Franti?ek Skopalik
Franti?ek Skopalik (kreslil Jan Vilimek , z archivu U?L AV ?R )
Poslanec Moravskeho zemskeho sn?mu
Ve funkci: 1861  ?  1867
Poslanec ?i?ske rady
Ve funkci: 1871  ?  1872
Ve funkci: 1879  ?  1885
Stranicka p?islu?nost
?lenstvi	?esky klub ( Moravska nar. str. ? staro?e?i )
Narozeni	18. ?ervna 1822 Zahlinice Rakouske cisa?stvi Rakouske cisa?stvi
Umrti	2. b?ezna 1891 (ve v?ku 68 let) Hole?ov Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Misto poh?beni	Zahlinice
Profese	etnograf, basnik , politik , zem?d?lec , spisovatel a vlastiv?dec
Commons	Franti?ek Skopalik
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Franti?ek Skopalik ( 18. ?ervna 1822 Zahlinice ^[1] ? 2. b?ezna 1891 Hole?ov ^[2] ) byl moravsky vlastiv?dny pracovnik, pismak, t?i desetileti starosta Zahlinic a politik, v 2. polovin? 19. stoleti poslanec Moravskeho zemskeho sn?mu a ?i?ske rady .

Biografie [ editovat | editovat zdroj ]

Narodil se v Zahlinicich ?. 26, na tehdej?im napajedelskem panstvi, jako syn podsednika Josefa Skopalika a jeho man?elky Kate?iny, roz. Kojetske. Po absolvovani zahlinicke trivialni ?koly mu bylo, a? nadanemu ?akovi, z d?vodu jeho zapojeni v praci na statku odep?eno dal?i studium. Vzd?laval se v?ak sam ?etbou nejprve nabo?enske, pozd?ji hospoda?ske a d?jepisne literatury. Krom? dobrych znalosti n?m?iny ovladal te? zaklady ru?tiny a latiny. Zejmena latinu pak vyu?ival p?i svem d?jepisnem badani.

V roce 1851 se o?enil s vdovou Johanou Sta?kovou, ?im? se stal majitelem ?tvrtlanoveho hospoda?stvi. Jista nezavislost, kterou timto s?atkem ziskal, mu umo?nila dal?i vlastni studium, odbornou praci a zapojeni se do ve?ejneho ?ivota.

Skopalik aktivn? vyhledaval v odbornem tisku informace o modernich zp?sobech hospoda?eni. Na zaklad? svych zku?enosti s tehdej?i zaostalou zem?d?lskou vyrobou, je?t? poz?statkem z dob feudalismu , se aktivn? sna?il o prosazovani modernich trend? v zem?d?lstvi . Trapila jej zejmena otazka rozdrobenosti poli, sam vlastnil celkem 32 jednotlivych kus? p?dy. P?i svem studiu se seznamil se zku?enostmi z N?mecka p?i scelovani pozemk?, p?i?em? se o tote? pokusil v Zahlinicich. Zapo?al p?esv?d?ovaci akci, ktera se tykala v?ech rolnik? v Zahlinicich, nutny byl i souhlas majitele mistniho panskeho dvora a okresniho hejtmanstvi . V?echny zu?astn?ne strany nakonec souhlasily na valnem zasedani 27. ?ijna 1857 zahlini?ti rolnici dobrovoln? svymi podpisy stvrdili p?ijeti novych polnosti. Timto do?lo k historicky prvnimu sceleni p?dy na Morav? . ^[3]

Z d?vodu pot?eby rozvoje venkovskeho odborneho ?kolstvi se Skopalik zapojil do vzniku hospoda?ske jednoty zahlinicko-kvasicke, je? se stala pobo?kou Moravske hospoda?ske spole?nosti v Brn?. Zam??ovala se na vzd?lavani p?edev?im rolnik? a jejim nejv?t?im usp?chem bylo zalo?eni hospoda?ske ?koly v P?erov? v roce 1865. Pozd?ji nasledovalo zalo?eni te?e rolnicke ?koly v Krom??i?i a jako prvni ?kola tohoto typu v Rakousku-Uhersku vznikla rovn?? v Krom??i?i Hospody?ska ?kola, ktera se zam??ovala na vzd?lavani rolnickych divek. Zahlinicko-kvasicka jednota, v ni? se stal Skopalik tajemnikem, propagovala pokroky dosa?ene v zem?d?lstvi na r?znych kulturnich akcich, nap?. na ji p?ipravenych dvou hospoda?skych vystavach v Krom??i?i. Mimo vzd?lani a propagaci se ?lenove spolku zaslou?ili i o rozvoj pr?myslu. K jeho nejv?t?im usp?ch?m pat?ilo vybudovani akcioveho rolnickeho cukrovaru.

