrich Durrenmatt se narodil 5. ledna 1921 ve ?vycarske vesnici Konolfingen , byl synem mistniho evangelickeho fara?e Reinholda Durrenmatta a vnukem politika Ulricha Durrenmatta (v?zn?neho udajn? 10 dni za satiricke basn?, za co? si ziskal obdiv mladeho Friedricha). Krom? n?ho m?li rodi?e je?t? o t?i roky mlad?i dceru Vroni. Roku 1935 se rodina p?est?hovala do Bernu , pravd?podobn? v souvislosti s hospoda?skou krizi . Tam za?al Friedrich studovat nejprve na Svobodnem bernskem gymnaziu ( Berner Freies Gymnasium ), pozd?ji p?e?el na Humboldtianum, kde take v roce 1941 odmaturoval . Nebyl zvla?? dobry student a pozd?ji prohlasil, ?e ?kolni leta byla nejhor?i dobou v jeho ?ivot?. Na jinou ?kolu p?e?el proto, ?e se mu nelibil zp?sob vyu?ovani, m?l ?patne znamky a spory s vyu?ujicimi. Je znamo, ?e byl v maturitnim ro?niku ?lenem ?vycarskeho narodn? socialistickeho hnuti (Frontenbewegung ?i Frontler-Vereinigung), co? pozd?ji zd?vodnil pot?ebou vymezit se v??i otci. Snad prav? b?hem gymnazialnich studii si za?al vytva?et vlastni sv?t jako unik z nep?ijemne reality.

U? v Konolfingenu se za?al v?novat kresleni a malovani. Pozd?ji dokonce ilustroval n?ktera vlastni dila a navrhoval sceny pro sve hry. Studovat v?ak za?al roku 1941 filozofii , germanistiku a p?irodni v?dy , nejprve v Zurichu a od druheho semestru v Bernu. Sv?j podkrovni pokoj u rodi?? v ulici Laubeggstrasse v teto dob? vyzdobil nast?nnymi malbami, ktere byly pozd?ji p?ekryty a objeveny a? v devadesatych letech. Studium dokon?il roku 1945 , disertaci zam??enou na danskeho filosofa Sørena Kierkegaarda v?ak nedopsal. Filozofii se zabyval po cely ?ivot.

Prvni hra, ktera se do?kala uvedeni, vznikla v letech 1945/46 a nesla nazev ?Psano jest“ ( Es steht geschrieben ). Jeji premiera se konala roku 1947 . Ve stejnem roce se Durrenmatt o?enil s here?kou Lotti Geisler a spole?n? se p?est?hovali do Ligertze . Tam vznikl detektivni roman ?Soudce a jeho kat“ ( Der Richter und sein Henker ), jeho? d?j se odehrava prav? v teto ?asti zem?. Roman dnes pat?i mezi klasiku n?mecky psane literatury.

Po?atky kariery spisovatele na volne noze nebyly jednoduche ? brzy u? p?ti?lenna rodina m?la finan?ni poti?e. Po roce 1952 se situace zlep?ila, p?edev?im diky zakazkam n?meckych radii, pro ktera Durrenmatt napsal n?kolik rozhlasovych her. Tehdy se take dostal k nakladatelstvi Verlag der Arche. Psal dal?i detektivni romany, n?ktere z nich vychazely na pokra?ovani v ?asopisech. Roku 1952 se Durrenmattovi p?est?hovali do obce Neuenburg/Neuchatel, kde spisovatel bydlel a? do konce ?ivota. V jeho dom? bylo v roce 2000 z?izeno muzeum ? Durrenmattovo centrum.

Roku 1952 vznikla hra ?Man?elstvi pana Mississippi“ ( Die Ehe des Herrn Mississippi ), prvni, ktera dosahla velkeho usp?chu na n?meckych scenach. Komedii Nav?t?va stare damy ( Der Besuch der alten Dame , 1956) se pak dostalo sv?toveho ohlasu. Z?ejm? nejslavn?j?im autorovym dilem je hra ? Fyzikove “ ( Die Physiker , 1962), autorem take ozna?ovana jako komedie. V pozd?j?ich dramatech si Durrenmatt ?asto p?j?oval latky jinych autor?, nap?iklad Strindberga , Goetha nebo Shakespeara . Tato dila u? nikdy nedosahla takoveho usp?chu jako hry z padesatych a ?edesatych let, snad proto, ?e byla stale naro?n?j?i a vedle spole?enske kritiky kladla stale v?t?i d?raz na filozofii.

