한국   대만   중국   일본 
Franti?ek Fajtl ? Wikipedie P?esko?it na obsah

Franti?ek Fajtl

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Franti?ek Fajtl
Generálporučík František Fajtl
Generalporu?ik Franti?ek Fajtl

Narozeni 20. srpna 1912
Donin
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Umrti 4. ?ijna 2006 (ve v?ku 94 let)
Praha
?esko Česko ?esko
Misto poh?beni Ol?anske h?bitovy
Narodnost ?e?i
Cho? Hana Fajtlova
D?ti Jitka Re?na-Fajtlova
Vojenska kariera
Hodnost Generalporu?ik [1] [2]
Doba slu?by 1933 ? 1949
Slou?il ?eskoslovensko
Slo?ka ?eskoslovenska armada
Jednotka Royal Air Force
Valky Druha sv?tova valka
Vyznamenani ?ad Bileho lva za vit?zstvi řbl

4x ?eskoslovensky vale?ny k?i? 1939 čvk
Zaslu?ny letecky k?i?
?ad Slovenskeho narodniho povstani I. t?idy
?ad rumunske koruny řrk 4. t?idy
?ad ?estne legie řčl 5. t?idy
?ad Milana Rastislava ?tefanika řmrš 3. t?idy
?ad Bileho lva řbl 3. t?idy

K?i? obrany statu ministra obrany ?eske republiky kosmv
Logo Wikimedia Commons multimedialni obsah na  Commons

Generalporu?ik Franti?ek Fajtl ( 20. srpna 1912 Donin [3] ? 4. ?ijna 2006 Praha ) byl ?eskoslovensky stihaci pilot bojujici za druhe sv?tove valky v ?adach Royal Air Force od roku 1940 a od roku 1944 v ?eskoslovenskych leteckych jednotkach nasazenych proti nacistickemu N?mecku v Slovenskem narodnim povstani a Bitv? o Ostravu. [4]

Franti?ek Fajtl je nositelem nejvy??iho statniho vyznamenani ?eske republiky , ?adu Bileho lva , ?adu Milana Rastislava ?tefanika a britskeho Distinguished Flying Cross . V anket? Nejv?t?i ?ech , kterou ?eska televize uspo?adala v roce 2005 , se umistil na 91. mist?. V kv?tnu 2008 mu byla na rodnem dom? odhalena pam?tni deska. [5] Po Fajtlovi je pojmenovano leti?t? ve Slanem, obchodni akademie v Lounech [5] a Zakladni a Mate?ska ?kola v Praze 9 Let?anech a ulice v obci Peruc.

?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

Franti?ek Fajtl se narodil 20. srpna 1912 v  Donin? na Lounsku v dom? ?p. 70. Jeho otcem byl zednik Franti?ek Fajtl, matkou Marie Fajtlova, roz. Pro?kova, spolu m?li je?t? dv? dcery Antonii (nar. 1908) a Annu (nar. 1910). Obecnou ?kolu nav?t?voval Franti?ek ve Vrbn? nad Lesy , m???anskou ?kolu pak nav?t?voval v  Peruci a posledni rok v  Lounech . Po dokon?eni zakladniho vzd?lani nastoupil v za?i 1928 na studia na ?eskou obchodni akademii v  Teplicich , kde ho vyu?oval mj. i Volfgang Jankovec , jen? za okupace p?sobil v  ?eskem domacim odboji . Ve stejnem ro?niku teplicke akademie jako Fajtl studovali i dal?i dva pozd?j?i vale?ni letci ? Antonin Zimmer a Pavel Kohn . Spolu s nimi Fajtl 24. ?ervna 1932 usp??n? slo?il maturitni zkou?ku. Nasledoval povinny odvod k vykonu zakladni vojenske slu?by .

