Franti?ek de Paula Pi?t?k
(
6. dubna
1786
,
Pr?ice
[1]
?
1. unora
1846
,
Lvov
) byl ?esky
?imskokatolicky
duchovni
, ktery se stal
pomocnym biskupem
pra?skym
, pozd?ji
tarnovskym biskupem
a nakonec
lvovskym arcibiskupem
.
Pochazel z pom?rn? chude poddanske rodiny Vojt?cha a Anny Pi?t?kovych, kte?i m?li je?t? dal?i dva syny a n?kolik dcer. Proto?e byl nadany, soukrom? jej vzd?laval
kaplan
z blizkeho
Sedlce
; ten Franti?ka take nau?il n?mecky, co? bylo nezbytne k dal?imu studiu. Kdy? jej jednou pansky ?afa? Jan Trachta p?i robot? zbil, nechal voly na poli a utekl dom? a pak bez v?domi rodi?? do
Prahy
. Tam se jej diky nahod? ujal jeden mlyna?, pra?sky m???an, ktery ho zaopat?il, aby mohl studovat. Pozd?ji Franti?ek Pi?t?k vstoupil do
pra?skeho kn??skeho semina?e
.
Pam?tni deska na
pr?ickem ?pital
, ktery Pi?t?k zalo?il roku 1843.
Po kn??skem
sv?ceni
, ktere p?ijal
21. srpna
1808
v Praze, p?sobil nejprve jako kaplan ve
Smolnici
a od roku
1809
jako
administrator
v
Panenskem Tynci
, kde vyznamn? pozvedl hospoda?eni tamni
farnosti
. V letech
1816
?
1817
byl fara?em v
Dla?kovicich
. V roce
1817
se stal
d?kanem
v
P?e?ticich
a na podzim
1823
kanovnikem
svatovitske kapituly
, a?koliv o tento
cirkevni u?ad
bylo vice star?ich uchaze??. Od
26. ?ervence
1824
byl navic d?kanem
staroboleslavske kapituly
, ve
Stare Boleslavi
zalo?il
chudobinec
.
Dne
14. za?i
1824
byl jmenovan pomocnym biskupem
pra?skym
a
titularnim biskupem
azotskym,
konsekrovan
byl kratce pote
14. listopadu
. Napsal
esej
Po?adek ?ivota kn??skeho
, ktera byla pozd?ji p?elo?ena z
latiny
a vydana v ?e?tin?. Jako ?esky
vlastenec
p?isp?l ke vzniku
?asopisu pro katolicke duchovenstvo
, ktery za?al vychazet v roce
1828
. Od roku
1830
byl take
generalnim vika?em
pra?ske arcidieceze
.
Pozd?ji od sveho bratra Vojt?cha, ktery se roku
1834
s celou rodinou vyst?hoval do
Hali?e
, koupil rodny d?m i s polnostmi a na jeho mist? dal v letech
1843
a?
1845
vystav?t
kla?ter
pro
Kongregaci Milosrdnych sester sv. Karla Boromejskeho
. Zpo?atku v n?m ?ily ?ty?i
?eholnice
v ?ele s p?edstavenou Terezii Marii Hypolitou Preinfalkovou, pozd?ji jejich po?et vzrostl na osm. V roce
1850
v n?m vznikl
?pital
pro cely Bud?jovicky kraj, ktery se roku
1856
stal ve?ejnou
nemocnici
.
Pr?icky ?pital
U? dne
25. ?ijna
1831
v?ak byl jmenovan
tarnovskym biskupem
; do
Tarnova
ode?el roku
1832
. Nau?it se
polsky
mu trvalo jeden rok. V ?ervenci
1835
pak byl jmenovan
lvovskym arcibiskupem
a
tajnym radou
. Sve rodi?t? nav?tivil naposledy v za?i
1844
. Ve
Lvov?
, kde nechal postavit novy arcibiskupsky palac a zalo?il prvni
chlapecky semina?
v
Rakouskem cisa?stvi
, take zem?el.
Arcibiskup Franti?ek de Paula Pi?t?k zem?el ve svem p?sobi?ti ve Lvov? dne 1. unora 1846. Byl poh?ben v
krypt?
lvovskeho
kostela Panny Marie Hromni?ne
, (
polsky
Ko?cioł Matki Boskiej Gromnicznej we Lwowie), nebo lvovske
katedraly Nanebevzeti Panny Marie
.
- Po?adek ?ivota kn??skeho
, Praha 1846
- Franti?ek Bobek Sedli?ansky:
Od hole pasty?ske a? k berle arcibiskupske
, nakladem vlastnim, Jarom?? 1891
- Antonin Odvarka:
Franti?ek de Paula Pi?t?k
, Duchovni pasty? 5/1978, str. 76?77
- Otto Janka:
P?ib?h Franti?ka Pi?t?ka
, in: ?esky Meran 2005, M?stsky u?ad Sedlec-Pr?ice, Sedlec-Pr?ice 2005, str. 61?71
- Milan M. Buben, Pavel R. Pokorny:
Encyklopedie ?eskych a moravskych pomocnych (sv?ticich) biskup? (se supplementem sidelnich biskup?)
,
Libri
, Praha 2014, str. 125?126
- (n?mecky)
Osterreichisches Biographisches Lexikon 1815?1950 ? Band 8
, Verlag der Osterreichischen Akademie der Wissenschaften, Vide? 1983,
ISBN
3-7001-0615-7
,
str. 101
- Antonin Podlahaː
Series praepositorum, decanorum, archidiaconorum aliorumque praelatorum et canonicorum s. metropolitanae ecclesiae Pragensis a primordiis usque ad praesentia tempora. Praha 1912, s. 312-313.