한국   대만   중국   일본 
Franti?ek Spilka ? Wikipedie P?esko?it na obsah

Franti?ek Spilka

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Franti?ek Spilka
František Spilka
Franti?ek Spilka
Zakladni informace
Narozeni 13. listopadu 1877
?t?ke?
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Umrti 20. ?ijna 1960 (ve v?ku 82 let)
Praha
?eskoslovensko Československo ?eskoslovensko
Misto poh?beni Vinohradsky h?bitov
?anry klasicka hudba a opera
Povolani hudebni skladatel , hudebni pedagog, sbormistr a dirigent
Logo Wikimedia Commons multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Franti?ek Spilka ( 13. listopadu 1877 ?t?ke? [1] ? 20. ?ijna 1960 Praha ) byl ?esky dirigent, sbormistr, hudebni skladatel a pedagog.

?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

Otec byl zahradnik na panstvi kni?ete Alfreda Augusta Windischgratze ve ?t?kni. Zakladni hudebni vzd?lani ziskal od mistniho u?itele Jana Jirky. Po maturit? na realce v Pisku vstoupil na Pra?skou konzervato? , kde studoval hru na varhany u Josefa Kli?ky a skladbu u Antonina Dvo?aka . Po absolvovani vojenske slu?by u?il na Pivodov? hudebni ?kole a pozd?ji v nov? zalo?ene hudebni ?kole Adolfa Mike?e . Na jeho doporu?eni studoval v Berlin? moderni intona?ni metody. Stal se sbormistrem p?veckeho sboru ?kroup a v roce 1906 ?idil letni koncerty ?eske filharmonie . Kratce vedl u?itelske kvarteto Maj . V roce 1906 se stal profesorem intonace, sboroveho zp?vu a komorni hry na Pra?ske konzervato?i. V roce 1908 zalo?il P?vecke sdru?eni pra?skych u?itel? a v roce 1912 P?vecke sdru?eni pra?skych u?itelek . S P?veckym sdru?enim pra?skych u?itel? vykonal mnoho usp??nych zajezd? do ciziny a poprve souborn? provedl sbory Bed?icha Smetany .

Po vzniku ?eskoslovenska byl administrativnim spravcem konzervato?e a zaslou?il se o bezproblemovy p?echod do novych pom?r?. Stal se sbormistrem Pra?skeho p?veckeho sboru Smetana , ktery dovedl na vynikajici urove?. S p?ibyvajicim v?kem omezoval svou ve?ejnou ?innost, ale je?t? v letech 1940 ? 1945 pracoval jako p?edseda komise pro statni zkou?ky v hudb?. Po roce 1945 ode?el do soukromi, odst?hoval se do ji?nich ?ech a v?noval se skladatelske ?innosti a pracim z oblasti hudebni teorie.

Dilo [ editovat | editovat zdroj ]

Opery [ editovat | editovat zdroj ]

  • Stara prava (1915)
  • Kain (Zrozeni smrti ), 1917

Orchestralni skladby [ editovat | editovat zdroj ]

  • Rhapsodie h-moll (1896)
  • Ouvertura e-moll (1897)
  • Fantasie (1910)

Komorni hudba [ editovat | editovat zdroj ]

  • Pastorale pro fletnu a klavir (1898)
  • Miiaturni val?iky pro klavir (1904)
  • 6 klavirnich sonat
  • Smy?covy kvartet (1910)
  • P?ihody ze ?ivota Mariany (klavir, 1944)
  • Rhapsodicka sonata pro violoncello a klavir (1946)
  • 6 sonet? podle Petrarcy ( housle a klavir, 1946)
  • Burleska pro housle a klavir (1947)
  • Sonatina D-dur pro housle a klavir (1951)
  • Mala rapsodie pro fletnu a klavir (1951)
  • Poeticke cykly pro klavir

Pisn? [ editovat | editovat zdroj ]

Sbory [ editovat | editovat zdroj ]

  • Dva sbory (1909)
  • T?i rozmarne sbory (1924)
  • Dv? balady (1925)
  • Pisni?ky pro dva d?tske hlasy (1934)
  • Krajanek (kantata s orchestrem, 1947)
  • Kantata o radosti (1951)
  • Upravy a parafraze lidovych pisni

Pedagogicke prace [ editovat | editovat zdroj ]

  • Nove sm?ry ve vyu?ovani zp?vu (1905)
  • Max Battke a jeho metody
  • Metoda Jaques Dalcroeova
  • O sluchovych cvi?enich (1905)
  • Hudebni diktat (1944)
  • Sluchova cvi?eni (1955)
  • Stru?na nauka o harmonii (1944)

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]