Zakladni vojenskou slu?bu vykonal Franti?ek Fajtl u  p?chotnich vojsk . 1. ?ijna 1932 narukoval k  mosteckemu 9. p??imu pluku Karla Havli?ka Borovskeho , odkud byl poslan do ?koly na d?stojniky p??iho vojska v zaloze u vr?ovicke 1. divize. Shodou okolnosti tam vojinu -frekventantovi Fajtlovi d?lal velitele sv?tnice ?eta? -aspirant Alois K?i? , jen? pozd?ji, za dob okupace, kolaboroval s nacistickym re?imem, za co? byl po valce popraven. D?stojnickou ?kolu dokon?il Franti?ek Fajtl s prosp?chem ?velmi dobry“ jako 38. nejlep?i z 192 frekventant?. Pak p?sobil nejprve u vychodoslovenskeho 11. horskeho praporu Bardejov? , pote u  4. horskeho p??iho pluku Sabinov? . P?i?la i prvni povy?eni, zakladni vojenskou slu?bu 16. za?i 1933 kon?il ji? v hodnosti ?eta?e-aspiranta.

Ke konci zakladni vojenske slu?by se rozhodl pro karieru vojaka z povolani. Dne 1. za?i 1933 byl p?ijat na Vojenskou akademii, prvni rok absolvoval v  Hranicich , druhy rok na leteckem u?ili?ti v Prost?jov? . Ma?arsky jazyk Franti?ka Fajtla v hranicke akademii u?il major Ludvik Svoboda , Fajtlovym u?itelem letecke navigace v Prost?jov? byl ?tabni kapitan letectva Jan Pernika? , pozd?ji take p?sobici v  RAF . V Prost?jov? Fajtl take poprve vzletl, bylo to 29. srpna 1934 na dvouplo?niku Letov ?-218.31 s rotmistrem Antoninem Hamplem.

V let? 1939 ode?el do Polska, bojoval ve Francii a od roku 1940 ve Velke Britanii . Je jednim z n?kolika desitek ?echoslovak?, kte?i aktivn? bojovali v bitv? o Britanii . P?sobil jako stihaci pilot bojujici za druhe sv?tove valky v ?adach Royal Air Force . V kv?tnu 1942 byl sest?elen nad severni Francii, pobli? m?ste?ka Hardifort Saint-Omer . P?es Vichistickou Francii a ?pan?lsko se vratil zp?t na Britske ostrovy . Po navratu p?sobil na britske letecke zakladn? na Orknejich . Od podzimu 1943 byl velitelem ?eskoslovenske 313. stihaci perut? RAF . [5] Od roku 1944 p?sobil v  leteckych jednotkach SSSR na vychodni front? . Byl velitelem Prvniho ?eskoslovenskeho samostatneho stihaciho leteckeho pluku . [4] V roce 1944 se u?astnil Slovenskeho narodniho povstani . [5] V roce 1945 p?istal na leti?ti Kbely . Po komunistickem p?evratu byl propu?t?n z armady, zat?en a bez soudu 1,5 roku v?zn?n v  tabo?e nucene prace na Mirov? spole?n? s dal?imi piloty Franti?kem Weberem nebo Ottou Hrubym . [6] Po propu?t?ni pracoval jako u?etni stavebniho podniku v  Lounech . [5] V roce 1964 byl ?aste?n? rehabilitovan, plne rehabilitace se do?kal a? po padu komunismu , kdy byl povy?en na generala. [5] Byl u?astnikem mnoha besed pro ve?ejnost, ?aky i studenty a take pravidelnym p?edna?ejicim na ka?doro?nich setkanich student? a pracovnik? ?VUT s letci RAF organizovanych po listopadu 1989 Masarykovou akademii prace, strojni spole?nosti na ?VUT v Praze a Evropskym hnutim v ?R ve velke poslucharn? 256 v Dejvicich. Zem?el v Praze 4. ?ijna 2006.

Franti?ek Fajtl je autorem n?kolika autobiografickych knih, n?ktere motivy t?chto literarnich vzpominek byly vyu?ity ve filmu Tmavomodry sv?t . [7]

Povy?eni [ editovat | editovat zdroj ]

  • 1. ledna 1933 ? svobodnik
  • 1. kv?tna 1933 ? desatnik
  • 16. za?i 1933 ? ?eta?-aspirant
  • 1. ?ervence 1935 ? poru?ik
  • 1. kv?tna 1940 ? nadporu?ik
  • 28. ?ijna 1941 ? kapitan
  • 1. kv?tna 1943 ?tabni kapitan
  • 7. b?ezna 1945 ? major
  • 7. kv?tna 1946 ? podplukovnik
  • 1. ?ervence 1964 ? plukovnik
  • 1. kv?tna 1990 generalmajor v. v.
  • 8. kv?tna 2002 ? generalporu?ik v. v. [8] [9]

