Franti?ek Ferdinand Francouzsky
(
14. srpna
1818
?
16. ?ervna
1900
) byl t?etim synem orleanskeho vevody a pozd?j?iho krale Francie
Ludvika Filipa
a jeho man?elky
Marie Amalie Neapolsko-Sicilske
. Byl take admiralem
Francouzskeho namo?nictva
a talentovany um?lec.
Franti?ek se narodil v Chateau de Neuilly,
Neuilly-sur-Seine
ve Francii. Vzd?lan pro namo?nictvo, byl v roce 1836 jmenovan poru?ikem. Jeho prvni z?etelna slu?ba byla v bitv? u Veracruzu v listopadu 1838, velel lodi
Creole
, kdy? zajal mexickeho generala Mariana Aristu.
Princ byl povy?en na
kapitana
a v roce 1840 byl pov??en p?evezenim poz?statk?
Napoleona
ze
Svate Heleny
do Francie.
1. kv?tna 1843 se v
Rio de Janeiro
o?enil s
Franti?kou Karolinou Portugalskou
, sestrou
Petra II. Brazilskeho
. Jejich syn Petr z Penthievre (1845?1919) byl take vychovavan do namo?nictva a n?jaky ?as nav?t?voval Namo?nickou Akademii v USA. Kni?e ze Joinvillu nav?tivil akademii a po?adal o up?imny odhad charakteru jeho syna, chovani a jeho schopnost pro namo?ni slu?bu. Petr se nikdy neo?enil, ale byl otcem dvou neman?elskych d?ti. Par m?l take dceru
Franti?ku
, ktera se v roce 1863 provdala za sveho bratrance Roberta ze Chartres. Timto s?atkem se Franti?ka stala p?edkem ?adatele francouzskeho tr?nu,
Henriho d'Orleans
.
V roce 1844 vedl namo?ni operace na pob?e?i
Maroka
, bombardovani
Tangeru
a okupaci
As-Sawiry
a byl odm?n?n hodnosti
Viceadmirala
. V nasledujicim roce publikoval v
Revue des deux Mondes
?lanek o nedostatcich
Francouzskeho namo?nictva
, ktery p?itahoval zna?nou pozornost, a svym nep?atelstvim v??i ministru
Guizotovi
, stejn? jako strojenosti ?patne v?le v??i Spojenemu kralovstvi, ziskal zna?nou popularitu.
Unorova revoluce 1848
ho p?esto stejn? jako ostatni orleanska kni?ata zasahla. Urychlen? opustil
Al?irsko
, kde slou?il, a na?el uto?i?t? v Claremontu,
Surrey
, se zbytkem sve rodiny.
Dale u? nemohl pokra?ovat v karie?e u namo?nictva. V roce 1851 oznamil svou kandidaturu na francouzske prezidentske volby, ktere se konaly v roce 1852 a doufal, ?e p?ipravi cestu pro p?ipadnou obnovu monarchie. Pokus stat se druhym "princem-prezidentem" byl p?eru?en, kdy? prvni prezident
Ludvik Napoleon Bonaparte
uskute?nil vlastni nastup na tr?n. V roce 1861, po vypuknuti
americke ob?anske valky
, jednal s Washingtonem, D.C. a poskytl slu?bu sveho syna a dvou synovc? k dispozici vlad? Spojenych stat?.
Po svr?eni
Druheho Francouzskeho cisa?stvi
vstoupil v roce 1870 do Francie, odkud byl okam?it? vyho?t?n vladou narodni obrany. Kdy? se vratil do Francie inkognito, vstoupil do armady generala Louise d'Aurelle de Paladines pod jmenem "plukovnik Lutherod", bojoval state?n? p?ed
Orleansem
a pote, kdy? prozradil svou toto?nost, oficialn? po?adal o povoleni slou?it.
Gambetta
ho v?ak zatkl a poslal zp?t do Anglie.
V
Narodnim shroma?d?ni
v unoru 1871 byly kni?eti navraceny dva
departmenty
a byl zvolen k zasedani za
Haute-Marne
. Po dohod? s
Thiersem
v?ak kni?e nezaujal sve misto, dokud nebyl Thiers zvolen prezidentem prozatimni republiky. Jeho hluchota mu zabranila, aby v Shroma?d?ni p?isp?l jakymkoli p?isp?vkem, a v roce 1876 odstoupil. V roce 1886 ho ustanovenim zakona proti p?edch?dc?m na tr?n? zbavili jeho postaveni viceadmirala, ale i nadale ?il ve Francii a zem?el v Pa?i?i v ?ervnu 1900.
Kni?e ze Joinville byl autorem n?kolika esej? a pamflet? o namo?nich zale?itostech a dal?ich zale?itostech ve?ejneho zajmu, ktere byly p?vodn? publikovany z v?t?i ?asti bu? anonyn? nebo pseudonymn? a nasledn? byly publikovany pod jeho vlastnim jmenem po padu cisa?stvi. Jeho dily bylo nap?iklad:
Essais sur la marine francaise
(1853);
Etudes sur la marine
(1859 and 1870);
Guerre d'Amerique, campagne du Potomac
(1862 and 1872);
Encore un mot sur Sadowa
(Brusel, 1868); a
Vieux souvenirs
(1894). Joinville m?l take pov?st mali?e. Byl p?itomen ?ervencove revoluci v roce 1830, kdy byl kral Karel X. nahrazen orleanskym francouzskym kralem Ludvikem Filipem. V ?ad? portret? francouzskeho narodniho ?ivota zobrazoval n?kolik vyznamnych udalosti v ?ivot? bourbonske monarchie. Jakmile se kralove vojaci objevili na nam?sti Place de la Concorde, vykreslil je, jak st?ileji na dav. Kdy? dav napadl Palais Royal, namaloval Karla X. s Ludvikem Filipem, jeho uchvatitelem, stojicim za nim a kral maval dav?m dole. Ve slavne scen? nakreslil ?enu na vrcholu, jak ji n?jaci mu?i podavaji Trikoloru, kdy? pochodovali 31. ?ervence 1830. Delacroix?v obraz siln? kontrastoval s kralovskym motivem obraz? Joinvilla. Celkem Joinville namaloval 35 akvarel?.
V tomto ?lanku byl pou?it
p?eklad
textu z ?lanku
Francois d'Orleans, Prince of Joinville
na anglicke Wikipedii.