Franti?ek Mana
Narozeni	22. ?ijna 1910 Horni Lide? Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Umrti	24. ?ijna 1950 (ve v?ku 40 let) Uherske Hradi?t? ?eskoslovensko ?eskoslovensko
Misto poh?beni	?ablicky h?bitov
Narodnost	?eska
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky . Chybi svobodny obrazek .

Franti?ek Mana ( 22. ?ijna 1910 ^[1] Horni Lide? ? 24. ?ijna 1950 ^[2] Uherske Hradi?t? ) byl ?esky autodopravce a protikomunisticky odboja? odsouzeny komunistickym re?imem k trestu smrti a popraveny v roce 1950. ^[3]

?ivotopis [ editovat | editovat zdroj ]

Narodil se v roce 1910 v Horni Lid?i rodi??m Josefovi a Marii. M?l dva bratry, Josefa a Aloise, a dv? sestry, Marii a Franti?ku. V d?tstvi absolvoval dv? t?idy obecne ?koly. S man?elkou Annou m?l t?i d?ti, Franti?ka, Rudolfa a Marii. ^[4]

B?hem druhe sv?tove valky pomahal partyzan?m . Pozd?ji mu za tuto ?innost zaslal pisemne uznani general Ludvik Svoboda . Kratce po konci valky vstoupil do KS? , ale v roce 1947 z ni vystoupil. V listopadu 1948 byl kontaktovan odboja?em Rudolfem Lenhardem a informoval ho o vzniku protikomunisticke organizace Sv?tlana . Mana do organizace vstoupil a stal se ?lenem podskupiny zvane ?Sv?tlana - Makyta.“ Mana ve skupin? pracoval hlavn? jako ?idi? a Lenhardovi pomahal cestovat po Vala?sku . Pomahal rovn?? p?i zapojovani dal?ich ?len? do aktivit skupiny. V roce 1949 za?al pomahat take s ?i?enim protire?imnich letak?. P?islu?nici Statni bezpe?nosti jej zatkli v roce 1949. ^[5] Zat?eni se ov?em branil a p?i ?arvatce s p?islu?niky StB mu byla rozt?i?t?na lebe?ni kost . V bezv?domi byl p?evezen do v?znice, ze ktere byl posleze p?evezen do nemocnice. ^[6] Po zat?eni byl vzat do vazby v Uherskem Hradi?ti . V ni byl pote vy?et?ovateli mu?en. V lednu 1950 na n?j bylo podano trestni oznameni . V kv?tnu 1950 byl v politickem procesu , konanem v mistni uherskohradi??ske Sokolovn? , za trestne ?iny velezrady , ve?ejne nasili a vydirani odsouzen k trestu smrti . ^[4] V ?ervenci 1950 zamitl jeho dovolani Nejvy??i soud a neusp??na byla rovn?? ?adost o prezidentskou milost . Popraven byl v ?ijnu 1950. ^{[7] [8]}

Rehabilitovan byl po sametove revoluci . V roce 1993 byla v Uherskem Hradi?ti instalovana pam?tni deska na pamatku ob?ti komunistickeho re?imu v regionu, na ni? je uvedeno i jeho jmeno. ^[7]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Tento ?lanek je p?ili? stru?ny nebo postrada d?le?ite informace . Pomozte Wikipedii tim, ?e jej vhodn? roz?i?ite . Nevkladejte v?ak bez opravn?ni cizi texty.