V esejich , p?edna?kach a proslovech se Durrenmatt ?asto vyjad?oval k mezinarodni politice. V roce 1968 odsoudil okupaci ?eskoslovenska a v roce 1977 podpo?il Chartu 77 . Je take mimo jine autorem stati a ?Souvislosti“ ( Zusammenhange , 1974 ), tykajici se problematiky Izraele. Roku 1990 se v proslovu ??vycarsko ? v?zeni“ ( Die Schweiz ein Gefangnis ) obratil k Vaclavu Havlovi u? jako novemu prezidentu ?eskoslovenska, p?i?em? kritizoval ?vycarske pom?ry, z nich? si m?la nova demokracie vzit pou?eni.

Durrenmatt se krom? psani v?noval i praci p?imo v divadle, nejd?ive na basilejske scen?, od roku 1969 (kdy ho take postihl srde?ni infarkt ) v Neue Schauspiel AG v Zurichu a nakonec v Dusseldorfu . N?kolikrat inscenoval sve vlastni hry.

Dila Durrenmatt nikdy nepova?oval za uzav?ena, pr?b??n? je p?epracovaval a aktualizoval. P?ed soubornym vydanim roku 1980 se k nim znovu vratil a d?kladn? je rozebral. Tato prace vyustila v devitidilnou prozu ?P?ib?h meho psani“ ( Geschichte meiner Schriftstellerei ) neboli ?Latky“ ( Stoffe ). Posmrtn? bylo z jeho rukopis? roku 1992 vydano jejich pokra?ovani s nazvem Gedankenfuge . Roku 1983 zem?ela Durrenmattova ?ena Lotti. O rok pozd?ji se spisovatel o?enil s filma?kou a novina?kou Charlotte Kerr a spole?n? nato?ili film ?Portret jedne planety“ ( Portrat eines Planeten ) a uvedli hru ?Role“ ( Rollenspiele ). Dne 14. 12. 1990 Durrenmatt ve v?ku 69 let v Neuenburgu zem?el. Jeho ?ena sepsala vzpominkovou knihu nazvanou ??ena v ?ervenem pla?ti“ ( Die Frau im roten Mantel ). Zanechal po sob? t?i d?ti, dcery Ruth, Barbaru a syna Petera. ^[1]

Tvorba [ editovat | editovat zdroj ]

Friedrich Durrenmatt je znam zejmena jako spisovatel, v?noval se v?ak i vytvarnemu um?ni . Nehlasil se k ?adnemu um?leckemu ?i my?lenkovemu sm?ru, p?esto se mnohe v jeho dilech odra?eji.

Byl autorem dramat, detektivek , povidek , rozhlasovych her (v n?kterych p?ipadech zpracoval jeden motiv do r?znych ?anr? ), ale i eseji, p?edna?ek, proslov? i literarn? teoretickych text?. Satirickymi prost?edky kritizoval sou?asnou spole?nost. Jeho dila vyznivaji pesimisticky , vyu?iva ?asto ironie , paradox? a absurdnich prvk?. Mnohozna?nost d?l vedla ke vzniku obsahle sekundarni literatury. Durrenmatt byl p?esv?d?en, ?e sv?t je nezm?nitelny, nachazi se v pokro?ilem katastrofickem stavu, proto nem??eme v??it v ?adne radikalni zm?ny k lep?imu, v?echny zm?ny podle n?j vedou pouze k zachovani nebo zhor?eni tohoto stavu.
Z tohoto postulatu se odvijely i jeho nazory na moralku doby ? zastaval nazor, ?e v?e jde koupit pen?zi a to podle n?j je?t? vice kazi sv?t. Z jeho d?l je patrny jeho filosoficky nazor, ?e v?e je dilem nahody, nebo pokud tomu tak neni, tak m?la nahoda na vzniku udalosti rozhodujici podil.