Jednotky [ editovat | editovat zdroj ]

?eskoslovenske letectvo [ editovat | editovat zdroj ]

Armee de l’Air [ editovat | editovat zdroj ]

  • CIC Avord
  • CIC No. 6 Chartres
  • ELD Chartres (18. kv?tna 1940 ? 27. kv?tna 1940)
  • Groupe de Chasse III./9 (27. kv?tna 1940 ? 6. ?ervna 1940)
  • Groupe de Chasse III./7 (6. ?ervna 1940 ? 17. ?ervna 1940)
  • Groupe de Chasse I./6 (17. ?ervna 1940 ? 20. ?ervna 1940)

Royal Air Force [ editovat | editovat zdroj ]

  • 310. ?eskoslovenska stihaci peru? (6. srpna 1940 ? 17. srpna 1940)
  • No. 6 O.T.U. (17. srpna 1940 ? 10. za?i 1940)
  • 1. stihaci peru? (10. za?i 1940 ? 25. za?i 1940)
  • 17. stihaci peru? (25. za?i 1940 ? 24. ledna 1941)
  • 17. stihaci peru? (1. dubna 1941 ? 27. kv?tna 1941)
  • 313. ?eskoslovenska stihaci peru? (27. kv?tna 1941 ? 27. dubna 1942), (velitel A letky: 15. prosince 1941 ? 27. dubna 1942)
  • 122. stihaci peru? ?Bombay“ (velitel perut?, 27. dubna 1942 ? 5. kv?tna 1942)
  • ?eskoslovensky sty?ny d?stojnik u 11. skupiny stihaciho letectva (za?i 1942)
  • ?eskoslovensky sty?ny d?stojnik u 10. skupiny stihaciho letectva (2. ?ijna 1942 ? 15. kv?tna 1943)
  • velitel zakladny v Church Stanton (do 28. ?ervna 1943)
  • velitel zakladny v Skeabre (28. ?ervna 1943 ? 22. za?i 1943)
  • velitel zakladny v Ibsley (22. za?i 1943 ? 24. za?i 1943)
  • 313. ?eskoslovenska stihaci peru? (velitel perut?, 24. za?i 1943 ? 31. ledna 1944)

Vojenske letectvo Rude armady [ editovat | editovat zdroj ]

  • Prvni samostatna stihaci peru? (1. unora 1944 ? 22. kv?tna 1944), (velitel perut?: 1. unora 1944 ? 22. kv?tna 1944)
  • 128. ?eskoslovenska samostatna stihaci letecka peru? (22. kv?tna 1944 ? 15. ?ervna 1944), (velitel perut? : 22. kv?tna 1944 ? 15. ?ervna 1944)
  • 1. ?eskoslovensky samostatny stihaci pluk ?Zvolensky“ (15. ?ervna 1944 ? 14. kv?tna 1945), (velitel pluku: 15. ?ervna 1944 ? 14. kv?tna 1945)

Typy letadel [ editovat | editovat zdroj ]

Celkovy po?et vzdu?nych vit?zstvi [ editovat | editovat zdroj ]

  • 1+3 jist?
  • 1+1 po?kozeno

Nejvyznamn?j?i vyznamenani [ editovat | editovat zdroj ]

Dilo [ editovat | editovat zdroj ]