V roce 1861 spole?n? se svym zvolenim za zahlinickeho starostu se stal Skopalik zarove? poslancem Moravskeho zemskeho sn?mu za venkovske obce okresu Hole?ov, Byst?ice pod Hostynem a Napajedla. V roce 1871 se nasledn? stal poslancem ?i?ske rady . Zde se nejvice klonil ke konzervativni politice reprezentovane Staro?eskou stranou , p?i?em? nejvice jej zajimaly otazky narodohospoda?ske a narodni. Jako staro?ech take odmitl pozd?ji se ustanovujici selskou politickou organizaci. Sve projevy na p?d? ?i?ske rady prona?el vyhradn? v ?e?tin?, ?asto oble?en do moravskeho kroje . ^[3]

Poslanecky slib na zemskem sn?mu skladal v unoru 1867 v ?e?tin?. ^[4] Po volbach v roce 1879 se na ?i?ske rad? p?ipojil k ?eskemu klubu (jednotne parlamentni zastoupeni, do ktereho se sdru?ili staro?e?i , mlado?e?i , ?eska konzervativni ?lechta a morav?ti narodni poslanci ). ^[5] Jako ?len parlamentniho ?eskeho klubu se uvadi i po volbach v roce 1885. ^[6]

Jako vlastenec odmital moravske separatisticke snahy a klonil se k zachovani celistvosti v?ech historickych zemi Koruny ?eske . Aktivn? se u?astnil tabor? lidu a mnohych vlasteneckych akci a sjezd?, na kterych ?asto prona?el vlastenecke projevy zam??ene na postaveni ?eskeho naroda v Rakousko-uherske monarchii . Vrcholem t?chto akci byla Skopalikova u?ast na slavnostnim polo?eni zakladniho kamene pro budovane Narodni divadlo . Ze Zahlinic byl pro tuto akci vybran balvan z mistni skaly, do n?j? byl vyryt napis: Zahlinice na Morav?, Vlasti, tob? ku slav?! , ^[3] a dovezen spole?n? s hanackym banderiem do Prahy .

Mimo politicke a vlastenecke ?innosti se zabyval i v?cmi nabo?enskymi. Jeho zasluhou byl roz?i?en zahlinicky kostel Nanebevzeti Panny Marie a p?i n?m z?izena vlastni duchovni sprava. Rovn?? se u?astnil pouti , nej?ast?ji na Hostyn a Velehrad , dvakrat putoval i do slovenskeho ?a?tina . N?ktere z t?chto pouti m?ly narodn? manifesta?ni charakter. Za svou bohatou ?innost na poli cirkevnim ziskal Skopalik v roce 1870 z rukou pape?e Pia IX. ryti?sky ?ad svateho Silvestra . V roce 1881 byl spole?n? s dal?imi poutniky z ?ech a Moravy p?ijat na audienci u pape?e Lva XIII. ^[3]

Spisovatelska ?innost [ editovat | editovat zdroj ]

Zasadnim Skopalikovym p?inosem jsou jeho zapisky a publikace z ?innosti, kterych se u?astnil. Z jeho poz?stalosti byly zachovany prace hospoda?ske, historicke, socialni, cestopisne, nabo?enske a mnoho jinych. Od roku 1851 si vedl hospoda?ske knihy a v?ela?ske zapisniky. Jeho narodohospoda?ska ?innost se odra?i take ve Zpravach o ?innosti Hospoda?ske jednoty zahlinicko-kvasicke . Ve studiu d?jin upiral Skopalik sv?j zajem nejprve k cirkevnim d?jinam, pozd?ji k d?jinam vlastni obce a vlastiv?dne praci. Shroma?d?ne informace byly obsa?eny v rukopise Pam?tni kniha obce zahlenske . Pozd?ji do?lo k vydani Pamatek obce Kurovic (Brno 1882, dostupne online ) a nasledn? Pamatek obce Zahlinic (Brno 1884 a 1885). Stal se rovn?? dopisovatelem zemskeho archivu , p?i?em? se p?i teto ?innosti seznamil s vyznamnymi moravskymi historiky jako byli Vincenc Brandl , Beda Dudik , Christian d'Elvert nebo Franti?ek Palacky . Pro Moravsky zemsky archiv je d?le?ita Skopalikem p?ed zni?enim zachran?na a uspo?adana sbirka pisemnosti z archivu byvaleho napajedelskeho panstvi. Dnes p?istupna jako fond s nazvem Skopalik?v napajedelsky archiv . Nemen?i hodnotu maji publikace etnologicke, zejmena topograficka ?ast Pamatek obce Zahlinic . Popisuje lidovy ?ivot v Zahlinicich ve v?ech mo?nych aspektech. Zobrazena je jak hmotna, tak duchovni kultura. Celkovy popis venkovskeho ?ivota je podpo?en i historickymi udaji z 16. a? 18. stoleti. Tato monografie je dodnes pova?ovana za zakladni p?iru?ku pro poznani lidove kultury na Krom??i?sku. ^[3]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• BROU?EK, Stanislav; JE?ABEK, Richard. Lidova kultura : narodopisna encyklopedie ?ech, Moravy a Slezska. 3. svazek, (Biograficka ?ast) . Praha: Mlada fronta, 2007. 284 s. ISBN   978-80-204-1711-4 . Kapitola Skopalik Franti?ek, s. 200.  
• SOBEK, F. Franti?ek Skopalik. Jeho ?ivot a dilo . Brno: [s.n.], 1946.  
• KUNZ, L. Prva narodopisna monografie hanacke vesnice. Narodopisny v?stnik ?eskoslovensky . 1988, ?is. 8, s. 40?41.  

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Franti?ek Skopalik na Wikimedia Commons
• Encyklopedicke heslo Skopalik v Ottov? slovniku nau?nem ve Wikizdrojich
• Seznam d?l v  Soubornem katalogu ?R , jejich? autorem nebo tematem je Franti?ek Skopalik
• Franti?ek Skopalik - Digitalizovane knihy dostupne online
• Stranka v?novana Franti?ku Skopalikovi
• Muzeum Franti?ka Skopalika