Z literarni tvorby jsou z?ejm? nejvyznamn?j?i jeho dramata . N?kdy byva srovnavan s B. Brechtem (hra jako zrcadlo sv?ta, d?raz na aktivitu a interpretaci ze strany divaka…), na rozdil od n?ho v?ak Durrenmatt p?ili? nev??i v mo?nost napravy sv?ta, a u? v?bec ne skrze ideologii . Take sam popiral, ?e by ve svych hrach vyu?ival tzv. zcizovaci efekt , typicky pro Brechta. Komedii pova?oval za jediny ?anr, ktery doka?e vyjad?it tragiku dne?ka, proto?e sou?asnost nema tragicke hrdiny velkeho formatu a zmatku teto doby spi?e odpovida groteska . Durrenmatt se vyslovn? branil realistickemu uvad?ni svych her. Jeho dramata byvaji n?kdy ozna?ovana jako ?modelova“, co? znamena, ?e autor zkonstruuje ur?itou situaci, kterou dovede do krajnosti a chce jejim prost?ednictvim upozornit na ur?ity spole?ensky jev. Ve svych hrach je v?dy aktualni a tvrd? kriticky v??i sou?asnosti, a to i tehdy, kdy? si vybira historicke, mytologicke nebo literarni hrdiny. Jeho hry maji dlouhe scenicke poznamky, autor se v?ak nikdy nevyjad?uje k psychologii postav. O svem pojeti divadla Durrenmatt pojednava ve spise ?Problemy divadla“ ( Theaterprobleme , 1955).

Durrenmattovy detektivni romany se vymykaji b??nym dil?m tohoto ?anru d?razem na nahodu, nep?edvidatelnost jednani lidi i psychologii postav. Naopak zpochyb?uje existenci spravedlnosti , roli zde hraje spi?e pomsta . Ani v t?chto dilech nechybi satiricke poznamky.

Durrenmattova tvorba byla vyznamenana mnoha cenami, nap?iklad Rakouskou statni cenou za evropskou literaturu , cenou Georga Buchnera atd.

Autorizovanym p?ekladatelem Durrenmattovych dramat do ?e?tiny je Ji?i Stach .

Citat [ editovat | editovat zdroj ]

• ?im promy?len?ji lide jednaji, tim u?inn?ji je m??e postihnout nahoda.

Dilo (nekompletni) [ editovat | editovat zdroj ]