Autobiografie

  • 1944 Letecke povidky , Londyn
  • 1947 P?itel mrak?: ?eskosloven?ti stiha?i v Britanii , Praha, Tou?imsky a Moravec (2. vydani, 1991, Praha, Tou?imsky a Moravec, ISBN   80-900137-1-6 )
  • 1947 Sest?elen: Z deniku stihaciho letce , Praha, Na?e vojsko (10. upravene vydani, 2002, Praha, Ostrov, pod nazvem: Sest?elen: drama ?eskoslovenskeho vale?neho stiha?e, ktery se nevzdal , ISBN   80-86289-24-9 )
  • 1974 Prvni doma , Praha, Na?e vojsko (2. vydani, 1980, Praha, Na?e vojsko)
  • 1980 Vzpominky na padle kamarady , Praha, Mlada fronta (2. upravene vydani, 1991, Praha, Horizont, ISBN   80-7012-052-5 )
  • 1984 Podruhe doma , Praha, Na?e vojsko
  • 1987 Boje a navraty , Praha, Na?e vojsko (2. upravene a p?epracovane vydani, 2000, Praha, Ostrov, pod nazvem: Pouta nebes : (Boje a navraty) , ISBN   80-86289-05-2 )
  • 1991 Letal jsem s t?istat?inactkou , Praha, Na?e vojsko
  • 1993 Dva udery pod pas , Praha, Dita ( ISBN   80-901214-4-6 )
  • 1994 Hrdina stoleti: P?ib?h beznoheho vale?neho stiha?e RAF Douglase Badera , Praha, Na?e vojsko (1. vydani, 1994, Praha, Na?e vojsko, ISBN   80-206-0418-9 )
  • 2000 Z Donina do oblak: vzpominky vale?neho letce na d?tstvi a mladi , Louny, M?stska knihovna Louny (2. vydani, 2008, Praha, Ostrov, ISBN   978-80-86289-60-1 )

Autobiografie (audioknihy):

  • 1987 Boje a navraty , Praha, Knihovna a tiskarna pro nevidome K. E. Macana, ?te Ji?i Kadlec (2 zvukove desky /16:39:13/ digital, MP3)
  • 1995 Prvni doma , Praha, Knihovna a tiskarna pro nevidome K. E. Macana, ?te Richard Honzovi? (1 zvukova deska /12:50:36/ digital)
  • 2013 Sest?elen , Praha, Radioservis, ?te Ji?i Ornest (1 zvukova deska /3 hod., 55 min./ digital, MP3)

Dal?i dilo (edice):

  • 1985 Vild, Miroslav : Osud byl mym p?itelem ? zpracovano F. Fajtlem podle rukopisne poz?stalosti, Praha, Na?e vojsko (2. vydani, 1988, Praha, Na?e vojsko)
  • 1990 Zdrahala, Richard : Val?il jsem v pou?ti ? zpracovano F. Fajtlem podle rukopisne poz?stalosti, Praha, Na?e vojsko ( ISBN   80-206-0048-5 )
  • 1992 Fajtl, Franti?ek: 50 let od tragicke smrti generalmajora in memoriam Aloise Va?atka a ?eskosloven?ti letci na zapadni front? , Katalog vystavy, ?elakovice 20. ?ervna ? 6. za?i 1992, ?elakovice, M?stske muzeum
  • 1992 Fajtl, Franti?ek: General nebe ? podle vyprav?ni ?s. vale?neho stiha?e Franti?ka Pe?iny a jeho man?elky Anny, Praha, Na?e vojsko (2. upravene vydani ? dotisk, 2010, Praha, Ostrov, ISBN   80-86289-22-2 )
  • 1997 Fajtl, Franti?ek: Velel jsem stiha??m ? podle pam?ti generala Karla Mrazka , Cheb, sv?t k?idel ( ISBN   80-85280-47-7 )

P?eklad:

  • 1993 Van Eyck, Manuel F.: Zem?eli jsme pro Anglii: piloti 310., 312. a 313. ?eskoslovenske perut?, kte?i bojovali a zem?eli pro Anglii , Praha, Na?e vojsko ( ISBN   80-206-0321-2 )

U?ast na veteranskych akcich [ editovat | editovat zdroj ]

Franti?ek Fajtl (prvni zleva)

Slavnostni odhaleni busty prezidenta Dr. E. Bene?e v ?eskem Krumlov? [ editovat | editovat zdroj ]

28. kv?tna 2004 v 11:00 hod. odhalil bustu Edvarda Bene?e p?i p?ile?itosti 120. vyro?i narozeni prezidenta Dr. Edvarda Bene?e. Slavnostni akt prob?hl na nadvo?i Hotelu R??e ?eskem Krumlov? za u?asti dal?ich veteran? 2. sv?tove valky (nap?. gen.  Franti?ek Pe?ina , plk. JUDr.  Lubomir Ulehla , plk.  Milan Maly , plk. Ing.  Jan Horal , MBE , genmjr.  Ji?i Hartman , DFC ). [11] [12]

