Francesco Maria Grimaldi
(
2. duben
1618
,
Bologna
?
28. prosinec
1663
, Bologna) byl
italsky
fyzik
,
optik
,
astronom
,
matematik
a
jezuitsky
kn?z. Spolu se svym kolegou
Giovanni Battistou Ricciolim
zkoumal problem
gravitace
(respektive volneho padu p?edm?t?), p?i?em? prokazal, ?e vy?ka padu je p?imo um?rna ?tverci ?asu padu. Vypo?etl take gravita?ni konstantu za pomoci pozorovani kyvadla. V oblasti astronomie sestrojil p?istroje k m??eni vy?ky hor na
M?sici
?i vy?ky mrak?. Zavedl pojem
difrakce sv?tla
a jako prvni difrakci zm??il (by? o problemu spekuloval ji? p?ed nim
Leonardo da Vinci
). Jeho prace o sv?tle poslou?ily pozd?ji jako zakladna pro pojeti sv?tla jako?to vlny a ovlivnily zvla?t?
Isaaca Newtona
.
Francesco Maria Grimaldi se narodil r. 1618 na usvitu T?icetilete valky. Ve ?trnacti vstoupil do jezuitskeho ?adu, ktery mu zajistil na tehdej?i dobu jednu z nejlep?ich mo?nych cest ke vzd?lani. Studoval gymnasium v
Novella?e
, pak filozofii v
Parm?
, kde se zabyval i jazykov?dnymi disciplinami a take jej to hodn? tahlo k um?ni. Filozofii dokon?il nakonec spolu s teologii ve
Ferra?e
. Pravd?podobn? pobyval v letech 1637/38 a pak znova 1642-45 v rodne
Bologni
, kde se soust?edil ji? jenom na studium teologie ve vyhla?ene jezuitske ?kole Santa Lucia. V r. 1647 kone?n? promoval a o ?ty?i roky pozd?ji slo?il slavne ?adove sliby. Po cely zbytek ?ivota, ktery v?ak nebyl p?ili? dlouhy, pak z?stal v?rny jezuitskemu ?adu, ktery jej vychoval a poskytl mu ve?kere vzd?lani.
Vedle studia filozofie a teologie se Grimaldi cely ?ivot zabyval studiem fyziky a astronomie. Pozd?ji se jim v?noval tem?? vyhradn?, nebo? ?adne jine povinnosti v ?adu nem?l. Posleze byl dokonce uvoln?n od jinych povinnosti, aby mohl p?edna?et na universit? v Bologni.
Na po?atku sve kariery Grimaldi asistoval, kdy? slavny astronom, kolega jezuita Giovanni Battista Riccoli experimentoval s padajicim t?lesem. Byl take u?asten p?i jeho pozorovanich M?sice a namaloval pak jako jeden z prvnich mapu povrchu teto na?i ob??nice, kterou Riccoli uve?ejnil ve svem spisku
Almagestum Novum
. Prav? tehdy dostaly jednotlive vyvy?eniny a kratery na povrchu M?sice sva jmena po vyznamnych filozofech a astronomech.
Grimaldiho nejvyznamn?j?im v?dnim oborem je v?ak optika. Tady se svymi pracemi stal pr?kopnikem, ktery ukazal cestu nap?iklad i Newtonovi. Do?el toti? k n?kterym objev?m, ktere byly zcela pr?kopnicke a ?ast z nich mohla byt definitivn? potvrzena a? po staletich.
Zcela prvnim objevem bylo zji?t?ni ohybani sv?telnych paprsk?. Kdy? toti? nechal Grimaldi dopadat sv?telny paprsek malym otvorem ve stinitku, vytva?el se za nim cely sv?telny ku?el. Take stin nasviceneho t?lesa byl vlastn? v?t?i, ne? by byl p?esny jeho obrys. Z toho v?eho Grimaldi usoudil, ?e se sv?telny paprsek za jistych okolnosti ohyba. Proto?e v?ak nev?d?l nic o vlnove podstat? sv?tla, ?ekalo vysv?tleni a? na Augustina Jeana Fresnela, ktery velkou ?adu Grimaldiho objev? potvrdil na po?atku 19. stoleti.
Fresnel na Grimaldiho vlastn? po tem?? dvou stoletich navazal a teoreticky dolo?il takove jevy z optiky jako je lom, p?ipadn? dvojlom paprsku, polarizace sv?tla, interference a dal?i. Fresnel byli sice stavebni in?enyr, ale na zkoumani optickych jev? ?el ji? pon?kud v?de?t?ji, ne? jeho p?edch?dce. Nemusel se inspirovat na obloze, kde za?inala Grimaldiho pozorovani. V?da byla ostatn? za ta dv? uplynula stoleti ji? daleko lepe vybavena, teoriemi i sebranymi poznatky.
Ke v?em Fresnelovym zav?r?m v?ak dal podklad Francesco Maria Grimaldi, trochu pozapomenuty jezuitsky vzd?lanec z Bologne.
V tomto ?lanku byl pou?it
p?eklad
textu z ?lanku
Francesco Maria Grimaldi
na anglicke Wikipedii.