• 1947 Psano jest ? (Es steht geschrieben) ? komedie, v p?epracovane verzi pod nazvem Novok?t?nci
• 1949 Romulus Veliky ? (Romulus der Grosse), p?epracovano v letech ( 1957 , 1964 ) pod nazvem Kral Jan . Pojednava o Romulovi , ?imskem vladci ? 476 , ?im byl v tuto dobu ji? zni?en germanskymi kmeny a tak se Romulus spojuje s germanskym kralem Odoakerem a nechava se od n?j penzionovat. Romulus je v?dom? antihrdinou.
• 1950 Soudce a jeho kat ? (Der Richter und sein Henker) ? detektivni roman, zfilmovany, zajimavosti je, ?e ve filmu hral i Durrenmatt
• 1951 Podez?eni ? (Verdacht) ? detektivni roman, navazuje na roman Soudce a jeho kat
• 1952 Man?elstvi pana Mississippi ? (Die Ehe des Herrn Mississippi) ? hra
• 1954 Herkules a Augia??v chlev ? (Herkules und der Stall des Augias), zobrazuje zanik antiky, realny a duchovni sv?t je tak zahnojen, ?e ho nedoka?e ani Herkules, ten v teto komedii kon?i jako vzp?ra? v cirkuse.
• 1955 ?ek hleda ?ekyni ? (Grieche sucht Griechin) hra
• 1956 Nav?t?va stare damy ? (Der Besuch der alten Dame) hra
• 1955?1957 ? Nehoda ?i Maler ? (Die Panne) ? rozhlasova hra, televizni hra, povidka a komedie
• 1958 Slib ? (Das Versprechen), napsano podle scena?e k filmu Stalo se za bileho dne
• 1959 Frank paty ? (Frank der Funfte) , tato hra je jakousi obdobou T?igro?ove opery od B. Brechta (ALE: Friedrich Durrenmatt se ve svych rozhovorech jasn? vyjad?il proti srovnavani teto Brechtovy hry s ?Frankem“. Ke srovnani svadi hlavn? p?vodni podtitul dramatu ?Oper einer Privatbank“, ktery Durrenmatt pozd?ji rad?ji zm?nil na ?Komodie einer Privatbank“. Krom? toho ma podle n?j hudba v teto h?e upln? jinou funkci ne? u hry Brechtovy; srovnej zdroj: Arnold, H. L. Friedrich Durrenmatt ? Der Klassiker auf der Buhne. Gesprache 1981 ? 1987. Zurich, Diogenes Verlag, 1996.)
• 1962 Fyzikove ? (Die Physiker), drama odehravajici se v psychiatricke le?ebn?. Hra ma podobu detektivky. Do sanatoria p?ichazi inspektor Voss , aby vy?et?il vra?dy o?et?ovatelek. Vrahy jsou agenti vydavajici se za blazny. Jeden p?edstira, ?e je Einstein a druhy Newton. Zavra?dit museli ka?deho, kdo p?i?el na to, ?e nejsou blazni. Jejich cilem je v?ak fyzik Mobius , ktery se stal chovancem ustavu proto, aby sv?t uchranil p?ed svym vynalezem ohromne ni?ive sily. Oba agenti cht?ji ziskat plany vynalezu, ov?em nakonec zvoli do?ivotni pobyt v blazinci, kdy? odhali jeho nebezpe?nost. Konec hry je v?ak takovy, ?e neuchranili sva tajemstvi a plany padly do rukou ?ilene, zdegenerovane aristokratky ? ?editelky ustavu Mathilde von Zahnd , ktera jich chce vyu?it pro sv?j mocichtivy u?el. Ob?? agent? a fyzika Mobia je tedy zbyte?na.
• 1966 ? Meteor ? (Der Meteor). Komedie o dvou d?jstvich
• 1969 ? Play Strindberg . Tanec smrti podle Augusta Strindberga , 1996 vznikla ?eska televizni inscenace v re?ii Petra Kolihy v hlavnich rolich s L. ?afrankovou a J. Abrhamem.
• 1970 ? V?ty z Ameriky ? (Satze aus Amerika)
• 1973 ? Komplic ? thrillerova divadelni hra s prvky ?erneho humoru o korupci prostupujici celou spole?nosti
• 1974 ? Souvislosti ? (Zusammenhange) Esej o Izraeli .
• 1974? ? Zamy?leni. Koncepce ? mimo jine o svobod?, rovnosti a bratrstvi v ?idovstvi, k?es?anstvi a islamu a marxismu a o dvou starych mytech. ? (Nachgedanken. Eine Konzeption / Unter anderem uber Freiheit, Gleichheit und Bruderlichkeit in Judentum, Christentum, Islam und Marxismus und uber zwei alte Mythen).
• 1975 ? Lh?ta ? (Die Frist). Komedie.
• 1981 ? Labyrint ? Latky I ? III. Zimni valka v Tibetu. M?si?ni temnota. Rebel. . (Labyrinth ? Stoffe I?III. Der Winterkrieg in Tibet. Mondfinsternis. Der Rebell.)
• 1983 ? Achterloo Komedie.
• 1985 ? Minotaurus. Balada. (Minotaurus. Eine Ballade).
• 1985 ? Justice ? (Justitz) ? Roman
• 1986 ? Smlouva neboli O pozorovani pozorovatele pozorovatele? Novela ve 24 v?tach. ? (Der Auftrag oder Vom Beobachten des Beobachters der Beobachter. Novelle in 24 Satzen).
• 1986 ? Rollenspiele . (Charlotte Kerr: Protokoll einer fiktiven Inszenierung. [F. D.:] Assoziationen mir einem dicken Filzstift. Zwischenwort. Achterloo III.)
• 1988 ? Achterloo IV . Komedie.
• 1989 ? Udoli vzh?runohama ? (Durcheinandertal) ? Roman.
• 1990 ? Stavba v??e. Latky IV?XI. Setkani. Jizda nap?i?. Mosty. D?m. Zima. Mozek. (Turmbau. Stoffe IV?IX. Begegnungen. Querfahrt. Die Brucke. Das Haus. Vinter. Das Hirn.)

Postum [ editovat | editovat zdroj ]

• 1991 ? Midas oder Die Schwarze Leinwand
• 1991 ? Kants Hoffnung. Zwei politische Reden. Zwei Gedichte.
• 1992 ? Gedankenfuge ? Texte aus dem Nachlass ,
• 1993 ? Das Mogliche ist ungeheuer. Ausgewahlte Gedichte.
• 1994 ? Skizzenbuch. Engel, Teufel und so weiter .
• 1995 ? Der Pensionierte. Fragment eines Kriminalromans.
• 1996 ? Gesprache 1961?1990
• 2001 ? Das Nashorn schreibt der Tigerin. Bild-Geschichten.
• 2007 ? Der Schachspieler : ein Fragment; ill. von Hannes Binder. ? Grosshansdorf: Officina Ludi, ISBN   978-3-00-022105-7 ? Online: Film uber das Buch ^{[ nedostupny zdroj ]}

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• ?vycarska literatura

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Friedrich Durrenmatt na Wikimedia Commons
• Osoba Friedrich Durrenmatt ve Wikicitatech
• Seznam d?l v  Soubornem katalogu ?R , jejich? autorem nebo tematem je Friedrich Durrenmatt