Nav?t?va prezidenta Vaclava Klause v ?eskem Krumlov? a akt polo?eni kv?tin k bust? Dr. E. Bene?e [ editovat | editovat zdroj ]

V polovin? ?ervence roku 2004 nav?tivil ?esky Krumlov prezident Vaclav Klaus p?i p?ile?itosti jim za?tit?neho Mezinarodniho hudebniho festivalu . Ubytoval se v  Hotelu R??e , kde polo?il k bust? (za p?itomnosti F. Fajtla a dal?ich vale?nych veteran?) kv?tiny. [13]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. Franti?ek Fajtl [online]. Armada ?eske republiky [cit. 2018-08-02]. Dostupne online .  
  2. Vojenske osobnosti ?eskoslovenskeho odboje 1939-1945 . Praha: Ministerstvo obrany ?R - AVIS, 2005. ISBN   80-7278-233-9 . Kapitola Fajtl Franti?ek, s. 67?69.  
  3. Index narozenych ? zaznam o narozeni Franti?ka Fajtla farnost Vrbno nad Lesy
  4. a b Vojensky historicky ustav Praha; Vojensky historicky ustav Bratislava. Vojenske osobnosti ?eskoslovenskeho odboje 1939?1945 [online]. [cit. 2022-06-24]. Dostupne online .  
  5. a b c d e f MARTINEK, Ji?i. Rodne domy v ?echach, na Morav?, ve Slezsku . Praha: Olympia, 2010. 166 s. ISBN   978-80-7376-202-5 . Kapitola Donin, s. 65?66.  
  6. MARTIN, Hole?ek. FRANTI?EK FAJTL PO ROCE 1945 . Praha, 2012. 72 s. diplomova prace. PedF UK. Vedouci prace PhDr. Lubor Vaclav?. s. 31. Dostupne online.
  7. http://www.sestka.cz/index.php?clanek=1589
  8. Franti?ek Fajtl (1912 - 2006). www.pametnaroda.cz [online]. [cit. 2022-10-18]. Dostupne online .  
  9. a b Fajtl, Franti?ek : F. Valka.cz [online]. [cit. 2022-10-18]. Dostupne online .  
  10. Ministerstvo obrany ?eske republiky, Ud?leni novych resortnich vyznamenani. www.mocr.army.cz [online]. [cit. 2012-05-09]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2015-01-08.  
  11. Odhaleni busty Dr. Edvarda Bene?e na nadvo?i Hotelu R??e. www.castle.ckrumlov.cz [online]. [cit. 2020-05-10]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 2020-06-09.  
  12. ZAJI?EK, Zden?k. Busty T. G. Masaryka a Eduarda Bene?e stoji u? v ?eskych Bud?jovicich. ?eskokrumlovsky denik . 2013-11-03. Dostupne online [cit. 2020-08-23].  
  13. V ?eskem Krumlov? byl poni?en pamatnik Edvarda Bene?e. Radio Prague International [online]. ?esky rozhlas [cit. 2020-05-10]. Dostupne online .  

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

  • KYROVA, Zuzana: ?ivot generalporu?ika Franti?ka Fajtla. Vedouci prace PhDr. Roman Kodet, Ph.D. Plze?: Zapado?eska univerzita v Plzni. Fakulta filozoficka. Katedra historickych v?d, 2015. 64 s. Dostupne online
  • RAJLICH, Ji?i. General Fajtl : slovem historika, rodiny a objektivem fotograf? . Cheb: Sv?t k?idel, 2012. 863 s. ISBN   978-80-87567-12-8 .  
  • ?orel, Vaclav; Kocian, Michal [ilustrace]; Kolmann, Petr [kresby]: General Fajtl: unikatni pocta ?eskoslovenskemu hrdinovi , Praha, XYZ, 2013, ISBN   978-80-7388-648-6
  • GALIS, Radek. Moje stolete ?eskoslovensko . ?eske Bud?jovice: Radek Galis ve spolupraci s nakladatelstvim Eli?ka ?t?panova ? M?sic ve dne, 2018. ISBN   978-80-907024-8-6 .

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Filmove zaznamy